Žijeme v bezpečné zemi, současně ale policie a kriminalisté upozorňují na narůstající čísla násilných trestných činů a radikalizaci dětí a mladých lidí. Podle expertů je klíčová prevence a nácvik rychlé reakce. Jak podpořit vyučující a další zaměstnance škol, aby se zorientovali ve vypjatých situacích? Jaké mechanismy pomohou zachytit ohroženého jedince a kdy je čas volat o pomoc? Moderace Markéta Vozková. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný. Článek Veronika Gábor.
Hosté: Daniel Vrána, školí organizace v krizové připravenosti a reakci na aktivního střelce – Vrána Response; Veronika Müllerová, krizová interventka na Lince bezpečí a spoluzakladatelka Flow4Teaching.
Natočeno 2026. Premiéra 19. 10. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Lit.: Gábor, Veronika – Vozková, Markéta: Agresivních dětí přibývá. Školy se učí včas rozpoznat varovné signály a reagovat. In web ČRo Plus, 19. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko podle Globálního indexu míru patří mezi nejbezpečnější země světa, kriminalita dětí a mladistvých ale v roce 2025 podle policie dosáhla rekordu. Školy mají kamery i krizové plány. Když dojde na ostrou situaci, záleží hlavně na tom, jestli dospělí vědí, co dělat. Proč nestačí směrnice na papíře a proč po krizi potřebují podporu i sami učitelé, ukazuje Reparát.
Ve dvou školách řešili téměř stejnou situaci s agresivním žákem. V jedné přivolali policii, která studenta odvedla. Ve druhé si ho vzali do ředitelny, řekli mu, ať už to nedělá, a nechali věc vyšumět.
Podle Daniela Vrány, zakladatele firmy Vrána Response, která školy učí reagovat na krizové situace, včetně útoku aktivního střelce, záleží vždy na konkrétním chování. S problematickým žákem by vedení školy mělo mít plán: „Rozhodně bych to nenechal vyšumět, jelikož potom se problémy spíš mohou kupit, než abychom je řešili.“
Cesta k násilí a radikalizace má (nejen u mladých lidí) podle expertů podobné znaky, ke kterým se řadí výrazné změny chování nebo vzhledu, obviňování druhých z vlastních problémů a pohled na svět typu „my versus oni“. (…)