Ivan Sergejevič Turgeněv. Básně v próze. Překlad Karolina Dušková. Hudba Lubomír Poživil, hrají Jiří Boušek (flétna), Rudolf Lojda (violoncello).
Účinkují Jaroslava Adamová, František Němec a Jiří Hanák.
Nahrávka dokončena 10. 9. 1981 (Lucerna). Vydal Supraphon v roce 1982 (1 LP, Su 1218 0459). Reedice Supraphonline, 3. 1. 2020 (MP3).
Pozn.: Z komentáře Miloslava Jedličky k původnímu LP albu 1218 0459 „Poslední schůzka“ s básněmi v próze Ivana Sergejeviče Turgeněva vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Básněmi v próze vyvrcholila a uzavřela se tvorba Ivana Sergejeviče Turgeněva.
…Básně v próze navázaly na Turgeněvovu pozdní novelistiku s jejím stupňovaným sklonem k lyrismu a iracionalitě. Těžká trýznivá choroba a blízkost smrti je poznamenaly hlubokým pesimismem a sociálně filozofickou skepsí. Zároveň se však spisovatel v těchto krátkých lyricko-reflexivních textech psaných rytmizovanou prózou vracel k oblíbeným motivům a myšlenkám z dřívějších let, v nichž zaznívají světlejší tóny, jeho obdiv k mravní a duchovní síle člověka, víra v umění a moc krásy v přírodě i lidech….
Turgeněvovy Básně v próze se setkávaly od doby svého uveřejnění s příznivým ohlasem. Mnozí chválili „bohatství obsahu, energii a hloubku myšlenek“, „svěží a mladě zdravý cit“; všeobecného uznání se dostalo jejich uměleckým přednostem, skvostné ruštině, rozeznívající kvality zvukové a rytmické, vytříbenosti stylu, noblese výrazu. Turgeněv se svými Básněmi v próze zapsal mezi průkopníky a mistry tohoto náročného literárního žánru v ruské literatuře i v měřítku evropském.