Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Část poslankyň a poslanců už nechce kvůli nevyzpytatelnému dění ve sněmovně s mnohahodinovými obstrukčními projevy znovu kandidovat. Ohrožuje současná sněmovna demokracii? Nebo do ní obstrukce a noční jednání patří?

Hovoří Marie Jílková z KDU-ČSL a Taťána Malá z hnutí ANO.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 1. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: bko – Matoška, Lukáš: Sněmovna má být důstojné a předvídatelné místo, věří Jílková. „Musíme začít u sebe,“ doporučuje Malá. In web ČRo Plus, 15. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Funguje v současnosti Sněmovna efektivně a tak, aby v ní mohli pracovat i poslanci, kteří pečují o svou rodinu? Debatují Marie Jílková (KDU-ČSL) a Taťána Malá (ANO).

Několik poslankyň a poslanců už znovu nechce kandidovat. Vadí jim, jak funguje Sněmovna. Stěžují si mimo jiné na obstrukce a na nepředvídatelná dlouhá noční jednání. Říkají, že pracovní život se jim jenom těžko slaďuje s tím rodinným. „Myslíme si s ostatními kolegy a kolegyněmi, že to přestává být únosné,“ říká pro Český rozhlas Plus poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková. „Je to důsledek špatné komunikace a vedení sněmovny,“ namítá poslankyně Taťána Malá (ANO). (…)

Host: Petr Kazda, Tomáš Weinreb – film Nikdo mě nemá rád. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Může v Evropské unii projít úplný zákaz dodávek ruského plynu včetně LNG? Jak pravděpodobné je tentokrát příměří na Blízkém východě? Finanční gramotnost u mladistvých se postupně zhoršuje. Jak na to připravit učitele? Moderují Tomáš Pavlíček a Martina Mašková.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 1. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: kac – Kropáčková, Renata: Výzkumnice: Lež se šíří rychleji než pravda. Facebook bez fact checkingu může radikalizovat „boomery“. In web ČRo Plus, 14. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poté, co firma Meta oznámila omezení takzvaného fact checkingu na síti facebook, začali odborníci naznačovat, že by se kvůli tomu mohlo více radikalizovat starší generace. Právě ty používají facebook především. Upozornil na to list The Guardian. „Bez regulací se mohou dál radikalizovat politické strany. Budou cílit na pudový strach, který pak může radikalizovat starší lidi a vést je k tomu, aby přestali věřit institucím,“ míní Eva Klusová, výzkumná analytička Akademie věd.

Při loňských protestech ultrapravice se podle listu The Guardian potvrdila radikalizace takzvaných boomerů, tedy lidí narozených v poválečném období až do poloviny 60. let. Právě ti prý snadněji podléhají zavádějícím informacím. Podle britského listu byli protestující loni v létě o dost starší než účastníci protestů například z roku 2011. Paní Klusová, jak jste přijala zprávu o tom, že Mark Zuckerberg, majitel Mety, hodlá rezignovat na ověřování zavádějících, manipulativních a lživých příspěvků?

Reportáž připravila Šárka Švábová.

Hovoří režisér Pavel Khek.

Natočeno 2025. Premiéra 13. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12 min.).

Lit.: Švábová, Šárka: Tajemství Zuzany Navarové. Projekt Klicperova divadla A pak usnu a vstanu chce uctít památku legendární písničkářky. In web ČRo 3 Vltava, 13. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nedá se říct, že je to životopisná inscenace, byť tu linku také sleduje. Pro nás je tématem lidský život v nějaké obecnosti, říká režisér Pavel Khek (…).

Dvacet let po smrti Zuzany Navarové ožívá písničkářčin odkaz v jejím rodném městě. Klicperovo divadlo v Hradci Králové připravilo hudebně-divadelní projekt na její počest. Spolupracuje při tom s Filharmonií Hradec Králové a skupinou RAZAM a Ivou Marešovou. Inscenace vznikla v rámci oslav osmi set let od první dochované písemné zmínky o městě.

Host: Pavel Klimeš, vedoucí sester v organizaci Cesta domů. Proč se vyučený instalatér rozhodl vystudovat zdravotní školu a pečovat o umírající? Jak se mu pracuje v převážně ženském kolektivu? A patří k umírání humor? Moderuje Monika Valentová.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 1. 2025 (ČRo Plus, 22:30 h.). Repríza 8. 7. 2025 (ČRo Plus, 22:30 h.).

U příležitosti 300. výročí narození českého skladatele nejen vánoční pastorální hudby připravil muzikolog Václav Kapsa.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.; 101 min.). Repríza 30. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.; 101 min.).

Lit.: Kapsa, Václav: Zapadlý kantor Jiří Ignác Linek. Uplynulo 300 let od narození autora vánočních pastorel a kantorské hudby. In web ČRo 3 Vltava, 14. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos v lednu uplynou tři století od narození hudebního skladatele Jiřího Ignáce Linka, známého hlavně svými vánočními pastorelami. Akademie při té příležitosti představí i další oblasti Linkovy tvorby, stejně jako hlavní osobnosti bádání o jeho díle. A jak si jeho tvorba stojí dnes?

Jiří Ignác Linek (1725–1791) patří k hlavním reprezentantům české kantorské hudby. Jeho rozsáhlá tvorba se dobře dochovala a od čtyřicátých let minulého století jí věnovala pozornost řada badatelů i hudebníků. V obecném povědomí Linek žije jako autor roztomilých vánočních pastorel na české texty a hrány jsou i některé z jeho instrumentálních skladeb. Jde ale jen o menšinu jeho díla. Dle dostupnosti nahrávek se navíc zdá, že zájem hudebníků o Linka od devadesátých let upadá, ačkoli ve stejné době roste popularita starší hudby a její poučené interpretace. Václav Kapsa z Ústavu dějin umění AV ČR představí hlavní oblasti skladatelovy tvorby stejně jako její postupné znovuobjevování a zaměří se i na současný vývoj zájmu o Linkovu hudbu. (…)

Které knihy varovaly v první polovině 20. století před hrozbami komunismu? John Vincent Fleming představil ve stejnojmenné knize Antikomunistické manifesty.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 1. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Čtyři knihy, které se postavily proti komunismu. Poznejte příběh antikomunistických manifestů. In web ČRo Plus, 14. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Proč lidé propadli komunistické ideologii a pak ji opustili? Na to odpovídá John V. Fleming ve své knize Antikomunistické manifesty. Čtyři knihy, které formovaly studenou válku. Vybral si k tomu publikace Tma o polednách, Svědek, Ze tmy a Zvolil jsem svobodu. Na jejich příběhu přibližuje proces, jakým se vesměs členové komunistických stran různých zemí s veskrze zhoubnou, a přece zpočátku pochopitelnou vírou zprvu sblížili. A pak rozešli.

John V. Fleming je literární historik a komparatista se zaměřením na literaturu antiky a středověku. Jeho kniha Antikomunistické manifesty, kterou u nás vydalo v roce 2024 nakladatelství Maraton, tak na první pohled vybočuje z časového rámce, kterým se obvykle zabývá. Navzdory tématu zakořeněnému ve 20. století autor prokazuje své zaujetí dějinami umění a křesťanské spirituality.
George Orwell je dodnes aktuální. Hlavně když popisuje psychologii strachu v totalitě

Co to má společného s komunismem? Přinejmenším to, že komunistická ideologie je v očích některých lidí dodnes věcí víry – s mnoha nepěknými rysy fanatismu, jako je selektivní slepota ve smyslu bagatelizování zločinů a nepravostí páchaných ve jménu vyššího dobra takzvaně pro všechny.

Příběh čtyř knih (Tma o polednách, Svědek, Ze tmy a Zvolil jsem svobodu) mimo jiné přibližuje proces, jakým se jejich autoři, původně vesměs členové komunistických stran různých zemí, s touto veskrze zhoubnou, a přece zpočátku pochopitelnou vírou rozešli. (…)

Káťa a Aleš se společně houpou na vlnách vztahu, který je buď černý, nebo bílý a to nejen kvůli Alešově epilepsii. I kvůli tomu Aleš nechtěl, aby měli děti. Na čem stojí jejich vztah a jak to dopadlo s rodičovstvím?

Natočeno 2025. Premiéra 14. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 13. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).