David Laňka. Dramatizace. Režie David Laňka.
Účinkují Petr Štěpánek, Kristýna Ryška, Helena Dvořáková, Filip Antonio, Pavlína Balner, Jakub Barták, Hanuš Bor, Otakar Brousek II., Šimon Bilina, Aleš Bílík, Filip Cíl, Ladislav Cigánek, Dan Bradford, Matěj Havelka, Zbyšek Horák, Klára Issová, Vladimír Kroc, Pavel Kříž, Vojtěch Machálek, Pavel Neškudla, David Novotný, Dušan Sitek, Denis Šafařík a Marie Štípková.
Vydalo Tympanum, s. r. o., ve spolupráci s Paměť národa 3. 9. 2025 (1 CD MP3, TYM1187-0DD). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: „Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.“ Sir Nicholas Winton
V roce 1939 zorganizoval Sir Nicholas Winton záchrannou akci, během které se mu podařilo zachránit 669 českých dětí z nacisty okupovaného Československa.
Jedním ze zachráněných dětí byl také Benjamin Bedřich Abeles (1925 – 2020), americký fyzik, jehož výzkum germanium-křemíkových slitin v 60. letech 20. století ve Spojených státech vedl k vývoji technologie, používané jako zdroj elektřiny pro kosmické sondy programu Voyager. Vyrůstal v Rakousku a v Československu. V červenci 1939, ve věku 14 let, byl jako jedno z několika set židovských dětí převezen z Prahy do Londýna zásluhou humanitárního úsilí Nicholase Wintona, díky němuž tyto děti
přežily holocaust. V 15 letech pracoval jako číšník a korespondenčně studoval angličtinu, matematiku, fyziku a chemii. V 18 letech sloužil jako pozemní mechanik u 311. bombardovací perutě britského letectva (RAF). Po druhé světové válce se vzdělával v Československu a v Izraeli, kde získal doktorát z fyziky. Poté žil a pracoval jako výzkumný fyzik ve Spojených státech až do odchodu na odpočinek v roce 1995. Za své zásluhy o vědu obdržel Stuart Ballantinovu medaili a v roce 1991 byl uveden do Síně slávy vynálezců v New Jersey.
Wintonovy děti
Během devíti měsíců před vypuknutím druhé světové války bylo z Československa do Velké Británie a dalších zemí transportováno 669 dětí, většinou židovského původu. Stalo se tak téměř výhradně díky prozíravosti a energii malé skupiny lidí, jejímž organizátorem byl 29letý makléř Nicky Winton – později známý jako Sir Nicholas.
Málokdo ale ví, jaké byly osudy těchto dětí. Kdo se jich ujal po jejich příjezdu do Anglie? Co dělaly? Do jakých škol chodily? Jaký měly kontakt se svými rodinami, které zůstaly v Československu? Jak se vyvíjely jejich životy a jakou roli v nich sehrálo nejen ono přežití, ale zároveň také vykořenění z náruče rodiny?
Audiokniha vychází díky laskavé podpoře Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadačního fondu obětem holocaustu.
Sir Nicholas Winton (1909 – 2015)
Nicholasi Wintonovi vděčí za svůj život přibližně 6000 lidí. Jsou to potomci skupiny uprch-lických dětí, které v roce 1939 zachránil před nacistickou hrozbou. Byla to krátká událost v jeho životě, ale rozhodující pro ty, kterým zachránil život. Jaká byla jeho motivace? Jak ho jeho život a minulost přivedly k tomu, že byl ve svých 29 letech připraven, ochoten a scho-pen úspěšně zajistit přesun 669 převážně židovských dětí z okupovaného úze-mí Československa, aby je tak zachránil před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království?
David Laňka (1974)
Scenárista a režisér. Ve své literární tvorbě se zaměřuje především na tvorbu pro děti a řada jeho knih (například Dobrodružství Billa Madlafouska, Vítejte v Pekle!, O Ježíškovi) se stala bestsellery. Vedle toho se věnuje také filmové režii. Ve svých filmech se dotýká společen-ských témat, jako jsou násilí na ženách (Poslouchej), život s autismem (Spolu) nebo ztráta sexuální intimity (Jedna noc). Jeho posledním snímkem je Útěk, adaptace stejnojmenné kni-hy legendárního Oty Hofmana. Aktivní je také na poli audioknih.
Lit.: Růžičková, Iva: Kým byly Wintonovy děti? In web Naposlech.cz, 25. 11. 2025 (článek). – Cit.: Zatímco osobnost a činy Nicholase Wintona jsou všeobecně známé, osudy dětí, které zachránil před deportací, nikoliv. Změnit se to rozhodla autorka námětu série Wintonovy děti Monika Oweyssi, ředitelka vydavatelství Tympanum, která přizvala naši redakci k nahlédnutí do procesu natáčení. To se odehrávala jak klasickým způsobem ve studiu, tak s využitím ruchů v exteriéru a záměrem zvukově napodobit co nejvěrněji děj.
Křest prvního dílu série, který pojednával o vědci Benjaminu Abelesovi, proběhl 23. září přímo na Hlavním nádraží, odkud vlaky s cílem Velká Británie vyjížděly. Benjamin Abeles má od roku 1991 své čestné místo v Síni slávy vynálezců v New Jersey, a to za zásadní přispění k vynálezu umožňujícímu zdroj elektřiny pro kosmické sondy programu Voyager. Jeho postavu hrál Petr Štěpánek.
O dva týdny později se sešli režisér a scenárista David Laňka s herci v první natáčecí den druhého dílu, který pojednává o odbojáři, politologovi a diplomatovi Otto Pickovi, který řadu let působil jako ředitel československého vysílání rádia Svobodná Evropa. Tento tutul nedávno vyšel od názvem Wintonovy děti – Otto Pick.
Obě vícehlasé dramatizace o necelých dvou hodinách jsou prvními z nové edice vydavatelství Tympanum s názvem NAVZDORY. Monika Oweyssi o tomto záměru hovořila s Davidem Laňkou poprvé na počátku loňského roku. Celý projekt vyžadoval mnoho času stráveného rešeršemi života obou osobností, mimo jiné za podpory archivu Post Bellum. V plánu je vydávat v následujících dvou letech vždy dvě audiodíla zpracovávající osudy Wintonových dětí ročně.
Scenárista a režisér David Laňka ke své motivaci pracovat na těchto audiodramatech uvedl: „Přitahují mě osudy lidí, kteří dokázali něco dobrého navzdory překážkám.“ Ze vznikající edice NAVZDORY dýchá poselství, že konání dobra způsobuje řetězově další dobré události a rozhodnutí prospívat druhým. Snad i proto David Laňka působí jako člověk s nezdolným optimismem. Je tím druhem režiséra, který nelpí na každém svém napsaném slově a ochotně vychází vstříc hercům tak, aby jejich repliky pro ně byly přirozené.
Sedmašedesát stran scénáře o zásadních okamžicích života Otto Picka obsahuje množství obrazů, které se zvukově snímají v nejrůznějších prostředích tak, aby celkový výsledek působil co nejautentičtěji. Proto musel před vlastním dialogem v exteriéru vyběhnout do schodů Ivan Řezáč, který hraje politologa a Pickova známého. V titulní roli uslyšíte Jaromíra Medunu, kterému v jedné ze scén sekunduje Hanuš Bor v roli Pavla Pecháčka, někdejšího ředitele Svobodné Evropy. Pro větší srozumitelnost připsal David Laňka při znázornění konference, která se skutečně odehrála, roli moderátora. V ní si zahrál sám sebe Pavel Navrátil, který podobnou službu prokázal pětidílnému Laňkovu audioseriálu Já, vrah, vítězné audioknize roku 2022 v kategorii dramatizace.
V jiné ze scén figurovala Margaret Thatcherová, kterou do prostor vydavatelství Tympanum, kde interiérové scény vznikaly, přišla zahrát Taťjana Medvecká, pro níž to je vlastně už třetí příležitost, kdy si zahrála britskou premiérku. Stává se jí v představení Audience ve Stavovském divadle a jejím hlasem zároveň promlouvá v českém dabingu herečka Gillian Anderson v populárním britském seriálu Koruna.
Pro lepší představu rozhovoru Thatcher s Pickem vyžadovaly režijní pokyny prostředí, v němž se zvukově rozléhají jak zvuky premiérčiných rozhodných kroků po parketách, tak Pickovo gesto nesouhlasu, totiž velkolepé prásknutí dveřmi…