Pozn.: Kedy už budete mať dieťa? Na čo ešte čakáte? Jáj, vám sa nedarí – tak to musíte ísť na dovolenku… a podobné nevyžiadané rady a necitlivé otázky. Neplodnosťou sa trápi každý piaty pár na Slovensku a tak sa práve o psychike v situáciách, keď sa počať nedarí, budeme rozprávať so psychologičkou Zuzanou Gažovou. (anotace)
Lit.: anonym: Hudba v českých krajinách | Olga Mojžíšová | Bedřich Smetana. In web YouTube Rok české hudby 2024, 4. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nově vydáváme také podcast Hudba v českých krajinách! Hostem prvního dílu byla muzikoložka a vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., která se věnuje hlavně výzkumu Smetanovy osobní korespondence a deníků. Co o Smetanovi ještě nevíme? Kam směřuje její bádání? Proč zrovna Smetanu považujeme za zakladatele české národní hudby a jak jej vnímali jeho současníci?
Základ oslavám Roku české hudby položilo sté výročí Smetanova narození v roce 1924. Iniciativa původně vzešla od dobrovolného spolku a později se připojovaly velké instituce jako Národní divadlo a Česká filharmonie. Proč v dané době vzbudil takový zájem zrovna Bedřich Smetana a co vedlo k tomu, že v naši paměť vzešel jako tvůrce české národní hudby? (more…)
Lit.: Holoubek, Jiří – Volemanová, Šárka – opa: Víte, kdo je vrah, ale nevíte, kolik jste toho u televize snědli? Začněte jíst všímavěji, radí odbornice na obezitu. In web ČRo 2 Praha, 13. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Se snahou zhubnout nějaké to kilo navíc se potýká velká spousta lidí. Pečlivé plánování ale často zruinuje mimořádná situace v podobě oslavy či setkání s přáteli. Jak předcházet kolotoči neustálých výčitek a slibů? Jaké faktory se podílejí na obezitě? Co je to emoční jedení? A co o našem chování říká teorie nudging?
Na obezitě se podílí celá řada faktorů. Vedle genů, kdy se dědí nejen kila, ale třeba i chuťové preference a vztah k pohybu, to jsou třeba i hormonální vlivy, které mohou stát za přibíráním.
Největší podíl na obezitě má ale u většiny lidí jejich životní styl, přičemž řada z nich si neuvědomuje, jak velký zdravotní problém kila navíc jsou. „Tito lidé, i když mají kila navíc, nehubnou, a vychovávají v tom bohužel i své děti,“ potvrzuje psycholožka a zakladatelka společnosti Stop obezitě Iva Málková. (…)
Obsah: 1. Likvidace živnosti a podlomené zdraví. Otec Karla Kryla často sahal i fyzickým trestům (3. Od Svobodné Evropy a trojjazyčných koncertů po budování Solidarity. V exilu Kryl bojoval o živobytí (4:16) – 4. Konverzace na dálku. Kryl ve Svobodné Evropě pouštěl tvorbu zakázaných autorů a odpovídal na dopisy posluchačů (4:00) – 5. Vystoupení s Gottem litoval. Po revoluci kritizoval Havla i způsob politické a společenské transformace (4:10).
Lit.: Maleček, Tomáš – agf: Z archivu Karla Kryla. Co skrývá zpěvákova pozůstalost? In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. říjen 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Národní archiv převzal pozůstalost Karla Kryla, a v listopadu, symbolicky 30 let od úmrtí zpěváka, představí jeho činnost po emigraci, ukáže jeho malby, kytary a další cenné předměty. Ještě před zahájením výstavy nechá Radiožurnál posluchače do výstavy nahlédnout. Jak zní Bratříčku, zavírej vrátka v němčině, jak působil Karel Kryl ve Svobodné Evropě nebo jak o zpěvákovi mluvili rodiče? (…)
Lit.: jkh – Maleček, Tomáš: Tvrdohlavý Kryl mísil schopnost se uplatnit s neposlušností. Na vojně byl vězněn a začal psát písně. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: První kytaru dostal Karel Kryl od rodičů na Vánoce roku 1961. Nejprve díky ní jenom balil holky, teprve na vojně začala jeho textům dominovat důležitá společenská témata. Také toto životní období vojína Kryla ukáže nová výstava od listopadu v domě u Zlatého prstenu v Praze. Do jinak zatím nepřístupného archivu Karla Kryla, jehož pozůstalost manželka Marlene darovala Národnímu archivu, nahlížíme také v seriálu Radiožurnálu.
Vojna neměla žádná pozitiva, tvrdil Karel Kryl a své dojmy z ní vměstnal nejen do Písně neznámého vojína, ale i do skladby Lásko. Armádu považoval za prototyp autoritářské instituce, v níž nad rozumem dominuje lidská hloupost a násilí. (…)
Lit.: jkh – Maleček, Tomáš: Od Svobodné Evropy a trojjazyčných koncertů po budování Solidarity. V exilu Kryl bojoval o živobytí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Bez práce, bez znalosti němčiny i posluchačů, jen s jízdenkou na vlak od Čedoku vyrazil Karel Kryl v září roku 1969 z Československa na festival v německém Waldecku. Za hranicemi už ale zůstal natrvalo a domů se už nikdy pořádně nevrátil. I toto životní období Karla Kryla představí od 17. listopadu v Praze výstava Ahoj, občani, na kterou zveme v dalším díle seriálu Z archivu Karla Kryla. (…)
Lit.: zup – Maleček, Tomáš: Konverzace na dálku. Kryl ve Svobodné Evropě pouštěl tvorbu zakázaných autorů a odpovídal na dopisy posluchačů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Západní kapely i zakázanou tvorbu československých písničkářů pouštěl Karel Kryl v rádiu Svobodná Evropa od své emigrace až do roku 1991. Jeho padesátiminutové relace ladili i jeho příznivci v Československu. Přes krycí adresy mu do rádia v Mnichově psaly i mladé fanynky.
Nejprve ve čtvrtek a poté i o víkendu se z rádia Svobodná Evropa ozýval hlas Karla Kryla uvádějící „padesátku“: „Otylé mraky plují ze Západu, emigrujíce, blbci, na Východ,“ glosuje Kryl v jednom ze záznamů. (…)
Lit.: vma – Maleček, Tomáš: Vystoupení s Gottem litoval. Po revoluci kritizoval Havla i způsob politické a společenské transformace. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Srdečné přijetí po dvaceti letech doma v Československu i hodně velkých koncertů přinesla Karlu Krylovi svoboda začátku devadesátých let. Zpěvák ale všeobecné euforii nepodlehl. Podle svých dřívějších známých vyjádření mu vadil diletantismus a klientelismus elit i servilita médií, která přehlížela neduhy československé společnosti po roce 1989. Ze stejného důvodu odešel taky z Rádia Svobodná Evropa. I to zazní v posledním díle našeho seriálu „Z archivu Karla Kryla“.
A tím jsme pro dnešek a napříště hotovi. Co vám odtud popřát? Rovná záda, jasný pohled, myslící a kritický mozek, pár dobrých přátel, kteří ten pytel mouky v nouzi dají…
„V těch posledních slovech Karla Kryla, které tedy vědomě zformuloval na rozloučení se svými fanoušky, jsou symbolicky shrnuty jeho kritické výtky k tehdejšímu způsobu politické a společenské transformace,“ vysvětluje poslední slova Karla Kryla v Rádiu Svobodná Evropa z 30. června 1991 historik Jakub Šlouf z Národního archivu. (…)
V Česku se proslavil jako zapšklý, podivínský knihkupec ze seriálu Black Books. Teď se irský komik Dylan Moran vrací do Prahy s novou stand-up show nazvanou We Got This. Víno vyměnil za jógu, ale v humoru si žádné hranice nedává. (…)
„Život je nekonečně zábavnější, když mu nedáváme pravidla,“ říká komik. Rozhovor pro Seznam Zprávy natáčíme po telefonu na vzdálenost skoro dvou tisíc kilometrů, Moran má hlasitý odposlech a rozjařenou náladu, já ležím v posteli s trémou a horečkou. (…)
Komik působí po telefonu stejně výstředně jako jeho nejslavnější výtvor: věčně rozcuchaný antikvář Bernard Black. Nechce si povídat o povrchních věcech, jako je obsah jeho show, raději filozofuje. Mluví o naší obsesivní potřebě mít všechno pod kontrolou, že rebel je dnes ten, kdo se nebojí být sám sebou, ale také o tom, že dnešní svět je plný úzkosti a potřebuje radost víc než kdy dřív. (…)
Hosty jsou Dagmar Misařová, redaktorka ČRo Ostrava a dokumentaristka a Jan Pokorný, moderátor zpravodajských speciálů. Na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio se ve speciálu Lucie Výborné potkali moderátor Jan Pokorný a redaktorka ostravského rádia Dagmar Misařová. Kdo koho před lety doporučil šéfům na základě společného tance na školení? A v čem po desítkách let práce v rádiu vidí existenci rozhlasového boha? Moderuje Lucie Výborná.
Ivan Day je přední britský historik a specialista na dějiny gastronomie a kulturu stolování. Své první jídlo uvařil, když mu bylo 13 let a bylo to podle receptu kuchařky z roku 1723, kterou si den před tím koupil v antikvariátu. Ivan Day je dnes sběratelem historických kuchařských knih a ve svém domě ve Velké Británii má kuchyni s obrovským roštem a otevřeným ohněm. Jaké jídlo nabízí návštěvám? I na to se v Hovorech zeptáme a řeč bude také o trdelníku, zmrzlinách, nebo o tom, proč šlechtu nebavilo vařit, ale jíst. Moderuje Naděžda Hávová.
Host: Daniela Písařovicová Brzobohatá, moderátorka. Mrzelo ji, když od spolužáků dostala přezdívku „ledová královna“? Kdo ji nejvíc inspiruje v tom, aby na sobě neustále pracovala? A nechybí jí každodenní televizní práce? Moderuje Jan Smetana.
Druhý v pořadí ze sovětských generálních tajemníků, kteří nastoupili po zesnulém Leonidu Iljiči. Připravil David Hertl a historik a publicista Jan Adamec.
Lit.: Hertl, David: Konstantin Ustinovič Černěnko. In web ČRo Plus, 16. květen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říkali mu „kočí“. Zkratka, vytvořená z písmen (K)onstantin (U)stinovič (Čer)něnko totiž tvoří ruské slovo „кучер“, kočí. A nebyla to jen zkratka jeho jména – byla to i narážka na jeho venkovský původ a do jisté míry i na způsob jeho jednání.
Když tenhle „kočí“ dojel se svým povozem na konec cesty, měl už hodně pomalé tempo, paradoxně byl ale na tom nejlepším parkovišti, jakého se mu mohlo v tehdejším Sovětském svazu dostat. Od února 1984 do března 1985, přesně 390 dní, byl „kočí“ Černěnko generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, předsedou prezídia Nejvyššího sovětu a také předsedou Nejvyšší rady obrany. Byl už ale tou dobou také těžce nemocný. K dlouhodobým problémům se srdcem a plícemi se navíc o prázdninách 1983 přidala těžká otrava zkaženým rybím masem, která způsobila, že trávil dlouhé dny na nemocničním lůžku. S notnou dávkou ironie o něm ruský novinář Leonid Parfjonov napsal, že „…aniž by nabyl vědomí, ujal se funkce generálního tajemníka…“. (…)