Jan Werich. Výběr z archivu ČRo a z vlastního soukromého archivu Ondřej Suchý.
Hovoří Jan Werich a Jiří Voskovec.
Vydal Supraphon 2011 (1 CD).
Obsah:
1. O přírodě
2. Millenium Judaicum Bohemicum
3. O štěstí
4. O Vydrovi a Vojtovi
5. O tajemství a údivu
6. O kontrašpionáži
7. O básníku Villonovi a Baladě z hadrů
8. Hej, pane králi!
9. Ozvěna z New Yorku
Pozn.: Supraphon pravidelně vydává archivní nahrávky s Janem Werichem, má jich již pěknou sbírku. Nyní se tvůrci kolekce opět ponořili do hlubin archivních fondů a předložili veřejnosti záznamy, které stojí za to připomenout.
Řada z nich je z anonymních, nedatovaných zdrojů, některé jsou naopak velmi přesně označeny, jako celek však opět upozorňují na tak podivuhodnou a nadprůměrnou osobnost, jakou Jan Werichy byl. Mezi nahrávkami vévodí Werichova řeč k výstavě Milenium Judaicum Bohemicum z roku 1968 z archivu Jindřicha Kučery, několik málo známých záznamů z archivu Ondřeje Suchého, z rozhlasového Gramotingltanglu pochází přemítání o kontrašpionáži a supraphonské fondy se přidaly úvahou o básníku Villonovi a následnou písní Hej, pane králi.
Bonus připomíná alter ego Jana Wericha anglickým projevem Jiřího Voskovce, jímž odpovídal na Werichův proslov k tisíciletí judaismu v Čechách. Tenká hranice mezi tragickým a komickým, elegance ducha a stále aktuální obsah je oběma intelektuálním druhům vlastní a trvale fascinující. (anotace)
:
Lit.: –pes- (= Peňás, Jiří): Nové CD Supraphonu – Jan Werich ožívá ve výškrabcích ze dna archivů. In Týden, 14. 2. 2011 (článek). – Cit.: Vydavatelství Supraphon pokračuje ve svém výlovu zvukových archivů a hledá záznamy hlasu Jan Wericha. Pod názvem Poklady z archivu vychází další CD, na němž Werich mimo jiné hovoří o tisíci letech židovství nebo oblíbeném básníkovi Villonovi.
Mezi nahrávkami na novém CD je stěžejní Werichova řeč k výstavě Milenium Judaicum Bohemicum z roku 1968 z archivu Jindřicha Kučery. Dále několik málo známých záznamů z archivu Ondřeje Suchého, přemítání o kontrašpionáži z rozhlasového Gramotingltanglu nebo úvaha o básníku Villonovi. Bonus obsahuje anglický projev Jiřího Voskovce, jímž odpovídal na Werichův proslov k tisíciletí judaismu v Čechách. Vydavatelství albem navazuje na CD Werich neznámý a loňský titul Delikatesy.
Suchý, Ondřej: Jan Werich – Poklady z archivu. In web Šemánovice, únor 2011 (článek). – Cit.: Ve druhé polovině února vydává Supraphon další CD s neznámými (anebo s téměř neznámými) nahrávkami s Janem Werichem, které s Naďou Dvorskou sestavil a ze svého archivu doplnil Ondřej Suchý.
Z bukletu: Jak se ocitají neznámé nahrávky – v tomto případě nahrávky s Janem Werichem – v soukromých archivech? Pro fanoušky-sběratele jsou dva způsoby, jak k takovým unikátním nahrávkám přijít: Šťastnou náhodou, např. nálezem v něčí pozůstalosti, anebo vlastním přičiněním – kdysi kdosi za panem Werichem přišel s magnetofonem a jeho povídání si nahrál. V prvních případech bývá obvykle těžké určit kde, kdy a při jaké příležitosti byly nahrávky pořízeny. V životě Jana Wericha nastalo koncem šedesátých let, ale především pak po celá léta sedmdesátá, nešťastné životní období, kdy se k jeho nemocem, ztěžujících mu postupně např. hraní ve filmech, přidala především zlomoc politických vládců, kteří mu upřeli možnost „provozovat národní umělectví“ (řečeno slovy samotného pana Wericha). V sedmdesátých letech začal být hlad po všem, co tento mimořádný člověk kde vyslovil, popřípadě napsal. A tak každá nahrávka s jeho vyprávěním o čemkoliv, ať už byla pořízena amatérsky či profesionálně, tajně anebo s vědomím vypravěče, začala putovat po republice a byla kopírována. Povětšinou už z kopie něčí kopie atd. Na kvalitě zvuku nezáleželo. Záleželo na obsahu oné úvahy, vzpomínky, glosy, kterou na nahrávkách námi obdivovaný umělec pronášel. A tak se k vám nyní dostávají některé nahrávky současnou technikou sice pokud možno vylepšené, ale přesto nakonec v rozdílné zvukové podobě.
Mám-li něco dodat např. k původu nahrávek O Vydrovi a Vojtovi, O tajemství a údivu a O štěstí, mohu pouze uvést, že jsem k nim přišel právě jedním z těch výše popsaných způsobů. S nahrávkou, kterou zde uvádíme pod názvy O Vydrovi a Vojtovi a O tajemství a údivu, mě začátkem osmdesátých let navštívil fotograf Boris Procházka. Přivezl svůj magnetofon, připojili jsme ho k mému Sonetu duo a já si ji musel hned přetočit, jelikož s ní majitel vzápětí odjel, aby ji mohl nechat okopírovat dalším svým kamarádům.
Snímek O štěstí pochází pro změnu ze zvukového záznamu filmového šotu, určeného pro Vlaštovku, televizní týdeník pro děti a mládež. Pořídil ho koncem šedesátých let tehdejší redaktor Vlaštovky (mj. kdysi redaktor poválečného časopisu Junák) Josef Starec, který mi ho koncem osmdesátých letech věnoval. Bohužel, oba dárci, mí dobří kamarádi, už nežijí a tak už se asi víc o původu těchto nahrávek nedovíme. Leda, že se dostanou k sluchu některého z pamětníků, který bude vědět víc a bude ochoten se o své informace podělit.
Na závěr mi ke všemu výše uvedenému zbývá dodat, že ani tentokrát, co uslyšíte na této další ze supraphonských werichovských kolekcí, určitě nebudou poslední perly a perličky, které nám tu po sobě pan Jan Werich na světě zanechal. Je stále na co se těšit!