Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Poezie a próza současných islandských autorů Sigurbjörg Thrastardóttir, Gyrdira Elíassona a Gerdur Kristný. Překlad Marta Bartošková a Helena Kadečková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vít Vencl.

Účinkují Johanna Tesařová, Lucie Štěpánková, Hana Marie Maroušková a Luboš Veselý.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 47 min.) u příležitosti islandského Měsíce autorského čtení v cyklu Souzvuk.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Ostré kry v očích. Poezie a próza současných islandských autorů. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2022 (článek). – Cit.:  Souzvuk představí tvorbu trojice současných islandských spisovatelů. Jsou jimi Sigurbjörg Thrastardóttir, Gyrðir Elíasson a Gerður Kristný.  (….)

Sigurbjörg Thrastardóttir vystudovala komparatistiku, žurnalistiku a masovou komunikaci na Islandské univerzitě v Reykjavíku. Byla nominována na prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Její zatím poslední knihou z roku 2020 jsou mikropovídky Matky kosmonautů, humorné, surrealistické texty plné jazykových hříček a hraničních situací.

Uznávaný spisovatel Gyrðir Elíasson je autorem řady básnických a povídkových sbírek i několika románů. Některá jeho díla vyšla i v českých překladech. Kromě tvůrčího psaní se věnuje překladům. Za své práce obdržel různá ocenění, mimo jiné prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Autorův fiktivní svět (ať už v básních nebo povídkách) není příliš zalidněn, a pokud ano, splývají v něm hranice mezi živými a mrtvými, mezi lidmi, zvířaty a bizarními bytostmi.

Všestranná literátka Gerður Kristný po studiích francouzštiny a literární vědy pracovala nějakou dobu jako šéfredaktorka společenského magazínu a novinářka na volné noze, nyní se řadu let se živí výhradně literaturou. V roce 2010 obdržela islandskou literární cenu za sbírku Krvavé kopyto, jež tematicky vychází ze staroseverského mýtu o námluvách boha lásky Freye a obryně Gerdur, kterou autorka interpretuje jako oběť psychologického nátlaku. Za tuto knihu byla také nominována na prestižní Literární cenu Severské rady.

Malá rozhlasová antologie současných ukrajinských básní o válce. Překlad Alexej Sevruk, Jana Kitzlerová a Marie Iljašenko. Připravila Marie Iljašenko. Režie Vít Vencl.

Účinkují Luboš Veselý, Hana Marie Maroušková a Lucie Štěpánková.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Iljašenko, Marie: Duben tnul jak šrapnel. Malá rozhlasová antologie současných ukrajinských básní o válce. In web ČRo 3 Vltava, 3. červenec 2022 (článek). – Cit.: Dne 24. 2. 2022 zahájila Ruská federace invazní válku na Ukrajině. V této souvislosti zařazujeme do Světa poezie ukrajinské básníky a básnířky, kteří na válečné dění reagují ve své tvorbě nebo v jejichž tvorbě se odráží ukrajinská houževnatost, statečnost a sen o svobodné zemi. (…)

Válka jako téma se v ukrajinské literatuře prosazuje už od ruské anexe Krymu 2014. V malé rozhlasové antologii, kterou připravila básnířka a překladatelka Marie Iljašenko, představíme šest autorů a autorek, jejich příběhů a básní.

Pozoruhodné verše o válce píše celé roky Serhij Žadan, básník, rocker a prozaik nedávno nominovaný na Nobelovu cenu. Silně ve společnosti rezonovaly básně Ljubovi Jakymčuk, luhanské básnířky a scénáristky. Julia Kručak zastupuje ukrajinskou emigraci – z předměstí Kyjeva před válkou prchla do Prahy. Sedmdesátiletý básník Boris Chersonskij, píšící rusky a ukrajinsky, a svou poetikou navazující na Josifa Brodského, zůstává v rodné Oděse a válku reflektuje očima nejstaršího pokolení. Posledním z básníků je Mykola Vynhranovskij zastoupený jedinou starší básní z roku 1986.

Jan z Wojkowicz. Pořad z nového výboru veršů pozapomenutého českého dekadenta. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jan Maléř. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 26. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie. Repríza 28. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Pořad obsahuje tyto básně: 1. Komtesy. – 2. Touha po fialkách na podzim. – 3. Je princezna tak vzdálená. – 4. Zajatec. – 5. Snění při otevřeném okně. – 6. Balada o proměnění ženy v Satana. – 7. Lekce života.

Lit.: Mačas, Dominik: Na smutném břehu snu. Svět poezie z dekadentních básní Jana z Wojkowicz. In web ČRo 3 Vltava, 26. červen 2022 (anotace). – Cit.: (…) Jan z Wojkowicz (vlastním jménem Jan Nebeský, 1880-1944) se svou tvorbou přimyká k okraji symbolistního a dekadentního proudu počátku minulého století. Je to básník podzimních tónů a nálad, vůní fialek a tuberós, básník citlivý, churavý a slabý, „těla zajatec“ melancholicky snící o ženách a plnosti života tam za okny. V jednadvaceti letech se básník rozhodl uzavřít před světem a „uprostřed čtyřech tvrdých smutných stěn“ strávil více než čtvrt století. I přesto se ale oženil a se svou manželkou (a doživotní opatrovatelkou) měl dvě děti. Zemřel v bídě a zapomenutí ve svých čtyřiašedesáti letech.

Připravil Radek Štěpánek. Pásmo. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří Bernadeta Babáková. Básně ze sbírky Sdílení polohy bylo ukončeno i nové básně recituje Radek Štěpánek a autorka.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 18. 6. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).

Lit.: Štěpánek, Radek: Moje psaní není autobiografické, snažím se obsáhnout, co vidím kolem sebe, říká básnířka Babáková. In web ČRo Brno, 16. červen 2022 (článek). – Cit.: Básnířka Bernardeta Babáková patří mezi nejvýraznější osobnosti mezi autorkami a autory právě vstupujícími na českou básnickou scénu – a to přesto, že sbírka Sdílení polohy bylo ukončeno je její prvotinou.

Ivan Wernisch. Náboženské a duchovní motivy v básních žijícího klasika české poezie. Rozhlasovou antologii k autorovým 80. narozeninám připravila Wanda Heinrichová. Hudební spolupráce Stanislav Abrahám. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Wanda Heinrichová a Lukáš Hlavica.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 42 min.) v cyklu Souzvuk.