Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 12. 2016

Skleněný zvěřinec (2016, 2017)

Tennessee Williams. Příběh o touze po štěstí, osudovém míjení a průsvitné duši křehčí než sklo v klíčovém díle americké dramatiky. Přeložil Milan Lukeš. Rozhlasová úprava a dramaturgie Klára Novotná. Hudba Ondřej Gášek. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Tom (Kajetán Písařovic), Amanda (Vilma Cibulková), Laura (Ivana Uhlířová) a Jim (Martin Písařík).

Natočeno v roce 2016. Premiéra 24. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:30 h) v cyklu Americký rok. Repríza 28. 1. 2018 (ČRo  2 Praha, 20:00 h.); 13. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště; 31. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydal Radioservis v roce 2017 (2 CD).

Lit.: Novotná, Klára: Tennessee Williams: Skleněný zvěřinec. In Čtvrtletník Klubu Vltava 4/2016, s. 12 (článek.).

Lit.: anonym: Tennessee Williams: Skleněný zvěřinec. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2016 (článek). – Cit.: Jeden z nejslavnějších a nejpůsobivějších textů americké dramatiky – Skleněný zvěřinec Tennesseeho Williamse – získal brzy po svém prvním uvedení Cenu newyorské kritiky, byl několikrát zfilmován a od doby svého vzniku je téměř nepřetržitě inscenován na jevištích po celém světě.

Hra nese silné autobiografické rysy, které se odrážejí ve všech třech hlavních postavách – nešťastném básníku Tomovi, do něhož se promítá sám autor, jeho exaltované matce Amandě i nesmělé, handicapované sestře Lauře, obrazu Williamsovy nemocné sestry Rose. Některé analýzy nacházejí ale právě v plaché, do vlastního světa uzavřené Lauře i část osobnosti samotného dramatika.

Vztahový půdorys dramatu pak doplňuje ještě Tomův kamarád Jim. Tomovo vyprávění, které celý příběh rámuje, vrací čas do třicátých let na americký Jih, kdy je společnost nucená vyrovnat se s celou řadou sociálních změn a více než kdy jindy se tak prohlubuje generační propast mezi těmi, co vyrostli v ještě v čase zapadajícího jižanského lesku a jejich dětmi, pro které je v důsledku všech politických i hospodářských turbulencí tahle kultura již uzavřenou minulostí a nemají víc, než co stačí k holému přežití. Ovšem historické ukotvení a společenský rámec je pouhým zázemím pro nadčasový příběh věčného míjení, nenaplněných snů o jiné skutečnosti, než je ta, kterou jsme nuceni žít – a také o lásce.

Tom pracuje jako skladník v obuvnické firmě a jeho plat je jediným příjmem, z něhož rodina platí malý byt na okraji města i další výdaje. Utíká od práce k psaní poezie nebo do světa filmových příběhů nabízených místním kinem a má jedinou touhu – odejít. Tak, jako to kdysi udělal jeho otec. Odejít ze stereotypního a prázdného zaměstnání, z šedivého, stísněného bytu a především od matky, ponořené do lázně vzpomínek na vlastní mládí, ovládající rodinný řád a přesto na Tomovi hmotně i emočně závislé. Tím, co mu brání udělat rozhodný krok je především lehce postižená Laura, zoufale vystrašená z komunikace s okolím a uzavřená do vlastního světa skleněných zvířátek, kterým věnuje veškerou pozornost i cit. Ve chvíli, kdy se ukáže, že není schopná ani dokončit obchodní školu, otevírá se jediné východisko – Lauru provdat.

Na okamžik se snad zdá, že by se sen mohl proměnit ve skutečnost, když spontánní a charismatický Jim mění Lauřin stud a nedůvěru v něžnou, oduševnělou krásu… Realita však obvykle nedopřává něze happy end a tyhle zvláštní námluvy, bohužel, nejsou výjimkou. Přesto nás příběh čtyř protínajících se i míjejících se osudů uvádí v úžas – svou naléhavostí, neuvěřitelnou životností postav i jemností, s níž odhaluje plaché krajiny duše.

Lit.: Kamberský, Jakub: Utíkat do vlastních světů. In web Naposlech.cz, 23. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Americký jih 30. let, hospodářská krize, sociální problémy, generační střety, touha po lásce i zbohatnutí, snaha se vymanit, iluzorní představy štěstí, úniky do vlastních světů a vzpomínek – to jsou aspekty hry Skleněný zvěřinec od klasika americké dramatiky Tennessee Williamse.

Sledujeme v ní příběh neúplné rodiny. Despotické Amandy, matky dvou dospělých dětí, která se snaží vnášet do chodu domácnosti řád, zároveň je ale finančně závislá na svém synu Tomovi. Tom pracuje jako skladník, tajně píše básně, oddává se světu filmu a alkoholu, nejradši by utekl jako kdysi táta, ale v rodině ho drží starost o lehce postiženou, zároveň hodně vystrašenou plachou sestru Lauru. Její sklíčenost jí nedovolí vystudovat obchodní školu, straní se lidí, před lidskou zlobou utíká ke své sbírce skleněných zvířátek symbolizujících bezpečí, jistotu, řád. Matka přichází s plánem: seznámit Lauru s možným nápadníkem, který by se postaral o její budoucnost. Na scénu tak přichází poslední postava dramatu, Tomův kolega Jim – rozšafný mladík, který sice rozsvěcí pomyslné světlo v Lauřině temné duši, jenže…Komorní drama Skleněný zvěřinec mělo svou rozhlasovou premiéru na Štědrý den roku 2016 v rámci celoročního cyklu stanice Vltava Americký rok. Nejen pro svou devadesátiminutovou stopáží se řadí k vrcholům zmíněného cyklu. Pro vysvětlení: dnešní rozhlasové hry mají standardně rozsah do hodiny, výjimečně i 75 minut. Hodina a půl či dokonce dvě hodiny, to je velmi neobvyklé. Že ale není třeba mít obavu posluchačovu pozornost si jistě dobře uvědomilo vydavatelství Radioservis, když nahrávku v říjnu letošního roku vydalo digitálně a na dvou CD.Rozhlasová dramaturgyně Klára Novotná upravila Williamsův text do pro rozhlas funkční podoby, Režisér Petr Mančal pak zvukové verzi vtiskl naléhavost a životnost. Notně k takovému výsledku přispěla hudba Ondřeje Gáška, trefně navozující nálady a situace (naléhavé brnkání při matčině mentorování, něžný cinkot při hře se skleněnými zvířátky, rezolutní předěly po emočně vypjatých scénách).

Největší podíl na každé inscenaci mají samozřejmě herci. Ivana Uhlířová se plně dokázala vcítit do postavy Laury. Snadno jí lze uvěřit plachost, zranitelnost, bezelstnost i upřímný smích. Amanda Vilmy Cibulkové je přecitlivělá, emocemi zmítaná žena, dojímající se vzpomínkami na mládí, žena bezostyšně manipulující všemi ve svém okolí. Tom Kajetána Písařovice je životem znuděný, často vznětlivý, snad ještě přesto po něčem lepším toužící mladý muž. A konečně Martin Písařík pojal svého Jima jako až příliš sebevědomého mládence, který se zdánlivě před ničím nezastaví. Jen před ryzí bytostí, jakou je Laura.

Aktéři si beze zbytku uvědomili naléhavost a sílu Williamsova dramatu a lze tedy bez přehánění mluvit o hereckém koncertu. Takto má vypadat silný příběh a dobře natočená rozhlasová inscenace.

8. 12. 2016

Galerie slávy – Antonín Panenka (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:00

Luboš Xaver Veselý. Audiokniha. Biografický rozhovor se známou osobností.

Čte Luboš Xaver Veselý, Antonín Panenka.

Natočeno 2016: Vydal SixFresh v roce 2016 (celková délka 1 hodina 55 minut.).

Série Galerie slávy.

Pozn.: Jedinečný životopisný rozhovor se slavným českým fotbalistou a internacionálem Antonínem Panenkou. Kde začala a jak pokračovala životní cesta jednoho z nejpopulárnějších českých sportovců. Jaké největší životní překážky mu osud připravil a jak vlastně zaplatil za svůj mimořádný úspěch a svoji nehynoucí slávu. Kdo pomohl jeho sportovnímu úspěchu? Jak dnes vidí svoji legendární penaltu v Bělehradě? Jak vypadalo pozadí profesionálního sportu za totalitního režimu? Jak vidí postavení dnešních sportovních hvězd? Antonín Panenka odpovídá na, místy ostré, otázky moderátora Luboše Xavera Veselého s nevázanou upřímností.

Vydavatelství Six Fresh s.r.o. připravilo pro posluchače cyklus poutavých biografických rozhovorů se známými osobnostmi. Každý, kdo zanechal ve svém oboru významnou stopu, je mediálně známým a profesně uznávaným, má právo na svoje místo v GALERII SLÁVY. Každý díl GALERIE SLÁVY je de facto mluveným životopisem konkrétní osobnosti.

Obsah:
1. Dětství, aneb jak to všechno začalo
2. Velký fotbal na dosah
3. Zrod legendy
4. Reprezentace a slavná penalta
5. Rapid Vídeň – splněný sen
6. Spoluhráči, protihráči a jiné osobnosti
7. Dnešní sportovní svět

Malý princ (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:58

Antoine de Saint-Exupéry. Audiokniha.

Čte Jan Tuháček.

Natočeno 2016. Vydal Supraphon v roce 2016 (celková délka 2 hodiny 14 minut).

Pozn.: Jsou příběhy ze kterých čerpáme celý život. Lze v nich najít porozumění, procitnutí, naději či něhu. A není pohádka jako pohádka a princ jako princ. A také, sopky se musí vymetat, jeden nikdy neví. Poslechněte si malého prince od člověka, který je s ním bytostně spjatý.

Lit.: Fajmon, Kamil: Proč tolik Malých princů? In web Naposlech.cz, 10. 12. 2017 (článek). – Cit.: Trh s mluveným slovem aktuálně nabízí osm zpracování slavného příběhu Antoina de Saint-Exupéryho, během necelých třiceti let jich však vzniklo ještě více. Proč tolik Malých princů? Umí si všechna nastudování najít v naší malé republice své zákazníky? Podle jakých kritérií si kupující nahrávky vybírají a proč se různí vydavatelé ke knize stále vracejí? V tomto textu blíže představím jednotlivé snímky a v jeho závěru nabídnu i tři osobní doporučení.

Devadesátá léta

Patřím ke čtenářům, kteří v Malém princi pokaždé nacházejí něco nového. 90. léta nabídla v rychlém sledu hned tři audioknihy, které mi tuto preferenci umožnily. Vydavatelství AudioStory se do Malého prince pustilo jako první a natočilo jej ve formě jednohlasé četby s Eduardem Cupákem. Snímek pokládám za nadčasový a je jen dobře, že se do dnešních dnů v distribuci udržel. Následující tituly už takové štěstí neměly.

Edice Český lev kdysi na magnetofonové kazetě vydala pojetí s prvky dramatizace. Jeho autorem byl Libor Vacek, prince ztvárnila talentovaná holčička Lucie Bártová. Záznam byl pozoruhodný hned z několika úhlů: Malý princ pochází z jiné planety, dívenčiny party tak doplnil echo efekt. Ivona Žertová, režisérka nahrávky, precizně pracovala i se stereem. Když Vacek vedl s Bártovou dialog, došlo k rozložení interpretů do obou kanálů a vypravěč zůstal na středu.

Do vymezeného období dále spadá audiokniha vydavatelství Forte s Viktorem Preissem. Škoda, že se nedočkala reedice – četeb s Viktorem Preissem není mnoho. Herec se této formě vyhýbá, protože, jak sám říká, má před četbou hluboký respekt. Když už se k ní však nechá přemluvit, podá vždy vysoce kvalitní a umělecký výkon, což právě platilo i v tomto případě.

Pro děti

V dětství jsem měl, podobně jako mnozí mí vrstevníci, velký problém porozumět Exupéryho knize. Nedokázal jsem pojmout množství metafor a myšlenek v ní obsažených. Pomocnou ruku podalo vydavatelství Multisonic, které Malého prince v roce 2002 svěřilo Jiřině Bohdalové. Dospělí patrně interpretaci příliš neocení, ale pro malé posluchače ji považuji ze všech provedení za nejsrozumitelnější. Pro interpretku se tvůrci rozhodli přetavit autorovu mužskou ich formu do er. Do více digitálních obchodů se bohužel nahrávka zatím nedostala, koupit ji lze v elektronické podobě na iTunes nebo fyzicky na kompaktním disku.

Posledních šest let

Z předchozích řádků je patrné, že nakladatelé nechrlili příliš velké množství zvukových verzí. V poslední době se ale s Malými princi doslova roztrhl pytel, a to jak na poli čteném, tak i v dramatizacích, na které se zaměřím později. V roce 2012 se látky chopili Pavel Vacek a Kateřina Liďáková. Audiokniha podle mého názoru nepatří zrovna k vydařeným počinům. Čteci se sice pokusili podat text co nejlépe, záznamu však chybí dynamika, problém spatřuji v temporytmu a v nadměrných pomlkách mezi větami. Podstatně hůře ovšem dopadlo neprofesionální namluvení Jana Tuháčka (Jana Maghreba), který knihu jen předčítal, děj nevyprávěl, hlas se proháněl v neposlouchatelných melodiích a části oddělovala jediná dokola se opakující skladba. Z novějších čtených titulů zbývá ještě audiokniha z produkce Tympana, které v edici Načteno vydalo nahrávku ze Spolku Mluvící kniha. Snímek v rozděleném podání načetli v roce 2004 Ladislav Mrkvička a Daniela Kolářová a jejichž provedení může konkurovat i Eduardu Cupákovi.

Dramatizace

Už jsem napsal, že si v Exupéryho díle rád hledám nové myšlenky. Ani jedna ze tří dramatizací, které jsou k dispozici, mi tuto možnost bohužel neposkytla. Problém vidím zejména v tom, že dramatizace už sama nabízí určitou interpretaci textu, kdežto v četbě je možné díky hercům, kteří řemeslu rozumějí, pracovat s hlasem tak, aby se řečené mohlo v posluchačově představivosti a v mysli vyložit i při opakovaném poslechu jinak. Četba navíc poskytuje lepší možnost se k daným pasážím vracet nebo je na delší dobu pozastavit. V dramatizaci je přece jen kladen větší důraz na posluchačovo soustředění a na orientaci využitých zvukových prostředků v realizovaném scénáři.

Obchod Českého rozhlasu Radiotéka zařadil do svého fondu dvě rozhlasové hry. První pochází z roku 1961. Dramatizaci napsala Zdenka Stavinohová, která zachovala velkou část partu vypravěče – zahrál jej Václav Voska, a scény převedla do dialogů. Sluší se dodat, že Malý princ byl pojat jako dítě, které ztvárnila Jiřina Jirásková.

Druhá nabízená rozhlasová hra je podstatně mladší, Pochází z 80. let. Autor úpravy, František Pavlíček, se rozhodl k textu přistoupit odlišně. Vypravěč (Ladislav Mrkvička) zde vystupuje pouze jako jednající postava, scénář je napsán tak, aby vše na sebe navazovalo v dialozích. Malý princ v podání Miroslavy Hozové není pouhým dítětem, režisér Karel Weinlich se rozhodl jej obklopit tajemstvím. Slávka Hozová proto svého hrdinu ztvárnila tak, aby si posluchač v tomto případě mohl postavu prince představit po svém a uzpůsobila tomu i těžko definovatelnou, ale přesto svým obsahem magickou mluvu.

Čerstvou letošní novinkou je dramatizace vydavatelství Supraphon, z níž se bohužel kvůli scénáři vytratila veškerá Exupéryho poetika. Dialogy jsou psány moderním způsobem, velká část vypravěčova partu ovšem zůstává v původním módu. Kombinace dvou forem sdělování nepovažuji za šťastnou. Zahrát Malého prince bývá obtížné, i zřejmě z tohoto důvodu jej tvůrci až na jednu výjimku svěřovali ženám. Dítě, které pro tuto roli vybral Supraphon, se nedokázalo se svou postavou ztotožnit a jednalo samo za sebe. Ve výsledku se tak s vypravěčem neustále hádá, je protivné a nesmírně dotěrné až otravné. Bolestné jsou i návštěvy jednotlivých planet – Norbert Lichý musel zvládnout více postav, což dramatizaci neprospělo. Nadměrná zvuková koláž často jen opakuje vypravěčova slova a téměř vůbec se jí nedaří vytvářet daná prostředí.
Který?
Z mnoha nastudování Malých princů bych tedy ze svých zkušeností dospělým doporučil nahrávku s Eduardem Cupákem z vydavatelství AudioStory a snímek od Tympana v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové, dětem pak snímek od Multisonicu v interpretaci Jiřiny Bohdalové.

Strom duchů (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:56

Ray Bradbury. Audiokniha. Halloween se mění v podivuhodnou a dobrodružnou pouť. Překlad Jarmila Emmerová. Úprava a režie Eva Spoustová.

Čte Igor Orozovič.

Natočeno 2016. Vydal Plus v roce 2016 (MP3, celková délka 4 hodiny 26 minut).

Pozn.: Poslouchejte poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho popisuje podivuhodnou dobrodružnou pouť osmi chlapců, kteří se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen do strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít.

Dítě Bridget Jonesové (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:54

Helen Fieldingová. Další eskapády oblíbené hrdinky. Audiokniha.

Čte Martina Hudečková.

Natočeno 2016. Vydal XYZ v roce 2016 (MP3, celková délka 4 hodiny 49 minut).

Pozn.: Trhlá a romantická Bridget je zpět! Navíc už dospěla do věku, kdy má poslední šanci otěhotnět. A to by nebyla Bridget, kdyby se jí to nepodařilo! I když všechno neproběhne úplně tak, jak si představovala… Vyslechne si bizarní rady od opilých individuí a „zasloužilých“ matek, zazmatkuje při ultrazvuku či na předporodním kurzu. Stále si hlídá váhu, víno konzumuje s rozumem a mezitím si klade tu nepříjemně trapnou otázku: „Kdo je sakra otec?“

Vetřelec – Probuzení (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:51

Tim Lebbon. Nový sci-fi příběh odehrávající se mezi filmy Vetřelec a Vetřelci.

Čte Pavel Rímský.

Natočeno 2016. Vydal Baronet v roce 2016 (1 CD, celková délka 12 hodin a 23 minut).

Pozn.: Hluboký vesmír… Tajemné, neprobádané místo, skrývající netušené záhady a nepředstavitelná nebezpečí. Lidstvo v tom gigantickém oceánu se houževnatě snaží prozkoumat jeho mystéria a pochopit jeho zákonitosti.

37 let poté, co Ellen Ripleyová, třetí důstojnice obchodní nákladní lodi Nostromo, svedla svou vítěznou bitvu s krvelačným mimozemským organismem a ponořila se do hyperspánku, pořád pluje nekonečným vesmírem. Není to ale náhoda, co jí postaví do cesty těžební loď Marion, a není to záchrana, co ji čeká po probuzení. Naopak, její nejtemnější noční můry jako by se probudily spolu s ní…

(more…)

Abeceda fondů EU 2014-2020 (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:09

Vše, co potřebujete vědět o evropských fondech. Režie Michal Bureš.

Účinkují Igor Bareš a Jana Stryková.

Natočeno 2016. Vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v roce 2016 (1 CD).

Pozn.: Multimediální CD obsahuje také verzi pro rozhlasový seriál – devět tříminutových dílů přizpůsobených pro vysílání v rozhlase, a rovněž čtyřicetistránkovou textovou a obrazovou příručku v PDF. Audiokniha je vedle multimediálního CD šířena také prostřednictvím on-line distribucí a to zcela zdarma.

Lit.: Horák, Jakub: Evropské fondy pro každého. In web Naposlech.cz, 7. 12. 2016 (recenze). – Cit.: S rozvojem audioknižního trhu dochází u nás i k rozšiřování žánrového záběru, který jsou audioknihy schopny obsáhnout. Vedle titulů, které pod pojem audiokniha zahrnujeme nejčastěji, vznikají i takové, jež se psanou formu snaží doplnit případně zpřehlednit. Je to logické – zvuk a mluvené slovo jsou významnými nositeli informací, a tak je lze využít stejně dobře, ne-li lépe, než psaný text. Jednou z takových audioknih je Abeceda fondů EU 2014-2020, kterou pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připravila komunikační agentura Kristián.

Abeceda fondů EU s podtitulem Vše, co potřebujete vědět o evropských fondech je jakousi příručkou vyžívající zvuk coby další informační kanál. Ve třech samostatných částech o celkové délce téměř 50 minut přehledným způsobem seznamuje zájemce s typy a rozpočty evropských fondů v ČR, informuje jak vybrat vhodný program a uvádí deset kroků k získání dotace. Multimediální CD obsahuje také verzi pro rozhlasový seriál – devět tříminutových dílů přizpůsobených pro vysílání v rozhlase, a rovněž čtyřicetistránkovou textovou a obrazovou příručku v PDF.

Důvodem, proč se audioknihou Abeceda fondů EU zabýváme na stránkách naposlech.cz, je ale především její zpracování. Kristián neváhal oslovit zkušené audioknižní tvůrce a interprety, a tak mohla vzniknout nahrávka, která je řemeslně na velmi vysoké úrovni. (more…)

7. 12. 2016

Pódium filmového ateliéru (1986)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:33

Výběr, sestava a režie gramofonového snímku Tomáš Sláma, G. Dymič a J. Dolejš.

Účinkují František Filipovský, Miroslav Horníček, Iva Janžurová, Radovan Lukavský, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Tomáš Sláma, Petra Janů, Jiří Schmitzer, Hana Hegerová, Václav Neckář a další.

Natočeno 1986. Vydal Supraphon v roce 1986 (1 LP, Supraphon 1218 9675; kat. číslo: RL 3317537).

6. 12. 2016

Vrazi (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:59

Frederick George Loring a Mary Eleanor Wilkinsová Freemanová. Audiokniha z cyklu 9 Kroků k Temnotě č. 4. Hudba Marek Mrkvička. Zvuk, střih a mastering František Šec. Odpovědná redaktorka Michaela Soukupová. Design Veronika Hlinková. Režie Luboš Kučera.

Čtou Petr Šmíd a Marta Dancingerová.

Natočeno ve studiu Františka Šece v roce 2016. Vydal Audioberg v roce 2016 (1 CD mp3, 81 min.).

Obsah: 1. Sářina hrobka – 2. Luella Millerová.

Pozn.: Ve čtvrtém kroku k temnotě s názvem Vrazi se posluchač přenese do hájemství příběhů o upírech a strašidelných domech. Prvním z nich je Sářina hrobka anglického námořního důstojníka a spisovatele Fredericka George Loringa. Není bez zajímavosti, že její první překlad do češtiny vyšel knižně až v roce 2010, tedy o celé století později, než byla vydána. Jde o jednu vůbec prvních povídek minulého století, v níž nefiguruje upír, ale upírka. A ženské pohlaví hlavní hrdinky představuje spojnici s Luellou Millerovou od americké autorky Mary Eleanor Wilkins Freemanové. V této povídce hrdinka, obyvatelka strašidelného domu, doslova vysává život z každého, kdo o ni projeví zájem. A postupem času atmosféra houstne. Relativně krátký příběh má neuvěřitelnou hloubku a bude vám rezonovat v hlavě ještě dlouho poté, co si jej poslechnete. Obě povídky čte Petr Šmíd, přičemž Luellu Millerovou společně s Martou Dancingerovou. (more…)

Zvuky ve tmě (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:55

Bram Stoker a Howard Phillips Lovecraft. Audiokniha.

Čte Petr Šmíd.

Natočeno 2016. Vydal Audioberg v roce 2016 (MP3, celková délka 80 min.) v cyklu 9 Kroků k Temnotě.

9 Kroků k Temnotě #3

Obsah:  1. Hudba Ericha Zanna – 2. Soudcův dům

Pozn.: Třetí krok k temnotě s názvem Zvuky ve tmě opět začíná povídkou amerického mistra hrůzy Howarda Phillipse Lovecrafta. Tentokrát jde o Hudbu Ericha Zanna z roku 1921. Sám autor ji považoval za jedno ze svých nejlepších a děl a po právu je dodnes zařazována do nejrůznějších antologií hororu. Druhá povídka je z pera Brama Stokera z irského Dublinu. Ano, TOHO Stokera, autora epistolárního románu Drákula – vůbec prvního zpracování upírské legendy v literární, románové tvorbě. Jeho povídka Soudcův dům z roku 1914 vyniká především hutnou atmosférou strachu. Obě povídky čte Petr Šmíd a podkresluje je hudba Marka Mrkvičky.

9 KROKŮ K TEMNOTĚ
Soubor více jak dvaceti hororových povídek anglosaských autorů, především z doby viktoriánské Anglie, je odpovědí na vlnu dotazů na další horory po vydání dvou audioknih H. P. Lovecrafta a zároveň uskutečněním dlouho plánovaného projektu, jehož hlavními hybateli a aktéry nejsou hvězdy, ale začínající umělci a studenti. Povídky jsou uspořádány na deseti audioknihách a název celé kolekce „9 Kroků k Temnotě“ vychází z toho, že všech devět směřuje k té poslední, desáté, s názvem „Temnota“. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress