Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromých zemědělců. Nespokojení zemědělci se chystají příští pondělí blokovat pražskou magistrálu a zaplnit město traktory. Příští čtvrtek budou proti agrární politice Evropské unie protestovat zemědělci po celé střední a východní Evropě. Jsou opravdu čeští a evropští chovatelé a pěstitelé v tak bezvýchodné situaci, jak tvrdí například vedení české Agrární komory, a nezbývá jim než vsadit na kartu hlasitého protestu?
Host: Martina Hynková Vrbová, moderátorka. Co ji vedlo k tomu napsat knihu Žiju bez dětí, když je ona sama má? Slaví nějak svatého Valentýna? A zahraje si ještě někdy na kytaru? Moderuje Adéla Gondíková.
Profesor Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Sleduje domácí politiku a před rokem uvedl, že boj o voliče SPD a ČSSD znamená radikalizaci ANO. Zdá se mu dnes ANO radikálnější? Čím si vysvětluje, že dosud probíhající soud kvůli Čapímu hnízdu žádný pokles volebních preferencí Hnutí ANO nepřinesl? A jaké poučení pro současnou vládu přináší slovenský comeback Roberta Fica? Moderuje Barbora Tachecí.
Oleksandr Syrskyj. Proč si ho prezident vybral? Chtěl provětrat armádní řady, nebo se pomstít kritikovi Valeriji Zalužnému? A co na výměnu vojenského hlavouna uprostřed války říkají spojenci? Ptá se Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Alžběta Jurčová. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Ondřej Soukup, redaktor zahraniční redakce Českého rozhlasu a spoluautor podcastu Na východ!
Lit.: Skalický, Matěj: Syrskyj má nového člověka přes drony. Další mobilizace nebude do léta nutná, tvrdí novinář. In web ČRo Plus, 14. únor 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Řezník“ v čele ukrajinské armády. Oleksandr Syrskyj. Proč si ho prezident vybral? Chtěl provětrat armádní řady, nebo se pomstít kritikovi Valeriji Zalužnému? A co na výměnu vojenského hlavouna uprostřed války říkají spojenci? Téma pro Ondřeje Soukupa, redaktora zahraniční redakce Českého rozhlasu a spoluautora podcastu Na východ! (…)
Měla by se Česká republika přidat k zemím jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo Čína, které kritizují izraelskou vojenskou operaci v Rafáhu kvůli absenci plánu na evakuaci více než milionu civilistů?
Hovoří bývalá vedoucí styčného úřadu v Ramalláhu Dáša van der Horst a místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl z ODS. Moderuje Jan Bumba.
Kauza Čapí hnízdo se vrací k soudu. Co může nový rozsudek znamenat pro předsedu hnutí ANO Andreje Babiše? Polská vláda chce změnit financování veřejnoprávních médií. Zatím nerozhodla, zda zavede příspěvek ze státního rozpočtu nebo koncesionářské poplatky. Agrární komora vyzývá k demonstracím proti Zelené dohodě pro Evropu. Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Eduard Freisler. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Načtené ukázky robot Jaroslav a robotka Silvie (syntetické hlasy). Zdroje audioukázek: archiv Vojtěcha Gavriněva, ČT24, Poslanecká sněmovna, CNN Prima News, TV Nova.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Podkopává to důvěru ve stát.“ Jak se jedná s lidmi s následky po očkování. In web Seznam Zprávy, 14. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přes sto lidí žádá stát o odškodnění za dlouhodobé zdravotní následky způsobené očkováním proti covidu. Nikdo z nich ale zatím náhradu nedostal i přesto, že je nárok na tuto finanční kompenzaci uzákoněn. Proč ani lidé s vážnými obtížemi na odškodnění nedosáhnou? (…)
Stejně jako miliony dalších lidí se nechali očkovat proti covidu. Vakcína jim ale nejspíš způsobila vážné zdravotní problémy. Řeč je o skupině zhruba 120 lidí, kteří se teď marně snaží u Ministerstva zdravotnictví za svoji újmu dovolat finanční náhrady. Úředníci některé jejich žádosti zamítají a nejméně v jednom případě ji nevyřídili v zákonné lhůtě a pak dotyčného odkázali na soud.
Reportér Seznam Zpráv Vojtěch Gavriněv tuto kauzu v rozhovoru pro podcast 5:59 popisuje na případu 24letého muže, kterému vakcína způsobila dlouhodobé problémy.
„Kvůli potížím po očkování proti covidu může pracovat pouze z domova, studium přerušil, ještě není schopný znovu na něj navázat. Má posttraumatický syndrom, úzkosti, závratě, bere léky na ředění krve a tak dále,“ popisuje Gavriněv. Dotyčný si přál zůstat v anonymitě, prý proto, aby si ho veřejnost neoprávněně nezařadila k odpíračům očkování a dezinformátorům.
Reportér mladíka před očkováním popsal jako zdravého, úspěšného a společenského člověka. O kompenzaci se podle něj zřejmě rozhodl požádat zejména z finančních důvodů. Ostatně léčba ho měla stát až 300 tisíc korun a muž navíc dodnes navštěvuje terapeuta.
Mladík svou žádost o státní kompenzaci podal v zákonné lhůtě, během níž je nutné svůj nárok přednést a co nejlépe doložit. To udělal. U úředníků se ale přesto setkal s nezájmem. Na jeho žádost nereagovali, na příslušném oddělení mu nebrali telefon, tvrdili mu, že se mu nikdo nemůže věnovat, nebo se od jednoho z úředníků před Vánoci dozvěděl, že na úřadě už nikdo není, protože všichni odešli z práce dřív. (…)
238. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Čí pomníky stavět (a bourat)? Praha chce památník sovětské invaze 1968. Co spíš připomenout dnešní agresívní politiku Kremlu? In web Deník N, 14. 2. 2024 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Před několika týdny informovala starostka Prahy 1 o záměru vybudovat mezi starou a novou budovou Národního muzea „pomník obětem sovětské okupace“. Na schůzce, která se k tomuto záměru uskutečnila, nechyběl ani ministr kultury či ministryně obrany. Zvláště její přítomnost dává tušit, že nakonec nepůjde jen o pouhou připomínku okupace v srpnu 1968 a snahu „společně udělat něco dobrého pro hrdiny našich nejnovějších dějin“, jak pravila ve svém statusu na sociálních sítích starostka Terezie Radoměřská. (…)
Ze schůzky vyplynulo, že jde o snahu zabránit ztrátě historické paměti. Už samo umístění zamýšleného pomníku mezi pietní místo upomínající na Jana Palacha a pamětní desku Alexandra Dubčeka (a jen několik desítek metrů od Českého rozhlasu, na němž jsou uvedena jména tamních obětí srpnové okupace) dává tušit, že připomínka roku 1968 není to, co by v centru Prahy právě chybělo. Skutečně tak akutně hrozí obětem srpnové invaze roku 1968 společenské zapomnění, nebo tu jde ještě o něco jiného, mnohem aktuálnějšího? A jak vlastně s pomníky ve veřejném prostoru zacházíme a o čem a o kom nejvíce vypovídají?
Každý pomník je v principu místo paměti, respektive její fixace. Má nás upozornit, abychom vzpomínali, pamatovali buď na konkrétní historickou událost, či na konkrétní osudy. Zároveň je ale pomník také místem „druhé paměti“ – té z doby, kdy byl vztyčen. Vypovídá o těch, kteří jej zbudovali, a o jejich časech. A svým pojetím a výkladem nás vede k tomu, jak si máme to či ono pamatovat.
Pomníky jsou do velké míry formou kolonizace minulosti pro aktuální politické či národní zájmy a narativy. (…)
Lit.: anonym: Pomni, pomníku. In web Přepište dějiny, 14. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý pomník je fixace paměti, má nás upozornit, abychom vzpomněli, pamatovali buď na historickou událost či na konkrétní osudy. Zároveň je pomník ale také místem „druhé paměti“, té z doby, kdy byl vztyčen. Vypovídá o těch, kteří jej zbudovali a o jejich době. Když se dnes přemýšlí o novém pomníku obětem okupace roku 1968, vypovídá to něco o srpnu toho roku nebo o dnešním našem pohledu na Rusko? A proč tedy na to jdeme takto oklikou? V bonusu po čase zmíníme pár zajímavých knih. (…)
Použité zvuky: 100 let bez Mariánského sloupu: Ta socha byla politickou potupou (ČRo, 20. 10. 2018), Archiv ČT24 – Odhalování pomníků (ČT, 2016), Politické spektrum – Osud pomníků v ČR (ČT, 2018), Máte slovo s M. Jílkovou – Koněvův pomník (ČT, 2019).
Pozn.: Rozhlasové vysielanie na Slovensku má takmer storočnú históriu. Od počiatku nás rádio sprevádzalo cestičkami každodenného života, aj naprieč brázdami veľkých spoločenských prevratov. Aký bol rozhlas kedysi, ako sa zmenil a aká je jeho perspektíva na dynamickej mediálnej scéne 21. storočia?
Pozvánku do diskusie pri príležitosti dnešného Svetového dňa rozhlasu prijali hudobná redaktorka Melánia Puškášová, spoluzakladateľ Rádiožurnálu Dalibor Klíma a intendantka Rádia Devín Zuzana Belková. Špeciálne vydanie relácie Na tému hudba s Natáliou Dadíkovou môžete počúvať dnes od 19:00 v RD. (anotace)
Hovoří sociolog a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Lit.. Titlbach, Filip: Studio N: V čem se mýlíme, když přemýšlíme o české společnosti. In web Deník N, 13. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se v české společnosti rodí různá vidění světa? A jak vypadá pomyslná aréna, ve které se tyto pohledy na svět střetávají? Takové otázky si v nové knižní eseji Různá vyprávění o jedné společnosti pokládá sociolog a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík. V čem se mýlíme, když přemýšlíme o české společnosti? (…)