Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 11. 2017

České osudy 20. století (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:30

CoverKolekce pěti audioknih, mapujících neveselé, zato opravdové příběhy z české historie. První poválečný zavražděný pilot RAF Karel Balík – čte Luděk Munzar. Umučený kněz z Číhoště Josef Toufar – čtou David Matásek a Jana Franková. Drsný příběh dětství později první české top modelky Pavlíny Pořízkové – čte Petra Špalková. Česko-americký architekt Jiří Boudník 11.září 2001 přímo na místě pádu Věží – čte Pavel Batěk. A válečné i poválečné vzpomínky na dlouholetého rozhlasového dramaturga Ilju Kučeru – čte Roman Štolpa.

Natočeno 2017. Vydal Tebenas v roce 2017 (TBN996-2, 7CD (3x CD + 4 x Mp3).

6. 11. 2017

Rumcajsova loupežnická knížka & Vánoce u Rumcajsů (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:00

Václav Čtvrtek. Audiokniha. Hudba Václav Lídl, Filmový symfonický orchestr (FISYO) řídí Štěpán Koníček. Mastering Ivan Mikota.

Čte Vojtěch Kotek.

Natočeno  září 2017 (studio MI 91). Vydal Supraphon v roce 2017 (1 CD, SU 6456-2).

Obsah: 1.  Jak šel Rumcajs pro mašličkovou sponku (9:29). –  2. Jak si Rumcajs nechal poručit od babičky plušky (8:50) – 3. Jak Cipísek pomáhal Rumcajsovi ládovat pistol (4:34) – 4.  Jak šel Rumcajs do Kartouz pro včely  (8:50) –  5. Jak měl Rumcajs velikou starost o Manku (10:12) – 6. Jak se Rumcajs podruhé potkal s obrem Rabijákem (10:50) – 7. Jak Rumcajs s Cipískem našli zelený klobouček (4:40) – 8. Vánoce u Rumcajsů (6:06).

Pozn.: Padesát let Večerníčků o loupežníku Rumcajsovi oslavíme nově objevenými pohádkami načtenými vynikajícím Vojtěchem Kotkem. –  Letos oslaví televizní Večerníčky s postavou loupežníka Rumcajse padesát let od svého prvního zfilmování. Klasické příběhy z lesa Řáholce a města Jičína před lety načetl Karel Höger. K letošnímu jubileu jsme připravili četbu z dalších pokračování dobrodružství loupežníka Rumcajse, jeho ženy Manky a syna Cipíska, vodníka Volšovečka, obra Rabijáka, jičínského knížepána a kněžny, starosty, apatykáře, loupežníka Čeliše a zvířátek z řáholeckého lesa. Tato nová dobrodružství jsou objevy z archivu pohádek Václava Čtvrtka, tentokrát čtené mladým Vojtěchem Kotkem. Kotkův výklad je plný humoru, každá z postaviček má svůj vtipný charakteristický hlas, zároveň dokázal zvýraznit napínavost, ale i tajemné kouzlo děje tak, že je rovnocenný předchozí slavné interpretaci. Bonusem je pohádka o tom, jak šel Rumcajs s Cipískem k vodníku Volšovečkovi pro vánočního kapra a jak měli u Rumcajsů nakonec ke štědrovečerní večeři černého kubu.

Skřítek Bambulín (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:44

Michaela Pálka Plachká. Audiokniha s písničkami a povídkami skřítka Bambulína. Hudba a produkce Tomáš Pálka. Zpívá dětský sbor Magdalenky (přípravka sboru Kantiléna), řídí Veronika Hrůzová. Produkce Helena Chovítková.

Čte Robert Mikluš.

Natočeno 2017. V přípravě.

Pozn.: V hlavní roli skřítek Bambulín. Před několika lety se nám dostala do rukou knížka příběhů o skřítkovi Bambulínovi a nápad byl na světě. Malý školák George z Podivína, kterému se skřítek v hlavě zrodil, poskytl své nápady na příběhy Michaele Pálka Plachké a ta se klikatými cestičkami vydala společně se svou dcerkou a manželem, hudebním skladatelem…  (anotace)

Na vydání se v říjnu 2017 uskutečnila sbírka na HitHitu.

2. 11. 2017

Maigret – Noc na křižovatce (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 19:10
Book cover
 Georges Simenon. Kompletní audiokniha. Jeden z nejdramatičtějších případů komisaře Maigreta. Režie Hynek Pekárek.

Čte Jan Vlasák.

Natočeno 2017. Vydalo OneHotBook, 1. 11. 2017 (1 CD MP3,  AK162; EAN 8594169481623; celková délka nahrávky 4 hodiny 12 minut).

Pozn.: V garáži na opuštěné křižovatce padesát kilometrů za Paříží leží mrtvola, jenže podezřelý se ne a ne přiznat. Tenhle Švéd je vůbec podivín –  svou sestru Elsu zamyká ve dne v noci v jejím pokoji a nepouští ji z domu… Maigret tak se ocitá v nečekaném pokušení, protože osamělá žena na něj působí záhadně a přitažlivě. Navíc je tu parta prohnaných podvodníků, tři staré vdovy se strašidelným příběhem i simulující pojišťovák. A všichni lžou.

Podle novely byl roku 1992 natočen televizní film Maigret a noc na křižovatce, v roce 2017 se látka dočkala nového televizního zpracování s Rowanem Atkinsonem v hlavní roli.

Georges Simenon (1903-1989)

Napsal více než 200 románů a 150 povídek a díky postavě komisaře Maigreta se stal jedním z nejznámějších frankofonních spisovatelů. Psaním se živil už od šestnácti let, kdy pracoval jako novinář ve svém rodném městě v Belgii. První knihu, humoristický románek, napsal ve svých osmnácti letech, poté se odstěhoval do Paříže, kde mu pak 10 let vycházely pod různými pseudonymy sešitové psychologické romány. První detektivku napsal pod svým skutečným jménem v roce 1930 – už v ní se objevuje postava rozšafného a zdvořilého, převážně nabručeného Pařížana, komisaře Maigreta. Poslední případ Maigret vyřešil v roce 1972. Simenonovy romány byly přeloženy do mnoha jazyků a desítky z nich byly zfilmovány.

Jan Vlasák (* 1943)

Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).

Lit.: anonym:  Maigret je vždycky zvědavý. Rozhovor s Janem Vlasákem, vypravěčem audioknihy Maigret: Noc na křižovatce. – Cit.:  Maigretem už jste potřetí, jak moc už jste se jím stal?
On je pro mě vždycky nový. S každou novou audioknihou je to pro mě čerstvé, trošku jiné. Už tím, že vyprávím odlišný příběh, rozdílné okolnosti, tak mám pocit, jako by se tím trošičku proměňoval i ten Maigret, ale možná je to jenom moje chiméra.

V čem se podle vás jeho osobnost mění?
Někdy je to víc vzrušené, někdy víc klidné, jindy ironické…

Jak byste popsal náladu třetí maigretovské audioknihy Noc na křižovatce?
U téhle audioknihy mi připadalo, že Maigret neprodleně skočí rovnýma nohama do středu událostí. Hlavní činitel je vyslýchán hned na začátku a pak se dlouho pátrá, jak to vlastně všechno je. Výslechy trvají spoustu hodin a Maigret tím je naprosto zničený, unavený, což ovlivňuje i jeho zaujatost pro věc. V předchozích případech mi rozjezd do jeho vyšetřovacího procesu připadal více pozvolný, tady do pátrání hupsne rovnou.

V tomhle příběhu se ale objeví i záhadná ženská postava…
Je to taková podivná bytost, která se během pátrání proměňuje, je tajemná. Probouzí tedy Maigretovu zvědavost… Ale on je zvědavý vždycky, je to pro něj charakteristická vlastnost. I když to mistrně kamufluje či skrývá a tváří se, že se o nic nejedná, tak uvnitř je velmi aktivní, precizní a soustředěný a nasává skutečnost ze všech možných úhlů, aby si udělal obraz toho, co vlastně vyšetřuje a kudy má jít.

Když jste knížku před natáčením četl, zaujala vás nějaká pasáž, na kterou jste se těšil, až ji budete nahrávat?
To jsem statečně zapomněl, protože audiokniha se začala natáčet až dost dlouho po tom, co jsem si knihu v rámci přípravy přečetl. To mám vlastně na nahrávání audioknih nejradši – když to člověk čte poprvé, tak to do něj tak nějak zapadne, zařadí se mu to do povědomí. Potom to ale v tom množství příběhů zase trochu pozapomene. A baví mě, že jak to pak ve studiu čtu, zase se to vynoří, najednou mi bleskne hlavou: „Je to o tomhletom, to je tohleto. Už jsem doma!“ Potom si to víc užívám, že je to známé, ale tímto způsobem vlastně i nové.

Posloucháte pak své audioknihy?
Víceméně ne. Fakticky na to nemám čas, protože autem tolik nejezdím. Navíc, jak člověk pracovně pořád mluví, i na divadle pořád mluví, tak pak daleko raději poslouchám muziku než slovo, radši tóny než hlas, abych si odpočinul. Zajímavé je, že jsem kdysi měl rád operu a teď ji nemůžu ani slyšet. Teď mě baví výjimečně akorát někteří mimořádní zpěváci – třeba Pavarottiho můžu poslouchat pořád dokola. Pro mě je jeho hlas tak fascinující, něco tak bohatého, úžasného, že ho můžu slyšet od rána do večera, a nenasytím se ho. Teď se mi také hodně líbí Adam Plachetka, který má úžasný hlas a čím je starší, tím je sytější, hutnější, plnější.

Máte ještě čas přečíst si něco, co zajímá vás osobně, mimo práci?
Čtu spíš životopisy nebo knihy, které směřují k filozofii, meditaci. Teď třeba knihu Mizení Boha od Richarda Elliotta Friedmana, která mapuje fyziku, teologii, filozofii, společenské vědy a snaží se zachytit, jak se proměňuje pojem Bůh a zjišťuje, zda nemizí a jestli ho člověk potřebuje.

Lit.: Macháček, Tomáš: Nečekaně akční Maigret. In web Naposlech.cz, 29. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Již potřetí se ve vydavatelství OneHotBook pustili do vod klasické francouzské detektivky Georgese Simenona. Inspirováni aktuální televizní sérií ITV, zvolili si pro audioknižní ztvárnění jeden z raných autorových příběhů Noc na křižovatce. Komisaře Maigreta v něm tentokrát čeká vyšetřování na zapadlém venkovském rozcestí. V autě jednoho z místních starousedlíků je nalezen zastřelený obchodník s klenoty a nikdo neví, odkud se v tomto kraji vzal a co tu dělal. Podezřelým z vraždy je cizinec, bydlící se svou sestrou v ponurém domě zvaném U tří vdov. Zprvu se zdá, že zločin působí v tomto poklidném koutě zcela nepatřičně. Zdánlivě ospalé místo ale znovu nečekaně ožívá, když se nocí opět ozvou výstřely…

Georges Simenon buduje hned zpočátku příběhu silnou atmosféru. Křižovatka se shlukem několika domů, z nichž jeden je opředen až strašidelnou pověstí, působí velmi sugestivně. Protože se v tomto místě nepohybuje mnoho lidí, zužuje se okruh podezřelých téměř jen na obyvatele okolních domů. Kdo z nich má co skrývat? Dánští sourozenci, majitel čerpací stanice či vykutálený pojišťovák?

Protože se jedná o příběh z raných třicátých let, Simenon se spíše než na psychologii zaměřuje na akci a napětí, takže ve druhé polovině příběhu nechybí honičky a přestřelky jako z akčního filmu. Naštěstí se nezapomnělo ani typické humorné situace, v nichž si Maigret z podezřelých často až utahuje. Zároveň však musí tentokrát komisař bojovat nejen se zločinci, ale i s vlastním pokušením, a to když se na scéně objeví velmi osobitá a svůdná žena.

Se stejnou lehkostí, s jakou Maigret chytá zločince, vypráví tento příběh interpret audioknihy Jan Vlasák. Jestliže se během prvních dvou dílů série s rolí dobráckého a zároveň nerudného komisaře spíše sžíval, tentokrát si čtení již plně užívá. Poloha, kterou ve spolupráci s režisérem Hynkem Pekárkem nyní pro hlavní postavu zvolil, je mnohem živější. Kriminalista díky tomu v jeho podání už nepůsobí tak nabroušeně. S ještě větším nadšením se Vlasák pouští do vykreslování ostatních postaviček na scéně, které mu k tomu svou svérázností dávají mimořádně velký prostor. Interpretův výkon je tak vším, jen ne monotónní četbou bez změny intonace. Zkrátka řečeno, třetí maigretovský případ se Janu Vlasákovi zatím povedl ze všech nejvíce.

Audioknihu Noc na křižovatce, jak je ostatně u OneHotBook dobrým zvykem, provází i výrazný hudební doprovod. Ten tvoří kromě typického akordeonu i klavírní tóny, doplněné občas rytmickými perkusemi. Úvodní melodie zpočátku svou jásavostí a laděním může připomínat doprovod k dětské série PAX, vzápětí však tento dojem vyprchá. Velmi zajímavě totiž do zvuků nástrojů vstupuje naléhavé kvílení policejních sirén a hluk silničního provozu, což působí neotřele a zvyšuje to zároveň pocity tísně a napětí.

Jedenáct minut (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:30

Paulo Coelho. Kompletní audiokniha. Příběh mladé prostitutky, která hledá cestu k lásce. Z portugalského originálu Onze minutos  přeložila Lada Weissová. Režie, střih a mastering Luboš Koníř. Design obalu Pavel Růt. Úprava obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Dana Černá.

Natočeno 2017. Vydalo Tympanum 2. 11. 2017 (1 CD MP3, celková délka 7 hodin 42 minut) v akci Velký audioknižní čtvrtek.

Pozn.: Proslulý brazilský spisovatel se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat. Coelhův román Jedenáct minut je odvážným a nekonvenčním vyprávěním o všech podobách lásky.Paulo Coelho (1947)

Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy v 168 zemích v překladu 80 jazyků, jejich náklad přesáhl počet 150 milionů výtisků. Rodák z Rio de Janeira svou literární dráhu začal jako dramatik, textař, novinář a scénárista. V roce 1987 prošel Svatojakubskou cestou. Rok po této pouti napsal Mágův deník. V následujícím roce vydal Alchymistu. Od té doby Paulo Coelho nastoupil dráhu, která z něj učinila jednoho ze tří nejprodávanějších autorů na světě. Z bohatého kaleidoskopu jeho děl Tympanum dosud vydalo audioknihy Alchymista, Poutník – Mágův deník, Čarodějka z Portobella, Vyzvědačka, Nevěra, Veronika se rozhodla zemřít, Vítěz je sám a Jedenáct minut.

Dana Černá (1970)

Už při studiu na pražské konzervatoři hostovala v divadle v Hradci Králové, po absolutoriu v roce 1990 nastoupila do angažmá ve Středočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Po rozdělení divadel hrála v letech 1994 – 1998 v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Od roku 2000 je členkou pražského Činoherního klubu, kde ztvárnila řadu výrazných postav.
Kromě divadla se věnuje dabingu (např. role Charlotte v seriálu Sex ve městě) a patří k předním rozhlasovým herečkám. Pro Tympanum načetla audioknihy Dánská dívka, Jedenáct minut a Román pro ženy.

Podivný případ se psem (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:27

Mark Haddon. Detektivní příběh. Z anglického originálu The Curious Incident of the Dog in the Night-time přeložila Kateřina Novotná. Hudba Dominik Svoboda. Režie Alexandra Bauerová. Střih a mastering Pavel Štěpánek. Design obalu Gabriela Plítková. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Matouš Ruml.

Natočeno 2017. Vydalo Tympanum 2. 11. 2017 (1 CD MP3, celková délka 7 hod. 14 min.) v akci Velký audioknižní čtvrtek.

Pozn.: Výjimečný příběh o výjimečném světě autistického chlapce. Christopher Boon je patnáctiletý hoch, který nerozumí lidským citům a nemá rád, když se ho kdokoli dotkne, ale je to matematický génius a obdivovatel Sherlocka Holmese. Když jednoho dne najde za plotem zahrady vidlemi zapíchnutého psa, rozhodne se, že vypátrá pachatele, a mimovolně vyřeší zdánlivě neřešitelnou krizi manželství svých rodičů. Detektivní novela byla ve Velké Británii zvolena Knihou roku 2003 v rámci prestižní Whitbreadovy ceny.

Mark Haddon (1962)

studoval anglickou literaturu na Oxfordu. Je autorem více či méně humorných románů Podivný případ se psem nebo Problémové partie, z nichž první je určen především mladším a druhý zralejším čtenářům. Významným románem o problematických rodinných vztazích byl Červený dům. Za Podivný případ se psem, pojednávající o chlapci s Aspergerovým syndromem, dostal cenou řadu literárních cen včetně Whitbread Award. Napsal i legrační prózu pro děti Spudveč! a vydal sbírku básní. Žije a učí v Oxfordu, je přísný vegetarián, a jak sám o sobě říká, je „zapřisáhlý ateista“.

Matouš Ruml (1985)

Vystudoval hudebně dramatické oddělení Pražské konzervatoře (2008). Již během studií hostoval v Divadle ABC, ve Stavovském divadle a v Klicperově divadle v Hradci Králové. 5 let byl členem souboru Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde vystoupil například v inscenacích Ostře sledované vlaky, Nebezpečné vztahy, Úplné zatmění nebo Chaplin. Nyní je členem divadelního spolku Kašpar v Divadle v Celetné (Osiřelý západ, Višňový sad, Mrzák Inishmaanský, Mikulášovy patálie). Televizním divákům je známý ze seriálu Comeback, z pořadu pro děti Hřiště 7 a z magazínu Za obzorem. Je laureátem Ceny Zuzany Navarové a Thálie pro mladého činoherce za rok 2012.

Nepohřbený rytíř (2008, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:23

Vlastimil Vondruška. Kompletní audiokniha. Detektivní příběh z cyklu Letopisy královské komory. Hudba Pavel Hlaváček. Design obalu Ondřej Fučík. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Jan Hyhlík.

Natočeno 2008 (Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana). Vydalo Tympanum 2. 11. 2017 (1 CD MP3, celková délka; 5 h 2 min.) v akci Velký audioknižní čtvrtek.

Letopisy královské komory #1

Pozn.: Zahajující díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. V případu Nepohřbený rytíř musí Jiří objasnit podivnou smrt zemana, který opověděl nepřátelství svému mocnému sousedovi…Vlastimil Vondruška, PhDr., CSc. (1955)
Kladenský rodák po absolvování gymnázia vystudoval obor historie a etnografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd ukončil v roce 1982. Od roku 2009 se věnuje výhradně spisovatelské činnosti. Dosud publikoval více než 50 vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, 20 knih vědeckých a populárně naučných (některé naučné společně s manželkou Alenou), více než 40 historických románů pro dospělé a několik knih pro mládež. Podle oficiálních statistik Národní knihovny v Praze je naším nejčtenějším domácím i zahraničním autorem za roky 2011-2015. Kromě literární tvorby je také autorem dvou divadelních her a filmu Jménem krále, vystupoval v pořadu Příběhy a písničky ze středověku a spolupracuje s Českým rozhlasem. Za své dílo byl oceněn Zlatou stuhou IBBY, cenou knihovníků SUK a získal 7 cen čtenářů nakladatelství MOBA. V Tympanu vydává audioknižní ságy Přemyslovská epopej, Husitská epopej a detektivní cykly Hříšní lidé království českého a Letopisy královské komory. Kromě literatury se rád věnuje cestování, fotografii, štípání dřeva a svému psu.

Jan Hyhlík (1945)
Hlasatel, herec a dabér Jan Hyhlík vystudoval ve své rodné Praze divadelní fakultu AMU. Vystřídal divadla v Hradci Králové, Kolíně, Brně, Praze a Pardubicích. Externě spolupracuje od roku 1995 s Českým Rozhlasem 3 Vltava a zhruba stejnou dobu načítá knihy pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana, kde vytvořil již přes 150 audioknih. Tympanum v jeho interpretaci vydalo audioknihu Poutník: Mágův deník, ságy Vlastimila Vondrušky Přemyslovská epopej a Husitská epopej, detektivní cykly Hříšní lidé království českého a Letopisy královské komory a pět titulů Fredericka Forsytha.

Husitská epopej V (1450 – 1460) – Za časů Ladislava Pohrobka (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:56
Audiokniha Husitská epopej V - Za časů Ladislava Pohrobka  - autor Vlastimil Vondruška   - interpret Jan Hyhlík

Vlastimil Vondruška. Kompletní audiokniha. Pátý díl sedmidílné ságy o době husitské.

Čte Jan Hyhlík.
Natočeno 2017. Vydalo Tympanum 1. 11. 2017 (1 CD MP3, celková délka 28 hodin 14 minut) v akci Velký audioknižní čtvrtek. Série: Husitská epopej.

Pozn.: Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Snaží se postihnout důvody, proč se chudí postavili proti bohatým, prostí proti vzdělaným, Češi proti Němcům, a jak dopadl střet rozumných s fanatiky.

Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví ne úprosný osud proti sobě. Pátý díl začíná klíčovým zlomem v zápase mezi katolíky, kteří se snaží o návrat ke starým pořádkům, a kališníky. Doba klidu končí a rozhoří se domácí válka. Mladý Ladislav Pohrobek dospívá a ujímá se českého královského trůnu. Jenže záhy umírá a po složitém diplomatickém zápase se novým českým králem stává Jiří z Poděbrad… (more…)

Podivuhodný případ Benjamina Buttona a další povídky (1991, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:49

Francis Scott Fitzgerald. Dramaturgie Jindřiška Nováková. Režie Jan Berger (1991) a Jindřiška Nováková (2017).

Čte Rudolf Pellar (1991) a Michal Dlouhý (2017).

Natočeno 2017. Vydalo AudioStory a Vyšehrad v roce 2017 (1 CD MP3) v akci Velký audioknižní čtvrtek. 

Obsah: Myslí si, že je báječný (1991) – Polapený stín (1991) – Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2017).

Pozn.: Povídky Francise Scotta Fitzgeralda jsou psány „lehkým perem“ a s vtipným nadhledem. Nezřídka však balancují na pomezí humoru a tragiky. Pojednávají o životních zkouškách, fiktivních i těch skutečných…

Podivuhodný případ Benjamina Buttona je groteskním příběhem muže, jenž se narodil jako stařec a celý život mládne. Setkává se s nepochopením a šťastný je pouze uprostřed života, kdy se jeho biologický a duševní věk protínají. Povídku proslavil oceňovaný hollywoodský film z roku 2008 v režii Davida Finchera, s Bradem Pittem a Cate Blanchettovou v hlavních rolích. Čte Michal Dlouhý.

Dvojici povídek Myslí si, že je báječný a Polapený stín spojuje postava hlavního hrdiny, jímž je patnáctiletý chlapec Basil Duke Lee. Patnáct let – to je hraniční věk mezi dětstvím a dospělostí a právě o úskalích tohoto citlivého období pojednávají obě Fitzgeraldovy povídky. Hrdina se vymezuje vůči kamarádům a hledá sám sebe, svoji důstojnost. Touží po úspěchu, ale při honbě za ním porušuje hranice etiky. Poznává, že účel nesvětí prostředky, a pocítí, že světská sláva – polní tráva. Čte Rudolf Pellar.

Lit.: Horák, Jakub: Může být Brad Pitt tahounem českých audioknih? In web Naposlech.cz, 1. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Archiv vydavatelství AudioStory čítá za čtvrtstoletí jeho existence slušnou řádku nahrávek mluveného slova. Mnohé z nich se už dočkaly pečlivých reedic, jiné se dnešním posluchačům teprve chystají připomenout. Současně však vydavatelství produkuje i audioknihy nové, byť ne v takovém tempu, jako na počátku své existence. Nestává se však, aby představilo titul, který z části čerpá z archivu a z části vzniknul teprve nedávno.

To je případ právě vydaného souboru tří povídek amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda. Šéfka AudioStory, Jindřiška Nováková, se rozhodla postavit vedle sebe pětadvacet let staré nahrávky povídek Myslí si, že je báječný a Polapený stín s Rudolfem Pellarem a nové nastudování Podivuhodného případu Benjamina Buttona v interpretaci Michala Dlouhého. Snad chtěla potěšit letité příznivce mluveného slova a současně oslovit novou generaci posluchačů moderním zpracováním povídky známé širokému obecenstvu díky filmové adaptaci.Spojení je to funkční hned v několika ohledech. Především jsou povídky samostatnými literárními útvary, takže rozdílné interpretace obou herců nejsou na škodu. Oba Pellarovy texty spojuje postava hlavního hrdiny Basila, a je tedy logické, že zůstaly při sobě. V neposlední řadě přispívá k vyváženosti titulu, že Dlouhý a Pellar dostávají přibližně stejný prostor. Co naopak podporuje pocit nesourodosti, je rozdílný hudební doprovod u staré a nové nahrávky, a pochopitelně zvuk, který je z důvodu rozdílu pětadvaceti let odlišný. Neinformovaného posluchače mohou takové rozdíly překvapit.

Podobné překvapení může mít na svědomí i obal audioknihy. Tandem vydavatelů už podruhé v krátké době sáhnul z důvodu zvýšení prodejů po fotografii z filmové adaptace. V případě Spalovače mrtvol obálka „slibovala“ Rudolfa Hrušínského, zatímco posluchač dostal Lukáše Hlavicu. Tentokrát se AudioStory s Vyšehradem rozhodli nalákat zákazníky na tváře Brada Pitta a Cate Blanchettové, hvězd hollywoodského filmu z roku 2008. Nedokážu posoudit nakolik může být takový krok matoucí, či kolik odradí či přitáhne zákazníků. Osobně se ale domnívám, že není třeba volit tak podbízivé metody. Tím spíše, že se oba interpreti Fitzgeraldových audioknižních povídek rozhodně nemají za co stydět.

Herec, šansoniér a především překladatel Rudolf Pellar má k americké literatuře velmi blízko a tak je jeho interpretace Fitzgeraldových povídek poučená a s brilantní staroškolskou výslovností anglických termínů. Zejména ve srovnání s Michalem Dlouhým je jeho projev méně civilní a melodický, což by při delším textu mohlo vést ke ztrátě posluchačské pozornosti. U krátkých forem to však není tak závažné.

Michal Dlouhý se hlasovému herectví věnuje velmi zřídka. Před lety přijal nabídku Supraphonu natočit jedenáctihodinovou Tolkienovu trilogii Pán prstenů, ale vedle ní už mnoho zářezů na své audioknižní pažbě nemá. O to příjemnějším překvapením jeho interpretace je. Vměstnal do ní náznaky dialogů i postupný vývoj hlavního hrdiny, nepřehrává ale ani v komických situacích, takže míru pobavení nechává spíše na posluchači.

Jak by asi povídkovému souboru slušelo rozdělení na dvě CD? Formát mp3 by tím sice ztratil na významu, posluchač by ale dostal jasné sdělení, že drží v rukou dvě rozdílné interpretace z dvou odlišných období produkce vydavatelství AudioStory. Fakt, že jsou obě perfektní, však jejich umístění na jednom společném médiu nadmíru dostatečně ospravedlňuje.

31. 10. 2017

Večer pro kočku (1972, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:38

Jiří Suchý. Zájezdové pásmo pro mimopražské vystupování. Hraje orchestr Semafor, Pavel Větrovec a další členové skupiny Ferdinanda Havlíka. Záznam František Šmahel a Vladimír Chudomel. Produkce Tomáš Padevět.

Hovoří a zpívají Jiří Suchý, Věra Křesadlová, Jitka Molavcová, Jiří Datel Novotný.

Natočeno  5. 5. 1972 (Divadlo hudby Ústí nad Labem).

Pozn.: Z repertoáru Semaforu bylo vydáno už mnohé a kompletně. Ale občas se zadaří vydolovat z nějakého archivu přece jen něco objevného. To je případ i zájezdového představení s názvem Večer pro kočku, které se hrálo mimo Prahu v počátku 70. let. Záznam, který nyní vychází vůbec poprvé, byl pořízen v Divadle Hudby v Ústí nad Labem. Koncertní vystoupení obsahuje 20 písní v podání Jiřího Suchého, Věry Křesadlové, Jitky Molavcové a Jiřího Datla Novotného. V několika případech jde o písničky neznámé, zařazené právě pouze pro zájezdy. V bookletu zavzpomínala na Večer pro kočku většina interpretů. Posluchači a příznivci Semaforu si mohou vychutnat tohle představení díky Františku Šmahelovi a Vladimíru Chudomelovi, ten jej digitalizoval a vzpomíná: „Celé to byla náhoda. František Šmahel byl můj kamarád, a tak jsme si řekli, že by bylo dobré tento pořad natočit. Magnetofonové pásky tehdy nebyly běžné, ale Franta Šmahel u sebe jednu měl. Nahrál to a domluvili jsme se, že páska u něj zůstane. Dlouho jsme si ji nepouštěli a až po mnoha letech…“ (anotace)

Lit.: Šťástka, Tomáš: Vyšel záznam z dob, kdy Semafor rozdával majitelům koček mléko v igelitu. In web IDnes, 24. listopadu 2017 (článek). – Cit.: Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Věra Křesadlová a Jiří Datel Novotný. Všechny tyto členy sestavy Semaforu začátku 70. let můžete slyšet na raritním dobovém záznamu Večer pro kočku, který se nyní poprvé od natočení dostal na veřejnost.

Prostě tak nějak neokázale, znělo neoficiální motto večera 5. května 1972, který se uskutečnil v ústeckém Divadle hudby. „Dobrý večer, dovolte, abych vám hned v úvodu zlikvidoval některé iluze, kterými možná ještě někteří z vás trpí,“ pronesl tehdy Jiří Suchý v úvodním slově, které následovalo po instrumentální verzi Blues pro tebe.

Alespoň takový úvod je zaznamenán na unikátním albu Večer pro kočku, které zachycuje jednu málem zapomenutou kapitolu Divadla Semafor. Jak v bookletu právě vydané novinky popisuje sám Suchý, Večer pro kočku patřil k mimodivadelní činnosti, kterou si Semafor přivydělával na zájezdech a která v Praze oficiálně zaznít nesměla.

„Zněly písničky, četli jsme povídky, monology. A všechno mělo nějakou souvislost s kočkami. Dokonce jsme majitelům koček rozdali pár igelitových pytlíků s mlékem,“ vzpomíná ústřední postava Semaforu. Záznam se zachoval díky dvěma zaměstnancům ústecké scény Františku Šmahelovi a Vladimíru Chudomelovi, kteří náhodou měli magnetofonový pásek a usoudili, že by byla škoda toho nevyužít.

Pro horší zvukovou kvalitu obsahuje sestříhaný záznam především písně a jen část mluveného slova. Fanoušky Semaforu zaujmou málo známé písně Sto let a Já nedovedu lhát či první texty Ondřeje Suchého.

Celé album, které vydal Tomáš Padevět, je věnováno jednomu z protagonistů Večera pro kočku, Jiřímu Datlovi Novotnému, který letos v srpnu během příprav vydání zemřel.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress