Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 6. 2026

Interview Plus – Jan Hartl (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:09

Jan Hartl, sociolog, zakladatel výzkumného ústavu STEM. Co říkají řady sociologických výzkumů o proměnách české společnosti? Jak reagujeme na klimatickou změnu? Vadí nám hrubost politické diskuse? Nebo na sledování politiky rezignujeme? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.). Repríza 6. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Sociolog: Patnáct let jen přešlapujeme a politici nám dávají šidítko, aby mohli nerušeně vládnout. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko zažívá vlnu veder. Podle nedávného výzkumu agentury STEM mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a neměli bychom otálet s jejím řešením. Zároveň se ale lidé obávají, že odchodem od fosilních paliv zchudneme. „Tak jako u mnoha dalších problémů je dobré rozlišit podstatu věci a způsoby řešení, protože to bývá velmi rozporuplné. A v tom je klíčová role politiků tyto dvě stránky věci skloubit,“ nabádá v Interview Plus sociolog Jan Hartl.

„Lidé nejsou hloupí. Neumějí hovořit ve vzletných termínech, ale jsou poměrně praktičtí. Chtějí vědět, že politické vedení státu má jasnou cestu, jak toho cíle dosáhnout. A o tom mají obrovské pochybnosti,“ doplňuje. (…)

Osudy – Jaromír Šofr 1/5 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:08

Rozhlasové vzpomínání filmového kameramana a pedagoga. Připravila Lenka Kopecká. Technická spolupráce Ladislav Reich.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. – 3. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Osobnost Plus – Petr Fischer (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:06

Petr Fischer, publicista a filozof. „Snadnost, s níž je ve společnosti přijímán nový radikální slovník politické rozpravy, svědčí o hlubší než programové identifikaci s AfD“, říká filozof a znalec německých poměrů. Jaký signál vyslala do Česka víkendová konference AfD, kde delegáti tleskali exprezidentovi Václavu Klausovi za jeho varování před démonizací této krajně pravicové strany? Dokáže současný sanitární kordon udržet AfD v politické izolaci? A co hrozí Německu a co Evropě, pokud ne? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: AfD určuje, kteří Němci nejsou tak úplně Němci. Ti by se stali druhořadými občany, popisuje Fischer. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdejší český prezident Václav Klaus vystoupil na sjezdu německé Alternativy pro Německo (AfD), přirovnal současnost ke komunismu, označil ji za nepřítele svobody a vysloužil si potlesk ve stoje. Vystoupil tam i předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), na toho ale AfD tolik neupozorňovala. „Myslím, že na ně víc působilo to, že se Klaus profiluje jako intelektuál. Tento rozměr by AfD chtěla mít také,“ hodnotí v Osobnosti Plus Petr Fischer, publicista a filozof.

„Snadnost, s níž je ve společnosti přijímán nový radikální slovník politické rozpravy, svědčí o hlubší než programové identifikaci s Alternativou pro Německo,“ upozorňuje publicista a znalec německých poměrů Fischer.

Od jiných pravicových politických stran se AfD liší hlavně svým přístupem k migrantům. Fischer připomíná, že vznikla z Pegidy, což je zkratka pro německou organizaci Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. „Alternativa pro Německo z toho potom udělala svůj programový základ a dodnes je to to nejsilnější, co je s ní spojováno,“ vysvětluje.

AfD má ale v Německu vysokou podporu a mohla by mířit i do vlády „Byl by to radikální zlom, šli by proti společné politice v Evropské unii,“ předpokládá publicista. „Do plachet protimigrační politiky začali foukat daleko víc intenzivně než ostatní a vydrželo jim to.“ 

A poukazuje na to, že AfD se staví proti lidem, kteří do Německa přichází z jiných zemí a po čase získají německý pas. (…)

Pro a proti – Kdo povede delegaci do Ankary? (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:40

Prezident Petr Pavel poletí na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu. Zatím ale stále není jasné, kdo českou delegaci povede. Měl by to být prezident, nebo premiér? Hosty budou dva poslanci – Adriana Chochelová z hnutí STAN a Radek Vondráček z hnutí ANO. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Matoška, Lukáš – jud: Kdo povede Čechy na summitu NATO? Pavel, zdůrazňuje Chochelová. Vondráček: Má respektovat vládu. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Petr Pavel poletí na summit Severoatlantické aliance v Ankaře, vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu. Otázkou ale zůstává, kdo českou delegaci povede. „Vedoucím delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Teď je otázka v jakém režimu,“ říká v Pro a proti poslanec Radek Vondráček (ANO). „Jak je to nastaveno protokolárně, tak by delegaci měl vést prezident Pavel,“ namítá poslankyně Adriana Chochelová (STAN). (…)

Vizitka – Lukáš Hyksa (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:39

Lukáš Hyksa, kameraman. Má za sebou celou řadu filmových projektů. Nejnověji se jako kameraman podílel na šestidílném seriálu Monyová. Tým Vizitky vyrazil za Lukášem Hyksou na natáčení detektivky. Co všechno obnáší práce kameramana na filmovém place? Jaký je rozdíl mezi hlavním kameramanem a druhým kameramanem? Co všechno mají na starost osvětlovači? Jakým způsobem spolupracuje s režisérem? A jak vypadá natáčecí den? Ptá se Ondřej Cihlář.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 1. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Ranní Plus – Kauza Ankara, nejvyšší teploty v Německu, česko-romské napětí (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:36

Kdo by měl vést delegaci na summit NATO v Ankaře? Jak se Německo vyrovnává s historicky nejvyššími teplotami? Podle každého čtvrtého Čecha není možné svobodně mluvit o soužití s Romy. Co způsobuje neustálé společenské napětí mezi většinovou společností a minoritou? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: vvr – Pavlíček, Tomáš: Pehe: Babiš, nebo Pavel? Bylo by divné, kdyby delegaci v Ankaře vedl až čtvrtý ústavní činitel, ne první. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ústavní soud sice minulý týden rozhodl o tom, že prezident Petr Pavel navzdory původnímu nesouhlasu vlády pojede na summit NATO, ale bitva o průběh cesty tím nekončí. Rolí prezidenta na summitu se ještě bude zabývat vláda. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) delegaci povede premiér Andrej Babiš (ANO). Zahraničněpolitický poradce prezidenta Jiří Pehe na Plusu připomněl, že podle protokolu i Vídeňského kongresu by měla v čele delegace automaticky být hlava státu. (…)

Přepište dějiny – Fenomén Sudeťák 1/4 (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 9:54

Podcastová minisérie. Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 29. 6. 2026 (Opinio – Forendors).

Obsah: 1. Zrod sudetského Němce. Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

2. Od menšiny k Hitlerovi. Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutí a nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se z národnostní otázky stala otázka existence státu.

3. Vyhnání, paměť a dědictví. Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.

4. Bonus – debata: Obraz sudetského Němce ve veřejném prostoru. Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny z května 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějiny sudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet

Pozn.: Kdo je vlastně „sudetský Němec“? Označení, které dodnes vyvolává emoce, bývá spojováno s Mnichovem, nacismem, odsunem i politikou paměti. Jenže za tímto pojmem se skrývají miliony různých lidských osudů a více než sto let proměn identity, loajality i vzájemného soužití. Třídílná série podcastu Přepište dějiny, kterou vám nabízíme najednou a pro všechny, se pokusí nasvítit několik zásadních momentů ve vývoji tohoto fenoménu. Nejde o hledání viníků ani obětí, ale o snahu pochopit, proč se z jedné z mnoha skupin obyvatel českých zemí stal symbol, který dodnes rozděluje historiky, politiky i veřejnost. (anotace)

Vinohradská 12 – Krejčíř, Redl a papíry na hlavu (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 8:28

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Hovoří reportér Jiří Hynek ze serveru Odkryto.cz.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Krejčíř si stěžuje na psychické problémy. Může to být taktika, říká novinář, který ho viděl v JAR. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. 6. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už zase se mluví o Radovanu Krejčířovi. Chce do Česka, v JAR mu ale hrozí doživotí. Proč soud stále nerozhodl v kauze vraždy šéfa tamního podsvětí? A co má Krejčíř společného s Redlem z kauzy Dozimetr? (…)

5:59 – Babišova válka proti drogám (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:26

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, CNN Prima NEWS, Český rozhlas Plus, Vláda ČR (vlada.gov.cz), YouTube – ANO (@anobudelip).

Hovoří komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban.

Natočeno 2026. Webová premiéra 29. 6. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Babiš chce krotit trh s kratomem. Novinář: Za jeho první vlády problém začal. In web Seznam Zprávy, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda Andreje Babiše zahájila tažení proti drogám, kdy premiér veřejně kritizuje dosavadní „liberálnější“ politiku státu. Změny včetně přesunu agend z Úřadu vlády přitom vzbudily i značný odpor mezi experty na závislosti. Co vládní kroky znamenají, analyzujeme v podcastu 5:59. (…)

Ačkoliv Česko v boji s drogami má své problémy, je podle Čabana nutné rozlišovat. A zatímco v případě legálních drog, jako je alkohol nebo cigarety, je problém z jeho pohledu skutečně obrovský, u těch nelegálních prý obecně platí, že nejde o fenomén, který by se přeléval do velkých celospolečenských krizí, jako je tomu i v některých evropských zemích. Dokladem může být například relativně malý počet úmrtí způsobených drogami, kde Česko v roce 2024 se svými 73 případy zaznamenalo výrazně nižší číslo než třeba srovnatelně velké Švédsko se 414.

Za tento stav si podle něj přičítá plusové body dosavadní protidrogová politika, včetně jejích preventivních programů, sítí adiktologických služeb nebo terénních programů zaměřených na rizikové uživatele drog. Neznamená to přitom, že tu roli hrála jen prevence. Vždy jde podle Čabana o hledání rovnováhy s represivní složkou a nastavená pravidla je třeba vymáhat. (…)

28. 6. 2026

Plk na nedělo – Vrstevnice aneb stréček Křópal na setkání spolužáků po 60 letech (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 22:48

Stréček Křópal vypráví, jak se vydal na setkání spolužáků po šedesáti letech. Připravil Jiří Vrba.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2026. Premiéra 28. 6. 2026 (ČRo Olomouc, 3 min.) v cyklu Plk na nedělo.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress