Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 12. 2014

Proso (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 10:57

Proso (2013)Ladislav Smoljak & Zdeněk Svěrák. Hudba Johann Strauss, Eduard Künneke, Rudolf Piskáček, Oskar Nedbal. Hraje Český národní symfonický orchestr. Řídí Libor Pešek. Tenor Tomáš Černý, tenor buffo Miloň Čepelka, soprán Adriana Kohútková. Režie Jan Svěrák.

Účinkují Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Robert Bárta.

Nahráno 13. 4. 2013 ve Smetanově síni Obecního domu. Vydal Supraphon 11. 10. 2013 (1 CD, VT 9932-2, 79:35).

Obsah: 1. Předehra (Netopýr, 9:49), 2. Cimrmanova cesta k operetě (7:33), 3. Dobrou noc… píseň tuláka (Bratránek z Batávie, 3:28), 4. Ty české panenky (Perly panny Serafínky, 3:09), 5. To je směšné, cha cha cha… Mein Herr Marquis (Netopýr, 3:23), 6. Cimrmanův rýmový aparát (4:48), 7. Blondýnky něžné (Polská krev, 3:41), 8. Umělecká loupež (10:38), 9. To jediné nemohu odpustit (Vídeňská krev, 4:41), 10. Pravděpodobný obsah operety Proso (10:04), 11. Frustrační kompozice (1:15), 12. Předehra (Proso, 1:32), 13. Cimrmanův notový zápis (8:22), 14. Johann Strauss – Na krásném modrém Dunaji (7:12).

Reflex (1996)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 10:28

Dick Francis. Detektivní příběh z dostihového prostředí.

Načetl Filip Sychra.

Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1996 (9 MC, Z2389, 1 CD mp3, MP2389, 36 stop, 11:29:11).

Pozn.: Třicetiletý svobodný žokej Filip Nore, jehož matka podlehla drogám a brzy zemřela, dobře ví, co znamená život bez rodinného zázemí a závislost na rozhodování jiných lidí. Od mládí se jim musel podrobovat a teď je pojednou v situaci, kdy se musí rozhodnout sám. Jeho příteli Stevovi totiž zemřel při autohavárii otec, známý umělecký fotograf, brzy nato byla přepadena Stevova matka a nakonec oheň zničil celý jejich dům. Filip, sám výborný fotograf, od Steva získal zajímavé materiály, zřejmě určené k vydírání. Půjde cestou vyděrače, jehož posmrtné tajemství vyřešil?

13. 12. 2014

Mlčení jehňátek (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 9:24

Mlceni jehnatek (2014)Thomas Harris. Audiokniha. Překlad Jana Odehnalová. Zvuk, střih a mastering Miloš Zajdl. Hudba Jiří Strohner. Design obalu Ondřej Fučík. Odpovědný redaktor Martin Urbánek.

Čte Tomáš Kobr.

Nahráno ve studio AVF v roce 2014. Vydalo Tympanum 28. 3. 2014 (1 mp3 CD, 11 hod. 37 min.).

Pozn.: Temný, kultovní, ve své době převratný, geniální… To je jen několik z dlouhé řady přízvisek příběhu, který se stal celosvětovým bestsellerem a jenž po zfilmování posbíral pět Oscarů.  Harris ve své knize vykresluje komplikované vyšetřování netradičních a brutálních vražd. Jenže do hlavní role neobsadil nezdolného ostříleného detektiva nebo „bondovského“ agenta, ale doslova „pískle“ – studentku akademie FBI Clarice Starlingovou, která je přizvána na základě důvěry a instinktu ředitele mocné FBI. Dalším netradičním prvkem je spolupráce Clarice s masovým vrahem a kanibalem Dr. Hannibalem Lecterem. Už tato fakta svědčí o tom, že Harris předložil thriller, který bourá konvence. (anotace vydavatele)

9. 12. 2014

Fifty Shades of Grey – Padesát odstínů šedi (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:18

Obálka produktuE L Jamesová. První díl erotické trilogie. Nezkrácená audiokniha.

Čte Tereza Bebarová.

Natočeno 2014. Vydal XYZ, prosinec 2014 (1 CD MP3, 21 hod. 2 min.).

Pozn.: Když se dvaadvacetiletá studentka literatury Anastasia vydává na pohovor s mladým podnikatelem Christianem Greyem, netuší, že potká muže, který jí změní život i hodnoty. Christian je pohledný, chytrý a… tajemný. Naivní a nevinná Anastasia si začíná uvědomovat, že přes jeho skrývaná tajemství jím začíná být úplně posedlá. Ale ani Christian není vůči její kráse, šarmu a charakteru imunní a připouští, že on po ní také touží – ovšem za vlastních, specifických podmínek…  (anotace)

Pohádky z Krakonošovy zahrádky (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:34

krakonos
Radek Adamec a Antonín Adamec. Soubor pohádek a poudaček. Zvuk Jan Hála. Hudba V. Grokchovsky (Krakonosh Symphonic Poem). Režie Radek Adamec.

Čtou Josef Somr, Ota Jirák, Pavel Zedníček a Karel Hlušička.

Natočeno 2014 (Studio Bystrouška). Vydal GMP v roce 2014 (1 CD, 859415658302 – EAN 8594156583026), distribuce Radioservis.

Obsah: 1. Čarokrásné Krkonoše (Josef Somr) – 2. Trocha toho strašání (Josef Somr) – 3. Jak Krakonoš vyhnal čerty z Krkonoš (Ota Jirák) – 4. Vlčí hřeben a poslední krkonošský vlk (Pavel Zedníček) – 5. Sklářský mistr Borufka (Josef Somr) – 6. Jak Krakonoš překazil čarodějnické rejdy (Ota Jirák) – 7. O čaroději Vejrychovi (Karel Hlušička).

Pozn.:  Tyto nádherné poudačky, vyprávěnkyči jednoduše pohádky, se odehrávají v dobách již dávno minulých, kdy ještě člouječí pokolení bylo s přírodou spjato. V dobách, kdy v zimě ouplně pokaždé byly stromy sněhem zavěšené a v lese tak vytvořena pohádková vidina. Tehdá vzduch čistý, jiskřivý a pokojné ticho lákaly k častým procházkám v tomto čarokrásném prostředí.

V dobách těchto jste také mohli velmi často na Krkonoších potkat všemocného vládce těchto hor, jemuž místní horáci Krakonoš říkají a německy mluvící obyvatelé hor jej Rüberzahlem zvou.

Dozvíte se, co se kde na verškách šustlo, a jaké taškařice a šprýmy Krakonoš pro dobré horáky připravil a jak případné nepravosti dokázal ztrestat.

Snad tato sbírka pohádek a zkazek nalezne mezi vámi dostatek ctitelů Krakonošových kousků a zanechá ve vás něco málo z kouzla starých Krkonoš a života tamních horáků. (anotace)

Lit.: Fajmon, Kamil:  Stále poutavý Rüberzahl. In web Naposlech.cz, 28. 4. 2015 (recenze). – Cit.: Pojďte, vypravíme se spolu na audiocestu po krkonošských horách, kterým od nepaměti vládl mocný Krakonoš. Na naší pouti nás čeká celkem sedm zastavení.

Začínáme základními pohádkovými informacemi o Krkonoších v podání pana Josefa Somra. S tím dále postupujeme do krčmy za jedním podivným horákem, od něhož si poslechneme poudačku v krkonošském nářečí o tom, jak přišel ke své mlynářské čapce. Z hospody se pak dostáváme do vísky Harrachov, kde už u Čertovy skály čeká Ota Jirák, aby nás seznámil s tím, jak Krakonoš zatočil s pekelníky.

Po krátké přestávce pokračujeme za Pavlem Zedníčkem a jeho vlkem. Ne, nemusíte se bát, jeho vlk je hodný a dokonce zachránil jednomu dědovi život. Mezitím nás dohonil Josef Somr s dalším příběhem, tentokrát o jednom propuštěném skláři a Krakonošově pokladu. Pokud trávíte filipojakubskou noc pálením čarodějnic, pak si určitě nenechte ujít vyprávění Oty Jiráka, v němž se dozvíte, jak s nimi vládce hor vyběhl. Naši cestu zakončíme v Jilemnici s Karlem Hlušičkou a jeho hrůzostrašnými historkami o čaroději Vejrychovi.

Autorům zvukového disku Pohádky z Krakonošovy zahrádky, Radku a Antonínu Adamcovým, se podařilo navázat na poudačky Marie Kubátové či na slavné Krkonošské pohádky s hajným, Ančí a Kubou Boženy Šimkové. I v jejich textu jsou Krkonoše popisovány s láskou a porozuměním, nechybí moudrost a poučení. Mocný vládce hor zde rovněž napravuje nepravosti a zastává se chudých lidí, kterým ublížila vrchnost. Vzhledem k zacílení je ale za diskutabilní možno označit užití lidové obhroublosti: „baba se podrbala na perdeli a poudá…“ Nelze pochybovat o tom, že podobné výrazy se v Krkonoších používaly, nicméně je např. u výše zmíněných autorek v dílech pro děti nenajdeme.

Tak, jak tomu bylo u Veselých mašinek, i tentokrát se vydavatelství GMP rozhodlo zbavit vypravěče nádechů, naštěstí však nebylo natolik důkladné, aby vystříhalo všechny. Absence dýchání se nejvíce podepsala na intepretaci Josefa Somra a Pavla Zedníčka. Postavíme-li vedle sebe výkony všech čtyř herců, pak projev pana Zedníčka za ostatními značně pokulhává – z jeho hlasu můžeme vyčíst únavu a snad i nezájem. Je to zvláštní, neboť z Pohádek o mašinkách či z příběhů Pata a Mata, které namluvil, je na první poslech jasný naprostý opak. K nejpodařenějším lze zařadit pohádky v podání Oty Jiráka – jeho bohaté zkušenosti s tvorbou pro děti jsou zde opravdu mistrovsky využity.

V nahrávce bylo použito velké množství zvukových efektů. Postavy vstupují do krčem, ocitají se v přírodě, u řeky nebo na louce. Různým místům jsou občas přizpůsobeny i zvukově vyjádřené přímé řeči, ne vždy se ovšem jedná o autentické ruchy. Sklářský mistr Borůvka například má jít po prašné cestě, zvuk jeho kroků ovšem odpovídá cestě štěrkové. Navíc prochází z levého kanálu do pravého, posluchač tedy očekává, že otevře dveře z pravé strany, on však stiskne kliku uprostřed. Jindy zase interpret sdělí, že „pomalými kroky došel k sedadlu a sedl si“, boty ovšem klapou rychle. Podobných nepřesností je v Pohádkách z Krakonošovy zahrádky celá řada a většinou se jedná o zbytečné kopírování vypravěčových informací. Pro lepší zážitek by bylo lepší omezit je jen na naprosté minimum a ponechat je kupříkladu jen u promluv pohádkových bytostí.

Nadmíra zvukových efektů je tu ke všemu použita na úkor hudební složky – temná a zároveň veselá melodie celé CD pouze zahajuje, dále se ale objevuje už jen jeden předěl a minimální počet podkresů. Posluchač zajisté bude postrádat alespoň kratičkou závěrečnou melodii – kompaktní disk ukončuje pouze vypravěč.

Jestli vám ale nevadí téměř filmové nahlížení na audioknihu a dáváte přednost kvalitnímu textu, pak vás titul určitě nezklame.

6. 12. 2014

Citadela (2002, 2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:00

citadelaAntoine de Saint-Exupéry. Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá… Překlad Věra Dvořáková. Výběr z textů a režie  Jindřiška Nováková

Čte Vlastimil Brodský, Miloš Horanský, Antonie Hegerlíková, Gabriela Vránová.

Natočeno 2002. Vydalo Happy music production : Audiostory v roce 2002. Reedice 2015.

Pozn: Citadela je kniha od Antoina de Saint Exupéryho, kterou nikdy nedokončil. Byla vydána až posmrtně (ve Francii 1948).

Tato kniha je plná filosofických myšlenek a beletrizovaných meditací. Děj probíhá v poušti, v průběhu poutě jedné karavany.

Dílo rozvíjí autorovy myšlenky nastíněné už dříve v Malém Princi. Kniha jako taková nemá klasický děj, ale je to proud zamyšlení nad různými tématy, spojenými se smyslem lidského života. Většinou se týká lidského osudu, směřování a tužeb. Je psaná z pohledu moudrého panovníka, který vede svůj lid a snaží se jej naplnit. Byť někdy i proti jeho vůli. Líčí tedy i smysl „zla“ pro rozvoj lidské osobnosti. Citadela je pevnost, chránící město před nepřáteli. Autor v ní říká: „citadelo, vystavím Tě v srdci člověka“. (more…)

5. 12. 2014

Bohové Gothamu (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:35

Lgothamyndsey Fayeová. Detektivní román. Sugestivní pohled do Nového Yorku roku 1845, když se tam zakládal policejní sbor. To vše v klasickém románovém střihu zolovského ražení. Překlad Michal Prokop. Hudba Richard Mlynář. Režie Michal Bureš.

Čte Martin Písařík.

Natočeno 2014. Vydalo OneHotBook, leden 2015 (1 CD). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Historická detektivka z poloviny 19. století o odvaze, fanatismu a policejním sboru, který se zrodil v ulicích New Yorku.. V horkém srpnu 1845 se začaly dít strašné věci. Vyplašená desetiletá dívenka uprchla z nevěstince celá zbrocená krví, která není její. A v odlehlém koutu Manhattanu je objeven masový hrob plný znetvořených dětských těl. New York jen stěží zvládá příliv katolíků, které z Irska vyhnal hladomor, nepokoje jsou na denním pořádku a v místě zvaném Hrobky se utváří společenství odhodlaných mužů – první policejní sbor. Je mezi nimi i Timothy Wilde, bývalý barman, který se má stát jedním z nejlepších v řešení zdánlivě nevysvětlitelných případů. Lyndsay Fayeová vykresluje v Bozích Gothamu fascinující obraz americké metropole poloviny 19. století. Její strhující a atmosférické vyprávění, založené na dokonalém poznání místa a doby, ocení nejenom fanoušci Scorseseho filmového hitu Gangy New Yorku.  (anotace)

4. 12. 2014

Oldřich Král (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:41

Oldřich Král čte vybrané kapitoly ze svého překladu Sebraných spisů Mistra Zhuanga. Součástí CD je doprovodný text Oldřicha Krále.

Natočeno 2014. Vydala Triáda v roce 2014 (1 CD) v edici Hlasy – edice autorského čtení.

 

3. 12. 2014

Gramotingltangl Jana Wericha v pořadu Jiřího Suchého (1966-1967, 2014)

gramotingltanglPořady Jana Wericha z rozhlasového cyklu Gramotingltangl.

Hovoří Jan Werich a Jiří Suchý.

Natočeno 1966 – 1967. Vydal Supraphon a Český rozhlas, prosinec 2014 (8 CD, SU 6198-2).

Pozn.: Gramotingltangl byl pořad Jiřího Suchého, vysílaný od pondělí 4. října 1965 v podvečer Československým rozhlasem na tehdy novém vlnovém rozsahu velmi krátkých vln. Stále více oblíbená půlhodinka se vysílala až do léta 1968 a jejich celkový počet přesáhl šest stovek. Vedle Suchého v tomto pořadu chytrých úvah doplňovaných hudbou z gramofonových desek k posluchačům promlouval Miroslav Horníček, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Několik dílů GTT uváděla i dvojice Šimek + Grossmann. Od října roku 1966 se nepravidelně do léta roku 1967 před rozhlasovým mikrofonem objevoval i Jan Werich, který svým nezaměnitelným způsobem rozvíjel úvahy na nejrůznější témata. Podvečerních půlhodinek, ve kterých JW vystupoval, bylo více než třicet. Na rozdíl od GTT Jiřího Suchého, kde uváděná hudba byla nedílnou součástí pořadu, ve Werichových předem připravených textech byla jen určitou (i když tehdy – před padesáti lety – ne nezajímavou) výplní. V našem souboru je velká část výplňové hudby odstraněna a důraz je kladen na Werichovo vyprávění. Jeho vystoupení zpravidla končilo uvedením hudby Jaroslava Ježka, resp. skladeb V+W+J. Tyto předěly mezi jednotlivými Gramotingltangly zůstaly proto zachovány. V archivu Českého rozhlasu se nalezlo 11 půlhodin původních záznamů. Většina ztracených částí je doplněna pro tento komplet amatérskými nahrávkami rozhlasových pořadů z archivu Karla Koliše. Na osmi CD se tak díky Českému rozhlasu a Supraphonu k posluchačům dostává Werichovo vidění světa, jeho vyprávěných myšlenek s charakteristickým vtipem, postřehem, citem a inteligencí tvořivého génia. Kromě pořadů Táto, povídej! jde v těchto Gramotingltanglech o jednu z nejdůležitějších spoluprací Jana Wericha s Československým rozhlasem. (anotace)

Obsah:
O hudbě, Pugét, O seznamování, O rybách, Vánoce, čas anket, O židlích, O jídle, O minulých životech, O psech, Sranda, O záhadách, O nepřejícnosti, O radosti, o lidstvu a o pravdě, O starožitnostech, O královském umírání, O cestování, O strašidlech, O špionáži, O umělcích, trapných situacích (dopisy), O Tyrolsku, O snech, O turismu, O dopravnictví, O mládeži, O lovech, O dopravních strážnících, O mravencích, O pirátech.

Lit.: Kamberský, Jakub: Gramotingltangl aneb Devět hodin ve vybrané společnosti. In Na poslech, 3. 3. 2015 (recenze). – Cit.: Vždy když se na pulty obchodů dostane nové CD s dosud nevydanými nahrávkami Jana Wericha, mnohý fanoušek zajásá, ale zároveň znejistí: jde skutečně o záznamy dosud nevydané a neslyšené? A pokud ano, do jaké míry je titul dramaturgicky zvládnut? Jestliže se ale objeví rovnou celý komplet, jde doslova o událost.

To byl případ i vydání kompletní nahrávky rozprav Táto, povídej!, v nichž Jana Wericha zpovídala jeho dcera Jana. Na osmi CD společně vzpomínali na počátky Osvobozeného divadla, či velmi otevřeně glosovali žhavou současnost, tedy období konce 60. let. Titul vydal, ve spolupráci s Českým rozhlasem, Supraphon v roce 2013. Koncem roku následujícího spatřil světlo světa neméně záslužný komplet, Gramotingltangl Jana Wericha v pořadu Jiřího Suchého.

Gramotingltangly byly vysílány od října 1965 na 3. rozhlasovém okruhu, paradoxně nazvaném Československo II – první stanici u nás vysílající na velmi krátkých vlnách. Snad u vědomí kvalitního zvuku spolu s potřebou rozšiřování povědomí o VKV, přinášela stanice velmi atraktivní a zároveň i kvalitní hudební a slovesný program. Vedle řady literárních cyklů, rozhlasových her a besed se tu objevila např. Nealkoholická vinárna U pavouka, či právě Gramotingltangl, jehož původním autorem byl Jiří Suchý. Každodenní rozhlasové půlhodinky úvah, někdy vážných, jindy veselých, často kritických, byly doplňovány všemožnými hudebními nahrávkami, povětšinou západní provenience. Hudba ovšem nebyla pouhou výplní, ale rovnocennou organickou složkou pořadu.

Jiří Suchý si brzy uvědomil, že vedle svých divadelních a dalších činností nemůže takový nápor, jakým natáčení Gramotingltanglů bylo, dlouhodobě zvládnout. Koncem dubna 1966 si tak do rozhlasu pozval své přátele Jana Wericha a Miroslava Horníčka, aby je požádal o spolupráci při uvádění pořadu. Oficiálně bylo vše stvrzeno na setkání spřízněných duší v Lucerně, v červnu 1966. Komplet rovněž obsahuje úryvek z počátku října 1966, kdy už si pánové pomyslnou štafetu předávají.

Gramotingltangl se vysílal v letech 1965-1968. Relací bylo celkem 674 a vedle Jiřího Suchého, Miroslava Horníčka a Jana Wericha, byli dalšími jeho průvodci Ivan Vyskočil a v několika případech i dvojice Šimek, Grossmann. Bohužel, v archivu Českého rozhlasu se z tohoto cyklu zachoval pouhý zlomek: osmnáct částí s Jiřím Suchým, osm s Ivanem Vyskočilem, dvě s Miroslavem Horníčkem, s dvojicí Š+G bohužel žádná. Donedávna se předpokládalo, že pořadů s Janem Werichem existuje pouhých 11 z celkových více než třiceti. Jaká byla radost Werichových příznivců, když se v archivu Karla Koliše objevilo dalších 18 relací! Do technické kvality těchto snímků sice notně zahlodal zub času – často jsou na hranici srozumitelnosti, ale na jejich obsahu nic nezestárlo. Nahrávky z let 1966 až 1967 jsou aktuální dodnes a svědčí o Werichově moudrosti a nadčasovosti.

Také Werich zprvu pojímal pořady tematicky tak, aby jejich hudební složka souzněla s tématem. Vzpomínal na hudbu svého dětství, nebo například hovořil o květinách a jeho povídání bylo doplněno odpovídajícími písněmi. S postupem času však kladl více důraz na mluvené slovo a jediné čeho se striktně držel, bylo zakončení každého pořadu skladbou z dílny Ježek, Voskovec, Werich. Stejně je koncipován i CD komplet Werichových Gramotingltanglů. Na prvním disku, v prvních relacích, hudební složka zůstává, od druhého CD jsou pořady šikovně sestříhány a zakončovány písněmi z éry Osvobozeného divadla. Nutno dodat, že střih je velmi citlivý a posluchač o žádnou úvahu nepřijde.

Archivní pořady jsou nesmírně cenným svědectvím doby. Lze se z nich dozvědět, jak se žilo v 60. letech u nás, ale i v některých zahraničních městech, která Werich navštívil. Uvědomíme-li si, že řada lidí tehdy neměla žádnou možnost vycestovat na západ, ukazuje se Werichovo povídání jako, pro tehdejší rozhlasové posluchače, nesmírně cenný dobový exkurz do měst jako Londýn, Paříž či Řím. Do Gramotingltanglů občas pronikaly i drobné společenské narážky. Třeba v relaci o inzerátech se Werich podivuje nad tím, že myči aut je nabízeno 1500 a ženě v administrativě, se středoškolským vzděláním a několikaletou praxí, 1200 korun. V pořadu v němž obhajuje legitimnost slova „sranda“, se zas pohoršuje nad devalvací mateřského jazyka formou „hloupých patvarů v názvech podniků, např. řempo, ale i třeba vývařovna jídel, atd.“ Jak trefně poznamená, to jsou přeci blekoty, ne? Komplet však přináší i místa, která nám mohou připadat úsměvná právě v dnešním kontextu. Když v pořadu o jídle z roku 1967 seznamuje Werich posluchače se svou zkušeností z Ameriky, kde měly tehdy obrovskou sledovanost pořady o vaření, musíme se pousmát a říct si, že i my dnes doslova objevujeme Ameriku. O moudrosti Jana Wericha svědčí mimo jiné i jeho poučený ponor do historie, kdy své poznatky dokáže v úvahách propojit s dneškem.

Jak už to u Jana Wericha bylo, střídá ve svých rozhlasových pořadech nálady a polohy vyprávění. Chvíli je vážný, zadumaný, jindy ironický, zábavný, občas neváhá shodit sám sebe. V několika případech, kdy vypráví před nepočetným publikem, či se v jednom pořadu potkává s Miroslavem Horníčkem, doslova pookřeje.

Gramotingltangly Jana Wericha patří v jeho rozhlasovém odkazu vskutku k tomu nejcennějšímu. Nemá smysl pokračovat v popisu něčeho, co se musí slyšet a rozhodně lze s klidem říci, že byť je téměř devítihodinový komplet časově rozsáhlý, při jeho poslechu se nudit nebudete.

(more…)

27. 11. 2014

Sázení není nemravnost (1966)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:20

Propagační deskadeska_sazka. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1966. Vydal Supraphon (1 SP, C 2588, SP 20349).

Pozn.: Deska určená pouze pro rozhlas. Je to mix mluveného slova a dobových hitů.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress