Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Moderátor Jan Pokorný se ptá odborníka na mezinárodní vztahy, bezpečnostního experta Vlastislava Břízy.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 3. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 11:00 h.; 21 min.).

Lit.: vma – Pokorný, Jan: Jednání Putina s Trumpem? Rusko často redefinuje své cíle i to, kdo je přítel a nepřítel, míní bezpečnostní analytik Bříza. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Trumpovým cílem je dosažení míru za každou cenu. Tomu uzpůsobuje taktiku. Využívá systému nátlaku a pobídek, vysvětluje jeho jednání bezpečnostní analytik Bříza.

Mění se podle bezpečnostního analytika Břízy světový řád? „Změnila se dynamika světové politiky. Mezinárodní vztahy se staly silovějšími, ale když z toho někdo obviňuje Trumpa, nemá pravdu. Stalo se to v roce 2014, respektive 2022 tím, že Ruská federace zahájila řešení mezinárodních sporů mocenskými prostředky.“

Každý pátek se moderátor Jan Pokorný setkává s bezpečnostním analytikem Vlastislavem Břízou. Jejich tématem je nejen Evropa, ale i situace na americkém kontinentu, na Blízkém a Středním východě. (…)

Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň klubu USK Praha. Okouzlující dáma na prahu osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu – v půlce dubna dovedla své svěřenkyně ke zlatu v prestižní eurolize a míří i k titulu v domácí soutěži: „Nikdy ničeho nelituji, to je moje heslo od dětství, Edith Piaf má o tom krásnou písničku. Ano, poučit se z toho, co je za mnou, ale dívat se do budoucnosti,“ říká v Hovorech. Rodačka z Žiliny má kořeny v Chersonské oblasti na Ukrajině. Při studiích práv v Praze na konci 60. let 20. století začala hrát na nejvyšší úrovni, i když v Československu v době komunismu profesionální sport neexistoval. Při práci v papírnách se tak věnovala basketbalu a s týmem Slavia VŠ Praha získala i evropské tituly. Trenérkou se stala podle svých slov náhodou v Ružomberoku na Slovensku: „Možná, díky tomu, že jsem žena, jsem měla trochu jiný přístup, než muži. Mám autoritu, ale tam někde, jsme si rovné a jsme kamarádky a můžeme si povídat o jiných věcech. Když půjde o basketbal, můžete něco říct, ale já rozhodnu. Hranice byly stanovené a hráčky to velmi dobře vědí.“ Jak vzpomíná na život v Rusku v nultých letech 21. století? V jaké situaci uvědomila, že se to v ruské společnosti nevyvíjí dobrým směrem? A jak najít balanc mezi autoritou a kamarádstvím? Moderuje Markéta Vozková.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host: Jitka Nejedlá, scénografka, kostýmní výtvarnice, malířka. Proč maluje zásadně v plenéru? Jak ji formovala krajina dětství a jak je pro ni důležitá dnes? A v čem ji proměnil život u divadla? Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

„Kdo jsem já, abych soudil?“, říkal papež František. V Portrétech o něm hovoří historik Jaroslav Šebek. Připravil David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.).

Lit.: Hertl, David: František. Skromný a odvážný papež, který bořil očekávání. In web ČRo Plus, 25. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Orientace na chudé a vyloučené, snaha reformovat klíčové struktury katolické církve, důraz na péči o planetu, otevřenější postoj k rozvedeným a ke stejnopohlavním párům a intenzivní dialog s islámem a židovstvím. To jsou jen některé z věcí, které zůstávají jako odkaz po papeži Františkovi. Odkud pocházel, co ho formovalo a čím byl výjimečný, rozebere v pořadu Portréty Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.

Narodil se 17. prosince 1936 jako Jorge Mario Bergoglio v Buenos Aires v Argentině a pocházel z rodiny italských přistěhovalců. Studoval chemii a krátce pracoval jako technik v laboratoři, v roce 1958 vstoupil do jezuitského řádu.

V letech 1964 a 1965 učil literaturu a psychologii na středních školách, současně studoval filozofii a teologii v San Miguel v Argentině. Na kněze byl vysvěcen v prosinci 1969, mezi roky 1973 a 1979 působil jako provinciál argentinských jezuitů.

Toto období bylo složité kvůli vojenské diktatuře v Argentině (1976–1983). Bergogliova role v té době byla později předmětem debat, i když nebyla prokázána žádná spolupráce s diktátorským režimem. (…)

Hostem je Karel Strachota, ředitel Jednoho světa na školách. Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět už přes čtvrt století doplňuje nabídku činností společnosti Člověk v tísni. Jak se osvědčil projekt Jeden svět na školách? Proč je důležité přibližovat dospívajícím příběhy bezpráví? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Za zpěvovým mikrofonem skupiny Dunaj, kořenící v brněnském alternativním rocku, stáli v minulosti Jiří Kolšovský nebo Iva Bittová. Instrumentalisté Josef Ostřanský, Vladimír Václavek a Pavel Koudelka potřebovali nalézt nový umělecky spřízněný hlas. S Janou Vébrovou, o generaci mladší písničkářkou z Lužických hor, doprovázející své skladby na akordeon a další nástroje, je svedly vzájemné sympatie i jistá sounáležitost se severními regiony republiky. Vzniklo album „Mňau“. Ukázky z něho nám okomentují a další podrobnosti sdělí v pátečním ArtCafé Aleše Opekara sami jeho strůjci.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Vaše každodenní inspirace: Přírodní koupací jezírka. Host: stavitel Michal Šperling. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Zdeněk Strakoš, matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady. Co stojí za tímto mimořádným úspěchem? Jak se má správně žádat o granty? A může Česká republika přilákat americké vědce, kteří opouští USA kvůli Trumpovi? Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka – ert (= Erhart, Michael): České vědě nechybí talenty, ale zahazujeme je. Kvalita vědy se nedá počítat na body, tvrdí Svatoš. In web ČRo Plus, 25. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čeští vědci mají důvod k radosti. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Myslím, že jsme nikdy neměli nedostatek talentů a nápadů, ale tak trošku jsme šampioni v tom ty talenty zahazovat a nepodporovat je tak, jak bychom mohli,“ soudí matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš.

„ERC projekty vznikly na základě porozumění, že velké konsorciální projekty s velkou byrokracií a týmy lidí nejsou efektivní. A že věda vyrůstá zespoda, z iniciativy jednotlivců,“ přibližuje. (…)