Připravila a komentáře čte Monika Sechovcová. Spolupracovali a komentáře čtou komparatista a venkovan Matouš Jaluška, komparatista a pedagog Jakub Hankiewicz, komparatistka a pedagožka Eva Marková, básník a redaktor Jonáš Hájek a vizuální umělec a vegetarián Tomáš Roček. Režie Ivo Kristián Kubák.
Účinkují Marie Štípková, Johana Vavřínová, Luboš Veselý, Hynek Chmelař a Matěj Nechvátal.
Natočeno v roce 2019. Premiéra 21. – 25. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.). Repríza 22. – 26. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).
Obsah: 1. Plesnivá naděje. – 2. Šumící cypřiše a kvetoucí kaštan – 3. Bíle kvetoucí rostliny. – 4. Brambora nesnese pozlátko. – 5. Mezi bodláky a lvy.
Lit.: Jaluška, Matouš – Hankiewicz, Jakub – Marková, Eva – Hájek, Jonáš – Roček, Tomáš: Poetická flóra. Kontexty věnované méně tradičním námětům přírodní lyriky. In web ČRo 3 Vltava, 21. říjen 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Pětidílný cyklus Kontextů představí básnický herbář, jehož sbírka zahrnuje pestrou škálu rostlin: od stromů, keřů, okrasných květin, užitkových plodin přes plevel až ke škůdcům a plísním, které stojí na nejnižším stupni v hierarchii rostlinné říše. Jak s rostlinnými náměty pracovaly různé básnické tradice? A jaké symbolické významy na sebe rostliny v průběhu literárního vývoje nabalovaly?
Básně pocházejí z různých jazykových oblastí a časových období. Nejstarší z nich dělí od té nejmladší bezmála 340 let – skladba „Co Bůh? Člověk?“ barokního básníka Bedřicha Bridela vyšla tiskem v roce 1659, sbírka Divoký kosatec Louise Glückové zase začátkem devadesátých let minulého století. (…)