Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tomáš Pojar, diplomat a analytik, bývalý bezpečnostní poradce premiéra. Andrej Babiš před týdnem podle svých slov zjistil, že devět evropských zemí chystá s Ukrajinou společný projekt antibylistické ochrany. O jaký projekt jde a proč se ho Česko zatím neúčastní. Jakou pozici má naše země v evropských bezpečnostních kruzích? Moderuje Petr Dudek.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Dudek, Petr – ert (= Erhart, Michael): Pojar: Závidíme výdělky zbrojařům a mezitím nám ujíždí technologický vlak. Asi chceme být montovnou. In web ČRo Plus, 20. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem v Paříži podle svých slov zjistil, že devět evropských zemí zakládá s Ukrajinou koalici projekt Freya, jehož cílem je společná antibalistická ochrana. Mělo by se do ní zapojit i Česko? „Celá Evropa a v zásadě celý svět potřebuje antibalistickou ochranu, protože dnešní války se vedou raketami a drony,“ souhlasí v Interview Plus prorektor CEVRO Univerzity Tomáš Pojar, který za minulé vlády působil jako poradce pro národní bezpečnost.

Podle Babiše by se Česko mělo do iniciativy zapojit a otázka, proč ještě není její součástí, by prý měla mířit na předchozí vládu. „Kdyby to říkal v lednu či v únoru, tak bych tomu rozuměl. Teď už je premiérem déle než půl roku a je na vládě, aby se stávala součástí nejrůznějších projektů a aliancí,“ namítá Pojar a upozorňuje: „Myslím, že tam nejsme proto, že žádnou z těch zemí nenapadlo, že bychom tam chtěli být, nebo že bychom mohli přinést cokoli pozitivního. Je to koalice zemí, které dávají dostatek peněz Ukrajině i na vlastní obranu a podporují svůj domácí obranný průmysl. My naopak říkáme, že vydělává moc peněz a je třeba ho více zdanit.“

Ke členství v koalici Česku nijak nepomohl ani Babišův výrok, že by z projektu Freya měla odejít Velká Británie, která není členem Evropské unie.

„Myslím, že Británii je to úplně jedno. Je to projekt zemí, které spolu chtějí něco dělat a dávají na to své prostředky a know-how. A to, co vyvinou, nám pak třeba rády prodají,“ usuzuje. (…)

Reportážní fejeton o příkladném činu desátníka Rudolfa Šmatlavy, který položil život za vlast v boji proti teroristům. Připravil Vít Holubec.

Natočeno 1953. Premiéra 25. 6. 1953 (Československo, 20:30 h.) v cyklu Armádní rozhlas.

Lit.: Z pořadů týdne uvádíme… Armádní rozhlas. In Čs. rozhlas a televize 26/1953 (15. 6. 1953), s. 11 (článek) – Cit.: Sovětský lid si nesmírně váží všech svých hrdinů, kteří položili své životy ve Velké vlastenecké válce. Proto na příklad v jednotce, v jejíchž řadách padl hrdinskou smrtí hrdina Sovětského svazu Matrosov, si vojáci denně připomínají statečnost vojáka-komsomolce. Při večerní prověrce přečte staršina jméno hrdiny Sovětského svazu Matrosova a velitel družstva odpovídá: ..Padl hrdinně v boji s fašistickým nepřítelem.“ Komsomolec Matrosov byl navždy vtělen do počtu své jednotky.

Také řády československé armády určují, aby voják, který při vzorném plnění svých úkolů ztratí život, byl na věky vtělen do počtu své jednotky. Aby se stal příkladem hrdinství pro všechny její příslušníky. Prvním, komu byla v československé armádě udělena tato vysoká pocta, je desátník Rudolf Šmatlava, který padl hrdinskou smrtí v boji s diversanty. O životě i vzorném plnění služby desátníka Rudolfa Šmatlavy pojednává reportážní fejeton Víta Holubce, který pro vás připravil Armádní rozhlas na čtvrtek 25. června ve 20.30 hod. na Československu.

Ondřej Jonáš, znalec Ameriky, českoamerický podnikatel. Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z vměšování do prezidentských voleb v roce 2020 a vlastním tajným službám vyčetl záměrné zamlčování informací. Stojí za Trumpovou rétorikou obava z čínské špionáže, nebo spíš alibismus pro možný výprask republikánů v podzimních volbách do Kongresu? A jak odolné jsou americké tajné služby proti politickému tlaku? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – kcj: Trump je narcis. Výroky o vměšování Číny jen odvádí pozornost od svých selhání, soudí investor Jonáš. In web ČRo Plus, 20. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z vměšování do prezidentských voleb v roce 2020 a vlastním tajným službám vyčetl záměrné zamlčování informací. Je to kouřová clona před blížícími se podzimními volbami do Kongresu, ve kterých realisticky hrozí republikánům porážka, nebo skutečný zásah cizí moci? „Trump si připravuje půdu pro možnou prohru. Měl by se ale zabývat Hormuzským průlivem,“ upozorňuje v Osobnosti Plus česko-americký investor Ondřej Jonáš.

„Je to šest let, co proběhly volby, které vyhrál Joe Biden a prohrál Donald Trump. Jak konstatovalo několik soudů, několik slyšení, několik výborů Senátu i Kongresu, byly to volby férové,“ připomíná Jonáš a pokračuje: „Jediný problém je, že Donald Trump je nemocný. Trpí nemocí, které se odborně říká maligní narcisismus. To znamená, že neumí sám sobě připustit, že by mohl kdy prohrát, protože on je prostě všemocný.“ (…)

Host: Kateřina Lukavská, psycholožka, odbornice na digitální závislost. Moderuje Michaela Maurerová. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Rozhlasové vzpomínání filmové režisérky, autorky časosběrných dokumentů. Připravila Marina Feltlová. Technická spolupráce Jitka Špálová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. – 24. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Josefína Matyášová, ředitelka Festivalu Letní slavností staré hudby. Mýty, legendy a hudba stará stovky let, která dodnes neztratila svou sílu. V Praze odstartoval už 27. ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby, který zve do kostelů, paláců i historických sálů na koncerty špičkových domácích i zahraničních interpretů. Hostem Vizitky bude jeho ředitelka Josefína Matyášová. Jak každoročně vzniká festival, který propojuje historii se současností? Co obnáší objevování hudby dávných staletí? A čím to, že stará hudba stále dokáže oslovit i publikum 21. století? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Za jakých okolností by se vláda vrátila k zastropování cen paliv? Nevyužijí pumpaři uvolnění regulace k prudkému zdražování? Proč nemají mladí lidé příliš zájem o zemědělské práce na jihu Čech? Moderují Martina Mašková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Změní kompetenční žaloba náš politický systém? A udělal prezident dobře, že se obrátil na Ústavní soud, nebo hrozí, že se politické neshody už nebudou řešit jednáním, ale soudními verdikty? Lukáš Matoška se zeptá bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka a ústavního právníka Jana Kudrny.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – jud: Hraje se o další pravomoci prezidenta, říká Kudrna o kompetenční žalobě. Balík: Nedramatizoval bych. In web ČRo Plus, 20. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce. (…)