Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 12. 2019

Žena filmového kritika (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:44

Žena filmového kritika - CD mp3Anonym. Kompletní audiokniha. Ilustrace Toy_Box. Režie Petr Gojda.

Čte Iva Pazderková.

Natočeno 2019. Vydalo Euromedia Group – Listen, listopad 2019 (1 CD MP3, EAN 8596434002083; celková délka 2 hod. 38 min.).

Pozn.: Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě), jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití ženy se zvláštním druhem muže: filmovým kritikem. Texty svými ilustracemi doprovodila umělkyně vystupující pod pseudonymem Toy_Box, pozoruhodná autorka komiksů, výtvarnice a malířka. (anotace)

Lit.: Smolíková, Klára: Jednohubka pro náročného filmového diváka. In web Naposlech.cz, 15. 12. 2019 (recenze). – Cit.: Pryč jsou doby románů v dopisech. Nastal čas knih facebookových statusů! Na takové představě není nic překvapivého a Žena filmového kritika si dokonce ani nepřipíše prvenství za knižní vydání textů, které prověřil zájem fanoušků na sociálních sítích. Z obvyklých zvyklostí už vybočuje, že audiokniha vychází v těsném závěsu za knihou. Pod nahrávkou je podepsán nakladatelský dům Euromedia Group, jenž loni koupil tři menší nakladatelství včetně Listenu.

Listen se za dvacetiletou existenci vyprofilovalo jako nakladatelství orientované na povídkové soubory, do kterých přispívají tuzemští spisovatelé. Nápad oslovit populární facebookovou přispěvatelku, navíc ověnčenou nominací na blog roku v soutěži Magnesia Litera, se tím pádem nejeví jako krok stranou. Publikaci zdobí ilustrace talentované Toy_Box a rozvolněná grafická úprava připomíná deníčkové zápisky. Nevysoký počet normostran je tak umně zamaskován. V audioknižním podání rozsah nemilosrdně ohlašuje stopáž, a ta s bídou dosahuje dvou a půl hodiny poslechu. Tím se částečně vysvětluje rychlost, se kterou byla kniha nahrána.

Zvukové knihy koneckonců také disponují způsoby, jak text trochu přifouknout. Když se kupříkladu nemusí šetřit na délce hudebních znělek, mohl se Zdeněk Dočekal rozmáchnout a dodat nahrávce šmrnc živého kabaretního vystoupení. Posluchač pak nutně očekává, že po takovém entrée vstoupí do světla reflektorů, v tomto případě do zvukově izolované nahrávací kabiny, hvězda. A ono jo!

Četby se ujala herečka Iva Pazderková, ostřílená stand-upistka, která si obdivné, zoufalé a nejčastěji sarkastické výkřiky ženy filmového kritika namazala na chleba a s chutí se do nich zakousla. Publiku myšlenkové pochody manželky muže, jenž by chtěl otáčet kormidlem filmové percepce, recepce, ba i responze, naservíruje s takovou bravurou, že jediná hláška nezapadne.

Možná pochybujete o připravenosti recenzentky, když ani v jednom z předchozích odstavců nezmínila jméno spisovatelky. Mohu vás ujistit, že není kam spěchat. Autorka, kterou je fiktivní (a dost možná i skutečná) manželka filmového kritika, se rozhodla setrvat v utajení. Přesto zřejmě poskytuje dost indicií k tomu, aby se člověk v malém českém filmově teoretickém rybníčku porozhlédl a hledanou osobu našel. Stačí sestrojit kružnici nad přeponou, tedy nad osobou Kamila Fily. Proč to však dělat?

Zastřená identita umožňuje glosovat tři roky života po boku filmového kritika s nadsázkou, do které se mísí intelektuální rafinovanost se zoufalostí současných vzdělaných žen. Tak rády by milovaly, obdivovaly a opečovávaly svého skvělého muže a živitele, leč svět se změnil. Kdyby si místo dětí pořídily permanentku do fitka a místo žehlení v klidu sesumírovaly své myšlenky, nemusely by se spokojit se smolením krátkých statusů na sociální sítě. Opřely by se do sepsání obsáhlých teoretických traktátů a ty by pak v padnoucím kostýmku prezentovaly na zahraničních konferencích.

Buďme rády, že si zásluhou režiséra Petra Gojdy můžeme k pečení sedmi druhů vánočního cukroví nebo jiné podobně zásadní činnosti pustit tuhle svěží jednohubku. Zásadnější literární útvar z ní bohužel nevykvete, to ale nevadí. Při zaposlouchání by jen hrozilo, že spálíme další plech. Pazderková se dobře poslouchá, umí postřehy vypointovat a dodat jim autenticitu, takže audioknihu směle doporučuji i mužským posluchačům. Možná titul nepřežije do další zimy, jenže kdo by plánoval dál než do dalšího festivalu v Cannes?

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress