Dnešní generace studentů už dávno žije dvojí život – ve fyzickém světě a v online prostředí. Představit si každodenní provoz bez umělé inteligence už pro mnohé z nich není možné a ani proveditelné. Připravila a moderuje Daniela Vrbová. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný. Text
článku Veronika Gábor.
Hovoří Vladimír Šucha, hostující profesor na Evropském univerzitním institutu ve Florencii a bývalý generální ředitel Společného výzkumného centra Evropské komise.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 10. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Lit.: Gábor, Veronika – Vrbová, Daniela: Vysoké školy hledají pravidla pro práci s umělou inteligencí. Jak poznat, co se studenti naučili? In web ČRo Plus, 26. 10. 2026 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jazykové modely AI dnes napíší seminární práci, shrnou odbornou literaturu a navrhnou zdroje. Zejména pro univerzitní humanitní obory, kde se tohle mají studenti naučit dělat „ručně“, je to další výzva, jak poznat, co si tedy skutečně osvojili. Spolehlivý nástroj na odhalení textu od AI neexistuje a hranice, s čím vším smí studentům pomáhat, je tenká. Odpovědí proto může být pohovor nad hotovou prací nebo trénink dovedností, které umělá inteligence oslabuje.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy AI nezavrhují, do studia ji ale pouštějí opatrně. Studentka antropologie Anna si s ní hledá zdroje k seminárním pracím, nástroj jí ale občas doporučí zdroj, který neexistuje. Formulovat vlastní myšlenky jazykový model nenechává: „Mám pocit, že sama sebe ztrácím v textu, který bych chtěla, aby byl výhradně můj. Mám pocit, že zakrňuje můj mozek.“
Student anglistiky Ondřej se AI vyhýbá i z etických důvodů – kvůli spotřebě energie a kvůli tomu, „kdo vlastní většinu velkých společností AI“. Student historie Lukáš si umí představit, že by mu pomohla s přepisem a překladem starých německých textů psaných kurentem nebo švabachem: „Je tam ale stále nutné, aby to někdo kontroloval.“ (…)