Premiéra 3. 2. 2008 (60min.).
Lit.: Bezdíčková Vladimíra: Na domácí frontě. In web ČRo 3. 2. 2008 (anotace). – Cit.: “Kdybych byla ve středním věku a k tomu zoufalým Finem, jehož život jde kamsi do háje, četla bych jen Hotakainena,” napsala literární kritička Irma Stenbäcková o stylu psaní současného finského autora, kterému Vltava věnuje první únorové Schůzky s literaturou.
Kari Hotakainen (1957) debutoval básnickými sbírkami Nemilé zvraty (1982) a Kdo se bojí černého muže (1985). Základními prvky jeho života jsou tu samota a láska, avšak básně nevyznívají ani pesimisticky, ani smutně, spíš ironicky. Ironie je ostatně průvodním jevem takřka všech pozdějších Hotakainenových děl. V roce 1991 vydal románovou prvotinu – fiktivní životopis s názvem Buster Keaton: život a činy (česky 1998). Ovšem skutečný průlom znamenal jeho román s autobiografickými prvky Klasik (1997) a zejména román Na domácí frontě (2002, česky 2006). V pětimilionovém Finsku se prodalo víc než 120 000 výtisků.
Na domácí frontě je příběh muže Mattiho, který se svráznými, mnohdy nezákonnými nebo sebeponižujícími prostředky snaží zachránit svou rodinu před rozpadem. Matti, jehož po bouřlivé roztržce opustí žena s dcerkou a pro něhož je rodina nade vše, hledá cestu, jak přesvědčit manželku k návratu. Rozhodne se pořídit pro ni dům, o němž vždy snila. Vidina života v domě se zahrádkou na dobré adrese je pro něho zprvu motivací a posléze posedlostí.
Hotakainen v této knize staví na hlavu obecné představy o ženském a mužském světě. Tragickým a zároveń komickým zobrazením toho, co se může přihodit na pokraji zoufalství, zpochybňuje tradiční pojetí ženské a mužské role. I to bylo důvodem, proč román vyvolal nebývalou diskusi a přivedl k četbě lidi, kteří se do té doby o literaturu téměř nezajímali.
Lit.: Bezdíčková Vladimíra: Na domácí frontě. In web ČRo 3. 2. 2008 (anotace). – Cit.: „Kdybych byla ve středním věku a k tomu zoufalým Finem, jehož život jde kamsi do háje, četla bych jen Hotakainena,“ napsala literární kritička Irma Stenbäcková o stylu psaní současného finského autora, kterému Vltava věnuje první únorové Schůzky s literaturou.
Kari Hotakainen (1957) debutoval básnickými sbírkami Nemilé zvraty (1982) a Kdo se bojí černého muže (1985). Základními prvky jeho života jsou tu samota a láska, avšak básně nevyznívají ani pesimisticky, ani smutně, spíš ironicky. Ironie je ostatně průvodním jevem takřka všech pozdějších Hotakainenových děl. V roce 1991 vydal románovou prvotinu – fiktivní životopis s názvem Buster Keaton: život a činy (česky 1998). Ovšem skutečný průlom znamenal jeho román s autobiografickými prvky Klasik (1997) a zejména román Na domácí frontě (2002, česky 2006). V pětimilionovém Finsku se prodalo víc než 120 000 výtisků.
Na domácí frontě je příběh muže Mattiho, který se svráznými, mnohdy nezákonnými nebo sebeponižujícími prostředky snaží zachránit svou rodinu před rozpadem. Matti, jehož po bouřlivé roztržce opustí žena s dcerkou a pro něhož je rodina nade vše, hledá cestu, jak přesvědčit manželku k návratu. Rozhodne se pořídit pro ni dům, o němž vždy snila. Vidina života v domě se zahrádkou na dobré adrese je pro něho zprvu motivací a posléze posedlostí.
Hotakainen v této knize staví na hlavu obecné představy o ženském a mužském světě. Tragickým a zároveń komickým zobrazením toho, co se může přihodit na pokraji zoufalství, zpochybňuje tradiční pojetí ženské a mužské role. I to bylo důvodem, proč román vyvolal nebývalou diskusi a přivedl k četbě lidi, kteří se do té doby o literaturu téměř nezajímali.
Komentář by u.c.a — 23. 11. 2008 @ 19:51