Antonin Artaud. Halucinogenní cesta proslulého surrealistického básníka a divadelního vizionáře po hornatém severu Mexika za kmenem Tarahumarů. Překlad Ladislav Šerý. Připravil Petr Šmíd. Režie Vít Malota.
Účinkují Tomáš Weisser, Tomáš Petřík, Vít Malota.
Natočeno 2020. Premiéra 16. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 48 min.) v cyklu Souzvuk. Repríza 7. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 48 min.) v cyklu Souzvuk.
Lit.: Šmíd, Petr: Antonin Artaud: Peyotlový tanec. Halucinogenní cesta po hornatém severu Mexika. In web ČRo 3 Vltava, 16. srpen 2021 (článek). – Cit.: Rozhlasový kompozice Peyotlových tanec je složena z Artaudových deníků z Mexika i pozdějších přednášek o rituálech tarahumarských indiánů. (…)
Celý jsem se drolil, jistě, ne po částech, ale jako celek. Od prvního setkání s tím strašným pohořím, které mi, o tom jsem přesvědčen, navršilo do cesty překážky, abych k němu nemohl proniknout. Od té doby, co jsem byl tam nahoře, se mi už nadpřirozeno nejeví jako něco natolik zvláštního, abych si nedovolil říci, že jsem byl doslova uhranut.
Básník a divadelník Antonin Artaud (1896 – 1948) je jednou z nejvýznamnějších a nejinspirativnějších postav divadelní avantgardy 20. století. Jeho manifest divadla krutosti patří do kánonu divadelní literatury a předjímá odklon od nadvlády textu na evropských jevištích.
Stejně je ovšem Artaud oceňován jako básník a spisovatel okruhu surrealistické skupiny a jako poslední z prokletých básníků – žil nedoceněn, trávil značnou část života po psychiatrických klinikách, zemřel nemocný v chudobě. Divadlo, které Antonin Artaud vzývá a hledá je divadlem vytržení, rituálu. Cesta do Mexika za kmenem tarahumarů a jeho rituály je tedy studiem rituálu v autentickém prostředí. (….)