Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 5. 2017

Do vody (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:50

Do vody 2017Paula Hawkinsová. Audiokniha. Hudba Karel Heřman. Režie Michal Bureš.

Účinkují Aleš Procházka, Růžena Merunková, Jana Stryková, Ladislav Frej, Dana Černá, Jitka Ježková, Lucie Pernetová, Apolena Veldová, Vasil Fridrich, Marek Lambora.

Natočeno květen 2017. Vydal OneHotBook v červnu 2017 (1 CD mp3, AK151, 9 hod. 30 min.).

Pozn.: Malé městečko Beckford obtáčí řeka, jejíž tichá zátočina vytváří tůň, nad kterou strmí vrcholky skal. Její poklid je však jen zdánlivý – smrt tu během historie našlo nemalé množství žen, pověsti vyprávějí i o topení čarodějnic v rámci „zkoušky vodou“, díky množství sebevražd se jezírku začalo říkat tůň Tonoucích. Poslední z obětí místního genia loci je svobodná matka Nell Abbotová, jejíž sestra Jules se po letech vrací do kraje svého dětství, aby tělo identifikovala. Ačkoli spolu sestry po dávné rozmíšce už roky nekomunikovaly, nezdá se jí, že by zrovna Nell byla sebevražedný typ. Toho roku to navíc není první ženská mrtvola nalezená ve vodě, svůj osud tu nedávno završila i mladá dívka Katie. Jejichž smrt rozčeří nejen hladinu temného toku, ale i zdánlivě idylické životy místních obyvatel. A z hlubin začínají na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství… (anotace vydavatele)

Paula Hawkins další tituly (*1972)

Narodila a vyrůstala v Zimbabwe, než se v roce 1989 přestěhovala do Londýna, kde žije dodnes. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu a 15 let pracovala jako novinářka (např. pro londýnský deník Times). V roce 2009 začala pod pseudonymem Amy Silver psát humoristické romance, poté se však začala věnovat temnějším stránkám lidské duše. Její první román z tohoto ranku Dívka ve vlaku byl přirovnáván k dílům Alfreda Hitchcocka nebo ke Zmizelé od Gillian Flynn a záhy se stal literární senzací roku 2015. Práva na jeho vydání byla prodána do více než 35 zemí. Ve Velké Británii se román ihned po vydání vyhoupl na 1. místo v žebříčku bestsellerů, aby se zde udržel následujících 20 týdnů, což se doposud žádné jiné knize nepovedlo, a stal se nejrychleji se prodávajícím debutem v Británii všech dob. V Americe, kde deník USA Today román vyhlásil „Nejočekávanější knihou roku 2015“, se situace opakovala, když se kniha na 13 týdnů usadila na 1. místě nejprestižnějšího žebříčku The New York Times Bestsellers a byla také nejrychleji se prodávajícím románem v historii. V roce 2016 vznikla podle románu rovněž filmová adaptace v režii Tatea Taylora (Černobílý svět, 2011) s Emily Bluntovou v hlavní roli. Její druhý román s krimi zápletkou se jmenuje Do vody (Ikar, 2017).

Lit.: Fajmon, Kamil: Zvuková tříšť v seškrtané vodě. In web Naposlech.cz, 21.6.2017 (recenze). – Cit.: Vydavatelství OneHotBook volí často pro vícehlasá audioknižní zpracování předlohy, v nichž se střetávají pohledy několika postav, aby společně tvořily jednolitý příběh. Za všechny zmiňme alespoň Zmizelou Gillian Flynové, Game Anderse de la Motte, či deníkové zápisky v Dívce ve vlaku od Pauly Hawkinsové. V těchto dnech vydavatelství přichystalo i další bestseller posledně jmenované autorky s názvem Do vody. Na rozdíl od Dívky ve vlaku, v níž spisovatelka propletla myšlenky jen tří žen, obsahuje Voda hned deset hlavních hrdinů a nepublikované poznámky. Režisér audioknihy Michal Bureš se pokusil držet stejného modelu jako v předchozím detektivním thrilleru, a jednotlivé části svěřil hned několika čtecům.

Za největšího tahouna nahrávky můžeme směle označit Jitku Ježkovou. Je až s podivem, že herečku režiséři audioknih dosud obsazovali převážně do dětské tvorby. Svůj talent uplatňuje ve Vodě nejen skrze důkladnou práci s dynamikou, ale především uvěřitelným vyjadřováním celé škály emocí. Zdatně jí sekunduje i Lucie Pernetová v roli sedmnáctileté dívky, jejíž projev působí v porovnání s Dívkou ve vlaku mnohem sebejistěji. V nezvyklé poloze se představuje Růžena Merunková – její stařenka, navenek silná osobnost, vnitřně však nešťastná bytost, kterou nikdo nebere vážně. Celkem by se mohlo jednat o pěknou mozaiku rozličných hlasů, kdyby part Ladislava Freje nevyzněl tak, jako by byl účinkující překvapen, co to vlastně čte. Nejhůře však dopadla část Jany Strykové. I když má tato herečka za sebou mnoho úspěšných počinů, Do vody k nim patřit nebude. Stryková až příliš přehrává a text doslova parodizuje, což se nejvíce projevuje u napínavého rozuzlení.Audiokniha je však zatížena daleko horšími prohřešky, mezi něž patří necitlivé zásahy do textu a zvuková složka titulu. Z neznámých důvodů byla vyškrtnuta celá jedna postava, posluchač je tak ochuzen o pohled Helen – manželku vyšetřovatele, jejíž vyprávění se s chotěm a jeho otcem prolíná. Za daleko problematičtější však považuji, doufám, že neúmyslné, přeskočení podstatného textu v partu Jitky Ježkové. Ve výsledku situace vypadá následovně: žena je zoufalá ze ztráty své svěřenkyně a najednou ji bez vysvětlení objímá. Škrtalo se ale i jinak. Posluchači je upřen pachatelův motiv a nejsem si příliš jistý, že ze zmateného závěru lze jednoznačně vydedukovat, kdo zločin spáchal. Abych příběhu porozuměl, musel jsem chtě nechtě sáhnout po původní předloze.

Bohužel se také nepodařilo sladit všechny herce k sobě tak, aby nebyly patrné zvukové rozdíly. Ostřejší záběry ze studia střídají dutě znějící, jasné zatmělé. K roztříštěnosti celé audioknihy notně přispěla i nevyvážená hlasitost, a to jak mezi všemi účinkujícími, tak především v samotných partech. Rozkolísaný zvuk bohužel připomíná jízdu na horské dráze a hudební přechody, které tematicky připomínají proudící vzduch a prostor pod vodní hladiny, plní spíše doplňkovou funkci.

I když se většina interpretů titulu pečlivě věnovala, Do vody ve zvukové podobě pro uvedené nedostatky bohužel nemohu posluchačům s klidným svědomím doporučit.

Rozhodli jsme se na naposlech.cz uveřejnit i reakce režiséra Michala Bureše a recenzenta Kamila Fajmona z diskuse, kterou vedli na Facebooku. Domníváme se, že mohou významně doplnit recenzi.

Michal Bureš: Pár glos od mne, coby režiséra nahrávky… Scénář této audioknihy prošel standardní dramaturgickou úpravou, která plně souzní s autorčinou kompoziční a tvůrčí metodou. Pomocí svědectví (monologů) jednotlivých hrdinů románu autorka představuje okolnosti smrtí v zapadlém koutu anglického venkova. Píše-li recenzent, že je posluchač ochuzen o pohled Helen či že jsou přeskakovány důležité dějové pasáže, není to v souladu se skutečností. Helenin part je s ohledem na charakter dramaturgické úpravy vepsán do partů ostatních herců, vše podstatné se o ní tedy dozvídáme, stejně jako to, co se stalo Leně, na kterou čeká její opatrovatelka Jules. Pravda je, že dvě místa nahrávky se při finálním přepisu technickým zaviněním, nenahrála. Toto upozornění jsme vzali velmi vážně a nosič jsme dnes opravili.

Recenzent se rovněž pozastavuje nad některými hereckými výkony (jmenovitě Ladislava Freje, Jitky Ježkové a Lucie Pernetové a Růženy Merunkové), přitom čtenáři recenze nedopřeje informaci o dalších účinkujících, kteří v nahrávce zaujímají nemalý prostor: Vasilu Fridrichovi, Daně Černé, Apoleně Veldové, Aleši Procházkovi a Marku Lamborovi. Ti všichni se na vzniku této vícehlasé četby, zvukového artefatu, do něhož byl román přetaven, podíleli.

Přikláníme se k tomu, že Patrik (Ladislav Frej) je cynik, zlomený člověk, který svou skutečnou tvář tají. Erin (Jana Stryková) utíká z města pryč do tohoto zapadlého kouta. Je to rovněž cynička s velkým osobním tápáním. Text obsahuje suchý anglický humor, který recenzent evidentně nedocenil. Smrti v žádném případě neironizujeme, ale nečiníme z nich ani slzavé údolí, jímž kniha rozhodně není. Důležité je zmínit, že se výraz každé z postav v průběhu času proměňuje. Recenzent opomíjí zmínku o metafyzické rovině příběhu, kterou je part Apoleny Veldové, kronika a paměť všech těch, které v řece zahynuly.

Audiokniha netrpí roztříštěností, je to mozaika, stejně jako kniha. Nevypadlo z ní nic podstatné, a herci se organicky doplňují – nejen rozdílnými melodiemi, ale také úhelně jinými pohledy na stejnou realitu. V tom tkví drama, vtip i napětí a přesně to odpovídá metodě, jíž autorka píše. Zvukově je kniha natáčena jako všechny další, tedy by musely být rozkolísány i jiné mnou režírované tituly. Pracuji stále stejně, stejně jako jeho dvorní zvukař Miloš Kot. Hudba Karla Heřmana není jen ilustrací, má i rytmizační funkci, často se pracuje s podkresy a náladami. Na audioknize byl odveden nemalý kus práce, rozhodně nebyla natočena ledabyle.

Kamil Fajmon: Každý máme holt na audioknihu jiný názor, Vám ho samozřejmě neupírám a za svou recenzí si stojím :). K Vaší reakci jen jednu odpověď. Autorka napsala knihu, v níž se střetávají pohledy deseti postav a nepublikovaných poznámek. Je-li jen něco z Helenina partu vkomponováno do ostatních výpovědí, pohled, a tedy i autorčina postava v předloze z audioknihy zmizely. Není pravda, že bych se vše podstatné o Helen dozvěděl prostřednictvím jiných – např. ve čtvrté části jsem jednu důležitou informaci z Helenina partu neobdržel. Každopádně děkuji za opravení dvou míst.

Michal Bureš: Váš názor respektuji, posluchač audioknihy si udělá vlastní, stejně jako čtenář Vaší recenze. Jen je škoda, že jste audioknihu nezrecenzoval komplexně, proto jsem se odhodlal ke svému komentáři, což standardně nečinívám.

Kamil Fajmon: „je škoda, že jste audioknihu nezrecenzoval komplexně,“ Celkový pohled na audioknihu píšu v závěrečném shrnutí. Jen si teď uvědomuji, že jsem Vám zapomněl poděkovat ještě za jednu věc, a to za jméno zvukaře a autora hudby. Je škoda, že je vydavatelství u svých titulů neuvádí. Recenzent pak musí pracovat s velmi omezeným zdrojem informací.

Bureš, Michal: Pár glos od mne, coby režiséra nahrávky… In Facebook, 22. 6. 2017 (reakce režiséra). – Cit.: Scénář této audioknihy prošel standardní dramaturgickou úpravou, která plně souzní s autorčinou kompoziční a tvůrčí metodou. Pomocí svědectví (monologů) jednotlivých hrdinů románu autorka představuje okolnosti smrtí v zapadlém koutu anglického venkova. Píše-li recenzent, že je posluchač ochuzen o pohled Helen či že jsou přeskakovány důležité dějové pasáže, není to v souladu se skutečností. Helenin part je s ohledem na charakter dramaturgické úpravy vepsán do partů ostatních herců, vše podstatné se o ní tedy dozvídáme, stejně jako to, co se stalo Leně, na kterou čeká její opatrovatelka Jules. Pravda je, že dvě místa nahrávky se při finálním přepisu technickým zaviněním, nenahrála. Toto upozornění jsme vzali velmi vážně a nosič jsme dnes opravili.

Recenzent se rovněž pozastavuje nad některými hereckými výkony (jmenovitě Ladislava Freje, Jitky Ježkové a Lucie Pernetové a Růženy Merunkové), přitom čtenáři recenze nedopřeje informaci o dalších účinkujících, kteří v nahrávce zaujímají nemalý prostor: Vasilu Fridrichovi, Daně Černé, Apoleně Veldové, Aleši Procházkovi a Marku Lamborovi. Ti všichni se na vzniku této vícehlasé četby, zvukového artefatu, do něhož byl román přetaven, podíleli.

Přikláníme se k tomu, že Patrik (Ladislav Frej) je cynik, zlomený člověk, který svou skutečnou tvář tají. Erin (Jana Stryková) utíká z města pryč do tohoto zapadlého kouta. Je to rovněž cynička s velkým osobním tápáním. Text obsahuje suchý anglický humor, který recenzent evidentně nedocenil. Smrti v žádném případě neironizujeme, ale nečiníme z nich ani slzavé údolí, jímž kniha rozhodně není. Důležité je zmínit, že se výraz každé z postav v průběhu času proměňuje. Recenzent opomíjí zmínku o metafyzické rovině příběhu, kterou je part Apoleny Veldové, kronika a paměť všech těch, které v řece zahynuly.

Audiokniha netrpí roztříštěností, je to mozaika, stejně jako kniha. Nevypadlo z ní nic podstatné, a herci se organicky doplňují – nejen rozdílnými melodiemi, ale také úhelně jinými pohledy na stejnou realitu. V tom tkví drama, vtip i napětí a přesně to odpovídá metodě, jíž autorka píše. Zvukově je kniha natáčena jako všechny další, tedy by musely být rozkolísány i jiné mnou režírované tituly. Pracuji stále stejně, stejně jako jeho dvorní zvukař Miloš Kot. Hudba Karla Heřmana není jen ilustrací, má i rytmizační funkci, často se pracuje s podkresy a náladami. Na audioknize byl odveden nemalý kus práce, rozhodně nebyla natočena ledabyle.

Lit.: Špetlíková, Tereza: Dívka ve vlaku se tentokrát ponořila Do vody. In blog IDnes, 24. 7. 2017 (recenze). – Cit.: Voda je životadárná, bez ní život neexistuje. Umí o něj ale také snadno připravit. Někdy je to náhoda, smutná tragédie, jindy úmysl. Od sebevražd přes plánovaná utopení po schování těla –

– voda toho na různých březích „viděla“ už mnoho. Ale ona nic nepoví… Jenomže v tomto případě existují i jiní svědci, kteří pravdu znají, i když ji možná už vzala voda…

Různých charakterů i drobných příběhů je plná nová kniha Pauly Hawkins, matky bestselleru Dívka ve vlaku. Tentokrát jde o trochu jinak laděné dílo – nechybí velké množství tajemné historie a tajemství všeobecně, je v něm mnoho ne zcela vyřešených záhadných úmrtí, mnoho trpících stižených ztrátou blízkých, kteří k nim stále promlouvají anebo naopak příliš mlčí, a postav je zde tolik, že si v nich nejspíš chvílemi neudržíte úplně přehled.

Oba nosiče, nová kniha i audiokniha, díky níž jsem se s příběhem seznámila já, vyšly nedávno. Vzhledem k velkému množství postav má tentokrát mluvený formát pěknou řádků účinkujících. Příběh je vyprávěn nikoli jen vypravěčem, ale z pozice všech zúčastněných, a to i ze záhrobí. Hlavní děj se točí okolo tůně Tonoucích, v níž v průběhu času přišlo o život hned několik dívek a žen. My se v malém městečku Beckford, kde se všudypřítomná řeka i samotná tůň nacházejí, ocitáme ve chvíli, kdy v ní byla nalezena mrtvola svobodné matky Nell Abbotové, a to jen několik málo týdnů po smrti mladé dívky Katie Whittakerové, nejlepší kamarádky Leny Abbottové, Nelliny dcery (v podání Lucie Pernetové). Nell Abbotová byla spisovatelka a sbírala materiál k sepsání knihy o těch, kdo skončily svůj život ve vodě. Rozmlouvala s těmi, kdo si pamatují nebo to alespoň tvrdí. Hledala pravdu, a to je vždy nebezpečné. Po její smrti k Leně přijíždí její teta, Nellina sestra Jules Abbottová (Jitka Ježková), aby se znovu podívala nehezké, možná ne vždy zcela správně pochopené minulosti do tváře. Nově se v městečku ocitá také mladá, převelená seržantka Erin Morganová (Jana Stryková) s flastrem, který by na malém městě představoval senzaci, ale právě ona se mi z postav líbila snad nejvíc, jak originalitou charakteru, tak hereččiným super arogantním a přezíravým ztvárněním.

Úplně nejlépe se role interpreta ale podle mého názoru ujala Růžena Merunková v roli staré Nickie Sageové, média, té, která chtěla mluvit, ale nikdo ji nechtěl poslouchat. Samozřejmě až na Nell. Hlasové variace, se kterými v příběhu disponuje, byly skutečným hereckým koncertem. Krásně a přesně vystihla i způsob mluvení takovýchto starých, lehce zapšklých pan. Co se týče zmíněné Jules alias Jitky Ježkové, té se nedá upřít vskutku citlivě zvládnuté uchopení náročné, v podstatě nemocné ženy i její následné prozření a nabytí alespoň částečného sebevědomí kvůli nové odpovědnosti.

Jak jsem uvedla už dříve, příběh je trochu mysteriózní a doslova plný drobných příhod a událostí všemožných postav. Všechny spolu alespoň nějak souvisejí nebo mají pro celkové vyprávění jiný přínos, i když někdo by mohl podotknout, že jich je možná na tak krátký obsah až příliš. Speciálně mě zaujaly jednotlivé osobní tragédie i hloubka propracování některých charakterů, jejichž unikátního, někdy velmi obtížného hlasového ztvárnění se skvěle zhostili vskutku všichni zúčastnění herci. Je jasné, že autorka má čtenářům potažmo posluchačům rozhodně co nabídnout, jen tentokrát to nebyl takový wow učesaný příběh se senzačním odhalením jako posledně, ačkoliv ani tady nechyběl, řekněme, zajímavý závěr.

Pokud jde o další vlastnosti audioknihy, ta je opět zpracovaná velmi pěkně, včetně hudební kulisy, která svým aranžmá odpovídá typu tajemstvím opředeného příběhu. Skládá se z lehkých, molově zabarvených klavírních tónů (někdy hlubokých, jindy vyšších, jako samostatná melodie) za rytmicky neměnného, snad houslového, doprovodu. Kromě samotné hudby můžete během poslouchání také zaregistrovat další zvukové kulisy jako například jemně unikající bublinky na hladinu charakterizující snad unikající duše zemřelých. Režisérovi Michalu Burešovi tedy opět není co vytknout, naopak lze pochválit za přidání „muziky“, které bych já osobně snesla klidně ještě víc.

18. 5. 2017

Hlas Černého hvozdu (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:49

Míla Linc. Audiokniha. Hudba skupina Peregrin.

Čte Vojtěch Hamerský.

Natočeno 2017. Vydaly Straky na vrbě, květen 2017.

Pozn.: Hejtman z Kozího hrádku nese na svých ramenou víc starostí, než by se mu líbilo. Žoldnéř Jan z Dornu hledá čest ve světě, kde má ale cenu zlata. Lovčí Meyrink se musí postavit svému strachu. Kejklíř Žibřid se snaží jenom přežít… Osudy všech hrdinů spojuje jediné místo – Černý hvozd. Místo, kde jsou lidé stále ještě cizí, a kde každý den bojují proti zlým kouzlům. A rozhodně nevítězí.

Poprvé se čtenáři s Černým hvozdem mohli setkat už v roce 2003 a od té doby se stal místem děje několika románů a bezpočtu povídek. Audiokniha Hlas černého hvozdu povídky rozeseté v různých antologiích i časopisech poprvé nabízí pohromadě a chronologicky uspořádané, ve skvělém podání Vojtěcha Hamerského, a s hudebním podkresem kapely Peregrin. Zaposlouchetjte se i vy do Hlasu Černého hvozdu.

Čtení o hradech, zámcích a městech (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:14

Eduard Petiška. Audiokniha. Hudba Francesco Molino a anonym. Hrají Miloslav Klement (zobcová flétna), Antonín Bartoš (kytara), Karel Pařízek (bubínek). Mastering Radek Veselý.

Čtou Josef Somr, Miroslav Táborský.

Natočeno únor 2017 (studio DAMU). Vydal Supraphon 5. 5. 2017 (2 CD, SU 6441-2).

Pozn.: Čtivé a dobrodružné příběhy z našich dějin jsou podány poutavou formou přístupnou malým i velkým posluchačům. Skvělí vypravěči – herci Josef Somr a Miroslav Táborský – jsou skvělými interprety pověstí o Karlu IV., o Karlštejně, Vyšehradě, Bítově, Telči, Zábřehu a dalších desítkách míst naší vlasti.

CD 1
1. O hradních paních (Jindřichův Hradec, Telč, Krumlov) 09:21 – 2. O dvojím vítězství (Bítov, Děvíčky, Sirotčí hrady) 9:16 – 3.    Král ze zlaté kolébky (Praha, Křivoklát, Vyšehrad, Radyně, Karlštejn, Kašperk, Žampach, Pajrek, Toušeň) 43:24 – 4. O jedné lsti (Karlštejn) 07:24

CD 2

1. Čas naděje (Poděbrady, Praha, Blatná, Konopiště, Zubštejn, Kunštát, Brno) 21:11 – 2.    My jsme tvoji páni /Pověst o Daliborce/ (Brníčko, Zábřeh, Ploskovice, Kozojedy, Praha) 15:14 – 3.    Švédové (Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Mělník, Litoměřice, Jankov, Olomouc, Tišnov, Skály, Jihlava, Brno, Nový hrad, Praha, Stará Kyšice) 31:39 – 4. O městech (Litoměřice, Žatec, Louny, Pelhřimov, Rovensko, Rakovník, Hořice, Polička, Nymburk, Prostějov, Benešov, Mladá Boleslav, Jesenný, Chomutov, Plzeň, Rokycany, Lednice, Brno) 11:42.

Dívka, která si říkala Tuesday (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:46

Stephen Williams. Audiokniha. Z anglického originálu Tuesday Falling vydaného nakladatelstvím Harper Collins v Londýně přeložil Michael Havlen. Hudba Jakub König. Zvuk Jiří Pochvalovský. Obálka Rajka Marišinská. Design obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová. Režie Alexandra Bauerová.

Čtou Anna Linhartová a Jan Kolařík.

Natočeno 2017. Vydalo Tympanum 10. 5. 2017 (1 CD MP3). Ukázka zde.

Pozn.: Hluboko pod ulicemi Londýna žije Tuesday. Labyrint opuštěných tunelů se stal jejím domovem i útočištěm. Sem se uchýlila, aby se schovala před lidmi, kteří jí krutě ublížili. Odtud se jim mstí. Ukradli jí celý život. A ona jim teď vezme ten jejich. Nemá už totiž co ztratit.Když se objeví spojení mezi Tuesday a brutálními útoky na členy londýnského gangu, přistane případ na stole detektiva Losse: vyhořelého policajta, kterého pronásleduje stín nikdy nevyřešené vraždy jeho dcery. Před třemi lety mu zemřelav náručí. Přišel pozdě a nikdy si to nepřestal vyčítat. Co je to za policajta, když neumí najít ani vraha vlastní dcery? Teď ale Loss poprvé znovu cítí naději: možná je právě případ Tuesday klíčem ke zjištění, proč musela jeho dcera zemřít.

Stephen Williams

Bydlí se svou rodinou v malé vesnici v hrabství Severní Yorkshire. Píše texty pro mezinárodní rockovou kapelu, vydal sbírku básní a knihu povídek. V roce 2015 na jeho autorské konto přibyl také román Dívka, která si říkala Tuesday, který na britské literární scéně zapůsobil jako zjevení. Když nepíše, vydělává si na živobytí hraným průvodcováním po legendami opředených historických budovách (scénáře si píše sám) a provozováním malé stavební firmy. (more…)

Ptačí řečí (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:55

Radek Fridrich. Audiokniha.

Čte Radek Fridrich.

Natočeno 2017. Vydal Supraphon v roce 2017 (MP3, 12 min.).

Pozn.: Nová sbírka Radka Fridricha fónických básní Ptačí řečí navazuje na předchozí knihu Krooa krooa (Host, Brno 2011), ve které měly lyrické subjekty mluvit „tajnou řečí lásky“. Tyto texty ale nakonec nebyly do knihy zařazeny a nakonec vybujely do této podoby.

Déšť smývá stopy (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:50

Mikaela Bley. Audiokniha. Psychologický thriller. Překlad Vendula Nováková.

Čte Simona Peková.

Natočeno 2017. Vydalo Motto v roce 2017 (1 CD MP3, celková délak 9 hodin 4 minuty).

Pozn.: Psychologický thriller, tentokrát k poslechu! Jednoho chladného květnového dne zmizí v centru Stockholmu osmiletá holčička Lycke. Pro zpravodajskou redakci TV4 je případ hlavní událostí a jeho sledováním je pověřena reportérka Ellen Tammová. Musí se potýkat s neschopností policie, podivným chováním dívčiných rodičů i lhostejností svých kolegů. Je snad jediná, komu na nalezení Lycke záleží? (anotace)

Lato muminków (Muminí léto, 1978)

16387198_428419510882971_887152513771818521_nTove Janssonová. Překlad Irena Szuch-Wyszomirska. Adaptace a režie Andrzej Maria Marczewski. Texty písní Bogdan Choraźuk. Hudba Tadeusz Woźńika.

Osoby a obsazení: vypravěč (Gustaw Holoubek), muminkova maminka (Ryszarda Hanin), muminkův tatínek (Zygmunt Kestowicz), muminek Mieczyslaw Czechowicz), Mimla (Ewa Kania), malá Mia (Miroslawa Krajewska), slečna Ferka /panna Migotka/ (Miroslawa Krajewska), Bufka (Malgorzata Niemirska), Homek (Jerzy Bończak), Emma (Zofia Rysiowna), Fifionka /Filifionka/ (Daniela Makulska), Paszczak (Andrzej Stockinger), Paszczakówna (Danuta Szaflarska), Wloczykij (Tomasz Grochoczyński).

Natočeno v rozhlasových studií Varšava a Opolo, březen – srpen 1978. Vydal Pronit v roce 1978 (2 LP, SLP 4001-4002). Reedice Polskie Radio, 2009 (1 CD, PRCD 1083).

Píseň ze hry k poslechu zde. (more…)

17. 5. 2017

Złe psy. W imię zasad (Zlí psi. Ve jménu zásad, 2017)

Patryk Vega. Audiokniha. „Spravedlnost je jen jedna“.

Čte Piotr Stramowski.

Natočeno 2017. Vydalo Wydawnictwo Otwarte a Audioteka v roce 2017.

Pozn.: Wydawnictwo Otwarte i Audioteka przedstawiają “Złe psy. W imię zasad” Patryka Vegi, gdzie Sławek Opala i inni policjanci opowiadają o prawdziwym obliczu polskiej przestępczości i pracy policjanta. Audiobooka interpretują Piotr Stramowski, filmowy Majami, oraz Andrzej Hausner i Wojciech Chorąży. (anotace)

16. 5. 2017

Zlobilky (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:33

Martina Drijverová. Audiokniha. Hudba Daniel Tůma. Ilustrace Markéta Vydrová. Režie Jindřiška Nováková.

Čte Ivana Jirešová a Sofie Höppnerová.

Natočeno 2016 ve zvukovém studiu DAMU v Praze. Vydal Albatros Media v roce 2016 v edici Druhé čtení (1 CD, 58 min.).

Obsah: 1. Holčička a šála, 2. Holčička a pavouk, 3. Holčička a vodníci, 4. Holčička a kamínek, 5. Holčička a mrak, 6. Holčička a jako, 7. Holčička a cestička, 8. Holčička a domeček, 9. Holčička a bublina, 10. Holčička a strom, 11. Holčička a ryba, 12. Holčičky den a noc.

Pozn. 1: Ukázka k poslechu zde.

Pozn. 2: Byly jednou holčičky a ty moc a moc zlobily. Jedna si pořád vymýšlela, že ji něco kousne, druhá se nechtěla mýt, jiná stále na někoho neslušně ukazovala. Další se toulaly, bály se a byly strašné nepořádnice. A co teprve ty ostatní! S takovými zlobilkami si ani rodiče nevěděli rady, ale, jak se říká, na každého jednou dojde. A cože se s těmi holčičkami nakonec stalo? Přečtěte si sami – zlobit se opravdu nevyplácí!  (anotace)

Lit.: Fajmon, Kamil: Drijverovic holčičky už také zlobí. In web Naposlech.cz, 16. 5. 2017 (recenze). – Cit.: Častým tématem autorů dětských příběhů bývá odnaučování se nepěkným zlozvykům. Této myšlence se dlouhodobě věnují i audio média: Rádio Proglas letos ve svém pořadu Zíváček znovu uvedlo knihu Pohádky o vlastnostech z pera Frídy Pisturiosové, Český rozhlas nedávno v Hajajovi odvysílal původní seriál Lukáše Jůzy O dětech z jiného těsta a divokých vajec, Levné knihy před časem oživily Paní Láry Fáry. Čtyřdílnou sérii o neposlušných dětech napsala i Martina Drijverová. Dvě knihy věnovala chlapcům, druhé dvě dívkám. Nakladatelství Albatros ve společnosti Albatros Media, pod jehož hlavičkou všechny části knižně vyšly, se rozhodlo je postupně převést i do zvukové podoby. (more…)

Velký cirkus (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:17

 Audiokniha Mistři slova - Velký cirkus  - autor Pierre Clostermann   - interpret Jiří Dvořák

Pierre Clostermann. Audiokniha. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.
Čte Jiří Dvořák.
Natočeno 2017. Vydala Audiotéka, Bookmedia, květen 2017 (MP3, celková délka 11 hod. 8 min.) v cyklu Mistři slova
Pozn.: Vyprávění nejúspěšnějšího francouzského stíhače druhé světové války. Ve svých čtyřiadvaceti letech, si v dnešní době mnoho z nás nedokáže představit, co je to bojovat o čest a svobodu. Pierre Clostermann je jeden z těch, kteří nám tato válečná léta mohou přiblížit a odvyprávět ve své knize vzpomínek. Padnoucí uniformy, mrtví kamarádi a strhující bojové akce. Dny, kdy život mohl skončit každou vteřinou. Jedna vteřina, na které záviselo všechno, a nekonečné přátelství mužů, kteří jsou ochotní se obětovat jeden pro druhého beze slova.

Pierre Clostermann (1921-2006)
Odvaha, čest a hrdinství.
Pierre Clostermann se narodil do rodiny francouzského vojáka a byl přímo fascinován létáním. Proto se po vypuknutí války chtěl dostat i se svou licencí sportovního pilota do francouzského letectva jako bojový pilot. Protože byl ale příliš mladý, nebyl přijat. O pár let později už jako příslušník Letectva Svobodné Francie létal ve Velké Británii. Svůj deník si psal během svého nasazení a poté i po skončení války. Držitel Řádu čestné legie a několika dalších vyznamenání, patřil mezi nejúspěšnější francouzské stíhače s 18 sestřely ve vzduchu a stovek zničených nepřátelských vozidel a lokomotiv. Jeho deník, ač znatelně upraven, svědčí o neobyčejně obyčejném životě pilotů bojujících ve válce spolu se všemi jejich pocity a myšlenkami. Pierre Clostermann zemřel 22. března 2006.

Jiří Dvořák
Filmový a hlavně divadelní herec vystudoval brněnské JAMU. Už od roku 1999 je členem pražského Divadla na Vinohradech. Charismatický herec nahrává také rozhlasové hry a věnuje se dabingu. Svůj hlas propůjčil například Danielu Craigovi ve filmu James Bond nebo Davidu Hasselhoffovi v seriálu Knight Rider. Na divadelních prknech ztvárnil desítky různých rolí. Doriana Graye v Obrazu Doriana Graye, Romea v Shakespearově Romeovi a Julii nebo Mackbetha ve stejnojmenné hře. Věnuje se také nahrávání audioknih.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress