Jan Vörös Mušuta, programový ředitel organizace EDUin. Vládní strany se nemohou shodnout na financování asistentů, kteří ve školách pomáhají žákům se speciálními potřebami. Co má změnit novela, kterou předložil ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO? Proč se proti ní postavily menší koaliční strany? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Kateřina Svátková živě z Knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Natočeno 2026. Premiéra 6. – 9. 10. 2026 (ČRo Plus, 16:20 – 16:30 h.).
Karel Veselý se vydává do hájemství Lucie, Tublatanky nebo Viktora Sheena. Touhy a sny v podobě slalomu mezi hitparádami: uprostřed škádlivě laciných šlágrů nachází autor nečekané společenské vzorce nebo taktiky, na půdorysu chytlavých sloganů nabízí potenciální klíč k pochopení současnosti. Říkal tady někdo, že je to jenom pop? Karel Veselý představuje svou novou knihu, moderuje Michal Pařízek.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Od trička k saku. Host: stylistka Irena Vokrojová. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy – archiv reportéra Lukáše Valáška, YouTube – Spolek Svatopluk (@SpolekSvatopluk), Rumble – AENews (@AENews).
Hovoří investigativní reportér Lukáš Valášek.
Natočeno 2026. Webová premiéra 6. 10. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: Kauza Markvart: Jak armáda až z médií přišla na to, co už vědět měla. In web Seznam Zprávy, 6. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Má blízko k některým proruským spolkům a proruské propagandě. Až do tohoto pondělí však ani to nebylo překážkou, aby konferenci, kterou podnikatel Petr Markvart spolupořádá, poskytovalo záštitu vedení českého letectva. Po nasvícení případu ze strany Seznam Zpráv armáda otočila. (…)
Podnikatel Petr Markvart je dnes známý jako podnikatel ve zbrojním průmyslu s dobrými kontakty mimo jiné na ministerstvu obrany. Jeho osobní historie je ale spletitější. Ještě před rokem 1989 například pracoval jako zaměstnanec státního podniku Technoexport, kdy vyjížděl i do zahraničí a v návaznosti na to se stal také spolupracovníkem Státní bezpečnosti.
Po revoluci se jeho kariéra přesunula do soukromého bezpečnostního sektoru, je majitelem firmy Defcon. A právě Markvart a jeho společnost stojí v centru případu, který v pondělí dospěl až k momentu, kdy Armáda České republiky rozhodla o tom, že její vzdušné síly odejmou záštitu, kterou poskytovaly bezpečnostní konferenci pořádané Defconem. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří zpravodajka Českého rozhlasu v Americe Jana Ciglerová.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Sedm mužů, sedm hodin. USA otřásá případ Jane Doe a obvinění z hromadného znásilnění na univerzitě. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Obvinění z hromadného znásilnění na jedné z amerických univerzit. Případ bývalé studentky, která v kauze figuruje pod pseudonymem Jane Doe. K čemu přesně došlo? A proč to prokurátor původně odložil? (…)
V pražské Galerii Magnus Art je teď k vidění část sbírky lékaře, diplomata a dlouholetého sběratele Oldřicha Uttendorfského. Jsou v ní i umělecká díla současných českých výtvarníků a sochařů. Po kterých tvůrcích sběratelé dnes nejvíce prahnou? Proč je sběratelství umění v Česku na vzestupu? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Antonín Jirát a Adam Hnojil.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Judith Hermannová. Povídka německé spisovatelky, která vznikla při jejím pobytu v Brně v rámci projektu Minout Prahu. Překlad Petr Štědroň. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Kateřina Veselá. Režie Hana Mikolášková.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Vyrobil Český rozhlas ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny.
Lit.: Mačas, Dominik: Minout Prahu: Povídky Judith Hermannové, Jaroslava Rudiše, Dory Kaprálové a dalších. In web ČRo 3 Vltava, 5. 10. 2026 (článek). – Cit.: Česko je letos čestným hostem knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde vyjde antologie Minout Prahu/Jenseits von Prag s příběhy německých a švýcarských autorů inspirovanými pobyty v českých městech. K prózám z antologie Minout Prahu jsme připojili malý cyklus povídek českých spisovatelů a spisovatelek, který v jistém smyslu zrcadlí zadání německých autorů píšících o Čechách. Poslouchejte příběhy z Česka, Německa a Švýcarska.
V roce 2025 pozvalo nakladatelství Větrné mlýny do České republiky dvanáct současných autorů z Německa a Švýcarska na měsíční rezidenční pobyt do jednoho z českých krajských měst.
„Chceme bojovat se stereotypy, a proto záměrně v naší nabídce chyběla Praha, kterou většina autorů zná nebo o ní má minimálně svou představu,“ vysvětlují svůj záměr nakladatelé. „Nás zajímalo, jak na hostující autory zapůsobí ‚české vnitrozemí‘, tedy města a místa, která neznají, nebo o nich možná ani dosud vůbec neslyšeli. Dvanáct vybraných krajských měst přitom reprezentuje všechny kraje České republiky – právě s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, jehož správním centrem je rovněž Praha.“
Autoři dostali jednoduché zadání, inspirovat se během svého pobytu k napsání povídky. „Chtěli jsme, aby se na Česko podívali svýma tj. ne-českýma očima, poznali ho zblízka a prozkoumali ho na vlastní kůži, s tím, že vzniknou drobné literární postřehy o každodenním životě v České republice, o paradoxech a úspěších českých dějin, o vývoji po roce 1989 nebo o něčem zcela nečekaném.“
Mezi pozvanými autory nechyběly ani u nás dobře známé hvězdy současné německojazyčné literatury Judith Hermann, která zavítala do Brna nebo Peter Stamm, který byl v Pardubicích. V krajských studiích Českého rozhlasu pak vznikly nahrávky českých překladů jednotlivých próz. V Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a Ostravě je natáčeli herci a herečky z měst, ve kterých autoři pobývali a kde se také jejich příběhy odehrávají.
A jaké jsou tedy Čechy a Češi očima dvanácti německojazyčných spisovatelů a spisovatelek? (…)
Vyprávění o návštěvě ve městě B., kde žije Panzluty, o kterém se říká, že je básník, který své básně nikomu neukazuje. A také, že žije se stádem koz, které pase v parku na Špilberku a má ženu, která žije ve skříni u něj na dvorku. Pitoreskní putování městem B. včetně ústředního hřbitova, kde odpočívá básník Jan Skácel. Povídku přeložil Petr Štědroň. (…)
Adam Sybera, kyjevský novinář. Rusko o víkendu vyzvalo zahraniční diplomaty, aby z důvodu bezpečí opustili ukrajinské hlavní město. Ruský dron poté v době návštěvy německého kancléře Merze zasáhl Severní most přes Dněpr. Proč se ruské útoky zaměřují na mosty a jaký dopad mají na obyvatele ukrajinských měst? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Ruské útoky jsou už měsíc nepřetržité, Kyjev se před zimou vylidňuje, popisuje novinář Sybera. In web ČRo Plus, 6. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na kyjevské nemocnice, dětská hřiště, školy nebo supermarkety útočí ruské drony, během návštěvy německého kancléře Friedricha Merze zasáhly i most přes Dněpr. Moskva o víkendu vyzvala zahraniční diplomaty, aby z bezpečnostních důvodů opustili ukrajinské hlavní město. „Útoky jsou v posledním měsíci nepřetržité, ale co říkají v Rusku, tu nikoho moc nezajímá. Je to v malém měřítku totéž, jako když mluví o jaderném armagedonu v Evropě,“ říká z Kyjeva novinář Voxpotu Adam Sybera.
Sám neví o žádné ambasádě, která by se varováním řídila. „Je to na hranici vydírání, snaží se podlomit vůli diplomatické reprezentace. Třeba Američané dávají upozornění na velké útoky už dříve, mají nejpokročilejší rozvědku a nejvíc informací. Může to být i strategie, kdy dáváte útočníkovi najevo, že víte o jeho úmyslech,“ zamýšlí se. (…)
Vezmou nám už za pár let práci roboti, kteří vypadají jako my? Humanoidi už začínají opouštět laboratoře a přichází do firem. Na jaké profese si brousí zuby a jak ovlivní trh práce? Ptá se Jana Klímová. Editace Tomáš Jeník. Hudba a sound design Johann Foss.
Hovoří šéf prodeje robotiky Alzy Vojtěch Hrazdil.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: Klímová, Jana: Humanoidi pomalu, ale jistě opouští laboratoře a míří do praxe. Zatím ale lidem práci nevezmou. In web ČRo Plus, 6. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vezmou nám už za pár let práci humanoidní roboti, tedy stroje, kteří vypadají jako lidi? Potkat je v práci je zatím spíš rarita. Jejich nástup je ale jen otázkou času. „Nejvíc příležitostí zatím vidíme v logistice,“ říká v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv expert Škody Auto. S humanoidními roboty se zatím počítá hlavně tam, kde stejně nikdo pracovat nechce. Anebo jde o automatickou práci, kde bude člověk výhledově zbytečně drahý. (…)
Powered by WordPress