Vyprávění o českém cestovateli Aloisu Topičovi. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 4. 7. 1989 v cyklu Prázdniny na Vltavě (Vltava, 9:15 – 10:20 h.).
Vyprávění o českém cestovateli Aloisu Topičovi. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 4. 7. 1989 v cyklu Prázdniny na Vltavě (Vltava, 9:15 – 10:20 h.).
Z poezie balkánských Romů přeložil a pořad připravil Ivan Wernisch. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Daniela Kolářová, Ilona Svobodová, Boris Rösner a Miroslav Masopust.
Natočeno 1989. Premiéra 3. 7. 1989 (Vltava, 19:55 – 20:30 h.) v cyklu Klenotnice klasické poezie.
Připravil Vlastimil Vavřín. Hudební spolupráce Martin Jonák. Režie Petr Obdržálek.
Účinkují Rudolf Hrušínský, Dalimil Klapka, Jan Přeučil, Miroslav Vladyka, Jaroslav Kepka, Monika Žáková, Miroslav Moravec, Luděk Kopřiva, Jiří Adamíra, Jiří Bruder, Josef Somr, Luba Skořepová, Jiří Císler, Vlastimil Bedrna, Darek Vostřel, Uršula Kluková a Jitka Baudyšová.
Natočeno 1989. Premiéra 3. 7. 1989 (Vltava, 15:00 – 15:55 h.).
Vyprávění o českém cestovateli Václavu Vratislavovi z Mitrovic. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 3. 7. 1989 v cyklu Prázdniny na Vltavě (Vltava, 9:15 – 10:20 h.).
Jaroslav Vrchlický. Hudba Zdeněk Fibich. Režie Josef Melč.
Účinkují Pavel Soukup a Martin Velda.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 3. 7. 1989 (Praha, 22:15 – 22:30 h.) v cyklu Chvíle pro verš a hudbu.
Marie Ebnerová z Eschenbachu. Pořad k 100. výročí úmrtí německy píšící spisovatelky, která byla úzce spjata s Moravou. Do zámku v jejích rodných Zdislavicích a k rodinné hrobce se vypravily autorky pořadu Eleonora Jeřábková a Alena Blažejovská. Zazní ukázky ze spisovatelčina díla a z deníků, které jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně.
Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 4. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Pozn.: V roce 2016 si připomínáme své výročí úmrtí spisovatelky, která sice psala v jazyce německém, větší část života však trávila na Moravě – Marie von Ebner-Eschenbachové. V neděli 4. prosince jsou jí věnovány rozhlasové Schůzky s literaturou. O autorce píše v Týdeníku Rozhlas autorka pořadu Eleonora Jeřábková. (anotace)
Lit.: Šedová, Alena: K rozhlasu. Česko-rakouská symbióza. In Týdeník Rozhlas 7/2017 (ohlas posluchačky). – Cit.:
Lit.: Jeřábková, Eleonora: Nalaďte si: Nemít žádné předsudky – Podmínka lásky k bližnímu. In Týdeník Rozhlas 48/2016 /21. 11. 2016/ (článek). – Cit.:
V roce 2016 si připomínáme sté výročí úmrtí spisovatelky, která sice psala v jazyce německém, větší část svého života však trávila na Moravě. Je to výročí spisovatelky, která nevystudovala žádnou vysokou školu, a přesto získala čestný doktorát na Vídeňské univerzitě.
Spisovatelky šlechtického původu, která neměla nikdy zapotřebí vydělávat si peníze fyzickou prací, a přesto se vyučila hodinářkou. Manželky učitele na rakouské vojenské akademii, která přes jeho protesty psala divadelní hry a sklízela potupnou kritiku snad veškerého tisku Rakouska-Uherska. Autorky dnes snad skoro zcela zapomenuté, která byla v roce 1911 nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Ano, míníme Marii von Ebner-Eschenbachovou, jejíž roky narození a úmrtí 1830 a 1916 jsou stejné jako roky císaře Františka Josefa I.
Tato dáma, jíž jsou věnovány první prosincové Schůzky s literaturou na Vltavě, však stojí národům a obyvatelům monarchie blíže než její císař. Byla totiž rozená Dubská, pocházela z otcovy strany z významné prastaré české šlechty, z matčiny strany byla Němka. Výchova v raném dětství byla veskrze ovlivněna moravskými chůvami a vůbec moravským venkovem okolí zámku Zdislavice. Pozdější její přátelé byli především židovští obyvatelé monarchie a právě jejich vliv jí dodával sílu pokračovat přes protesty většiny Mariiných rodinných příslušníků v psaní divadelních her, povídek, novel, parabol a aforismů.
Počátky literární kariéry představují především hry historické, skutečného úspěchu se dočkala pouze hra ze života Friedricha Schillera Doktor Ritter, její společensko-kritické hry ze současnosti jako Fialky, Lesní dívka a další už byly pro soudobé publikum a kritiku příliš odvážné. Neznámá baronka ze Zdislavic si dovolila kritizovat nešvary vznešených. A rodina se bouřila. Bylo sice zvykem trávit večery ve Vídni, kde Dubští a Eschenbachové pobývali v zimním období, v divadle, ale pouze jako diváci.
Tlak na Marii byl silný, vzdává se tedy divadla a zaměřuje se spíše na prózu. A s ní přichází nečekaný úspěch. Několikrát vycházejí především v Berlíně autorčiny sebrané spisy, aforismy dorazí až do Ameriky. Obecní dítě, Božena, Lotka hodinářka, Mašlánova žena, Krajský lékař, to je jen pár úspěšných titulů z jejího rozsáhlého díla. Autorka nepohrdá žádnou společenskou vrstvou, její hrdinové jsou muži či ženy, představitelé prostého lidu, umělců, vědců, šlechticů. Všichni jsou si v jejím díle rovni tím, že jsou především skutečnými lidmi. Znalá již z přednášek Sigmunda Freuda psychologie a psychoanalýzy, dává svým postavám skutečnou lidskou tvář.
Své práci (psaní) se věnuje skoro denně, vede bohatý společenský život, sama bezdětná, pečuje o vzdělání dětí svých sourozenců a prakticky denně vede zápis o své tvorbě, počasí, nemocech, rodinných problémech, společenské a politické situaci. Její deníky jsou záznamem období od roku 1863 až do posledního dne před smrtí.
Většina z těchto deníků je uložena v Moravském zemském archivu v Brně a byla letos prohlášena za kulturní archivní památku. V roce stého výročí úmrtí spisovatelky vyšly i některé další překlady z jejího díla, vzniklo několik výstav. O hrobku Dubských a Eschenbachů ve Zdislavicích pečuje Czech National Trust. Zdislavický zámek získal nového majitele a bude zachráněn před úplným zánikem. V obci Zdislavice doposud stojí budova, která dříve sloužila jako místní škola a byla postavena z výnosu prodeje sbírky hodinek, tak jak si to Marie von Ebner-Eschenbachová ve své závěti přála.
Naše vzpomínání na německy píšící spisovatelku z Moravy není jen rozmarem či reakcí na rok výročí. Myšlenky obsažené v jejím díle jsou zcela nadčasové a bylo by opravdu chybou zapomínat na moudrost našich předků. Stále se totiž od nich máme co učit a o čem přemýšlet. I od Marie von Ebner-Eschenbachové. Citujme alespoň jeden z jejích aforismů: „Nemít žádné předsudky – první podmínka lásky k bližnímu.“
Josef Mlejnek. Literárně-hudební pásmo ze vzpomínek a veršů básníka, překladatele a esejisty. Připravil Miloš Doležal z knih „Nelegendy o mladých inkvizitorech“ (2005, Hejkal), „Pastvina“ (2000, Vetus Via) a „Sklepní okénko (2013, Paseka)“. Hudební spolupráce Jakub Rataj. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Jan Vlasák, Miroslav Hanuš a Jana Franková.
Natočeno 2016. Premiéra 4. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Petr Mazanec. Texty o životě a smrti z nové sbírky letos jedenasedmdesátiletého básníka z Vysočiny. Připravil a rozhovor s autorem moderuje Dominik Mačas. Hovoří Petr Mazanec. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Josef Nechutný.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 3. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie.
Josef Kainar. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Šest blues Josefa Kainara vybral Rudolf Matys a recituje Petr Svoboda. Blues jazzová vybral Vladimír Truc. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno 2013. Premiéra 11. 5. 2013 (Český rozhlas 3 – Vltava, 17:45 hod.) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 3. 12. 2016 (Český rozhlas 3 – Vltava, 17:45 hod.) v cyklu Jazzový podvečer; 22. 6. 2019 (Český rozhlas 3 – Vltava, 18:00 hod.) v cyklu Jazzový podvečer.
Obsah: 1. Skládám nové blues – 2. Blues o správném hladu – 3. Kuře v hodinkách – 4. Blues o černém kožíšku – 5. Blues o ráji a sladkým bernardýnovi – 6. Reduta blues
Don Ottavio vzpomíná… Hudebně-dramatická adaptace stejnojmenné povídky Herberta Rosendorfera. Překlad Vlasta Reittererová. Scénář a režie Markéta Jahodová. Mistr zvuku Roman Špála. Hudba W. A. Mozart. Hudební spolupráce Libor Dřevikovský. Produkční spolupráce Petra Karásková. Účinkují František Němec (Don Ottavio), Pavel Batěk (mladý Don Ottavio), Lucie Pernetová (Donna Anna), Andrea Černá (Donna Elvira), Otakar Brousek ml. (Don Giovanni/Leporello), Martin Zahálka (Francesco/Massetto), Naďa Konvalinková (Abatyše) a Jaromír Meduna (Zpovědník/Hofmistr/Guvernér).
Don Giovanni ve variacích mistrů… J. N. Hummel: Fantazie na téma z Mozartovy opery Don Giovanni pro violu a smyčce. Hrají Wolfram Christ a Komorní orchestr Berlínských filharmoniků. – Josef Triebensee: Variace na téma (Menuetto) z Mozartovy opery Don Giovanni pro dechové okteto. Hraje Collegium musicum Pragense. – Fryderyk Chopin: Variace na téma dvojzpěvu La ci darem la mano z Mozartovy opery Don Giovanni pro klavír a orchestr B dur op. 2. Hrají Claudio Arrau a Londýnský filharmonický orchestr, řídí Eliahu Inbal.
Natočeno 2016. Premiéra 2. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Powered by WordPress