Jules Laforgue. Překlad Jaroslav Zaorálek. Scénář a režie Petr Adler. Hudba Jiří Berkovec. Hrají Jitka Plchová (flétna) a Ivo Kieslich (bicí).
Účinkují Jiřina Jirásková, Milan Mach.
Natočeno 31. 1. 1970 (Divadlo hudby). Vydal Supraphon (Su 018 0780). Reedice Supraphonline 1. 2. 2020 (MP3).
Lit.: Kutina, Jiří: „Jules Laforgue Pan a Syrinx“ (sleeve-note) – Cit.: Kdybychom chtěli hledat osudové analogie, pak by životní běh autora básnické prózy „Pan a Syrinx“ mohl být srovnáván s pozemským údělem našeho Jiřího Wolkra. Jen číslovku bychom museli trochu opravit, velký francouzský symbolista zemřel na souchotiny mlád dvacet sedm let…O jeho významu pro francouzský symbolismus a další vývoj poezie svědčí nejen množství monografií o něm ve Francii vydaných, ale i svěžest textu, který byl Jiřinou Jiráskovou a Milanem Machem nastudován….Zamyslíme-li se nad těmito slavnými příběhy světové literatury, vidíme, že mají jeden spojovací článek, kterým je marnost. Marnost lidských snah, marnost lásky a na všechny bez výjimky namíří Laforgue sví básnické pero s ironickou náplní. Marná touha po štěstí a lásce nachází vyznění i v antickém námětu o Panovi a nymfě Syrinx….
Uvedení básníkova díla v citlivém Zaorálkově překladu dává nám možnost poznat bohatě odstíněnou výrazovou škálu, vyrůstající z nesmírné autorovy citovosti, jeho složité nitro a marnost jeho snů, jeho sílu jít za ideálem života, dokud mu smrt nevyrazila pochodeň z ruky…