Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 11. 2022

Továrna na absolutno (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:33

Karel Čapek. Kompletní audiokniha.

Čte Ivo Marták.

Natočeno 2022. Vydala SAGA Egmont v roce 2022 (MP3, celková délka 5 hodin 53 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Proč po celém světě jako lavina vzrůstá náboženské běsnění a lidská touha po dokonalém štěstí?

Nechtěným efektem zázračného stroje na výrobu energie je totiž vytvoření „Absolutna“ – esence, působící na lidstvo a jeho jednání ve formě božího poznání… Chaos a šílenství na sebe nenechají dlouho čekat. Podaří se lidstvu zastavit celosvětovou vlnu násilí a ukončit krvavou náboženskou válku?

Dystopický román Továrna na absolutno byl poprvé publikován v roce 1922 ve formě fejetonů vycházejících na pokračování. Jejich popularita pak přiměla Karla Čapka dílo přepracovat a vydat jako román. Autorovo nadčasové varování před společenskými důsledky náboženských dogmat neztrácí na aktuálnosti ani sto let od svého prvního publikování. (more…)

Továrna na Absolutno (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:28

Karel Čapek. Kompletní audiokniha.

Čte Václav Knop.

Natočeno 2022. Vydal Václav Knop – Kanopa, listopad 2022 (MP3, celková délka 6 hod. 2 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i „absolutno“ – boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál.

Továrna na absolutno byla knižně vydána v roce 1922, ve fejetonové podobě dílo vycházelo v Lidových novinách v letech 1921-22. Čapka nepochybně zasáhl ohromující rozvoj válečné techniky. Popularizovaná ba vulgarizovaná „atomistická teorie“ ho přivedla na myšlenku, že po totálním spálení hmoty nezůstane nic než Bůh. Že se Bůh nemusí nutně projevovat jako bytost dobrotivá a tvůrčí, to je zase myšlenka veskrze čapkovská. Román (spíš cyklus fejetonů) končí nepříliš přesvědčivou vizí všeobecného smíření. (anotace)

23. 11. 2022

Šepot z lesa (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:53

Kateřina Surmanová. Mezi stromy číhá zlo… Kompletní audiokniha.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2022. Vydala Euromédia Group – Témbr, listopad 2022 (MP3, celková délka 19 hodin 9 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Před dvaceti lety v hlubokých lesích Orlických hor beze stopy zmizel jeho nejlepší kamarád. Teď se investigativní novinář Petr vrací do rodné vesnice, aby se vyrovnal s rozvodem a dal dohromady dům, který zdědil po matce. Z hlubin minulosti se vynořují nejen staří známí, ale i děsivé vzpomínky. Navíc zjistí, že kamarád nebyl ani zdaleka jediným, kdo se v okolí ztratil. Začne na vlastní pěst pátrat po tom, kdo – nebo co – za zmizeními stojí. A stopy, jež nachází, ho pomalu vedou do míst, jaká si nedokázal představit ani v nejhorších nočních můrách…

Mysteriózní thriller, který si oblíbí čtenáři Jozefa Kariky nebo C. J. Tudor!

Lit.: Vavrečka, Lukáš:  Šepot z lesa slyšeti. In web Naposlech.cz, 28. 12. 2022 (recenze). – Cit.:  Někdo se před spaním zaposlouchá do zlověstného bublání ústředního topení nebo praskání chladnoucích parket, jiný raději naslouchá Šepotu z lesa. Jsou romány, jejichž názvy nikoho nesvádí k tomu mluvit o nich znovu a znovu. Některé z nich ale dostanou audioknižním vydáním nový rozměr: „Severská krimi už mě nebaví, teď poslouchám Šepot z lesa.“ A to je jedině dobře, jelikož zrovna tahle audiokniha si zaslouží, aby se o ní mluvilo.

Autorkou románové novinky Šepot z lesa je česká novinářka a spisovatelka Kateřina Surmanová. Po absolvování mediálního oboru a studiu teorie a dějin dramatických umění se vedle televizní scenáristiky dosud věnovala převážně práci novinářky a redaktorky. Svůj první román situovala do vesnice v Orlických horách, kam se po dvaceti letech vrací hlavní protagonista, čerstvě rozvedený investigativní žurnalista Petr. Uvolnil pražský byt bývalé manželce a teď by chtěl být chvíli sám, nicméně naráží na samé vzpomínky. V místě jeho mládí totiž žijí ti samí lidé jako dřív. Až na kamaráda z dětství, který se onehdy ztratil a nikdo už ho nenašel. Novinářský instinkt mu brzo napoví, že věci se tehdy neodehrály tak, jak si je pamatuje, a jak mu dospělí říkali, a navede ho správným směrem. Petr tak brzy zjistí, že kamarád zdaleka nebyl jediným dítětem, které se v okolí ztratilo.

Próza svým tempem vyprávění a rychlostí, s jakou se děj posouvá kupředu, připomíná romány Tany Frenchové. Horské pohraniční prostředí a intenzivní vztahy mezi rodinnými příslušníky i sousedy zase evokuje příběhy Michaely Klevisové – s tím rozdílem, že zde není tak očividný důraz na ženské hrdinky, byť je jich tu pestrá paleta charakterů. Tajemství se odhaluje postupně, plíživě a posluchač má možnost se prostřednictvím mnoha situací postupně seznamovat s tamním osazenstvem a vazby mezi postavami. Vypravěč má zase čas nechat Petra obnovovat dávno zašlé vztahy nebo budovat nové.

Dlouho se zdá, jako by se nic nedělo, ale zvědavosti spíše přibývá než naopak. Surmanová postupně přitvrzuje a je čím dál tím evidentnější, že lokální pojetí slovanské mytologie dokáže nejen organicky začlenit do příběhu ale vytěžit z něj pro román maximum. Navíc slovanská mytologie patří v literatuře už dlouho mezi atraktivní témata, je proto příjemné si poslechnout, jak ji dokáže zpracovat česká autorka s výrazným talentem pro dialogy, v románu odehrávajícím se v současnosti.

Pro vydavatelství Témbr se téměř dvacetihodinové jednohlasé četby pod režijním vedením Jana Drbohlava ujal Vasil Fridrich. Šlo v tomto případě o velmi zdařilý výběr interpreta. Fridrichovi sedí literárně zručná vyprávění z per českých autorů a je slyšet, že si četbu užívá. Interpretace tak mimo jiné přirozeně dostává ráz osobní zpovědi s prvkem dobrodružství. Režisér Jan Drbohlav i interpret takto dlouhou četbu utáhnou bez jakéhokoli zaškobrtnutí.

Jedinou výtkou by mohla být absence zvukového efektu v případě, že se hlas ozývá z rádia nebo jiného zařízení. V takových případech jde bohužel jen těžko rozlišit, kdy hovoří rádio a kdy hlavní hrdina. Přitom zmíněný efekt by pomohl ve vypjatých situacích výrazně podpořit dusnou či mrazivou atmosféru. Tu naštěstí zhusta podporují nejenom nápaditě vybraný jingle se zvukem klasické promítačky (která se rozjede pokaždé, když se hrdina ponoří do vzpomínek, a mimoděk tak příjemně napomáhá snadné orientaci mezi dějovými linkami), ale i epická hudba záměrně evokující skladby doprovázející trailery mysteriózních filmových thrillerů.

Audioknižní Šepot z lesa tedy přináší velmi příjemný a napínavý posluchačský zážitek, který nejenom že může být umocněný aktuálním ročním obdobím (román se odehrává kolem zimního slunovratu), ale vyloženě vybízí poslouchat každou volnou chvíli.

Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:51

Tomáš Forró. Kompletní audiokniha. Režie Alexandra Bauerová. Zvuk a střih Kate Hamsíková. Hudba Ondřej Mataj. Mastering Štěpán Škoch.  Grafiku CD podle knižní obálky upravila Jiří Novák. Produkce Kateřina Višinská.

Čte Pavel Batěk.

Natočeno 2022 (studio All Senses Production s. r. o.). Vydal Euromedia Group, a. s. – Témbr, listopad 2022 (MP3, celková délka 13 hodin 49 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Strhující a mrazivá reportáž je očitým svědectvím slovenského novináře přímo z místa konfliktu a živým kaleidoskopem mnoha životních příběhů, jež autor na východě Ukrajiny posbíral na obou stranách fronty. O osudu Gruzínce Mamuky, bojujícího s ruskou agresí s kalašnikovem v ruce už od čtrnácti let, Jirky, českého dobrovolníka v řadách doněckých separatistů, Lízy z Luhanska, smiřující se s údělem uprchlice a zneužívané ženy, a řady dalších.

Forró nevytvořil jen plastický obraz válečné každodennosti, ale také brilantní analýzu příčin zamrzlých konfliktů v prstenci obklopujícím Ruskou federaci, v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii, moldavském Podněstří či naposled na Ukrajinském Donbasu. (more…)

Pekingský rozparovač (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:46

Peter May. Kompletní audiokniha. Překlad Filip Drlík. Režie Michal Bureš.

Čte Jana Plodková, Martin Myšička.

Natočeno 2022. Vydal OneHotBook 16. 11. 2022 (2 CD MP3, katalogové č. AK519; EAN 8594169485195; celková délka 13 hodin 50 minut). Ukázka k poslechu zde.

Série: Čínské thrillery #6

Pozn.:  Odpověď se stejně jako ďábel vždycky skrývá v detailech. – Mej Jüan a strýc I-fuo

Jeho vzorem je očividně nikdy nedopadený londýnský sériový vrah Jack Rozparovač. Podle Li Jena, velitele pekingského policejního oddělení závažných trestných činů, není jen šílený, ale bohužel také velmi inteligentní. Všechny ty mladé dívky, které doposud uškrtil a rozřezal, měly inzeráty v časopisech, a to včetně kontaktních údajů – on sám však žádnou dohledatelnou virtuální stopu nezanechal. S každou další mrtvou prostitutkou roste ve vyšetřovateli pocit selhání. Nakonec je to jeho partnerka, patoložka Margaret Campbellová, toho času na mateřské, kdo učiní šokující nález, který snad policii pomůže dostat se tajemnému hrdlořezovi na stopu… Bylo by na čase, protože kromě dalších těl, jejichž nálezy od sebe dělí už jen pouhé dny, veřejnosti, médií a nadřízených na Li Jena tlačí prostřednictvím osobních dopisů dokonce i samotný vrah a jeho život i kariéra se začínají nezadržitelně rozpadat. Musí to konečně zastavit!

Šestý a závěrečný „velký“ díl série čínských thrillerů (příběh bude pokračovat v povídce Svatba duchů).

Zločiny s tajemstvím (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:17

Vlastimil Vondruška. Kompletní audiokniha. Prostá četba.

Čte Jan Hyhlík a Aleš Procházka.

Vydalo Tympanum v roce 2022 (MP3, celková délka 46 hod. 5 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Speciální edice bez hudebních předělů a podkresů. Soubor sestavil autor Vlastimil Vondruška. Nahrávky Ďáblův sluha a Strážce boleslavského mystéria vytvořila Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Nahrávku pro prostou četbu připravilo Tympanum. Vydalo Tympanum, s. r. o., v roce 2022. (anotace)

Obsah:

Apage satanas! – čte Aleš Procházka. Ludmilu z Vartemberka, manželku královského prokurátora Oldřicha z Chlumu, navštíví na hradě Bezdězu její přítelkyně Anna z Rohozce. Již delší čas ji trápí podivné sny. V pitoreskním reji se jí v jeskyni zjevuje démon a zmocňuje jejího těla. Její otec přikládá Anniny vidiny častému pití vína a povolává exorcistu. Ludmila je však přesvědčena, že Anna mluví pravdu. Začne se vyptávat v okolí Bezdězu a záhy zjistí, že něco podobného zde zažily i jiné dívky. Naštěstí se právě vrací domů její manžel Oldřich z Chlumu se svým pomocníkem panošem Otou. Čeká je nerovný boj nejen s krutým vrahem, ale také s pověrami místních a intrikami severočeské šlechty.

Ďáblův sluha – čte Jan Hyhlík. Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti křesťanské víře. Došlo také k nevysvětlitelné vraždě, jejíž obětí se stal jeho otec Vítek. Zdá se, že nitky zla sahají až za hranice Českého království…

Adventní kletba – čte Aleš Procházka. Zdánlivě obyčejná návštěva hradu Krašova se změní v noční můru. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbil pomoci příbuzné, která se mu svěří s dávným prokletím hroznatovského rodu. Nejprve však jeho výpravu málem smete rozbouřená řeka a když pak uprostřed ledové vánice dorazí na Krašov, Oldřich z Chlumu na vlastní oči spatří, jak se kdosi uprostřed noci vrhne z oken hradu dolů do propasti. Obyvatelé hradu věří, že to byl přízrak zesnulé hradní paní Anny, královský prokurátor však hledá prozaičtější vysvětlení. Co spojuje vraždy šlechtičen a pověst o skrytém pokladu? Kdo je ve skutečnosti tajemný černý rytíř, který vyšetřovatele pronásleduje? Snaha rozřešit záhadu starší než jedno století přivede Oldřicha a jeho pomocníky panoše Otu a velitele Diviše do řídce obydlených lesů kolem Berounky.

Strážce boleslavského mystéria – čte Jan Hyhlík. Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést. Odhalí, co se tají v poznámkách kronikáře Kosmy, najdou kryptu zasvěcených, rozluští smysl posvátného kryptogramu a nakonec zlomí moc tajemného bratrstva. Jenže tím případ nekončí, protože se do celé věci vloží český král..

 

Vabank – 1989-1991. Sametová revoluce. Odsun sovětských vojsk (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:47

Mluvené slovo VabankMichael Kocáb. Kompletní audiokniha. Zvuk, střih a mastering Dominik Budil. Hudba Michael Kocáb. Grafiku CD podle knižní obálky adaptovala Jana Rybová. Produkce Tajana Gašparović Mančalová. Supervize Kateřina Višinská. Režie Petr Mančal.

Čte Lukáš Hlavica, Jan Vlasák, Jan Vondráček, Vasil Fridrich, Jana Stryková, Fedor Gál, Jan Urban, Petr Mančal, Michael Kocáb.

Natočeno 2022 (studia S Pro alfa CZ a ArtBox). Vydal Euromedia Group, a. s. – Témbr, listopad 2022 (1 CD MP3, celková délka 20 hod.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení. Co se zprvu mohlo zdát dílem jako troufalost a dílem jako politická naivita, se už v listopadu téhož roku ukázalo být především občanskou od vahou a prozíravostí, když k jednacímu stolu zasedl tehdejší předseda vlády Ladislav Adamec a zástupci studentů, Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí v čele s Václavem Havlem. Kocáb popisuje všechna zásadní jednání s komunistickými vládci, s generalitou československé i sovětské armády, se sovětskou stranou včetně zástupců KGB, která vedl či se jich účastnil za iniciativu MOST nebo Občanské fórum. Průběh sametové revoluce líčí na pozadí připravované akce Zásah, kterou se armádní složky ve spolupráci s StB snažily zabránit demokratizačním změnám silou. Autobiografický text působí trochu jako politický thriller. Autor popisuje, jak se situace měnila den po dni, hodinu po hodině, a ukazuje, že politika je tvůrčí a často i improvizační činnost, v níž občas není od věci brát na sebe „drzou“ odpovědnost. V druhé části knihy pak vzpomíná na svoje působení ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSFR a na druhý olbřímí úkol, který si předsevzal – prohlášení ostudné okupační smlouvy o „dočasném pobytu“ za neplatnou od samého počátku, kdy až urychlený odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa definitivně završil sametovou revoluci. (more…)

Zločiny s pečetí modré krve (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:34

Vlastimil Vondruška. Kompletní audiokniha. Prostá četba

Čte Jan Hyhlík.

Natočeno 2022. Vydalo Tympanum v roce 2022 (celková délka 22 hod. 29 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Speciální edice na přání posluchačů. Bez hudebních předělů a podkresů. Soubor sestavil Vlastimil Vondruška.

Obsah: Boskovická svodnice – čte Jan Hyhlík. Královský písař Jiří Adam z Dobronína se vydává z vyššího povolání na Moravu. V Boskovicích tou dobou dojde k podivné smrti snoubenky mocného pána Kryštofa z Boskovic, panny Žofky. Záhy se ukáže, že Žofka nebyla první ženou pána z Boskovic, která zemřela za podivných okolností.

Velhartické pastorále- čte Jan Hyhlík. Jiřího Adama z Dobronína zavede případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Otrávený pohár – čte Jan Hyhlík. Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost. Během oslav kdosi otráví ženicha. A záhy dojde k další vraždě. Motiv je zdánlivě jasný, stejně jako vrah. Přesto Jiřímu Adamovi na celém případu cosi nehraje…

Smrt mučednice – čte Jan Hyhlík. Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Slůňadla (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:31

Ilja Kučera ml. Okouzlující dobrodružné příběhy šumavských slůňadel. Kompletní audiokniha. Hudba a texty písní Raven. Režie Jan Jiráň.

Čte Marek Eben.  Zpívají Jaroslava Kretschmerová, Jiří Lábus, Richard Tesařík, Jan Jiráň a Raven.

Natočeno 2022. Vydal Tebenas, listopad 2022 (1 CD MP3, EAN 8594177770528; katalogové číslo TBN052-2; celková délka 3 hod. 7 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Uprostřed Boubínského pralesa žije v malém domku pětice sloních bratrů. Slan, Slen, Slin, Slon a Slun. Jejich hlavy zdobí uši tak velké, že jima stačí zamávat a slůňadla se vznesou do výšky a letí. Své kouzelné choboty dokážou proměnit třeba ve šroubovák, kladivo, ale i trubku nebo saxofon.  (anotace)

22. 11. 2022

Die Geschichte des Rundfunks in Deutschland – Radio Unterm Hakenkreuz Von 1933 Bis 1945 (Historie německého rozhlasu – Rozhlas pod hákovým křížem od 1933 do 1945, 2004)

Připravil Hans Sarkowitz.

Natočeno 2004. Vydal Universal Music 24. 8. 2004 (2 CD, ISBN-10 ‏ : ‎ 3829114486).

Pozn.: Für Joseph Goebbels war das Radio das wichtigste Massenmedium. Mit dem „Volksempfänger“ schuf er sich einen Propagandaapparat, der von der Hitler-Rede bis zum „Wunschkonzert für die Wehrmacht“ alles übertrug, was die NS-Führung verbreitet haben wollte. Das Radio trommelte für die Nazimachthaber und half mit, den Zweiten Weltkrieg zu verlängern. Aber nicht nur die Deutschen, auch die Alliierten nutzten die Ätherwellen für gezielte Propaganda. Gehört wurde in Deutschland auch das, was verboten war. Vor allem von der englischen BBC erhofften sich viele verlässlichere Informationen über den Kriegsverlauf. Wer beim „Schwarzhören“ erwischt wurde, mußte mit Zuchthaus oder sogar der Todesstrafe rechnen.

Die Geschichte des Rundfunks in Deutschland erscheint in vier Teilen. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress