Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 2. 2019

Dotazník 1/18 (1990, 2022)

Mluvené slovo Jiří Gruša: DotazníkJiří Gruša. Četba na pokračování z románu, v němž autor poukazoval na absurdnost byrokratických mechanismů, které se pokoušely vtěsnat mnohovrstevnost lidských životů do rubrik kádrových dotazníků. Připravil Jaroslav Jůna. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 1990. Obnovená premiéra 1. dílu 2. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.). Repríza 1. dílu 1. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka, leden 2022 (MP3, CR.ES.2019.311). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Básník, prozaik a esejista Jiří Gruša (1938-2011) publikoval svůj román Dotazník poprvé v pražské samizdatové edici Petlice v roce 1976. Zahradní architekt neúspěšně hledá zaměstnání, a když už pošestnácté drží v ruce osobní dotazník, rozhodne se jej vyplnit co nejpečlivěji. Jde proto v paměti až k historii svých předků, objasňuje svůj původ a rekonstruuje příběhy z doby dávno před svým narozením. Autor se snaží poukázat v kontrastu s odosobněnými rubrikami kádrového dotazníku na rozmanitost a neuchopitelnost konkrétního lidského života. Příběh nakonec odhaluje stav permanentního ohrožení člověka v totalitním systému. (anotace)

25. 2. 2019

Koralina (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:37

Neil Gaiman. Kompletní audiokniha.  Z amerického originálu Coraline, vydaného nakladatelstvím Bloomsbury Publishing v roce 2007, přeložila Ladislava Vojtková. Režie Zuzana Burianová. Hudba Ivo Sedláček. Zvuk Tomáš Sochůrek. Design obálky Neil Johnston. Grafická úprava obalu pro CD Emil Křižka. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Kristýna Podzimková.

Natočeno únor 2019. Vydalo Tympanum, duben 2019 (1 CD MP3, celková délka 3 hod 43 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: V novém bytě Koralininých rodičů je dvacet jedna oken a čtrnáct dveří. Třináct z nich se dá otevírat a zavírat. Čtrnácté jsou zamčené a za nimi je jen cihlová zeď až do chvíle, kdy je Koralina jednoho dne otevře a najde za nimi průchod do jiného bytu v jiném domě, který se tomu jejich podobá jako vejce vejci. Až na to, že je jiný… Dva báječní muži s nekonečnou fantazií a třetí rozměr. Dobrodružný příběh, který vzdáleně připomíná Alenčinu výpravu do světa za zrcadlem, se zrodil v hlavě Neila Gaimana, jednoho z nejlepších autorů fantasy současnosti. (anotace)

Několikanásobně oceněná novela mistra fantastiky Neila Gaimana

Je poslední týden prázdnin a Koralina se nudí. I když by jej ráda strávila průzkumem okolí, tak venku většinu času prší a ona musí zůstat v bytě, do kterého se právě s rodiči přestěhovali. V novém domě poznává své sousedy; páreček bývalých hereček, které vlastní hned několik skotských teriérů podivných jmen, či starého pána z horního patra, který trénuje myší cirkus. Jednoho dne při průzkumné cestě domem objeví záhadné dveře, jimiž se dostane do skoro stejného bytu jako je ten jejich. Ve vzduchu je však cítit něco zlověstného a nebezpečného. Na druhé straně dveří na ní totiž již čeká druhá matka s knoflíky místo očí, která Koralinu považuje za své dítě a nemíní jí pustit zpět…

Neil Gaiman (1960)

Narodil se v Porchesteru do britské rodiny s polsko-židovskými kořeny. Vášnivým čtenářem se stal prý už ve čtyřech letech, po studiích se živil jako žurnalista a proslavily jej scénáře ke kultovnímu komiksu Sandman. Kromě románů a povídek je například autorem scénáře k televizním seriálům Pán Času a Nikdykde, podle něhož vznikl později také stejnojmenný román. Jeho pohádky Hvězdný prach a Koralína byly zfilmovány s předními hollywoodskými hereckými osobnostmi v hlavních rolích a román Američtí bohové se stal předlohou úspěšného amerického televizního seriálu. Spolu s Terrym Pratchettem napsal humoristický román o apokalypse, Dobrá znamení. Jeho manželkou je nonkomformní hudebnice Amanda Palmer. Novela Koralina byla oceněna několika významnými literárními cenami: Hugo Award for Best Novella (2003), Nebula Award for Best Novella (2003), Locus Award for Best Young Adult Book (2003), Bram Stoker Award for Best Work dor Young Readers. Tympanum vydává také jeho další audioknihy Američtí bohové a Nikdykde.

Kristýna Podzimková Maléřová (1985)

Po studiu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě nastoupila do Těšínského divadla. Nyní působí v Praze, převážně v divadle D21. Dále je k vidění v divadle u Valšů, se souborem Bodyvoiceband nebo na zájezdových představeních se společností Arthur. Účinkuje také v netradičním interaktivním divadelním projektu Pomezí. Její první filmová role byla ve filmu Bathory v režii J. Jakubiska. S komedii Absurdistán se zúčastnila festivalu Sundance. Objevila se také v II. sérii amerického seriálu Legends. Čeští diváci ji znají především jako Theu Nekonečnou ze seriálu Ulice nebo jako asistentku Denisu kuchaře Pohlreicha v seriálu Ohnivý kuře.

Lit.: Vavrečka, Lukáš: Dvířky neprojde, kdo se necítí malý. In web Naposlech.cz, 3. 6. 2019 (recenze). – Cit.:  Zatímco loni se posluchači s tvorbou světového bestselleristy Neila Gaimana seznámili poprvé prostřednictvím Severské mytologie, letos se s jeho díly takřka roztrhl audioknižní pytel. V první polovině roku vycházejí u vydavatelství Tympanum hned tři opusy: Nikdykde, Američtí bohové a Koralina. Jejich autor se prakticky bez výjimky pohybuje tam, kde se protínají množiny pohádky, dobrodružné četby, mytologie nebo populární fantastiky. Pro koho je ale audioknižní Koralina?

„Koralina ty dveře objevila brzy potom, co se do domu nastěhovali. Byl to velice starý dům.“ Malá Koralina Jonesová je vážně zvědavá. Většinu času tráví tím, že prozkoumává, co vypadá aspoň trochu zajímavě. Že ty dveře vedou někam, kam by nikdo neměl chodit, je jaksi nabíledni. Ale literární postavy netuší, jakého žánru je jejich příběh, a tak jim obyčejně svitne, až když už je skoro pozdě. Třeba, když jde o knoflíky.Poprvé vyšla Koralina knižně v roce 2002, v českém překladu pak o pět let později v nakladatelství Polaris a od té doby ještě několikrát, především v návaznosti na úspěšné filmové zpracování Henryho Selicka z roku 2009. Nyní se tedy českému posluchači představuje také ve zvukové podobě.

Je s podivem, jak jednoduchým a výstižným způsobem dokáže dát Gaiman najevo, o jaký typ příběhu půjde a pro koho bude určen, byť horní věkové hranici se meze nekladou. Že jde vlastně o strašidelnou pohádku (na rozdíl od filmové adaptace poněkud méně komplikovanou), si byla vědoma i režisérka audioknihy Zuzana Burianová. Pro necelé čtyři hodiny dlouhou četbu překladu Ladislavy Vojtkové nevolila zlatou střední cestu, ale způsobem podání očesala potenciální cílovou skupinu na čistě primární. Zatímco dospívající nebo dospělý si mohl Gaimanův text v duchu interpretovat dle svého a vzít si z něj, co potřeboval, audioknižní zpracování dává od začátku najevo, že pro starší třinácti let nahrávka spíše nebude.

S herečkou Kristýnou Podzimkovou Maléřovou přichází do světa audioknih nový, velice příjemný mladý ženský hlas, o jaké je obvykle nouze. Poloha, kterou zaujala při četbě Koraliny, je hravá. Hlasy postav jsou v jejím podání výrazné, dospělému uchu možná přijdou příliš křiklavé, ale nezapomínejme, že jde o pohádkový horror a skřípavé hlasy – ty děti rády. Škoda jen, že většina postav působí zbůhdarma poněkud nesympaticky, ačkoliv nejde o postavy záporné (pravé staré dámy, pravý starý soused ze shora, lhostejná mluvící kočka). Neutrální hlas vypravěčky je ale velice vlídný, dívčí a navozuje dojem, že vám příběh předčítá starší sestra, která vás má ráda, a které věříte. Co se interpretce povedlo výtečně postihnout, je postupně gradující zlý podtón za hezkými slůvky v replikách druhé matky.

Jednoduchá, přívětivě magická a zároveň jaksi znepokojivá hudba Iva Sedláčka (trochu jako z hrací skříňky) už jen interpretčinu snahu podpoří. Podvolí-li se tedy posluchač přístupu vypravěčky a najde-li na chvíli opět svou dětskou duši, může s audioknižní Koralinou dojít velmi zajímavého zážitku.

Oheň probuzení (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:08

Audiokniha Oheň probuzení  - autor Anthony Ryan   - interpret Vasil FridrichAnthony Ryan. Kompletní audiokniha. Překlad Milan Žáček. Cover Jaime Jones.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2019. Vydala Radiotéka, únor 2019 (MP3, celková délka 26 hodin 45 minut).

Série: Draconis Memoria #1

Pozn.: Oheň probuzení, první díl epické ságy Draconis Memoria Anthonyho Ryana, nás zavede do fiktivního světa, technologicky na úrovni 19. století, kde se schyluje k válce mezi Kovolodním obchodním syndikátem a Korvantinskou říší. V době války neexistuje pro Syndikát nic cennějšího než krev draggů – z jejich krve lze totiž připravit elixír, který může několik málo jedinců, takzvané Krvožehnané, obdařit téměř nadpřirozenými silami. Červených, Zelených, modrých a černých draggů ale na území ovládaném Syndikátem ubývá, a tak se skupinka vyvolených vydává na dobrodružnou cestu za nalezením mýtického tvora – mocného bílého dragga.

ANTHONY RYAN:
Pochází se Skotska, ale žije a pracuje v Londýně. Vystudoval středověkou historii a píše fantasy a sci-fi knihy. V roce 2013 napsal svou první knihu Píseň krve, kterou si vydal vlastním nákladem a která zaznamenala obrovský úspěch. Zároveň se jednalo o první díl bestsellerové trilogie Stín krkavce. Oheň plamenů je první díl jeho nové fantasy série Draconis Memoria.

VASIL FRIDRICH:
Český, zejména divadelní, herec původem z Uherského Hradiště. Vystudoval pražskou DAMU. Působil ve Švandově divadle, v Divadle v Celetné nebo ve Středočeském divadle v Plzni, kde si zahrál například Chlestakova v inscenaci Revizor. V současné době hraje v Městských divadlech pražských nebo s Komorní činohrou Praha.

24. 2. 2019

Jak zamotat dračí příběh (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:56

Book coverCressida Cowell. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte David Novotný.

Natočeno 2019. Vydal OneHotBook, únor 2019 (1 CD MP3, katalogové č. AK242; EAN: 8594169482422; celková délka nahrávky 4 hodiny 4 minuty). Ukázka k poslechu

Série: Pátá část pamětí Škyťáka Šelmovského Štiky III.

Pozn.: Kdy přesně je opravdu pozdě?

Škyťák musí odvrátit výbuch sopky na ostrově Lávolumpů, která už pěkně dlouho hřímá. Pokud vulkán exploduje, vylíhnou se z vajec hrůzní hubivci. Zabránit tomu může jen ohnikam, který je třeba vrátit do jícnu kráteru. Ale jako na potvoru ho zrovna někdo ukradl. Podaří se jej Škyťákovi najít a zachránit vikinské kmeny před strašnými šavlovitými drápy sopečných nestvůr? (more…)

23. 2. 2019

Slavné české kriminální příběhy (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:49

I. M. Jedlička. Audiokniha. Obal Pavel Pospíšil, Petr Hrubeš. Produkce Alan Piskač, Tomáš Uher. Spolupráce na realizaci Radek Veselý, Marcel Zmožek. Hudba, zvuk a režie Norbert Lichý.

Čte Norbert Lichý a Pavla Gajdošíková.

Natočeno prosinec 2018 (SKRAT!). Vydal Supraphon 29. 3. 2019 (1 CD MP3, SU 6481-2).

Obsah: 1.  Tvář z fotografie (1983) 29:14  – 2. Salón s robertkem (1972) 19:04 – 3. Satyr z karlovarské trasy (1971) 15:27 – 4. Na opuštěné cestě (1975) 14:21 – 5. Dispečer milostných hrátek (1977) 15:40 – 6. Případ bez hlavy (1977) 16:30 – 7. Pod cizím jménem (1975) 16:19 – 8. Smrt prodavače růží (1979) 15:53 – 9. Cestující z Balt-Orientu 29:55 – 10. Docela náhodná známost  12:56

Lit.: Macháček, Tomáš: Brožované zločiny. In web Naposlech.cz, 16. 5. 2019 (recenze). – Cit.: Vyšetřování zločinů se v reálném světě často liší od toho, jak ho ve svých knihách popisují autoři detektivek. Audioknižní soubor povídek Slavné české kriminální příběhy spisovatele ukrytého pod pseudonymem I. M. Jedlička, ale vychází z vyprávění, které mu během uplynulých desetiletí poskytli sami vyšetřovatelé. Využijme proto tuto ojedinělou možnost a nahlédněme pod ruce těm, kteří v ulicích našich měst v sedmdesátých a osmdesátých letech pátrali po násilnících a vrazích.

Z deseti příběhů, vybraných z různých sbírek, se ve vydavatelství Supraphon rozhodli namíchat pestrý koktejl druhů zločinu a prostředí, zahrnující vraždu osamělé cestující ve vlaku, násilníka zaměřujícího se na mladé stopařky, či pátrání po totožnosti muže, který zemřel, ačkoliv oficiálně vůbec neexistoval. Některé povídky vyznívají spíše humorně, převažují však ty s vážnějším tónem. I v nich si ale autor tu a tam neodpustil ironickou poznámku.Nejspíše i to byl důvod, proč herec Norbert Lichý na mnoha místech zvolil pro svou interpretaci nevážný tón, který vykreslené události zlehčuje. Ve chvílích, kdy jde do tuhého, ale autor i interpret zvážní. Příběhy, popisující utrpení skutečných obětí, tak naštěstí nevyznívají jako nechtěná parodie. Lichého hlas charakterizuje výrazné zabarvení, čímž posluchače okamžitě zaujme. Herec navíc umí dobře pracovat s mikrofonem, i v klidném tempu si dokáže udržet pozornost a s přehledem klade důrazy na patřičná místa. Četná dlouhá souvětí dokáže pomocí vhodně zvolených pomlk citlivě a přirozeně rozdělit na menší celky tak, aby je posluchač dokázal dobře vstřebat.Samotný název sbírky je trochu zavádějící – nejznámější domácí zločiny tu většinou nenajdeme. To ale neznamená, že by tyto krátké detektivky nebyly zajímavé. Posluchačsky nejatraktivnějšími příběhy jsou v zásadě ty s nejzávažnější tematikou, například Cestující z Balt Orientu. Zdaleka nejslabší je pak Salon s robertkem. Ten působí na dnešního čtenáře naivně a předvídatelně, tím spíš, že už sám jeho název prozrazuje pointu.

Příběhy I. M. Jedličky vycházejí v rámci levných (chtělo by se říci až brakových) sérií krimipříběhů, prodávaných v brožovaném vydání v trafikách. Co na tom, že Jedlička leckteré své souputníky kvalitou příběhů předčí, když i obálky jeho knih často lákají čtenáře na laciné vzrušení a erotičnost. Audioknižní přebal od tohoto nešvaru naštěstí upustil a naopak za využití fotografií Norberta Lichého působí vcelku nápaditě. Že se ale v jednom z příběhů mihne i herečka Pavla Gajdošíková, se posluchač dozví jen ze zadní strany přebalu. Její role má ale kupodivu natolik nepatrný rozsah, že by ji klidně mohl zastat sám Lichý.

Další zvláštností nahrávky je zvuková koláž. Pro zvýšení napětí přistoupili tvůrci k množství hudebních podkresů a ruchů. Ty nejenže rámují jednotlivé příběhy, ale v některých pasážích přímo podkreslují hlas interpreta. Napoprvé to sice působí rušivě, časem si však lze na tento prvek známý spíše z dramatizací zvyknout. Co však působí nemístně i při opakovaném poslechu, je použitý efekt, zkreslující Lichého hlas v úvodních ohlášeních názvů povídek. Ty pak znějí jako omylem vytržené z nějaké hororové komedie. Posluchače navíc na samotném začátku celé audioknihy překvapí přímý skok do vyprávění, nezvykle zde totiž chybí uvedení jména autora, interpretů a názvu předlohy.

Ve snaze vystoupit z davu zvolili v Supraphonu některé nezvyklé prvky, díky nimž se Slavné české kriminální příběhy odlišily od ostatních audioknižních detektivek. Ne vždy však nutně bývá originalita ku prospěchu věci.

20. 2. 2019

Moje matka Marlene Dietrichová 1/21 (2019)

CoverMaria Riva. Strhující životní příběh slavné herečky a zpěvačky očima její dcery. Překlad Zuzana Mayerová. Připravila Blanka Tůnová. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Jana Stryková, Vilma Cibulková, Ivan Řezáč a Ester Valtrová.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2019. Premiéra 1. dílu 18. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Vydal Ikar a Radioservis, květen 2019 (1 CD MP3; CR1022-2, EAN 8590236102224).

Lit.: Tůnová, Blanka: SERIÁL. Maria Riva: Moje matka Marlene Dietrichová. In web ČRo 2 Praha, 19. únor 2019 (článek). – Cit.: Strhující životní příběh slavné herečky a zpěvačky (Vilma Cibulková) očima její dcery (Jana Stryková). Ve 21dílné četbě zazní i ukázky z jejich dopisů a osobních deníků.

Celý život a uměleckou kariéru Marlene Dietrichové budete mít před sebou jako na dlani. Od hvězdných začátků až do smutného osamělého konce. V četbě zazní ukázky z jejích osobních deníků a dopisů. Velmi cenné je ale i osobní svědectví autorky, Dietrichové dcery, Marie Rivy.

Bez předsudků vypráví o matčině soukromí, o bouřlivých vztazích s jejími přáteli a milenci, například s režisérem Josephem von Sternbergem, hercem Jeanem Gabinem, spisovatelem Erichem Maria Remarquem a mnoha dalšími. Nevyhýbá se ani líčení odvrácené tváře jejího hvězdného života a jeho dopadu na život rodiny.

Lit.: Machalická, Jana: Těžký život s filmovou hvězdou. Dcera Marlene Dietrichové měla s matkou kříž. In web Lidovky.cz, 28. 7. 2019 (recenze). – Cit.: Dcera Marlene Dietrichové Maria Riva vydala už počátkem 90. let knihu o své matce, nakladatelství Ikar ji u nás vydalo před časem už podruhé a nedávno také vznikla i audiokniha s Vilmou Cibulkovou coby Marlene a Janou Strykovou v roli její dcery.

Kniha je možná víc popisem Mariina složitého života po boku matky, která patřila k nejslavnějším hollywoodským hvězdám, než skutečnou biografií, která by poctivě zvažovala klady a zápory a pokusila se proniknout k duši vybraného subjektu. Být dcerou této ženy muselo být jistě velmi frustrující, byl to těžký úděl, už jako dítě pendlovala mezi rodiči, jejichž manželství zůstávalo jen na papíře. Byla skutečně dcerou královny, sobecké, rozmarné, systematicky budující svou kariéru a pověst femme fatale. Nepochybně svou dceru zneužívala k vytvoření své image – podle potřeby.

Přiznám se, že text jsem přeskakovala, brzy mě totiž proud Marleniných nectností, který Maria Riva chrlí, přestal bavit. Podle své dcery byla chladná mrcha, prakticky frigidní žena kosící bez špetky citu partnery obého pohlaví. Na druhé straně byla ke svým blízkým majetnická a chovala se jako manipulátorka. Její krása prý byla zčásti jen výsledkem různých pomůcek a podobně. Nu a ani to, co natočila, za mnoho nestálo a snad mohla být dobrá herečka, pokud by zůstala v Berlíně. Zkrátka dceřina celoživotní hořkost a žárlivost na slavnou matku se knihou nepřehlédnutelně vine, ostatně její vlastní herecká kariéra byla zvlášť ve srovnání s matkou zanedbatelná.

Jenže pak přišlo zmíněné rozhlasové nastudování a z dramatizace knihy se najednou vyloupl plastický duel matky a dcery, v němž dcera těžce hledá své místo na slunci a matka je i přes svou slávu osamělá, nespokojená se životem, chytající se iluzí do posledního dechu a usilovně předvádějící světu jen tu Marlene, jakou chtěl mít. A to je především zásluha Vilmy Cibulkové, která Marlene vtiskla přirozenou vášnivost a rozlet. Dokázala vystihnout její psychickou nevyrovnanost, megalomanské sklony stejně jako důvtip a ironii.

A modeluje ji i jako ženu s jasnými názory. I když se Maria snaží, aby matčin zásadový postoj vůči německým nacistům vyzněl spíš jako momentální kapric, některé věci úplně popřít nemůže a Marlene tu i tak vychází jako odvážná osoba, snažící se pomáhat lidem v nouzi. Za války i po ní. Už jen vylíčení toho, jak se dokázala postarat o staré rodiče svého muže, kteří se po válce dostali do odsunu, svědčí o její energii a schopnosti měnit běh věcí. I když dcera neopomene barvitě popsat, jak tchyní a tchánem pohrdala. Ale na rozdíl od ostatních se o ně postarala. A tak dále a tak podobně.

Jana Stryková jako Maria se snaží být věcná, chce působit jako protipól své matky citlivě a skromně. Ovšem také nekompromisně, tak jak jí to role předpisuje. Jenže sympatie posluchače se stále víc překlápějí na stranu nedůsledné, trochu i bláznivé, sžíravě jedovaté, nadřazené, ale naprosto jedinečné filmové hvězdy. Nakonec jí promineme, že byla panovačná a měla potřebu rozhodovat o svých blízkých, protože jen ona věděla, co je pro ně dobré. A to platilo i pro její dceru, kterou milovala. Ovšem způsobem, jaký přináležel k filmové hvězdě Marlene.

Maria Riva si mohla odpustit všechny ty intimní detaily spojené s chorobami stárnoucí matky – od žilní nedostatečnosti, která jen zázrakem neskončila amputací proslulých nohou, až po krvácení při rakovině dělohy, jež si podle ní Marlene vyléčila, aniž by o tom věděla. O popisu postele, z níž herečka třináct let nevstala, nemluvě. Autorka si v tom docela libuje a je to nemilosrdné o to víc, že Marlene své soukromí úzkostlivě střežila. Ovšem dnes, kdy se všichni tak rádi přehrabují ve špinavém prádle druhých a i sami se zříkají soukromí, je takové psaní vítáno s nadšenými výkřiky o strhující upřímnosti. Zpověď Marie Rivy je víc než cokoliv jiného zprávou o složitém vztahu dvou žen, z nichž jedna měla být matkou a druhá dcerou, ale ani jedna své roli nedostála. To, čemu dala dcera průchod, ale sotva může přinést úlevu.

Čaroděj Zeměmoří (2017, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:22

Není k dispozici žádný popis fotky.Ursula K. Le Guinová. Kompletní audiokniha. První z hrdinských písní Zeměmoří. Z anglického originálu A Wizard of Earthsea vydaného jako součást The Earthsea Trilogy nakladatelstvím Penguin Books, London v roce 1987 přeložil Petr Kotrle.  Hudba Dominik Svoboda. Ilustrace na obálce  Milan Fibiger.   Grafická úprava obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Tomáš Juřička.

Nahrávku vytvořilo Občanské sdružení Mluvící kniha v roce 2017.   Vydalo Tympanum, březen 2019 (1 CD MP3, celková stopáž 7 hod 40 min).

Pozn.: Zeměmoří je fascinující svět, kde se někteří lidé rodí obdařeni magickým talentem. V obyčejném kovářském synku Dunym rozpozná jeho teta, vesnické čarodějka, velké kouzelnické schopnosti. Když pak krajem prochází mlčenlivý mág Ogion, pošeptá chlapci při obřadu průchodu jeho skutečné jméno – Ged a nabídne mu, že jej vezme do učení. Ctižádostivému a nadmíru zvědavému Gedovi však brzy Ogionova moudrost přestává stačit. Odchází tedy do Velkého přístavu a pak ještě dál, na ostrov čarodějů, aby se zde učil od devíti mistrů. Netuší však, jaký osud mu jeho ctižádost a slepá odvaha připraví..

Ursula K. Le Guinová (1960 – 2018)

Jedna ze zakladatelek žánru fantasy, autorka řady románů, poezie, knih pro děti a esejů. Narodila se v kalifornském Berkeley a vystudovala  středověkou literaturu na Columbia University. Jejím nejuznávanějším dílem je sci-fi Levá ruka tmy (1969, česky 1995 a 2009) z románového cyklu Hain (Ekumen), odehrávajícího se ve vesmíru protkaném planetami s humanoidními obyvateli. V češtině jsou nejoblíbenější její rané romány o Zeměmoří (1968, česky 1992 a 2003), volně navazující cyklus příběhů z podmanivého světa ostrovů, draků a magie. Obdržela několik cen, kromě cen Hugo a Nebula také Gandalf Grand Master v 1979 a Damon Knight Memorial Grand Master Award v roce 2003.

Tomáš Juřička (1960)

Český herec a dabér, vystudoval Státní konzervatoř v Praze. Po ukončení studií byl v letech 1981-1991 členem souboru Divadla Jiřího Wolkera v Praze. Na televizních obrazovkách vystoupil v několika seriálech, mimo jiné Malý pitaval z velkého města, Dynastie Nováků, Rodáci, Pojišťovnaštěstí nebo Sanitka, kde ztvárnil postavu Jaroslava Jandery. Jako dabér se podílel se na desítkách filmů a seriálů, včetně seriálu Star Trek. V roce 2010 obdržel za své výkony Cenu Františka Filipovského. Pro Tympanum načetl audioknihy Medvídek Paddington a Neználkovy příhody.

Lit.: Procházka, Jan: Ursula K. Le. Guin – Čaroděj Zeměmoří (Audiokniha). In web Vanili.cz, 26. 4. 2019 (recenze). – Cit.: Čaroděj Zeměmoří aneb První z hrdinských písní Zeměmoří, je tuze stará kniha. Ve své domovině vyšla poprvé v roce, kdy do té naší vtrhly ruské tanky – v památném roce 1968. Já sám jsem se k ní dostal dva roky po jejím prvním českém vydání v roce 1992. Poetický příběh mladého čaroděje Geda, jenž svou nerozvážností vypustil do svého světa Stín a musí čelit následkům svých činů, oslovil mnoho čtenářů. A spolu s celou sérií, která na něj navazuje, se řadí k žánru high fantasy.

Autorka pojala text velmi stručně, s minimem přímé řeči. Spíše se soustředí na popis ostrovů, dějů a svým stylem spíš připomíná legendu či bájnou píseň. Což samozřejmě není na škodu. A pokud k ní čtenář či posluchač přistupuje s tím, že nejde o akční fantasy, ale o poetické vyprávění, může si příběh opravdu užít. Myslím, že přesně tohle pochopili v Občanském sdružení Mluvící kniha a audio vydavatelství Tympanum. Proto svěřili roli vypravěče jednomu herci, namísto týmu narátorů. Tím kdo nás provede nevšedním příběhem čaroděje Geda od jeho dětství přes učednická léta až po jeho pouť za Stínem a poznáním sebe sama, je herec divadla Jiřího Wolkera v Praze Tomáš Juřička.

Pan Juřička zvolil citlivý, až civilní přístup. Jeho přednes připomíná spíše vyprávění starých bardů, než dramatickou četbu. Což se k vyprávění s minimálním množstvím rozhovorů a přímé řeči dobře hodí. Přesto se v dramatických chvílích dokáže do svého hlasu opřít a dodat mu patřičné váhy. Ale více než narátorova práce s textem mě u této audioknihy zaujala hudba. Tu má na starosti Dominik Svoboda. Již z nástrojového obsazení (housle, viola, harfa, cello, bodhran, flétna) je jasné, že se tým hudebníků pod jeho vedením do projektu hladce ponořil s cílem doprovodit tento krásný a hluboký příběh adekvátní hudbou. Musím říci, že jejich nádherné melodie perfektně podbarvují legendu o Gedovi a dodávají jí ještě větší hloubku, než samotný narátorův hlas. A ačkoliv hudební stopa podkresluje stopu hlasovou, nikdy vypravěčův hlas nepřehluší, jak se to občas u audioknih stává. Celkový prožitek z poslechu naopak posouvá o level výš.

Povedený je také obal CD, který je už od pohledu hezčí než obal původního českého knižního vydání.

Netvrdím, že Čaroděj Zeměmoří získá titul Audiokniha roku, ale myslím si, že fanoušci fantastiky by tuhle audioknihu minout neměli.

 

18. 2. 2019

Supraphon vypravuje… 1 (1955, 1956, 1964, 1968, 1985, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:37

Jaroslav Hašek (1), Karel Čapek (2, 4), Eduard Bass (3), Ota Pavel (7), Jan Drda (5), Bohumil Hrabal (6).

Čte Jaroslav Marvan (1, 4), František Filipovský (2), Karel Höger (3), Josef Větrovec (5), Ota Sládek (6), Martina Fryčová (7).

Natočeno 1955 /Mozarteum/ (1), 1956 /Mozarteum – Rudolfinum/ (2), 1964 /Rudolfinum/ (3, 4), 1968 (5), 1985 (6, 7). Reedice Supraphonline 22. 2. 2019 (MP3).

Obsah:  1.  Reelní podnik (Ferda Mestek de Podskal). Rok prvního vydání: 1960 14:27 – 2. O pěti chlebích 10:07 – 3.  Lidé z maringotek (Podotknutí mistra těžké váhy) 11:37 – 4.  Kupón (z Povídek z jedné kapsy) 19:49 – 5. Andělé pana Hromka (úryvek povídky)  5:58 – 6. Setkání (úryvek z knihy Obsluhoval jsem anglického krále) 08:53  – 7. Jak Bohoušek Váňů oplatil hořký slzy Marušky Kettnerový. Rok prvního vydání: 1986 09:10.

Pozn.:  Bylo jen otázkou času, kdy po titulech s archivními popovými písničkami v serii „Supraphon hraje…“ navážeme s obdobnou formou zpřístupňování archivního mluveného slova našim milým zákazníkům a posluchačům. A tak je tu nová řada mluveného slova určená pouze pro digitální obchody „Supraphon vypravuje…“, která bude obsahovat a nabízet povídky, fejetony, úryvky z knih, vzpomínky atd.

V pvním dílu se můžete zaposlouchat do mluveného slova z pera autorů klasiky naší literatury – Jaroslava Haška, Eduarda Basse, Karla Čapka, Oty Pavla, Jana Drdy a Bohumila Hrabala. Jejich přednesem, četbou či vyprávěním potěší hlasy neméně slavných a zvučných jmen herců Jaroslava Marvana, Františka Filipovského, Karla Högera a dalších.

15. 2. 2019

Hrůza v Dunwichi (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:47

Howard Phillips Lovecraft. Povídka.

Natočeno 2019. Vydal Tartarus (1. díl 13. 2. 2019) na YouTube.

Pozn.: Povídka vznikla během července a srpna 1928. Poprvé publikována v časopise Weird Tales v dubnu 1929. Lovecraft se v dopise pro magazín domníval, že povídka je tak ďábelská, že se ji magazín netroufne otisknout. Editor časopisu, ale neváhal a povídku ihned přijal a autoru vyplatil bohatý honorář 240 dolarů. Povídka se odehrává ve smyšleném městečku Dunwich ve státě Massachusetts a patří ke klíčovým povídkám mýtu Cthulhu. Podmětem pro popis krajiny se Lovecraftovi stal výlet do Wilbrahamu v Massachusetts.

Howard Phillips Lovecraft (20.8. 1890 Providence – 15.8. 1937 Providence) byl americký básník, spisovatel, esejista a amatérský žurnalista věnující se literární tvorbě v oblasti fantasy, science fiction a především hororu, které kombinoval v tehdejším oblíbeném žánru „weird fiction“. Lovecraft se nicméně po celý život potýkal s finančními obtížemi, které řešíval ghostwritingem. Měl pověst výstředního samotáře, laskavého přítele i nesmírně sečtělého učence, jenž se zabýval rozsáhlým amatérským studiem astronomie, chemie, geologie, historie, filosofie, antropologie, literatury i architektury.

Vyšetřovatel – Démoni balkánské války 1/10 (2019)

CoverVladimír Dzuro. Četba na pokračování.  Dramaturgie Renata Venclová. Režie Vít Vencl.

Čte Jan Hájek.

Natočeno 2019 (10 x 25 min.). Premiéra 20. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza od 4. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.).

Vydala Radiotéka, červen 2019 (MP3).

Lit.: Venclová, Renata: Čech lovcem válečných zločinců. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek).

Lit.: anonym (=Venclová, Renata): Příměří bylo uzavřeno, ale válka ještě neskončila. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek). Vyšetřovatel - Démoni balkánské války (2019)

Lit.: anonym: Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel. Démoni balkánské války a světská spravedlnost. In web ČRo Plus, 20. únor 2019 (článek). – Cit.: Vladimír Dzuro strávil devět let jako vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Působil v týmu, který měl za úkol objasnit válečné zločiny spáchané Srby v Chorvatsku.

O dramatických situacích, které během jugoslávské mise prožil, a o případech, k jejichž objasnění a soudnímu projednání přispěl, vydal svědectví v knize s lakonickým názvem Vyšetřovatel. Připomíná v ní konflikt mezi státy vzešlými z rozpadu Jugoslávie, který přerostl v etnicky motivované vraždění, jaké Evropa nezažila od konce druhé světové války.

Jedním z nejvýznamnějších případů, na jejichž vyšetření se Vladimír Dzuro podílel, byl masakr na prasečí farmě Ovčara nedaleko Vukovaru. Příslušníci srbských paravojenských jednotek tam postříleli více než 200 mužů převážně chorvatské národnosti, kteří měli být evakuováni z vukovarské nemocnice pod záštitou Červeného kříže.

Vladimír Dzuro se přímo účastnil nejen exhumace těl obětí z masového hrobu na Ovčaře, spolu s kolegy z vyšetřovacího týmu také shromažďoval svědecké výpovědi pro Úřad prokurátora.

Když se ukázalo, že za masakr byl spoluzodpovědný starosta Vukovaru Slavko Dokmanovič, který se na násilnostech na místě osobně podílel, dokázali Vladimír Dzuro a jeho kolegové Dokmanoviće zatknout a dopravit před soud do Haagu. Podívejte se na video ze zatýkání Dokmanoviće:

Vukovarský starosta se stal prvním zločincem obviněným a souzeným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Pro rozhlas upravila Blanka Kostřicová. V režii Víta Vencla čte Jan Hájek. Četbu uvádíme v premiéře. Poslouchat ji můžete od 20. února do 1. března vždy ve 23:33 na vlnách Plusu, nebo na webu. Každý díl bude dostupný mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání.

Lit.: Tarnovský, Marek: Brutalita v plné síle. In web Naposlech.cz, 19. 8. 2019 (recenze). – Cit.: I ta nejkrvavější zápletka jakékoli detektivky a nejúchylnější děj jakéhokoli thrilleru blednou před „zápletkou“ a děním, které byly zcela reálné a poměrně nedávno se odehrály v bývalé Jugoslávii během největšího válečného konfliktu v Evropě od konce 2. světové války. Vladimír Dzuro, bývalý pražský kriminalista a detektiv Interpolu, pracoval coby jediný Čech jako vyšetřovatel Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v nizozemském Haagu zřídila právě Rada bezpečnosti OSN. Své vzpomínky na devítiletou misi „lovce“ válečných zločinců nechal ožít v úchvatně napsané knize Vyšetřovatel – Démoni balkánské války a světská spravedlnost.

Popisuje v ní práci v týmu, který měl v gesci válečné zločiny páchané Srby, přesto na několika místech správně a důsledně podotýká, že zločiny proti lidskosti měly na svědomí všechny etnické a náboženské skupiny. Dzuro nejen proto působí jako empatický a spravedlnosti oddaný profesionál – zločin pro něho zůstává zločinem a musí být potrestán.

Vedle zajímavých, drsných i odporných záležitostí, kterými se byl Dzuro při své práci nucen zabývat, dává autor do značné hloubky nahlédnout jak do práce mezinárodního vyšetřovatele, jejího úskalí a netušených zákoutí, tak do principů fungování Mezinárodního tribunálu, průběhu soudních procesů a politického i diplomatického pozadí. Z vyprávění se dozvíme řadu cenných faktů, které jsme již stihli vytěsnit, nebo – a to většinou – nebyly známy. Ožívají opravdoví démoni v lidském těle, které Dzuro pomohl dostat před soud, včetně nejznámější postavy Slobodana Miloševiče, zpočátku oportunistického aparátčíka a následně politika a propagátora velkosrbské myšlenky – té autor právem přičítá jednu z hlavních příčin rozpoutání nenávisti mezi po léta spokojeně spolužijícími národy.

Před interpretací Dzurova textu je třeba smeknout pomyslný klobouk. Původně rozhlasová četba na pokračování, kterou jako audioknihu vydal Radioservis, byla svěřena Honzovi Hájkovi, jehož věcný a neemotivní výkon text nikam neposouvá, což je v tomto případě to nejlepší, co se mohlo stát. O něco horší je to s audioknihou Vyšetřovatel samotnou.

Technicky je zcela dokonalá, nakonec kdo už by měl mít lepší vybavení a větší armádu profesionálů než právě Český rozhlas. Tím však výčet kladů končí. Četby na pokračování jsou samozřejmě vystaveny mnoha zásahům včetně výrazného krácení, autorka úpravy Blanka Kostřicová sice citlivě zachovala tvar i vyznění původního textu, ale to nic nemění na tom, že audiokniha není kompletní a bohužel jí krom částí textu chybí jak výpovědi Dzurových kolegů, tak předmluva, kterou napsala hlavní prokurátorka Tribunálu Carla del Ponte.

Knihu bohužel degraduje i vybraná hudba – režisér Vít Vencl nechává neúměrně dlouho znít typickou balkánské skladby, které působí proti samotnému vyprávění příliš pozitivně, aniž by přinášely nějakou přidanou hodnotu. Pracovalo-li by se s hudbou pečlivěji, mohla by umocňovat onen rozpor mezi letitým soužitím a následnými zvěrstvy. Takhle tvoří jen rušivou a nevhodnou zvukovou vatu.

Koho zajímá dění doprovázející rozpad bývalé Jugoslávie hlouběji, měl by raději sáhnout po tištěné (kompletní) publikaci. Avšak těm, kteří si chtějí události a jejich aktéry připomenout a dozvědět se k tomu řadu zajímavých informací v úchvatné interpretaci, nezbývá, než audioknihu Vyšetřovatel doporučit – a popřát spánek bez noční můry.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress