Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Klára Smolíková. Nové příběhy dubánka Borka, které volně navazují na knihy Dubánek a tajný vzkaz a Dubánek ve světě lidí. Kompletní audiokniha.

Čte Jan Zadražil.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum v roce 2024 (1 CD MP3, celková délka 1 hod. 46 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Skučení větru, praskání větví, bubnování deště. Najednou všechno utichlo. Les strnul a znehybněl. Další dobrodružství dubánka Borka začíná jedné bouřlivé noci, kdy prudký vítr v lese láme větve a kácí stromy. Statný dub, domov dubových lidiček, větrnou smršť ustojí. Strom pověří Borka důležitým úkolem, kvůli kterému se dubánek vydá na nebezpečný let nebo sestoupí do podzemí, kde se střetne s bojovými žížalami! (anotace)

Robert Kraft. Kompletní audiokniha. Překlad Karel Čvančara.

Čte Martin Finger.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum v roce 2024 (MP3, celková délka 6 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Geniálnější než Poirot, nápaditější než Houdini.

Klasický dobrodružný román z cyklu Nobody o záhadném Angličanovi, pro kterého nic není nemožné. Člověk s pronikavým úsudkem, eskamotér a detektiv vyřeší jakoukoliv záhadu.
Po celou plavbu ze Southamptonu do New Yorku se nepodařilo ani jedinému cestujícímu vyzvědět věk, zaměstnání nebo společenské postavení tajemného muže. Ten však viděl, co jiní nevidí: „Pane, vy jste klenotník!“ obrátil se na podsaditého muže. – „Ale co vás nemá! Kupuji a prodávám tabák.“ – „Tak proč je vaše dutá hůl plná diamantů?“ odhaluje Mr. Salden obchodníka, který se poprvé v životě chystá pašovat drahé kameny. Existence tajemného pana Saldena však noc poté mizí a v newyorském hotelu se zjevuje jako pan Nobody, nahý, bezejmenný a bez jediné vindry. Navzdory své chudobě se záhy stane spolumajitelem světoznámého Worldova týdeníku, protože vydavateli navrhne, že bude po celém světě vyšetřovat záhadné nevyřešené případy, o kterých píšou jeho noviny. (anotace)

Lit.: Macháček, Tomáš:  Pan Nikdo řeší fantastické případy. In web Naposlech.cz, 27. 8. 2024 (recenze) – Cit.:  Záhadný muž, o jehož věku či povolání nemá nikdo nejmenší tušení, se jedné noci přehoupne přes zábradlí paluby zaoceánského parníku.  Nad ránem z vody vystoupí na newyorské pláži a jako pan Nobody se ubytuje v místním hotýlku. Ještě téhož večera se stává spolumajitelem proslulých Worldových novin, do nichž se rozhodne přispívat články o tajemných případech, které se mu podaří rozluštit. Díky tomu, že umí měnit svou podobu, ovládá hypnózu a všímá si i sebemenších detailů, přijde brzy na kloub záhadě strašidelného zámku, ukradeného Rudého škorpióna či dopadne pachatele vraždy bohatého starožitníka.

Německý autor Robert Kraft dnes již upadl v zapomnění, přestože ve své době byl nesmírně populární a jeho knihy vycházely u stejného vydavatele, jako romány Karla Maye. Na rozdíl od něj ale skutečně procestoval celý svět, byť za pochybných a pohnutých okolností, takže si místa, o nichž psal, nemusel pouze představovat.  Série o tajemném panu Nobodym však překypuje fantastičností, která může zaujmout milovníky dobrodružství a šestákové brakové literatury i dnes.

Audioknižní podobu dal úvodnímu dílu Nobody – muž z Neznáma herec Martin Finger pro vydavatelství Tympanum. Nejde však o první zvukové zpracování Nobodyho dobrodružství. Výběr z této knihy natočil jako pětidílnou dramatizovanou četbu na pokračování režisér Ladislav Rybišar pro pořad pro děti a mládež Domino už v roce 1992. Hlavní úlohu v něm ztvárnil Pavel Soukup. V jeho podání je geniální a téměř nadlidsky schopný hrdina rozverným dobrodruhem, ne nepodobným detektivu Léonu Cliftonovi, jehož podobně laciné příhody herec brilantně načetl o několik let později. Finger přistupuje k postavě Nobodyho spíše jako k dedukujícímu mysliteli Sherlocku Holmesovi, je ve svém projevu drsnější, úsečnější a odměřeně se chová i k většině svého okolí, které jeho géniu nesahá ani po kotníky. I když se do žádné příliš velké hlasové ekvilibristiky nepouští, pojímá příběhy s nadhledem a nutno říct i správnou dávkou ironie, protože i samotná jména postav občas naznačují, že tady nejde o žádnou vážnou literaturu. I díky tomu si Finger může přeci jen dovolit překročit pomyslnou hranici mezi civilností a výraznější stylizací. Látka to totiž snese a posluchači barvitější interpretaci spíše ocení. Práce s hudbou je v tomto směru střídmá, melodie zaznívají převážně na koncích kapitol a nesou se v duchu jednotlivých příhod, tu jsou zbarvené nádechem strašidelné atmosféry, jinde zase připomínají hudbu Orientu.

​Nobody – muž z Neznáma je možná méně známým, rozhodně však neméně zajímavým příspěvkem do volné řady dobrodružných románů vydavatelství Tympanum, které u nás knižně vycházely ve druhé polovině minulého století. Interpretace Martina Fingera příběhu sluší, fantaskní záhady a neskutečné zločiny se v jeho podání luští samy, zůstává pouze jedna: Proč vydavatel z knihy vypustil závěrečné Nobodyho dobrodružství? Na to se ale zřejmě odpověď jen tak nedozvíme.

Otakar Batlička. Výběr z povídek cestovatele a dobrodruha.

Čte David Matásek.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum v roce 2024 (MP3, celková délka 7 hod. 20 min.). Ukázka k poslechu zde.

Edice Dobrodruh #31

Pozn.:  „Nemám kde spát, nemám co jíst, mám se báječně. “ Výběr z povídek cestovatele a dobrodruha Otakara Batličky, který v nich ztvárnil své vlastní zážitky nebo se nechal inspirovat vyprávěním lidí, s nimiž se setkal.
„Batoh na zádech, kulovnici přes rameno a sukovici v ruce, kráčel jsem pralesem.“ Neohrožený zálesák, nebýt však jeho psa Vykuka, kdoví, jak by dopadlo jeho setkání s chřestýšem. V jiné povídce zabíjí strach – to když se v džungli zabodne obyčejný trn dozorci Swanovi do zad. Ucítí bodnutí, otočí se a uvidí indiána s bambusovou holí v ruce. Běda, foukačka s hrotem napuštěným prudkým jedem! Nebyla to však domorodá zbraň, tady puklo srdce strachem. Dnes už se nedozvíme, kolik příběhů Batlička na vlastní kůži zažil, kolik jich převzal od lidí, které potkal po cestě, a které si jednoduše vymyslel nebo přibarvil. Ať tak či tak, Batličkovy dobrodružné povídky milují generace čtenářů. (anotace)

Markéta Pilátová. Nový život v nových podmínkách. J. A. Baťa v nuceném exilu. Kompletní audiokniha.

Čte Taťjana Medvecká.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum v roce 2024 (MP3, 12 hod. 17 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Životopisný román o Janu Antonínu Baťovi, který vznikl na základě vyprávění jeho vnučky. Obdivuhodné vzkříšení firmy v exotických podmínkách fascinuje dodnes.
Po válce je Jan Antonín Baťa, nevlastní bratr Tomáše Bati a pokračovatel rodinné firmy, obviněn z kolaborace s nacisty a donucen k opuštění vlasti. S rodinou odchází do Brazílie, kde se mu navzdory jiným podmínkám a odlišné mentalitě lidí podaří obnovit rodinnou firmu a dovést ji k světovému rozmachu. Markéta Pilátová, která v Brazílii vyučovala potomky krajanů češtině, napsala na základě vyprávění Baťovy vnučky Dolores životopisný román. Vznikla nevšední próza, k jejíž autenticitě přispívají i rodinné deníky, Baťovy vlastní zápisky, básně, glosy a osobní dokumenty.  (anotace)

Lit.: Tarnovský, Marek:  Spravedlnost pro Jana Antonína. In web Naposlech.cz, 18. 7. 2024 (recenze). – Cit.:  Život i dosavadní dílo jedné z nejinspirativnějších českých autorek současnosti Markéty Pilátové je do značné míry spjato s Jižní Amerikou, převážně s Brazílií. Tam totiž spisovatelka několik let žila a pracovala jako lektorka češtiny pro krajany. Tam také čerpala náměty hned několika svých knih.

Tsunami Blues (2014), román o osudech jazzové trumpetistky, jejíž život obrátí naruby přírodní katastrofa, se z podstatné části odehrává na Kubě, zatímco do Brazílie se vydává už ve své prvotině Žluté oči vedou domů (2007) nebo v románu Má nejmilejší kniha (2009). A do brazilského Mato Grosso se s autorkou vydáváme i za česko-brazilským podnikatelem a tím méně známým z obou nevlastních bratří Janem Antonínem Baťou, a to v románu S Baťou v džungli (knižně Torst, 2017).

Nejedná se o jedinou knížku, kterou Markéta Pilátová věnovala rodině zlínského obuvníka: v roce 2020 totiž vydal Nadační fond Jana Antonína Bati dvojjazyčnou česko-slovenskou publikaci s ilustracemi Ivony Knechtlové Jak bratři Baťové obouvali svět, v níž příběh neobyčejné píle, vizionářství a zaslouženého úspěchu nevlastních sourozenců Tomáše a Jana Antonína podává srozumitelnou formou dětem. S Baťou v džungli je však krom jiného i vynikající životopisný román, nejen literární portrét, a v tomto ohledu navazuje na dlouhou tradici české životopisné beletrie a rozhodně snese srovnání třeba s oceňovaným Básníkem Martina Reinera o Ivanu Blatném.

V osudech přemýšlivého, silného, ale i citlivého („píše básně, špatné básně, krásné básně, jeho básně“) Jana Antonína se odráží české dějiny od nadějí první republiky přes její neslavný konec, okupaci, Protektorát a poválečný marasmus až po morální a ekonomickou likvidaci země československými komunisty. To vše je určováno milníky v jeho osobní historii.

V roce 1932 se stává nástupcem svého tragicky zahynuvšího bratra Tomáše v podniku, který tehdy působí v téměř šedesáti zemích světa a zaměstnává tři desítky tisíc lidí. Snaží se navázat na bratrův vizionářský styl a píše knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, ale také – v pozdějších letech – staví v Brazílii most („chtěl být tak trochu Karlem IV.“). Zasazuje se za obranu Československa, sponzoruje armádu a zakládá veřejnou sbírku, odmítá mnichovskou dohodu. Je ale také velkým kritikem Edvarda Beneše a s tím, jak se snažil lavírovat ve válečných poměrech, je zaděláno na poválečný „problém“, částečně stojící na reálných základech. A nakonec po pobytu v USA, které ho prakticky vyhostily, následuje i druhá, definitivní emigrace. V Brazílii, kde se v roce 1941 usadil, zakládá několik měst po vzoru Zlína (Bataguassu, Batayporã – Baťova dobrá voda nebo Batatuba – Otec Baťa, v kterém v roce 1965 umírá).

​Pilátová se jeho osudu zmocňuje s obrovským vhledem i přehledem, vykresluje ho ve vší rozmanitosti jako životnou postavu se silným příběhem, avšak bez patosu, bez přehánění, spravedlivě k němu i ke čtenářům. Její román je mozaikou vyprávění různých aktérů, která vznikla po pečlivém studiu pramenů, ale i v rozhovorech s vnučkou Dolores Baťa Arambasic – v Doslovu k tomu sama autorka podotýká, že se jedná o tzv. „nedělní metodu“, kdy často objev nějakého pramenu vyvolal v Dolores nové a nové vzpomínky.

Dnes již pětasedmdesátiletá dáma Dolores je také jednou z vypravěček, dalším je její otec Ljubodraga Arambasic a přirozeně také Jan Antonín sám. Nechybí jeho dcery Edita a Ludmila a objevuje se i Baťův spolupracovník Laďa Pinka nebo přítel Jindřich Waldes, zakladatel firmy Koh-i-noor, jehož životní osudy skončily dvouletým věznění v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Odtud ho rodina vyplatila, aby o pár týdnů později zemřel po dlouhé cestě do Havany na zánět ledvin. Jedním z vypravěčů je ale i obuvnický závod v Batatubě. Mozaikovité vyprávění není ani trochu chronologické, přesto je logické a tmelí ho jak síla tématu, tak Pilátové důvtipné psaní.

Ve zvukovém zpracování, které nese důvěryhodnou značku Tympanum, předvádí oblíbená herečka Taťána Medvecká další ze svých civilních, a přesto strhujících výkonů. Text se v jejích ústech mění na smysluplnou hudbu hranou ve stálém rytmu a bez zbytečných kudrlinek. Režie a zvukového zpracování se ujal Nikolaj Ivaskiv, básník a zkušený zvukový designér původem z Moldavska, který už pomohl na svět víc než sedmdesáti audioknihám. Pod jeho pečlivým dozorem tak ve studiu Soundguru vznikl další výtečný titul, který k nádhernému textu přidává interpretaci, která je vpravdě uměleckým výkonem.

Je velmi osvěžující narazit na titul, který je ve vší své závažnosti a tragičnosti také plný naděje a optimismu. Potřebujeme si rozhodně mnohem víc připomínat ty skutečně inspirativní osobnosti naší historie. A rozhodně lze tvrdit, že nikdy není dost audioknih interpretovaných Taťánou Medveckou, zejména pokud jejich předloha vznikla „nedělní metodou“.

Edward Bulwer-Lytton. Překlad Karel Sezemský. Hudba Jan Burian. Režie Marie Krajplová.

Čte Jaroslav Hrdlička.

Natočeno 2022.  Vydal Binary code 12. 4. 2022 (YouTube, celková délka 2 hod. 25 min.). K poslechu zde.

Edice Kolébka – Slovo tvoří člověka

Pozn.:  Tajemné síly jsou jen potud tajemstvím, pokud jsme je neodkryli. Jakmile se to stalo, jsou našimi služebníky. Kdo je nesmrtelný Richard? Na čí stranu se postavíte?

V tom domě straší. První kniha na světě, která vložila do domu mozek a definovala dům, jako symbol tajemna, děsu a skrytých přízraků.

Jacques Bergier a Louis Pauwels v knize Jitro kouzelníků: „Okultisté 19. století a kniha Magův dům tvořily ideové podhoubí nacismu“.

„Budete hrát ještě zvláštní úlohu na této zemi, v ději to, který celou zem přivede do rozruchu a překvapení. Pro tyto podivuhodné plány, budete ještě staletí žít, jsa sám divem celému světu. Tehdy veškeré své docílené moci a vědomosti uvedete v platnost, vše to, co po věky různých generací jste získal, a čím jste jim byl: cizincem, – učiní vás lidstva vládcem. Jako stéblo slámy, aneb mohutný strom, když vychřicí jsou uchváceny a vrženy do vzduchu, by opět zpět strženy byly, tak budou tehdy národové strženy hrozným proudem záhuby, který rozvrátí trůny králů a hranice národů. To bude prací vašich kouzel! – Hrozný ničemo a ničiteli, a přec uprostřed ničení a zničení, proti své vlastní vůli, ubohý tvore!“

Kateřina Malec Houfková. Audiopovídka. Režie Marie Krajplová.

Čte Anita Krausová.

Natočeno 2022. Vydal Binary code s.r.o. 18. 9. 2022 (YouTube, 11 min.). K poslechu zde.

Natočeno 2022.

Audiopovídka vyšla v rámci projektu Kolébka.

Pozn.: Povídačka na motiv Olomouckého kraje 2022 edice audioknih Kolébka (literární soutěž Kolébka 2022). Kateřina Malec Houfková (*1991) pochází z Českých Budějovic a v současné době žije v Brně, kde vystudovala literaturu a žurnalistiku. Učí cizince mluvit česky a v rámci doktorského studia na Masarykově univerzitě píše disertaci o postapokalyptických fikčních světech. Má ráda vodu, moře, jezera, rybníky, přehrady a ráda plave. Neskrývá také svou lásku ke všemu bizarnímu se špetkou dekadence. Ve volném čase sepisuje svoje příběhy, kterých má plnou hlavu, nebo se snaží pochytat okolní svět do veršů. Některé její povídky vyšly v tisku a povídka Pod zvonem vyšla knižně ve sbírce Jihočeský horor (2021).

František Gel. Kompletní audiokniha.

Čte Zbyšek Horák.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum v roce 2024 (1 CD MP3, celková délka 6 hod. 3 min.) Ukázka k poslechu zde.

Edice Extra liga

Pozn.:  Jan Kepler, muž, který odhalil tajemství vesmíru. František Gel přibližuje ve své reportáži o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera legendami opředenou dobu vlády Rudolfa II.

František Gel přibližuje ve své reportáži o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera legendami opředenou dobu vlády Rudolfa II. Církvi nepohodlný štvanec Tycho de Brahe opustil své rodné Dánsko a na pozvání císaře přijel v roce 1599 do Prahy. Několik měsíců nato sem pozval mladého muže, který mu zaimponoval elegantní matematikou, Jana Keplera. Jak píše František Gel, vlastní Keplerův životopis je četba o beznaději: o chudém, nemocném chlapci z rodiny pijanů, tuláků, podivínů a hysterických žen. Je to deptající četba – a přitom povznášející: ukazuje nevýslovně chudého a bědného chlapce, jenž vlastním přičiněním dosáhl nevýslovné slávy. Gel však také připomíná, že proslulost byla Keplerovi málo platná – v den smrti měl u sebe 22 tolarů a dlužní úpisy tří císařů na částku 22 tisíc zlatých… (anotace)

Franz Kafka. Dvanáct povídek. Překlad Vladimír Kafka, Jiří Stromšík. Režie Michal Bureš, Markéta Jahodová, Hynek Pekárek, Vít Malota.

Čte  David Novotný, Jaromír Meduna, Jaroslav Plesl, Lukáš Hlavica, Miloslav Mejzlík, Václav Neužil II.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook, červen 2024 (1 CD MP3, katalogové č. AK712; EAN 8594169487120).

Pozn.:  „Bylo tak snadné napodobovat lidi. Plivat jsem uměl hned první dny.“ Kafkovy kratší prózy zůstávají trochu ve stínu jeho nedokončených románů. A přitom jsou mezi nimi přes pochybnosti autora-maximalisty skutečné literární skvosty. Původní antologie obsahuje tucet spisovatelových povídek, které datem svého vzniku pokrývají celé jeho tvůrčí období. Výběr symbolicky ohraničuje dvojice textů za autorova života nevydaných: na jedné straně raný Popis jednoho zápasu (1904/1905) a pozdní Doupě (1923/1924) na straně druhé. Stejnou měrou prózy ilustrují žánrovou rozmanitost, nadčasovost i originalitu díla spisovatele, jehož si v průběhu doby přivlastňovaly nejrůznější umělecké směry. Vedle několika notoricky známých děl, jako jsou Popis jednoho zápasu, Ortel, V kárném táboře nebo Venkovský lékař, se posluchači mohou těšit na řadu méně často zmiňovaných, přitom však stejně vycizelovaných textů: od humorně laděné Zprávy pro jistou Akademii přes působivou alegorii Zpěvačka Josefína aneb Myší národ či výmluvné podobenství Před zákonem až po nedopsaný, zato strhující monolog Doupě.

Vybrané povídky Franze Kafky v podání předních českých režisérů a interpretů.  (anotace)

Lit.: Tarnovský, Marek: Tucet povídek Franze Kafky jako kompaktní celek. In web Naposlech.cz, 11. 11. 2024 (recenze). – Cit.:  Poklidné vody letošní prázdninové knižní a audioknižní produkce už potěšitelně rozčeřil nejeden kámen symbolizující mimořádný nebo nečekaný počin, přičemž vlny po balvanu zastupujícím zvukovou antologii povídek Franze Kafky Od Ortelu k Doupěti z produkce vydavatelství OneHotBook mají tendenci se hned tak neuklidnit.

Na první pohled nenápadný titul má totiž nesporný potenciál stát se jednou z největších událostí na letošním českém audioknižním trhu. A to i přes momentální protipól ve vysílání Českého rozhlasu, který při stejné příležitosti – stému výročí Kafkova předčasného skonu – nabídlo mimo mnoho dalšího i dvanáctidílný seriál zhruba dvaceti povídek tohoto génia světové literatury částečně posbíraných v archivu, částečně natočených letos. I když se s audioknihou Od Ortelu k Doupěti potkávají v několika textech, jednom z interpretů a angažování několika režisérů, jde mnohem spíš o kolekci nahrávek než o celek.

Přestože se při práci na audioknize Od Ortelu k Doupěti sešlo hned pět režisérů a celkem devět interpretů, z nichž si většinu spojujeme s Dejvickým divadlem a všechny do jednoho s mimořádnými interpretačními výkony v minulosti, povedlo se vytvořit kompaktní celek, který představuje Kafku jako autora textů existenciálních, temných a tajemných, ale i sarkastických a sžíravých. Je to vlastně velmi komplexní a jasný portrét, a to i přestože nemáme od vydavatelství prakticky žádné informace o tom, kdo za audioknihou dramaturgicky stojí nebo jakým způsobem vznikla – což je samo o sobě vlastně takové kafkovské (s časovým odstupem jsme se z rozhlasového rozhovoru dozvěděli, že za výběrem textů stojí literární publicista Petr Nagy).

O každém textu, který je do ní zařazen, by mohla vzniknout několikastránková esej a jsme si jisti, že jich také obrovské množství vzniklo. Audioknihu otevírá Ortel, jedno z mála děl, které vyšlo za Kafkova života, a to v živé a přesné interpretaci Jaroslava Plesla v režii Michala Bureše. Tragická povídka o vztahu syna a otce, což je jeden z leitmotivů Kafkovy tvorby, vznikla během jediné noci v roce 1913 a Kafka ji staví na postupném odkrývání nenávisti a intrik, které se skrývají za zdánlivě harmonickým soužitím obou mužů. (…)

Michal Bureš režijně vedl ještě dva interprety. Václav Neužil se ironizující prózy Umělec v hladovění o spisovatelovi, který je předváděn v kleci jako exponát, zmocnil s potřebnou nadsázkou, která však nijak nezakrývá Kafkovy úvahy o hodnotě umění a jeho zdrojích. Jednu z nejoblíbenějších Kafkových povídek Venkovský lékař zase načetl Miroslav Mejzlík, jehož charismatický baryton provází posluchače čím dál více surreálnou cestou a průběhem návštěvy sebestředného lékaře za mladým pacientem.

Mejzlík se také posadil před mikrofon s povídkou Před zákonem, která přináší metaforu dveřníka, který brání poutníkovi zjistit smysl života – ta tvoří důležitou součást románu Proces, který vznikal v téže době. Tentokrát Mejzlíka režijně vedla Markéta Jahodová, která stojí i za oběma nahrávkami, kterými do antologie přispěl výtečný Lukáš Hlavica – Jezdec na uhláku je absurdním i sarkastickým zpracováním drsné zimy, která postihla Evropu ve válečném roce 1917, zatímco Starý list vypráví o nejmenované metropoli, na jejímž náměstí se usadili severští kočovníci. Tato povídka je jedním z vrcholů audioknihy a může tvořit ideový celek s románem Zámek – také v jistém smyslu tematizuje neosobní moc, jejíž přítomnost je spíš tušena a která je všechno, jen ne nápomocná.

Vedle tří zmíněných režisérských osobností, jejichž jména jsou v oblasti mluveného slova bezmála legendou, vznikly další povídky v režii sice mladších, ale rozhodně šikovných režisérů – Vít Malota, jehož můžeme znát jako básníka, vedl mladého herce zajímavého pražského divadla X10 Václava Marholda v dlouhé povídce Popis jednoho zápasu, nejstarším dochovaným textem Franze Kafky.

Oceňovaná dramatička a režisérka Tereza Verecká pak stojí za třemi zbývajícími povídkami. Miniaturu Návštěva v dole, v níž bezejmenní horníci popisují návštěvu inženýrů, kteří přišli vyměřovat nové štoly, výborně načetl herec Jan Holík. Povídka Zpěvačka Josefína aneb Myší národ je jedním z posledních Kafkových textů a čte ho Otakar Brousek ml. Ten je také interpretem Doupěte, apokalyptického textu vyprávěného zvířetem podobným jezevci. Herec s režisérkou zvolili nenávodný, popisný styl četby, v němž vynikají absurdní i existenciální prvky Kafkovy prózy.

Audioknihu doplňuje jako další jednotící prvek předělová smyčcová hudba, která vhodně rámuje všech dvanáct mimořádných textů v mimořádných a pečlivých interpretacích.

Jeanne Birdsall. Nostalgický a svérázně vtipný příběh je stejně bezstarostný jako letní den. Kompletní audiokniha. Překlad Jitka Herynková.

Čte  Aleš Procházka.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum v roce 2024 (MP3, celková délka 7 hod. 30 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Jsou letní prázdniny a čtyři sestry Penderwickovy – Rosalinda, Skye, Jane a Batty – se po změně plánů vydávají se svým otcem do pronajaté chaty na panství Arundel. To, co mělo být odpočinkovým časem, se nakonec stane dny plnými nečekaných dobrodružství. Sestry mají plné ruce práce s objevováním letního kouzla rozlehlých zahrad Arundelu, půdy plné pokladů, ochočených králíků a kuchařky, která peče nejlepší perník v Massachusetts. Nejlepším objevem je však Jeffrey Tifton, syn majitele Arundelu, který se rychle ukáže jako dokonalý parťák pro jejich dobrodružství. Mezi dívky zapadne, a to i přes svou příšernou, snobskou a arogantní matku, která je rozhodnutá poslat ho do vojenské internátní školy. Ledová paní Tiftonová není z Penderwickových tak nadšená jako Jeffrey a varuje je, aby se vyhýbali problémům. Což samozřejmě udělají – nebo ne? Jedno je jisté: bude to léto, na které Penderwickovi nikdy nezapomenou. (anotace)