Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Milan Tolkner, hudebník a ředitel ZUŠ v Biskupské ulici v Praze. Jak začala jeho muzikantská dráha? V čem je hudební vzdělání společensky přínosné? A co prozradí o oslavách k 80. výročí nejstarší „hudebky“ v Praze? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Devadesátky. Jaké knihy ovládly v 90. letech knižní trh? Co nově nabytá svoboda po Sametové revoluci nabídla spisovatelům, vydavatelům a knihkupcům? Právě na to odpovídá speciál pořadu Téma Plus. Připravil ho Jan Sedmidubský. Dramaturgie Stanislav Vintr a Lucie Korcová. Zvuková spolupráce Ladislav Čurda a Pavel Dejmek.

Hovoří Jan Kanzelsberger, Michal Přibáň (ÚČL AV ČR), Jiří Trávníček (FF MU Brno) a Aleš Lederer, zakladatel nakladatelství Prostor.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 17. 11. 2025 (ČRo Plus, 5:05 h.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Lidé, čtěte! aneb V devadesátkách se četlo všechno a všude. In web ČRo Plus, 8. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

Porevoluční vývoj byl v literatuře bouřlivý, podobal se nekonečnému happeningu. Imperativem se stalo poopravené původní budovatelské heslo Lidé, bděte, na Lidé, čtěte. A četlo se všechno a všude, zejména knihy nové nebo donedávna zakázané.

„Kdyby sem v prvních měsících po listopadu 1989 přijel někdo, kdo nic neví o Československu, a jen tak chodil po ulicích, musel by si pomyslet, že jsme si tu sametovou revoluci museli udělat proto, abychom mohli číst knížky,“ říká literární teoretik a historik vědec Jiří Trávníček.

Prodávalo se z korby náklaďáčků a dodávek přistavených na pěších zónách. Kamenným knihkupectvím konkurovaly jednorázové stánky nadšenců, kteří ráno vyfasovali nově vytištěné knihy přímo v tiskárně – a před polednem už prodávali z improvizovaného stánku na pěší zóně v Praze nebo Brně.

Prodával se tak Škvorecký a Kundera, a to vedle nově vydaných knih o józe a erotické literatuře. Mnoho knih mělo otřesnou grafickou kvalitu, byly plné tiskových chyb a překlady občas připomínaly dnešní výtvory umělé inteligence. (…)

„V rozhlase jsem dostal příležitosti, které jsem na divadle nikdy neměl. Hrál jsem Tartuffa, nebo v klasice jako Rozbitý džbán. Učil jsem se na velkých mistrech, poslouchal jsem nahrávky Karla Högera,“ říká herec Jiří Lábus. Nedávno se propojil v inscenaci Racek s tanečníkem a choreografem Ondřejem Vinklátem. Oba budou mluvit o tom, jestli se umí svou rolí dojmout, o narozeninách, které oslavili, nebo o tom pro co na jevišti žijí. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 3. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 8. 3. 2025 (ČRo Plus, 17:10 – 17:30 h.).

Lit.: lup – Hávová, Naděžda: Lidé jsou nepoučitelní, dělají stále stejné chyby, shodují se Jiří Lábus a choreograf Ondřej Vinklát. In web ČRo Plus, 3. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Tanečníci mají takový zvyk, že po představení, když se zatáhne opona, zůstávají na scéně, kde jim přichází choreograf za výkon poděkovat. Takže jednou, když jsem tam náhodou byl, přišel děkovat i Ondřej Vinklát, který mi řekl: ,Pane Lábusi, já vás obdivuju od svých sedmi let.‘ A já na to: ,Já vás od dnešní 19. hodiny.‘ Tak jsme se poznali,“ popisuje herec Jiří Lábus. (…)

Znají se tak zhruba deset let, ale teď se potkali i na jevišti inscenace Jonathan Livingston Racek. Po úspěšném projektu Kniha džunglí totiž taneční uskupení DekkaDancers nastudovalo tanečně-hudební představení s mluveným slovem, a to na motivy kultovního literárního díla Richarda Davida Bacha.  (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát Tentokrát v Prašné bráně v Praze. Nebude chybět ani e-mailová soutěž.

Hovoří Karel Kučera.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

David Škrobánek, zakladatel projektu Dobrý táta. Doménou Davida Škrobánka jsou lidské zdroje. Po rozvodu ukončil kariéru v Londýně a rozhodl se mít v životě na prvním místě své děti. Být dobrým tátou se stalo jeho tématem i srdečním projektem. Jak říct zaměstnavateli, že prostě chcete uspávat svoje děti osobně a včas? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Marek Příhoda, rusista a historik z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Putin je, zdá se, na koni. Ruská vojska zabíjejí každý den ukrajinské civilisty a Donald Trump je stále přesvědčen, že Putin chce mír. Čím bude pro Putina jakákoliv smlouva podepsaná Spojenými státy s Ukrajinou? A může proti Rusům na Ukrajině jako záruka fungovat to, že se tam budou Američané spolupodílet na těžbě nerostů, jak to predikuje Trump? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:33 h.).

Slovenské národní galerii údajně hrozí kolaps. Zhruba stovka zaměstnanců podala k prvnímu dubnu výpovědi. Nechtějí se dál podílet na destrukci instituce, ze které obviňují pověřeného ředitele dosazeného ministerstvem kultury. Nové vedení zaměstnancům vyčítá neposlušnost, politický aktivismus a tvrdí, že galerie dosud selhávala v naplňování svého poslání. Dlouhé roky údajně ignoruje významné národní autory. Co se děje uvnitř vlajkové lodi slovenské kultury zjišťoval zpravodaj na Slovensku Ladislav Novák.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 3. 2025 (ČRo Plus, 26 min.). Repríza 8. 3. 2025 (ČRo Plus, 9:33 h.).

Lit.: lup – Novák, Ladislav: Ve Slovenské národní galerii propukl boj mezi vedením a zaměstnanci. A stovka z nich dala výpověď. In web ČRo Plus, 5. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovenské národní galerii (SNG) hrozí kolaps. Zhruba stovka zaměstnanců podala k 1. dubnu výpověď. Nechtějí se dál podílet na destrukci instituce, ze které obviňují pověřeného ředitele dosazeného ministerstvem kultury. Nové vedení zaměstnancům zas vyčítá neposlušnost, politický aktivismus a tvrdí, že galerie dosud selhávala v naplňování svého poslání a roky údajně ignoruje významné národní autory.

Pokud se projdete po chodbách a výstavách galerie, zdá se, že všechno funguje, jak má. Informovaný návštěvník ale ví, že galerie je vzhůru nohama. V srpnu 2024 ministerstvo kultury pod vedením Martiny Šimkovičové (Slovenská národní strana) v rámci rozsáhlých personálních změn v kulturních institucích zasáhlo i do SNG.

Pouť po sklářských hutích. Připravila Jana Davidová Kracíková.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 8. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:00 h.), 2. dílu 29. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:10 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha. Repríza 1. dílu 16. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:30 h.), 2. dílu 23. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 9:05 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Obsah: 1. Glass Studio Müller Holice (37:15) – 2. Florianova huť Častolovice u České Lípy

Lit.: DAV (= Davidová Kracíková, Jana): Rukodělná tvorba – to je secese. Vydejte se s námi na pouť po sklářských hutích. In web ČRo 3 Vltava, 8. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Poslechněte si dvoudílný seriál Jany Davidové-Kracíkové o českých sklářských hutích.

Glass Studio Müller Holice

Česká sklářská huť věnující se tradiční technologii ručně foukaného skla patří Igoru Müllerovi v Holicích na Pardubicku. Navazuje na práci svého otce, skláře ve Škrdlovicích na Vysočině. Navíc mu učarovaly tvary a barvy secesních dekorativních předmětů ze sklárny v Klášterském mlýně na Šumavě, která patřila, podobně jako harrachovská huť a sklárny na Teplicku, mezi významné výrobce luxusního secesního dekorativního skla.

Příběh názvů známé plzeňské ulice v proměnách historie let 1868-1990, na níž se odráží pohyb dějin. Vznikla jako Stodolní a řada dalších názvů názvů pokračovala: Jungmannova, Wilsonova, třída Karla IV., třída Vítězství, Stalinova, Moskevská, Generála Ludvíka Svobody, opět Moskevská. Po roce 1989 dostala dnešní název – Americká. Připravil Miroslav Buriánek.

Hovoří odborné archivářky Archivu města Plzně Jitka Janečková a Kateřina Fantová, historik architektury Petr Domanický, architekti Jan Soukup a Radek Dragoun.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 58 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Buriánek, Miroslav: Rekordmanka Americká. Více než posledních 120 let Plzně v jedné ulici. In web ČRo 3 Vltava, 8. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnešní plzeňská Americká ulice ve svých dějinách odráží pohyb a proměny v rozpětí více než sto dvaceti let. V roce 1868 vznikla jako Stodolní a do roku 1990 jí byl název měněn v tomto sledu: Jungmannova, Františka Josefa I., Wilsonova, třída Karla IV., třída Vítězství, Stalinova, Moskevská, Ludvíka Svobody, opět Moskevská. Po pádu totalitního režimu v listopadu 1989 dostala dnešní název Americká.