Literární pásmo o vzniku a tradicích krkonošské báje připravil Josef Rodr. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971. Premiéra 14. 2. 1971 (Třetí program, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: db: 500 let Krakonošových. In Rozhlas 7/1971 (1. 2. 1971), s. 15 (článek). – Cit.: Různé hory a různé kraje mají své bájné bytosti. Jsou to rozmanití rozobáblové, plivníci, šotci, plejtváci, pučinelové, kaziváci, hejkalové, bubáci, klekáníčci, nemodlenci, ježibaby, korduly, sudičky, skalní mužíci a permonícl i bezhlaví jezdci, kostlivci a bazllišci, pidižvíci i Kobři — železní obři, ale sotva se některý přelud a přízrak může rovnat krkonošskému pánu hor — Krakonošovi.
„Na horách českých krkonošských začasté se ukazuje mnich, kterýž Rubical sluje“ — píše v roce 1618 Havel Želenský ve spise „O zlých anjelích aneb ďáblích“. — „Ten se k lidem přes hory jdoucím přitovaryšuje, k nim se vlídně má, aby dobré mysli byli, napomíná, že jim přes ty hory cestu ukázati a je sprovoditi chce. Potom, když je na místa nepřístupná, mezi doly a skály přivede, že nevědí, kam se obrátiti, tu na dřevo nebo na strom nějaký skočí a jim se tak jasně a nemotorně směje, že se to po všem lese rozléhá…“
Také Bohuslav Balbín, když před třemi staletími pozoroval dalekohlednou rourou Obří důl a Sněžku, byl upozorněn horskými lidmi na přízrak čili strašidlo, které prý na vrcholu Sněžky „v podobě lidské sedává, nohama visícíma přes sráz hory tluče a klátí a strašlivě křičí“. A podobně jako Bohuslav Balbín i jiní autoři si během staletí všímali té romantické a podivuhodné bytosti z krkonošských hor, ale především to byla lidová tvořivost, která Krakonoše opředla nesčetnými příběhy a bájemi. Poskytla bohatý materiál i pro rozhlasové pásmo „Pět set let Krakonošových“, které si můžete poslechnout v neděli ve 20.00 v pravidelném pořadu „Schůzky s literaturou“ na Třetím programu.