Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Spisovatelka Petra Klabouchová žije střídavě v Itálii, USA a Česku: „Nominace na fantastiku je „fantastická“, nejsem ale spisovatelka detektivek. Snažím se ke čtenářům dostat historické téma. Měla jsem prarodiče na Volarsku – mám ráda slatě, mokřady, místa, kam se moc lidí necpe, na podzim, kdy je Šumava nejkrásnější. Pro mě, stejně jako pro mé prarodiče, je Šumava živoucí bytostí, zkrátka žije,“ říká, když mluví o nejnovější knize Ignis Fatuus, která je nominovaná na Magnesii Literu. „Necítím, že máme jako společnost zpracovaná historická témata. Myslím, že teď máme poslední šanci – když se mi podaří najít pamětníka, je to malý zázrak. Jezdím po domovech důchodců, už moc času nemáme.“ Dodává chmurné počasí jižních Čech lidem chuť psát a tvořit? Jak se žije v italských Benátkách a Los Angeles? Proč se v literatuře stále vracet do minulosti? Moderuje Lenka Buriánková.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

V Česku každý rok uniká přibližně jedna miliarda korun doslova do povětří, možná i mnohem víc. Řeč je o emisích metanu z průmyslových zařízení hlavně v uhelné, plynové a ropné energetice. Proč v Česku metan běžně uniká při těžbě, přepravě a skladování ropy či plynu, i když to evropská legislativa od loňska zakazuje? Jak to vysvětlují firmy a jak český stát bude dodržování pravidel vymáhat? Téma zpracoval klimatický zpravodaj Jan Kaliba.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Měly to být dny vítězství a radosti, i po osvobození ale v terezínském ghettu umíraly stovky lidí. Důvodem byla tyfová epidemie..

Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo Plus, 20:32 h.).

Tajný agent, který vypátral, jak zemřel Alfred Löw-Beer, a napsal o tom knihu. Autor povídek, vlastního životopisu a novinových článků, ve kterých varoval před nebezpečím nacismu i komunismu. Klavírista, hudební skladatel a choreograf. Celebrita a jogín. Muž, který nikdy nepřestal hledat. Pořad o Paulu Dukesovi (1889-1967) připravily a moderují Markéta Brhlíková z Muzea města Brna a Jana Černá, působící v brněnské vile Löw-Beer. Dále hovoří Veronika Lukešová, Otto Dušek, Milan Pohl, Naďa Brzobohatá a Dukesův prasynovec Aidan Andrew Dun. Překlad ukázek Milan Pohl, Magdaléna Musichina a Markéta Brhlíková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Michal Bumbálek, Jiří Miroslav Valůšek a Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 -21:46 h.; 105 min.).

Lit.: Brhlíková, Markéta – Černá, Jana: Paul Dukes − muž sta tváří. Tajný agent, který vypátral, jak zemřel Alfred Löw-Beer. In web ČRo 3 Vltava, 23. duben 2025 (článek). – Cit.: Tajný agent. Autor povídek, vlastního životopisu a novinových článků, ve kterých varoval před nebezpečím nacismu i komunismu. Klavírista, hudební skladatel a choreograf. Celebrita a jogín. Muž, který nikdy nepřestal hledat. (…)

Tajný agent Paul Dukes je u nás známý tím, že vypátral, kde a jak na začátku 2. světové války navždy zmizel textilní magnát židovského původu Alfred Löw-Beer. Ten v letech 1913–1939 žil se svou rodinou v brněnské vile, která se dnes nazývá Vila Löw-Beer a je nejmladší pobočkou Muzea Brněnska. Pro svou dceru Gretu nechal Alfred postavit sousedící funkcionalistickou vilu Tugendhat.

S příchodem nacistů Alfredova manželka Marianne emigrovala, její muž měl za ní odcestovat, jen co zabezpečí rodinný majetek. Převlékl se za chudého krejčího Schweiglera a odešel na vlak. Co se pak stalo, to se dozvídáme právě od Paula Dukese, který vše vylíčil v knize Tanec s gestapem.

Paul Dukes byl totiž nejen agent podobný agentovi 007, byl to i spisovatel – autor povídek, vlastního životopisu a novinových článků. Své nasazení v bolševickém Rusku popsal v knize Rudý soumrak.

Markéta Brhlíková a Jana Černá, které jsou mimo jiné autorkami pátrací hry V kůži tajného agenta i dalších aktivit ve Vile Löw-Beer souvisejících s Paulem Dukesem, se vydávají po agentových stopách ve Večeru na téma nazvaném Paul Dukes – muž sta tváří. Postupně objevují, že Dukes byl také klavírista, hudební skladatel a choreograf. Ale i celebrita s milostným příběhem, který zaujal širokou veřejnost, a k tomu jogín. V pořadu zazní i vzácné záznamy ze staré gramodesky, na níž tajný agent vyučuje jógu.

Na pořadu spolupracoval překladatel Milan Pohl, další texty přeložily Markéta Brhlíková a Magdalena Musichina. Hovoří Veronika Lukešová, Otto Dušek a Naďa Brzobohatá. A co je také velmi cenné: rozhovor pro pořad poskytl Dukesův prasynovec, anglický básník Aidan Andrew Dun.

Hostem je ministr životního prostředí Petr Hladík. Zálohování pet lahví a nápojových plechovek už stávající poslanecká sněmovna neschválí. Stihne se do voleb projednat vznik nového národního parku Křivoklátsko? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Vaše každodenní inspirace: Fotosyntéza – největší zázrak přírody. Hosté: ing. Zdeněk Novák, generální ředitel Národního zemědělského muzea a ing. Jakub Pečenka, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Filip Šír, badatel. Táto, povídej – jmenovala se kdysi gramofonová deska s vyprávěním Jana Wericha. Badatel Filip Šír však procestoval značnou část USA, aby zjistil nad rámec někdejšího vyprávění, jak se vlastně dařilo Voskovcoci a Werichovi za války v Americe. Proč to nebyly zdaleka jen veselé historky? A které zvukové památky V+W se povedlo při takovém bádání najít? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Jkh – Výborná, Lucie: Jak si Voskovec a Werich počínali v Americe? Byli ve špatnou dobu na špatném místě, míní badatel Šír. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný? (…)