Karel Poláček. Audiokniha. Ilustrace Tomski & Polanski. Hrají Petr Berki (klavír) a Karolína Škápíková (housle). Zvuk Karolína Škápíková. Režie Jitka Škápíková.
Čte Jan Zadražil.
Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (1 CD MP3, AK 115, EAN 8594169481159).
Pozn.: My hoši, co spolu chodíme, prožíváme všelijaká dobrodružství…
Oblíbené příhody Petra Bajzy i jeho kamarádů Čeňka Jirsáka, Tondy Bejvala, Edy Kemlinka a Pepka Zilvara ve zbrusu nové, vpravdě rošťácké audioknize! Syn majitele koloniálu se smíšeným zbožím na prvorepublikovém maloměstě vypráví o tom, co zažívá se svými čtyřmi kamarády. Mezitím dělá naschvály služce Kristýně (zvané Rampepurda, neboť pochází se vsi Rampuše), dobírá si boubelatého Otakárka Soumara z bohaté, obchodnické rodiny, tropí si legraci ze staromilce pana Fajsta a pokukuje po cukrářovic dceři Kristýně, za což se mu ostatní kluci smějí. Významnou událostí v Petrově životě je příjezd cirkusu, neboť se musí začít chovat slušně, aby se směl podívat na představení. Pak ale onemocní spálou a během horečnatého blouznění se mu zdá o velkolepé výpravě do Indie.
Karel Poláček (1892-1945)
Patřil do okruhu autorů kolem Lidových novin, se kterými od roku 1922 soustavně spolupracoval. Psal sloupky a fejetony a působil i jako soudní zpravodaj. Roku 1939 z nich musel z rasových důvodů odejít a nesměl publikovat. V roce 1943 nastoupil do transportu do koncentračního tábora v Terezíně, rok poté do Osvětimi, odkud se už nevrátil. Ve svých románech a povídkách odhaluje hloupost a malost českého člověka. Mistrně se mu to podařilo v nedokončeném románovém cyklu, ale hlavně v humoristické knize Bylo nás pět, který napsal těsně před transportem do Terezína. Na maloměsto se v něm dívá očima dítěte, přičemž veškeré dění popisuje i jazykem tehdejších chlapců – tedy kombinací hovorového jazyka, obratů z dobrodružné četby a slohu školních prací.
Jan Zadražil (* 1975)
Absolvent Státní konzervatoře v Praze působil v řadě pražských i mimopražských divadel (např. Divadlo na Vinohradech, Divadlo Na Fidlovačce, F. X. Šaldy v Liberci, Pod Palmovkou, Jihočeské divadlo, Švandovo divadlo, Ta Fantastika) a dosud hostuje v dalších (Divadlo Company.cz, Veselé skoky, Husa na provázku, Divadlo v Řeznické, Divadlo Viola, Divadlo v Celetné…). Účinkoval rovněž v několika televizních filmech (Nepodepsaný knoflík, Sněžná noc, Bludičky), v seriálech (Manželská tonutí, Zdivočelá země, Rodinná pouta/Velmi křehké vztahy, Přešlapy, Cesty domů) a také v celovečerních snímcích (Vy nám taky, šéfe, Proměny, Zemský ráj to napohled, Labyrint). Hraje též v kapele Moje řeč.
Lit.: Fajmon, Kamil: My hoši, už třikrát spolu mluvíme. In web Naposlech, 28. 11. 2016 (recenze). – Cit.: Příhody Petra Bajzy, Tondy Bejvala, Édy Kemlinka a dalších postav oslovily už několik generací čtenářů a posluchačů. Pouhých sedm let po vydání knihy, přesněji od listopadu 1953 do 11. března 1954, měla na tehdejším Národním okruhu Praha premiéru dnes již legendární četba na pokračování Bylo nás pět v neopakovatelné interpretaci Františka Filipovského. Od té doby byla mnohokrát rozhlasem reprízována a není divu – láskyplné hercovo podání, v němž se dokázal dokonale převtělit do myšlení malého kluka a barvitě a osobitě vykreslit i ta nejzadnější zákoutí dětské dušičky, si neustále získává nové příznivce. O to smutnější je skutečnost, že tato nahrávka sice byla Supraphonem několikrát reedována, avšak ani poslední čtyřdiskové vydání, i přes horlivé ujišťování vydavatele slibující nekrácenou verzi, nenabídlo její kompletní záznam. Na ten tedy zákazníci marně čekají už více než šedesát let.
Titul navíc doprovází nápaditá a bohatá hudební složka. Vedle indických motivů, které dokreslují prostředí, ve kterém se Bajza ocitl při spálovém onemocnění, je to bohatá škála veselých melodií a variací na lidové písně v doprovodu klavíru a houslí. Několik hochů, kteří spolu mluví, se totiž učí hrát na housle, a právě odkazy na lidové písně se v Poláčkově knize často objevují. Jejich zastoupení v audioknize představuje ukázky toho, co se děti učí při hraní na hudební nástroj a jak to na takové hodině může znít, a zároveň zde fungují i jako Bajzův trest. Dodejme, že na klavír hrál Petr Berki a houslových partů se ujala Karolína Škápíková – zvukařka audioknihy a dcera režisérky.
Drobnou vadu na kráse jinak perfektně zrealizované zvukové knihy tvoří určitá nedůslednost v rozdělení kapitol do jednotlivých souborů. Režisérka na mnoha místech zcela správně a logicky spojila několik dějově na sebe navazujících epizod dohromady a to buď hudebním předělem či hercovou intonací, při konečné úpravě nahrávky však bohužel také několikrát došlo k chybnému sloučení dvou nesouvisejících kapitol do jedné stopy a v jednom případě je začátek nového příběhu součástí již skončeného. Tyto nedostatky však nemohou v žádném případě odradit od poslechu, nechť jsou ale doporučením pro pečlivější závěrečné úpravy jinak hotového díla.
Bylo nás pět v podání Jana Zadražila má ambici oslovit i tu skupinu posluchačů, kteří považují knihu pouze za povinnou součást školní docházky, a jistě si najde cestu jak k dětem, tak i k jejich rodičům.