Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 9. 2016

Bezprostředně (1989?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 18:02

Jiřina Axmanová. Verše. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno v roce 1989 (?). Premiéra (?) 28. 2. 1989 (Vltava, 15:30 – 15:45 h.) v cyklu Moderní poezie.

19. 9. 2016

Vichr nezastavíš (1989?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:56

Eva Joenpeltová. Ukázky ze stejnojmenného románu finské spisovatelky. Překlad Jan Petr Velkoborský. Připravila Ladislava Kettnerová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Rudolf Jelínek, Bohumila Dolejšová a Kateřina Frýbová.

Natočeno v roce 1989 (?). Premiéra (?) 7. 12. 1989 (Vltava, 13:00 – 14:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Dobrodruh (1989?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:45

Petrus Borel. Verše francouzského romantika přeložil a pořad připravil Jindřich Pokorný.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 27. 2. 1989 (Vltava, 20:00 – 20:30 h) v cyklu Klenotnice klasické poezie.

Poklesky a úsměvy – Literární kabaret o zvířatech (1989?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 9:39

Připravil Jiří Vondráček. Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Režie Petr Obdržálek.

Účinkují Rudolf Hušínský I., Jiří Šrámek, Oscar Gottlieb, Jaroslava Obermaierová, Jiří Štěpnička, Petr Pospíchal, Saskia Burešová, Soňa Novotná, Luba Skořepová, Vlastimil Bedrna, Zlata Adamovská, Drahoslava Landsmanová, Renáta Doležalová, Jiří Císler, Petr Nárožný, Pavlína Mourková, Ladislav Županič, Alois Švehlík, Pavel Trávníček a Marie Poláková.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 27. 2. 1989 (Vltava, 15:00 – 15:55 h.).

Lyrické krystaly (1989)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 8:38

Z hebrejsko-španělských lidových písní vybral a ze španělštiny přeložil Josef Forbelský. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jorga Kotrbová a Boris Rösner.

Natočeno 1989. Premiéra 27. 2. 1989 (Praha, 22:15 – 22:30 h.) v cyklu Chvíle pro verš a hudbu.

16. 9. 2016

Lakuna (2016)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:49

Barbara Kingsolverová. Barvitý román lze číst jako historickou fresku první poloviny dvacátého století, studii formování politického vědomí moderní Ameriky, anebo jako dojemný příběh obyčejného člověka ve víru politických událostí. Připravila Petra Hynčíková. Překlad Simoneta Dembická. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Martin Stránský a Jana Kubátová.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 25. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Americký rok a Schůzky s literaturou.

 

Malý dům mizeronský (2016)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:47

Jiří Voskovec a Josef Topol. Literárně-hudební pásmo z korespondence Jiřího Voskovce a Josefa Topola. Připravil Petr Adámek. Hudební spolupráce Wanda Dobrovská. Použitá hudba Jaroslav Ježek /skladba Tmavomodrý svět/, Christoph Willibald Gluck, George Gershwin, John Dowland a Louis Armstrong /spiritual Gow down Moses/. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jan Hartl, Ladislav Frej a Petr Gojda.

Natočeno 2016. Premiéra 25. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Americký rok a Souzvuk. Repríza 30. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Adámek, Petr: Malý dům mizeronský. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2016, s. 5 (článek).

Kavárny (2016)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:50

Jiří Dynka. Listování ve stejnojmenné básnické sbírce. Připravil Igor Fic. Režie Petr Gojda.

Účinkují Petr Gojda a Karel Dobrý.

Natočeno 2016. Premiéra 24. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h) v cyklu Svět poezie. Repríza 31. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:10 h.; 16 min.) v cyklu Kavárenský Silvestr na Vltavě 2017.

 

Sladké je žít – Sivý křik (2008?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:45

Robert Fajkus. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Verše ze sbírky Sivý křik recituje Jan Vlasák. Skladby Martina Kratochvíla vybral Vladimír Truc. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno 2008 (?). Premiéra (?) 8. 3. 2008 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 24. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h) v cyklu Jazzový podvečer; 24. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h) v cyklu Jazzový podvečer.

 

15. 9. 2016

Páteční večer – Posedlosti Arnošta Goldflama (2016)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 15:19

K 70. narozeninám spisovatele, dramatika, režiséra a herce (* 22. září 1946). Kromě ukázek z archivu zazní dvě nové Goldflamovy povídky. Večerem provází Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Miloslav Maršálek a Martin Sláma.

Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 23. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).

Rozhovor k pořadu

Lit.: Němec, Ivan: Já hledám štěstí léta dlouhá… In Týdeník Rozhlas 2016 (recenze). – Cit.:

goldflam recenze

Lit.: Blažejovská, Alena: Posedlosti Arnošta Goldflama. In Facebook, 21. 9. 2016 (článek). – Cit.:Páteční večer (23. 9. ve 20.00 hod. na stanici Český rozhlas Vltava) k sedmdesátým narozeninám spisovatele a divadelníka Arnošta Goldflama (nar. 22. září 1946). Kromě ukázek z archivu zazní dvě nové Goldflamovy povídky. Pořadem provází rozhovor, který připravila autorka pořadu Alena Blažejovská. (…)

Páteční večer přinese mj. úryvky z rozhlasové hry Arnošta Goldflama Budou vyvoláni jménem. Tato brněnská inscenace v režii Jana Antonína Pitínského a dramaturgii Tomáše Sedláčka získala v roce 1999 prestižní ocenění Prix Bohemia Radio. Goldflamovy scénáře pro rozhlas zůstaly zatím stranou, pokud jde o souborné publikování jeho dramatických textů v brněnském nakladatelství Větrné mlýny. V roce 2010 tam vyšla první část jeho díla, obsahující i bibliografii, a to pod názvem Písek a jiné kousky. V novém, a v pořadí tedy druhém, svazku Horror a další hrůzy píše v jedné z úvodních studií Jiří Holý, že Arnošt Goldflam je jedním z mála současných českých autorů, kteří se hlásí ke svým židovským kořenům, a poměrně často zpracovává židovské motivy. Holý upozorňuje, že „mezi autory, kteří na Goldflama působili, patřil Franz Kafka (adaptace děl Proces, Proměna, Ortel), Joseph Roth (Hotel Savoy), Franz Werfel (Dům radosti, dům smutku) a zejména Karel Poláček. Poláčka Goldflam nepovažoval jenom za humoristu, ale i za velkého sebeironika, v jehož fikčním světě se mísí bizarní situace, smutek, trapnost a vážnost. Goldflam stejně jako Poláček dokáže jazykovým gestem vystihnout vnitřní svět postavy, snahu o důstojnost, banalitu a také nebezpečí manipulace s jazykem, která bývá počátkem manipulace s lidmi. Ovšem zatímco Poláček zůstává u uměřeného mimetického realismu, Goldflamův svět míří také k nadsázce a fantastice.“ V Pátečním večeru o tom bude svědčit i zvuková ukázka z divadelní hry Arnošta Goldflama Doma u Hitlerů v podání brněnského HaDivadla a krátká povídka Bylo nebylo, kdoví, v níž autor Hitlerův život situoval do Brna a postavil do paradoxních souvislostí. Dále zazní Goldflamovy večerníčky, které se vysílaly na stanici Český rozhlas Dvojka v cyklu Hajaja: Tatínek a strašlivé Brno a Tatínek a divadlo. V závěru pořadu přečte Arnošt Goldflam v premiéře zkrácenou verzi své povídky Posedlost.
Lit.: anonym (= Blažejovská, Alena): Posedlosti Arnošta Goldflama. Spisovatel, dramatik a režisér slaví 70. narozeniny. In web ČRo 3 Vltava, 22. 9. 2016 (článek). – Cit.: Páteční večer přinese mj. úryvky z rozhlasové hry Arnošta Goldflama (*22. září 1946) Budou vyvoláni jménem. Tato brněnská inscenace v režii Jana Antonína Pitínského a dramaturgii Tomáše Sedláčka získala v roce 1999 prestižní ocenění Prix Bohemia Radio.Vysíláme 23. září ve 20:00.Goldflamovy scénáře pro rozhlas zůstaly zatím stranou, pokud jde o souborné publikování jeho dramatických textů v brněnském nakladatelství Větrné mlýny. V roce 2010 tam vyšla první část jeho díla, obsahující i bibliografii, a to pod názvem Písek a jiné kousky. V novém, a v pořadí tedy druhém, svazku Horror a další hrůzy píše v jedné z úvodních studií Jiří Holý, že Arnošt Goldflam je jedním z mála současných českých autorů, kteří se hlásí ke svým židovským kořenům, a poměrně často zpracovává židovské motivy.Holý upozorňuje, že „mezi autory, kteří na Goldflama působili, patřil Franz Kafka (adaptace děl Proces, Proměna, Ortel), Joseph Roth (Hotel Savoy), Franz Werfel (Dům radosti, dům smutku) a zejména Karel Poláček. Poláčka Goldflam nepovažoval jenom za humoristu, ale i za velkého sebeironika, v jehož fikčním světě se mísí bizarní situace, smutek, trapnost a vážnost. Goldflam stejně jako Poláček dokáže jazykovým gestem vystihnout vnitřní svět postavy, snahu o důstojnost, banalitu a také nebezpečí manipulace s jazykem, která bývá počátkem manipulace s lidmi.

Ovšem zatímco Poláček zůstává u uměřeného mimetického realismu, Goldflamův svět míří také k nadsázce a fantastice.“ V Pátečním večeru o tom bude svědčit i zvuková ukázka z divadelní hry Arnošta Goldflama Doma u Hitlerů v podání brněnského HaDivadla a krátká povídka Bylo nebylo, kdoví, v níž autor Hitlerův život situoval do Brna a postavil do paradoxních souvislostí. Dále zazní Goldflamovy večerníčky, které se vysílaly na stanici Český rozhlas Dvojka v cyklu Hajaja: Tatínek a strašlivé Brno a Tatínek a divadlo. V závěru pořadu přečte Arnošt Goldflam v premiéře zkrácenou verzi své povídky Posedlost.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress