Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 8. 2024

Hovory Plus – Daniel Kolský (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:05

„Nechci působit jako někdo, kdo by měl říkat stanovisko českého židovstva, ale je to něco, co se mě dotýká. Myslím si, že bychom měli hledat odpověď na to, co bude potom, až konflikt na Blízkém východě skončí. Je to extrémně složité, ale věřím, že mír bude a že jednou pojedu vlakem do Jeruzaléma,“ říká v Hovorech Daniel Kolský, český Žid, který vybudoval jednu z prvních fairtrade kaváren. „Káva může být katalyzátorem setkání a tato malá setkání mohou obrušovat velký svět, který je dnes často bláznivý.“ Ptá se Petr Vizina.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 8. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Rok 68 a vlny 1/10 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:04

Jak změnil srpen 68 osudy hned několika rozhlasových ředitelů? Dvoudílný dokument připravili historik Zdeněk Doskočil a Jan Sedmidubský.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu (ČRo Plus, 21:10 h; 53 min.); 2. dílu 13. 8. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – Rok 68 na vlnách.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Srpen 1968 radikálně změnil osudy dokonce tří ředitelů Československého rozhlasu. In web ČRo Plus, 12. srpen 2024 (článek). – Cit.: Karel Hoffmann, Miloš Marko a Zdeněk Hejzlar – tři muži propojení s Československým rozhlasem a 21. srpen 1968. Všichni tři se na konci 60. let postupně a za různých okolností stali řediteli rozhlasu.

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy – resp. vojsky Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, za podpory Německé demokratické republiky, která se ale invaze vojensky nezúčastnila, stejně jako jednotky Rumunska a Albánie -, rozebíráme v novém cyklu Rok 68 a vlny.

Drama této srpnové noci připomíná dvoudílný dokument, který připravili historik Zdeněk Doskočil a Jan Sedmidubský. (…)

Lit.: anonym: Rok 68 na vlnách. In web ČRo Plus, 12. 8. 2024 (článek). – Cit.:  Téměř až do konce srpna na Plusu vysíláme cyklus pořadů spojených s Československým rozhlasem, hlavně v krizových dobách okupace. Odvysíláme Portréty s profily zasloužilých rozhlasáků a mnoho dalších historických pořadů s podobnou tématikou.

12. a 13. srpna: Okupace

Dvoudílný dokument historika Zdeňka Doskočila a publicisty Jana Sedmidubského Srpen 1968. Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy – resp. vojsky Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, za podpory Německé demokratické republiky, která se ale invaze vojensky nezúčastnila, stejně jako jednotky Rumunska a Albánie -, zásadním způsobem proměnila životy tří mužů.

Ti se na konci 60. let postupně a za různých okolností stali řediteli Československého rozhlasu: Karla Hoffmanna, Miloše Marka a Zdeňka Hejzlara. Jak se drama jedné srpnové noci propsalo do jejich osudů, poslouchejte po 21. hodině.

14. srpna: Rok 68 na vlnách

V 60. letech patřil Luboš Dobrovský k předním rozhlasovým novinářům, za normalizace aktivně působil v disentu a po listopadu 1989 byl šéfem obrany, kancléřem na Hradě i velvyslancem v Moskvě. Po odchodu ze státních služeb často komentoval veřejné dění, velmi kritický byl k české politice či Putinovu Rusku.

V cyklu Rok 68 na vlnách připomene jeho život publicista Pavel Hlavatý, stejně jako další osobnosti: politika, novináře a disidenta Jiřího Dienstbiera. Proslul jako první československý ministr zahraničí po listopadu 1989. Za jeho působení se kácela železná opona a zemi opouštěla sovětská vojska. Dienstbier byl později tři roky zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.

15. srpna: Osudy Věry Šťovíčkové a Milana Weinera

Publicistka, překladatelka ale především výrazná osobnost rozhlasu jara a léta 1968 se jmenuje Věra Šťovíčková. Uslyšíte i o jejím tehdejším šéfovi v zahraniční redakci Milanu Weinerovi. To byl muž, který se podle vlastních slov poučil ze svého komunismu. O obou bude řeč v reprízách pořadů z cyklu Portréty.

Milan Weiner řídil ve své redakci devět redaktorů zahraniční rubriky a sedm zahraničních zpravodajů; spadali pod něj lidé jako Jan Petránek, Karel Kyncl, Karel Jezdinský, Čestmír Suchý, Jiří Dienstbier, Věra Šťovíčková nebo Luboš Dobrovský. Pod jeho vedením se redakce zcela proměnila a značně uvolnila. Pak ale přišla normalizace…

16. srpna: Sláva Volný a Karel Sedláček

Zatímco redaktor Sláva Volný natáčel 21. srpna 1968 v pražských ulicích, v plzeňském rozhlasu vysílal Karel Sedláček. Oba připomene cyklu Rok 68 na vlnách.

19. srpna: Karel Kyncl

Jedním z mnoha novinářů, kteří museli z rozhlasu odejít kvůli nesouhlasu s okupací v létě 1968, byl i legendární reportér Karel Kyncl. Právě jeho připomínáme v cyklu Rok 68 na vlnách. Stejně jako Mirka Kováříka, který v týdnu po 21. srpnu 1968 pod hlavněmi sovětských tanků moderoval rozhlasové vysílání z Ústí nad Labem.

20. srpna

Média roku 1968, to nebyl jen rozhlas. Na stránkách denního tisku a v televizním vysílání se totiž často odehrávaly velmi bouřlivé debaty o dalším směřování Československa. Úlohu médií doby připomene repríza pořadu Média v postmoderním světě (z roku 2008).

21. srpna: Reportáž z prvních hodin okupace

Zatímco se desítky redaktorů rozhlasu 21. srpna 1968 podílely na protiokupačním vysílání z různých náhradních a provizorních studií Československého rozhlasu, redaktor Sláva Volný vzal mikrofon, nahrávací zařízení a vyšel do pražských ulic. Jeho reportáž z prvních hodin okupace vešla do dějin rozhlasové žurnalistiky, připravil Jan Sedmidubský.

22. srpna: Hovory o hledání a (nejen) vysílačka Vltava

Jaké zajímavé nahrávky ze srpna roku 1968 se dochovaly v rozhlasovém archivu? A jak na tehdejší dobu vzpomínají její aktéři? Připomene to Ivana Denčevová a její hosté v repríze pořadu Hovory o hledání.

A v dalším pořadu se Jan Sedmidubský a David Hertl zamýšlejí nad málo prozkoumaným fenoménem: vysíláním v češtině a slovenštině, které v srpnu 1968 zahájily okupační státy na podporu vojenské akce proti Československu. Nešlo jen o nechvalně proslulou východoněmeckou stanici Vltava.

23. srpna: Konec „nepohodlných“ novinářů

Rok 1968 přinesl ve své první polovině nejen nebývalé svobody pro novináře, ale na svém konci opět významné přitvrzení poměrů. Do několika let po srpnu 1968 museli všichni novináři, kteří aktivně podporovali takzvaný obrodný proces, z médií odejít.

Zrcadlo – Matěj Nový (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:59

Žil život, od kterého se dnes distancuje. Rvačky a podnikání na hraně zákona po odpykání trestu vyměnil za službu Bohu a lidem v nouzi. S řadou pomocníků v Brně sytí, šatí i ubytovává lidi na ulici. Zároveň se jako člen vězeňské duchovenské péče vrací mezi vězně. Co ho nasměrovalo na současnou cestu? Umí skutečně milovat každého bližního? A proč si udělal průkaz na řízení autobusu?

Natočeno 2024. Premiéra 13. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 18. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

ArtCafé – Franz Kafka v zrcadle indie rockových muzikantů II. (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:54

Enigmatický literát Franz Kafka, jehož kulaté výročí narození i úmrtí si letos připomínáme, měl a stále má velký dopad na nezávislou rockovou scénu. Ve druhém díle nám v ArtCafé přiblíží své inspirace skupiny The Clean, Bauhaus, Joy Division, Black Tape For A Blue Girl, The Cure nebo polská Trupa Trupa. I druhý díl připravil a uvádí Pavel Zelinka.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Radim Fiala (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:43

Hostem je Radim Fiala, místopředseda strany Svoboda a přímá demokracie. Británie prošla v uplynulých dnech vlnou rasově motivovaných násilností. Jsou si české protiimigrantské strany vědomy nebezpečí, které mohou svou politikou rozpoutat? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Káva o čtvrté – Opravy v domácnosti snadno a bezpečně (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:33

Vaše každodenní inspirace: Opravy v domácnosti snadno a bezpečně. Host: Ladislav Kreisinger. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Studio N – Jak si jedno brašnářství nechalo peníze pro Ukrajinu (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:20

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Jan Úšela z ekonomické redakce Deníku N.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1

tudio N: Jak si jedno brašnářství nechalo peníze pro Ukrajinu. In web Deník N, 13. 8. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledních dnech je rušno kolem Brašnářství Tlustý. Minulý týden firma na sociálních sítích upoutala výzvou zákazníkům, aby u ní okamžitě nakoupili zboží, protože měl firmě hrozit krach. Den nato majitel firmy Ivan Petrův serveru Novinky přiznal, že bezprostřední nebezpečí společnosti nehrozí. V pátek pak Deník N přinesl zjištění, že firma už druhým rokem zadržuje 320 tisíc z charitativní sbírky neziskové organizace Post Bellum na pomoc Ukrajině. Jak se tato PR noční můra odehrála? A kam peníze na Ukrajinu zmizely? (…)

Mediální cirkus – Nora Fridrichová (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:57

Připravila Marie Bastlová.

Hostem byla moderátorka ČT Nora Fridrichová. V Glosáři hovoří Matouš Hrdina.

Natočeno 2024. Webová premiéra 13. 8. 2024 (Seznam Zprávy, 10:00 h.; 57 min.).

Lit.: Bastlová, Marie: Z ČT vytéká hnus, aby ospravedlnili naše zrušení, říká Fridrichová. In web Seznam Zprávy, 13. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Přejeme vám krásné léto a na viděnou po něm, loučila se v červnu s diváky moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Už se s nimi ale neuvidí. Česká televize totiž pořad o prázdninách zrušila a Fridrichová teď v prvním velkém rozhovoru v podcastu Mediální cirkus naznačuje, že za tím mohly být politické tlaky. „Všichni dali zaříznutí pořadu zelenou,“ říká známá moderátorka.

„Informace o tom, že končíme, ke mně doputovala poprvé někdy na konci května. Nechci šířit žádné spekulace, ale pravdou je, že zároveň v té době se v televizi řešilo to, že se projednává návrh na zvýšení koncesionářských poplatků, takže jsme byli nabádáni k zvýšené opatrnosti a citlivosti,“ říká Nora Fridrichová, která je tváří pořadu od jeho startu na podzim roku 2006. 

V moderaci měla jen tři krátké pauzy – dvakrát po narození dcer a jednou, když účinkovala ve Star Dance.

„Ta informace přišla poprvé ze dvou míst a já jsem si zjišťovala, jestli máme výrobní plán na první díl na podzim. To jsme měli, tak jsem kolegy uklidnila. Pak se zpožděním ke mně stejná informace dorazila z karlovarského filmového festivalu, kam se sjíždějí i politici a zákulisní hráči. Šeptandy jsou a budou, ale tohle se pak stalo,“ popisuje.

A ke zrušení pořadu z politických důvodů ještě dodává: „Mám kuloárové informace, ale víc k tomu nebudu říkat a nemám pro to žádný důkaz a není to otázka na mě. Spíše myslím, že by můj zaměstnavatel, Česká televize (ČT), veřejnoprávní instituce měla svým divákům vysvětlit, proč se to děje právě proto, aby se žádné spekulace kuloáry nešířily.“

Publicistický pořad 168 hodin mapoval dění posledního týdne a od počátku byl terčem kritiky politiků. Těm vadily reportáže, satirické glosy i často přímočarý novinářský přístup – jako třeba, když se na podzim 2020 v reportáži na téma covidu objevil komentář tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD. Ta po oficiálním natáčení, když ale ještě běžely kamery, prohlásila o tehdejším premiérovi Andreji Babišovi, že je debil. (…)

Výtah Respektu – Ukrajinská ofenziva je zprávou pro Rusy, že se válka přesunula i na jejich území (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:46

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Ondřej Kundra.

Natočeno 2024. Webová premiéra 12. 8. 2024 (Respekt.cz, 16:33 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Ukrajinská ofenziva je zprávou pro Rusy, že se válka přesunula i na jejich území. In web Respekt.cz, 12. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Poté, co ukrajinská armáda minulý týden pronikla do ruské Kurské oblasti, která sousedí se severem Ukrajiny, ruské úřady evakuovaly 76 tisíc obyvatel. Dalších 11 lidí bylo následně evakuováno také v příhraniční části Belgorodské oblasti. Jak ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, v jistém smyslu to je přelomový moment tohoto konfliktu, který má v tuto chvíli především symbolický význam: „Od podzimu 2023 měli iniciativu Rusové. Teď se najednou ukazuje, že jsou to Ukrajinci, kteří dokážou překvapit, a kteří se dokonce dokážou dostat na ruské území. Je to poprvé od 2. světové války, kdy nějaká země bojuje a pronikla na území bývalého Sovětského svazu, respektive na území dnešní Ruské federace. Rozhodně si to nikdo ve vedení politické elity v Rusku nemyslel, to by na to byli připraveni, ale stalo se to.“ Pro Ukrajinu je to ovšem jen dílčí úspěch. Ve kterých částech se válkou zasažená země i nadále snaží udržet své území? Jak je možné, že se Ukrajincům podařilo částečně postoupit? A jaké mohou být jejich cíle?

Host Radiožurnálu – Miroslav Kratochvíl (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:37

Hostem je detektorář Miroslav Kratochvíl. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress