Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Na nový rok připil spisovatel a filozof Eugen Brikcius.

Natočeno 2016. Premiéra 1. 1. 2017. Repríza 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:51 – 17:55 h.).

Do nového tisíciletí přivítal přípitkem spisovatel Pavel Šrut.

Natočeno 2000. Premiéra 1. 1. 2001. Repríza 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:52 – 16:56 h.).

V pohnuté době roku 1989 připíjí na věci příští lékař a pedagog Ladislav Smrček.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:52 – 15:55 h.).

Herec Miloš Kopecký připíjí na nový rok s fyzikem Arminem Delongem.

Natočeno 1984. Premiéra 1. 1. 1985. Repríza 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 14:52 – 14:57 h.).

Jeden z herců silvestrovských povídek otevírá odpoledne a uzavírá rok.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:51 – 13:53 h.).

Jan Čep. Úvaha českého exilového spisovatele vydaná v měsíčníku Nový život v Římě v prosinci 1962. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Libor Hruška. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 – 8:20 h.; 13 min) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Kristina Žantovská. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Žantovská, Kristina: Kristina Žantovská: Na chvíli zažít jinak. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Staroměstské náměstí a mnohá další už se zase nedají přejít suchou nohou. Suchou nohou myslím to, že nešlápnu na turistu nebo nevrazím do stánku. Prokličkuju městem a pustím si večerní zprávy: lidi v Chersonu nemají vodu, vaří na ohni na ulici, elektřina nefunguje, záplatují rozmlácená okna v domech, které čeká jedině demolice. A hlavní starostí všech je, čím budou topit, aby přežili zimu.

A za zády našeho malého paneláku září světelnými girlandami ověšené nákupní středisko ze skla a betonu. Hezky přetopené, takže stahuje z lidí kabáty a čepice a přitahuje puberťáky z okolí, aby se povalovali po fotelech, rozmístěných v chodbách a čuměli do mobilů.

K čemuž se přidává i kdejaký dospělec, nebo paní s těžkým nákupem. Taková veřejná čítárna, odpočívárna nebo čekárna… Permanentní hudební podkres je samozřejmostí, rolničky už jsou out of date. (…)

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 12. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Maďarsko, nemocný stát Evropy, byl letos donucen k léčbě. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byla to poslední tisková konference Petra Fialy v roli premiéra předsednické země Evropské unie. Právě skončil prosincový summit Evropské rady. Petr Fiala dostal otázku, co bylo na předsednictví z jeho pohledu nejtěžší.

„Museli jsme řešit citlivé otázky, které se týkají Maďarska. Vlády práva a svázání těchto otázek s finančními záležitostmi a dosáhnout nějaké rozumné dohody. A přitom mít stále na paměti, že musíme udržet jednotu Evropské unie v těchto těžkých časech,“ uvedl Fiala.

Fiala měl pravdu. Maďarsko bylo, zůstalo a zůstává nemocným státem Evropské unie. Důvodem není to, že by Maďaři byli nějaký divnější národ než ostatní občané jiných států Evropské unie.

V Maďarsku se před více než dvanácti roky totiž stalo něco, co se nikde v poválečné Evropě nestalo. Viktor Orbán a jeho Fidesz získali po katastrofálních letech vlády socialistů v demokratických a svobodných volbách nejen nadpoloviční, ale dokonce ústavní většinu. Velká moc rodí velká pokušení a Viktor Orbán a jeho vládnoucí státostrana jim neodolali. A maďarskou demokracii začali okrajovat tak, aby jim zajistila vládu nadlouho, pokud ne rovnou na pořád. (…)

Petr Janyška. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 12. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Janyška, Petr: Petr Janyška: Rok 2022 ve Francii. In web ČRo Plus, 28. prosinec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký že byl pro Francii, tu největší zemi EU a sedmou ekonomiku planety, uplynulý rok? Především skončil covid a s ním spojená omezení, přísnější než byla u nás. Situace ale stále není dobrá, ministr zdravotnictví proto nedávno doporučil, aby si lidé v MHD a na větších shromážděních zase nasazovali roušky.

Zároveň přišlo horké suché léto, kdy téměř vyschla spousta řek, a teploty byly nejvyšší za celou dobu, co je meteorologové měří.

Francii podobně jako celou Evropu zasáhla letos inflace, je tam 6 procent, což je pro Francouze, kteří ji léta vůbec neznali, šok (pro srovnání u nás je 16 procent). Zdražení plynu a pohonných hmot způsobené ruskou válkou dopadlo i na ně, ovšem méně než na nás. Francie dovážela z Ruska jen 17 procent svého plynu, zásobuje se hlavně z Norska.

Velkou část své elektřiny, až tři čtvrtiny, vyrábí kvůli národní soběstačnosti z jádra, v tom nemá v Evropě obdoby. I ona se však v nedávných letech rozhodla atom omezovat, takže teď musela narychlo oživit výrobu z uhlí, z čehož má zisk český miliardář Křetínský, vlastník několika francouzských uhelných elektráren. (…)