Robert Bloch. Kompletní audiokniha. Překlad Lumír Mikulka. Režie Michal Bureš.
Čte Kajetán Písařovic.
Natočeno 2019. Vydal OneHotBook, září 2019 (1 CD MP3, katalogové č. AK275; EAN: 8594169482750; celková délka nahrávky 4 hodiny 53 minuty).
Pozn.: „Každý se občas trochu zblázní.“
Mary Craneové připadá, že jí život utíká mezi prsty – než se jí v rukou ocitne značná finanční částka, s níž by mohla pomoci svému milému a začít znovu. Na útěku s penězi ji však dostihne bouřka i únava. Z bloudění ji vysvobodí osamělý motel, který vede stydlivý, na první pohled neškodný brýlatý tlouštík Norman Bates, jenž žije se svou nemocnou matkou ve starém domě poblíž. Jenže tohle není příběh o splněných snech, nýbrž noční můra…
Robert Bloch (1917-1994)
Narodil se v Chicagu, ale vyrostl a studoval v Maywoodu a na univerzitě v Milwaukee. V sedmnácti letech prodal do časopisu Weird Tales svou první povídku. Jeho románovým debutem byl Šátek (The Scarf, 1947), v němž podobně jako ve svém nejslavnějším díle popsal myšlení psychopata, jehož zálibou je vraždění žen. Proslulost mu zajistilo filmové zpracování thrilleru Psycho (1959), které režíroval Alfred Hitchcock s Anthonym Perkinsem v hlavní roli, díky čemuž získal spisovatel místo scenáristy v Hollywoodu. Za celý svůj život napsal na 400 povídek, 20 románů a několik desítek scénářů, z nichž některé rozpracoval do románové podoby. Je známý také díky svým fantastickým a hororovým prózám (za povídku Vlak do pekla obdržel roku 1959 cenu Hugo). Románem Podivný věk (Strange Eons, 1978) se zařadil též mezi Lovecraftovy pokračovatele.
Kajetán Písařovic (* 1982)
Po studiu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě působil a stále působí na mnoha scénách po celé republice, např. v Divadle Petra Bezruče, Těšínském divadle, Divadle Komedie, Divadle na Zábradlí, Divadle Minor či ve Švandově divadle a dalších. V současnosti účinkuje v představeních souboru Venuše ve Švehlovce a v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Na televizní obrazovce se objevil ve snímcích Jan Hus či Zádušní oběť a dále v seriálech Nováci, Pojišťovna štěstí, Až po uši a Pustina. Často spolupracuje s rozhlasem.
Lit.: Tarnovský, Marek: Psycho je v Písařovicově podání pěkné psycho. In web Naposlech.cz, 4. 9. 2019 (recenze). – Cit.: Plodného chicagského průkopníka psychologických thrillerů Roberta Blocha bezesporu celosvětově proslavila až adaptace jeho jedenáctého románu Psycho. Právě po něm totiž bezprostředně po vydání v roce 1959 sáhl Alfred Hitchcock a s lehkými úpravami text převedl na filmové plátno natolik mistrně, že se ze žánrového filmu stala neodmyslitelná součást zlatého fondu světové kinematografie. Nicméně je třeba zdůraznit, že v nevyrovnané tvorbě Roberta Blocha tvoří právě tento nepříliš rozsáhlý, zato nesmírně „výživný“ psychologický thriller drobný klenot, jehož kvalitě se předtím i potom přiblížil jen zřídka.
Snad až na hororové kulisy a některé rekvizity Psycho rozhodně není hororem, ale čímsi mnohem hodnotnějším – totiž napínavým, ale fakticky zcela přesným literárním zpracováním jedné vzácné, nicméně fascinující poruchy osobnosti. Vždyť jak jinak označit stav, kdy člověk žije život několika lidí, aniž by to sám tušil? Bloch se – nikoli jako jediný – nechal inspirovat skutečným případem sériového vraha minimálně patnácti žen Edwarda Geina, což v textu řadou náznaků a záměrných paralel důvtipně přiznává a Geinův případ na konci knihy dokonce zmiňuje.
Psycho dostalo do hledáčku audioknižní vydavatelství OneHotBook, jež nejnovější překlad Lumíra Mikulky vydaný v roce 2014 nakladatelstvím Baronet svěřilo do péče zkušeného režiséra Michala Bureše. Ten si jako interpreta vybral donedávna téměř neznámého Kajetána Písařovice a nechal ho celou knihu zahrát. Snad jen úvodní informace působí civilně, všechny pasáže interpret přizpůsobuje charakteru a momentálnímu rozpoložení jednotlivých postav, které v nich dominují. Nejsilněji a nejjistěji Písařovic působí v kapitolách věnovaných samotnému Batesovi, což je v kontextu knihy zcela přirozené. Avšak ani ostatním postavám znamenitý herec nezůstává nic dlužen a například scéna, v níž Lily prohledává Batesův dům, zahraná rozechvělým, žensky intonujícím hlasem, patří k vrcholným okamžikům poslechu. Písařovic se pranic nebojí žádné techniky či hereckého prostředku, jimiž by umocnil atmosféru a posluchači nezbývá než před ním smeknout pomyslný klobouk.
Dovolím si tvrdit, že s pečlivě vybraným zvukovým a hudebním doprovodem, který do audioknihy zapadl jako pověstný poslední dílek puzzle, a perfektně zvládnutou postprodukcí vzniklo díky duu Bureš-Písařovic unikátní umělecké dílo, které posluchači bezmála pět hodin nedovolí odtrhnout uši od reproduktorů či sejmout sluchátka z dozajista spokojených uší.