Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 10. 2024

Ústřice a breviář (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:32

Bývalý cisterciácký klášter v Plasích na severním Plzeňsku prošel na sklonku 17. a v průběhu 18. století barokní přestavbou. Jedinou z novostaveb byla reprezentativní budova prelatury vystavěná podle návrhů architektů Jeana Baptisty Matheye a jeho následovníka Jana Blažeje Santiniho Aichela. V roce 2016 byl zahájen archeologický výzkum kanalizačního, vodního a větracího systému. Překvapivé nálezy ke každodennosti barokní prelatury vydala objevená a zachovaná jímka. Pořad připravila Tamara Salcmanová.

Natočeno 2024. Premiéra 12. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:50 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Marie z říše hudby (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:28

Při vyslovení jejího příjmení zpozorní především příznivci vážné hudby. Vzpomínky houslistky Marie Talichové jsou příběhem o celoživotní lásce k hudbě a životě ve slavné rodině, kterým se prolínají dějiny, nejen české, vážné hudby dvacátého století. O kterou Dvořákovu kompozici se osobně zajímal japonský císař, nebo jak do vojenského vězení propašovat housle? O tom se dozvíte v pořadu, který připravily Síta Hrňová a Anna Gažiová.

Natočeno 2024. Premiéra 12. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 9:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Vlna – Opulence 1/? (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 14:02

Jak dlouhou historii má drag? A kdo všechno může být drag queen? Připravila Aneta Martínková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 11. 10. 2024 (ČRo Rádio Wave, 44 min.).

Obsah: 1. Třpytivá cesta ke svobodě – 2.

Lit.: Martínková, Aneta: Opulence: Třpytivá cesta ke svobodě. Jak drag nebo disco bojují o rovnoprávnost queer lidí? In web ČRo Radio Wave, 11. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Radio Wave a Galerie hlavního města Prahy letos v létě spojily síly na eventové sérii Opulence. V rámci podcastu Vlna vám přinášíme záznamy debat ze všech tří večerů, které prozkoumávaly různé podoby hojnosti v populární hudbě. První večer byl věnovaný především vizuální opulenci a debatovaly o ní novinářky Jana Patočková a Tereza Patočková.

Historie populární hudby ukazuje, že boj za svobodu a rovnoprávnost nemusí být nuda, a rozhodně ho nemusíte vést v teplákách. Vyznavači disca, glamu nebo třeba psychedelických žánrů vždy vyzývali na souboj dobové normy týkající se genderu nebo sexuality a nikdy se nebáli velkolepého stylu.

Proč jde v hudbě emancipace a opulence tak často ruku v ruce? A kde se všude se potkává populární hudba a drag? (…)

Studio N – Reportérka v Izraeli: Netanjahuovi tu často vyčítají, že mu nejde o rukojmí (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 12:01

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Dominika Píhová.

Natočeno 2024. Webová premiéra

eportérka v Izraeli: Netanjahuovi tu často vyčítají, že mu nejde o rukojmí, říká ve Studiu N. In web Deník N, 11. 10. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dominika Píhová popisuje očitou zkušenost, jak vypadá situace obyčejných lidí v Izraeli rok po útoku Hamásu. Ve Studiu N s ní mluví Filip Titlbach.

„V posledním roce podpora Benjamina Netanjahua klesala, invaze do Libanonu ale trend otáčí,“ říká reportérka Deníku N v Tel Avivu Dominika Píhová. Jak se proměnily společenské nálady v Izraeli rok po teroristickém útoku Hamásu? Může být válka na Blízkém východě rozbuškou globálního konfliktu? A existuje cesta ke zklidnění napětí?  (…)

11. 10. 2024

Alex a host – Zdeněk Podhůrský (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:57

Herec, fotograf i muzikant Zdeněk Podhůrský hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2024: Premiéra 10. 10. 2024 (ČRo Region, 28 min.).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Táta si stálou výstavu zaslouží. Traduje se, že loutku broučka dělal podle mě, usmívá se Zdeněk Podhůrský. In web ČRo Ostrava, 10. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zdeněk Podhůrský je velmi činorodý. Zahrál si černého prince v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo vojína Vločku v Černých baronech. Na kontě má řadu dabingových rolí. Teď si vzal na sebe úkol postarat se o odkaz svého otce, slavného tvůrce loutek.

Zdeněk Podhůrský bydlel v bytě, který byl spojený s ateliérem. „Když jsem přišel ze školy domů, hned jsem šel za tatínkem do ateliéru a trávil tam celé odpoledne. Takže tam jsem vyrůstal. Táta byl výborný kreslíř a soustružník. Vždycky nějakou loutku navrhl a kdysi je vyřezával, ale naučil se dělat na soustruhu. Maminka jim pak dělala vlásky a táta domaloval obličeje.“

Jeho tatínek byl skutečně světoznámý. Vytvořil stovky loutek pro československé i zahraniční produkce a získal spoustu cen. Mezi nejslavnější loutky bezpochyby patří televizní Broučci. „Traduje se, že tatínek dělal broučka podle mě,“ směje se herec. „Možná tam ta podoba trochu je, byl jsem jako dítě takovej buclatej.“ (..)

Baráky v ohrožení 1/? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:36

Podcast Baráky v ohrožení si klade za cíl zpopularizovat opomíjenou architekturu stojící v už i tak zapomenutém kraji jako je Ústecký. V podcastu budeme mluvit hlavně o architektuře a urbanismu 20. století na Mostecku a v Ústeckém kraji, a také se budeme potkávat se zajímavými hosty z řad teoretiků i tvůrců. Připravila Kateřina Hrachová.

Hovoří Adam Štěch (1), docent architektury Ondřej Beneš (2), pamatkář Martin Zubík (3).

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 27. 3. 2024 (Alarm, 42 min.), 2. dílu 18. 4. 2024 (Alarm, 83 min.), 3. dílu 31. 5. 2024 (Alarm, 47 min.).

Lit.: Hrachová, Kateřina: Startuje podcast Baráky v ohrožení. Zaslouží si architektura 20. století naši pozornost? In web Alarm, 27. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mostecká redakce Alarmu spouští nový podcast Baráky v ohrožení. Kateřina Hrachová v něm bude řešit architekturu, umění i design s teoretiky i tvůrci. (…)

Startujeme nový podcast Baráky v ohrožení, ve kterém si klademe za cíl zpopularizovat opomíjenou architekturu stojící v už i tak zapomenutém kraji jako je Ústecký. V podcastu budeme mluvit hlavně o architektuře a urbanismu 20. století na Mostecku a v Ústeckém kraji, speciálně se budeme zabývat architekturou, která se objevuje na červeném seznamu a hrozí jí zánik nebo degradující rekonstrukce. Těšit se můžete i na umělecká díla ve veřejném prostoru a design, jenž k této architektuře neodmyslitelně patří. A také se samozřejmě budeme potkávat se zajímavými hosty z řad teoretiků i tvůrců. (…) (more…)

Děti jako zachránci ekonomiky? To není vtip (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:58

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 10. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Děti jako zachránci ekonomiky? To není vtip. In web ČRo Plus, 11. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  Pokud jde o nakládání s penězi, mají Češi a Němci jednu věc společnou: jsou spořiví. Kladou důraz na finanční stabilitu, jsou nervózní, když nemají peněžní rezervu, myslí na budoucnost. Ale především neradi riskují. Své peníze, pokud je nemají doma v kredenci, ukládají do nemovitostí nebo drahých kovů, na spořící účty nanejvýš do termínovaných vkladů. Sichr je sichr.

V Německu investovalo v loňském roce do akcií podle výpočtu tamního akciového institutu jen necelých 18 procent německého obyvatelstva. Obdobně to byl v Česku jen každý pátý. (..)

Hysterie 1/?? (2024-2025)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:41

Podcast Hysterie je neposlušný intersekcionální chit-chat, ve kterém se probírají současná témata perspektivnou politických a sociologických teorií. Kromě analýzy nerovností a útlaku v Hysterii se tu společně nacházejí také cesty k emancipaci. Připravily Karolína Ježková a Magdalena Dušková.

Natočeno 2024-2025. Webová premiéra 1. dílu 31. 5. 2024 (Alarm, 42 min.), 2. dílu 7. 6. 2024 (Alarm), 3. dílu 25. 6. 2024 (Alarm, 49 min.); 4. dílu 11. 7. 2024 (Alarm, 46 min.), 5. dílu 19. 8. 2024 (Alarm, 55 min.), 6. dílu 29. 8. 2024 (Alarm, 32 min.), 7. dílu 21. 9. 2024 (Alarm, 43 min.).

Karolína Ježková vystudovala politologii, mezinárodní vztahy a sociologii. V současnosti pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR. Propojuje sociologickou teorii s popkulturou. Spolu s Magdalenou Duškovou je autorkou podcastu Hysterie.

Magdalena Dušková je redaktorka Alarmu a studentka politických teorií a kulturní antropologie na FF UK. Píše hlavně o politice, feminismu a sleduje taky konzervativní a klerofašistickou scénu. Společně s Karolínou Ježkovou vytváří podcast Hysterie.

Lit.: Dušková, Magdalena – Ježková, Karolína: Hysterie #1: Imposter syndrom jako kolektivní zkušenost. In web Alarm, 31. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  (…) V prvním dílu podcastu Hysterie autorky rozebírají imposter syndrom. Rozšíření „pocitu podvodnice“, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestaly cítit jako podvodnice? (…)

(more…)

Město na uhel 1/3 (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:28

Jaký je příběh Mostu, zbořeného a znovu postaveného města? Kdo mohl za to, že se zde historické památky směnily za několik milionů tun uhlí? V podcastu Město na uhel zkoumáme moderní historii místa, v němž se střetla pragmatická kalkulace ekonomického zisku s touhou po moderní utopii. Připravila Ester Klimecká.

Hovoří historik Matěj Spurný.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 1. 5. 2024 (Alarm, 54 min.), 2. dílu 10. 5. 2024 (Alarm, 47 min.), 3. dílu 19. 5. 2024 (Alarm, 57 min.).

Ester Klimecká zastává pozici regionální redaktorky a píše o Mostě a Ústeckém kraji. Baví ji mapování mikrokosmu bývalého uhelného regionu, ať už se jedná o environmentální témata nebo témata sociálních nerovností. Vystudovala bohemistiku.

Lit.:  elm: Město na uhel. Kdo nám zbořil starý Most? In web Alarm, 1. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Průmyslová revoluce, uhlobaroni nebo komunisti – kdo z nich směnil staré středověké město za miliony tun hnědého uhlí? A proč se vůči rozhodnutí město zbořit obyvatelé starého Mostu nevymezili více? (…)

Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel. (more…)

Dějiny bez konce – Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:19

Připravili Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák a Eliška Farová.

Hovoří historik Boleslav Šmejkal.

Natočeno 2024. Webová premiéra (Alarm, 79 min.).

Pozn.: Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii. Ondřej Bělíček studoval historii, dělal hudbu a pracoval v knižním nakladatelství. Ondřej Crhák je historik se zaměřením na dějiny Dálného Východu a kolonialismu. Eliška Farová vystudovala na Filozofické fakultě UK obor České dějiny v evropském kontextu se zaměřením na moderní a soudobé dějiny. (anotace)

Lit.: Bělíček, Ondřej – Crhák, Ondřej – Farová, Eliška: Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí. In web Alarm, 11. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali téma dělnického hnutí a sportu. V čem se lišily dělnické olympiády od oficiálních olympijských her a do jaké míry se tělocvičné spolky zapojovaly do koloběhu meziválečného násilí? (…)

Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představily profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří zde soutěžili o to, kdo z nich je zrovna nejlepší. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje jeho současná vrcholová podoba. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, která se rozvíjela od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervatismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress