Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 24. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Multipolární svět? Putin se bude divit. In web ČRo Plus, 24. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O krásném novém multipolárním světě, kde nebude jedna světová mocnost diktovat všem ostatním, co mají dělat, mluvil Vladimir Putin poprvé veřejně před 16 lety na bezpečnostní konferenci v Mnichově. A obecenstvo přitom ovanul duch studené války.

Bylo totiž zřejmé, co tím kremelský vládce sleduje, když horuje pro „spravedlivý světový řád“ s mnoha harmonicky kooperujícími mocenskými centry, a přitom neváhá rozvracet demokratické státy digitálními útoky na jejich infrastrukturu a pokouší se ovlivňovat tamní volby. (…)

Petr Vizina. Ranní úvaha.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 3 min.).

Lit.: Petr Vizina: Kinterova mírnost v plechovce. In web ČRo 3 Vltava, 23. březen 2023 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeden výtečný český herec se kdysi vrátil z exilu nadšený zdravým životním stylem. Kromě pohybu na zdravém vzduchu k hercově životnímu stylu patřilo vegetariánství. Spřízněnou duši u nás potkal hned první den natáčení filmu. Ukázalo se, že jeden z jeho mladších kolegů je – shodou okolností – rovněž přesvědčený vegetarián.

Jaké bylo překvapení staršího herce, když viděl druhý den herce mladého, jak se láduje pečenou kachnou. Na otázku, proč tedy o sobě říkal, že je vegetarián, když to evidentně není pravda, odpověděl mladší herec staršímu takto: „Včera to pravda byla“.

Ta historka z porevolučních dob je pozoruhodná nejméně ze dvou důvodů, přičemž první – že herci jsou na světě od toho, aby hráli – není tak důležitý. Zajímavější je zkusit pojmenovat, co vlastně staršího herce na mladém kolegovi s pečínkou tak šokovalo. Co když šlo o nedorozumění? Co když se právě toho dne mladší ze dvou herců po letech rozhodl vrátit mezi všežravce? Anebo co když byl ten mladší vegetariánem pouze ze slušnosti, na jediný den, podobně jako když si odepřeme pivo mezi abstinenty?

Pravděpodobnější bude, že mladší věšel staršímu bulíky na nos. V takovém případě jsme konfrontováni s ještě zajímavějšími otázkami. Proč vlastně nevěříme tomu, že je možné být vegetariánem na jediný den, podobně jako je třeba možné být na jediný den lyžařem po zakoupení skipasu? (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 22. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Co domluvil čínský prezident Si v Moskvě. In web ČRo Plus, 22. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Bezmezné partnerství“, „starý dobrý přítel Si“, „společné globální zájmy“ atakdále – podobné eufemismy zaznívají z Moskvy i Pekingu už delší dobu. A teď je tedy měla stvrdit třídenní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. K té ho Vladimir Putin pozval v závěru loňského roku při poslední vzájemné videokonferenci.

Prezident Si pozvání vyhověl – i přesto, že krátce před jeho příletem do Moskvy přišel haagský tvrdý verdikt v podobě mezinárodního zatykače na Vladimira Putina.

Peking Siho přílet do Moskvy potvrdil na poslední chvíli, až v pátek 17. března. Při samotných jednáních šlo především o to, že ať už se události v Rusku a jeho nejbližším okolí vyvíjejí jakkoli, pro Peking je naprosto nepředstavitelné, že Putinův režim by se najednou zhroutil. Proto také udělá vše pro to, aby se udržel při životě, a to doslova za každou cenu.

Začněme spoluprací ekonomickou. Čína by se bez ruských dovozů docela jistě obešla, ale to udělat nechce. Naopak – aby ruskému partnerovi pomohla, je samozřejmě ochotna nahradit euroamerické trhy, které přestaly odebírat především ruské energetické suroviny. Nebude to tak jednoduché, protože nejdřív bude třeba dobudovat příslušné dopravní cesty, především plynovod Síla Sibiře 2. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 2. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Manuál k rozlišování komunistů. In web ČRo Plus, 5. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pánové Kaiser s Lábusem krátce po Listopadu ve známém televizním skeči žertovali, že komunisté budou v roce 2000 k vidění jen v rezervaci. Tato předpověď se nenaplnila. Jenže zůstává otázka: kdo je to vlastně – „komunista?“

Jak praví staré přísloví, ve tmě všechny kočky vypadají černé. Možná je čas přidat ještě padesát odstínů šedé. Je totiž řada lomů, podle kterých můžeme rozlišovat mnoho způsobů, jak být komunistou. (…)

Ivan Hoffman. Glosa.

Natočeno 2023. Webová premiéra 20. 3. 2023 (Rádio Universum, 5 min.).

Lit.: Hoffman, Ivan: Dezoláti versus hovada. In web Rádio Universum, 20. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veřejný prostor je okupován lidmi, kteří se vyjadřují nezpůsobně, hrubě, agresivně. Pikantní je, že se považují za demokraty, čímž se z projevované nezpůsobnosti chtějí vyvinit. Máme zde dokonce dvojí demokraty – provládní, a opoziční, kteří se vzájemně považují za lžidemokraty, tedy za obyčejné sprosťáky, které lze snadno poznat po řeči, jako ptáka po peří.

Všechny ty hanlivé nálepky, kterými jsou opatřováni oponenti, mají svůj původ v netrpělivosti. Ano, tváříme se, že barikáda, která nás dělí od protistrany, je festovní, nelze ji rozebrat, anebo ji ještě toužíme vyztužit, ale ve skutečnosti jde o radikalitu z lenosti myslet. Jakmile si člověk udělá v hlavě pořádek, nechce se mu dočista vymytý mozek zaneřádit pochybnostmi, polemikou a diskusí. Nemáme trpělivost, abychom se prokousávali fakty, pátrali po souvislostech, k důsledkům přiřazovali příčiny, anebo abychom přiznali názoru, který nám hlava nebere, právo na život v hlavě někoho jiného.

Hanlivé nálepkování nám zjednodušuje život. Člověku, opatřenému dehonestující nálepkou, se nenaslouchá. Jeho hlas je preventivně ignorován, anebo umlčen, abychom určitě neslyšeli, co nechceme slyšet. Platí to u ignorování dezolátů presstituty, i ignorování presstitutů dezoláty. Je tomu tak s averzí lepšolidí a dobroserů na vidláky a flastence, i opačně. Nálepkami se ovšem společnost spíše rozděluje, než kádruje, protože hanlivá nálepka účinkuje pouze v rámci bubliny, která ji vylepuje. Mezi svými jsme vůči obdržené nálepce imunní. (more…)

Ivan Hoffman. Glosa.

Natočeno 2023. Premiéra 22. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Konec známkování. In web ČRo Plus, 22. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ministerstvo školství se chystá plošně zrušit známkování žáků prvních až třetích tříd. Stresem ze známek by už měli trpět pouze malí nešťastníci ve školním roce 2025/26, pak už známky nahradí kriteriální hodnocení.

Jelikož si je ministerstvo vědomo, že si většina občanů konec známkování nepřeje (v některých anketách jsou uvědomělí pouze dva lidé z deseti), bude třeba kromě převýchovy učitelů, přeškolit i dospělce, poškozené v minulosti stresem ze známkování.

Pokud ovšem experti s osvětou neuspějí, nic se nestane. Stát běžně většinový názor občanů ignoruje, neboť ví lépe než občané, co je pro ně dobré.

Pokud vědci zjistili, že známkování je stresující, pravděpodobně měli na mysli stres ze známek špatných, protože například jedničky prakticky nestresují.

A pokud chtěli školní myslitelé zabránit tomu, že se žáci mezi sebou porovnávají, nestačilo by pohlížet na známky jako na citlivé osobní údaje a známkovat školáky v utajeném režimu? Tím by vedle stresu odpadla i nezdravá soutěživost. (…)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Šance na vzkříšení ČSSD ještě doutná. In web ČRo Plus, 21. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Potřebujeme v Česku novou demokratickou levicovou stranu? O tom, že taková poptávka ve společnosti existuje, svědčí i to, že po silné a moderní levici, která by zapadala do společnosti etablovaných západních levicových stran, volají i leckteří příznivci pravicových uskupení. Což také svědčí o sílící nespokojenosti s tím, že hlavní roli levicové opozice v nynějším parlamentu obsadilo bezbřeze populistické hnutí ANO.

Příznačná v tomto směru byla reakce jednoho z nejčinorodějších politických sponzorů v zemi – miliardáře Jana Barty, který před sněmovními volbami finančně podpořil koalici Spolu i blok Pirátů se Starosty a letos dotoval prezidentskou kampaň Petra Pavla.

Barta ihned po vyhlášení výsledků prezidentských voleb napsal na twitter: „Next project: vzkřísit novou sociální demokracii nebo jinou proevropskou levicovou stranu.“

Jaké jsou ale vyhlídky sociálních demokratů na vzkříšení poté, co vypadli z Poslanecké sněmovny? Spíš než nového začátku jsme svědky hořkých dozvuků rozkladu, který počátkem tohoto tisíciletí zažehl a do dnešních časů přiživoval systematický ničitel ČSSD Miloš Zeman. (…)

Radko Kubičko. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kubičko, Radko: Radko Kubičko: Hnutí ANO odprava doleva a vlastně nikam. In web ČRo Plus, 19. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spekulace o budoucnosti předsedy a zakladatele hnutí ANO Andreje Babiše, když prohrál ve druhém kole prezidentské volby, otevřely znovu i otázku profilu nejsilnějšího opozičního subjektu. Má vůbec nějaký obrys? Co by byl bez Babiše? A mohl by vlastně ještě mít nějaké spojence?

Úkolem oposiční strany je usilovat o vládu. Pod vedením aktuálního předsedy ANO ale už prohrálo troje volby. V těch poslaneckých získalo sice nejvíce mandátů, ale k čemu mu byly dobré, když s ním nikdo nechtěl spolupracovat a dosavadních pět oposičních stran bylo naopak domluveno, že se spojí.

A Babiš ve vládě i kampani zlikvidoval své spojence, kterým sebral hlasy, takže zbývající propadly. Tím definitivně vyprofiloval ANO jako levicový subjekt, v oposici proti středopravé vládě. Jenže do předchozích voleb šlo ANO ještě jako hnutí spíše liberální a přebíralo voliče nespokojené pravice. Do Babiše s portrétem podnikatele bojujícího proti korupci vkládali naději.

Pobíhat po politické mapě sem a tam ale není zcela voličsky motivační a strhnout pozornost jen na lídra, který začíná být pro mnohé čím dále kontroverznější, ještě méně. Babišovi se tak dvakrát nepodařilo udělat z dalších voleb referendum o vládě Petra Fialy, která přišla do mimořádně nepříznivé ekonomické i geopolitické situace a na její popularitě se to projevuje. V době sílící protivládní kritiky ztratit proti ní volby je neobyčejný debakl. (….)

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Kterak se Estonci v posledních volbách opět pochlapili. In web ČRo Plus, 20. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Není nejmenšího sporu, že politické ovzduší v Estonsku obsahuje i živnou půdu pro ustrašenectví, mnichovanství a podbízivý populismus. Jde přece o zemi, která je první na ráně, pokud se ruská agrese rozhodne táhnout dál na západ. O zemi, která jako mnohé ostatní evropské národy strádá pod vysokými cenami energie a inflací. O zemi, jejíž obtížná hospodářská situace je vydávaná demagogy jako trest za sankce vůči Rusku.

A v neposlední řadě o zemi, kde Putinova pátá kolona straší Estonce nedozírnými následky, budou-li následovat politiku premiérky Kaji Kallas. Politiku liberální, prozápadní a ostře protiruskou.

Politické ovzduší takto vyvolávané hraje přirozeně víc do not ustrašencům a defétistům. Nejinak je tomu ale i jinde v Evropě. U nás, v sousedním Německu, ve Španělsku a podobně. Mnichovanství anebo dokonce skrytá podpora Putina se potměšile všude tam skrývají za rádoby ušlechtilé úsilí o mír.

Nedávné estonské parlamentní volby měly podle toho dopadnout. Nedopadly. Zvítězila Kaja Kallas a její Reformní strana. Získala ze sto jedna mandátů celých 37. Ač se na druhém místě umístila strana Ekre aneb pravicově populistická konzervativní lidová strana, přesto ji Kaja Kallas předeběhla nejméně o dvě koňské délky. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: V4 překvapivě spojuje „hodnotová politika“. In web ČRo Plus, 20. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový český prezident Petr Pavel projevoval svou nelásku vůči Visegrádské čtyřce už před svým vstupem do úřadu. Na své první cestě do zahraničí, na Slovensku, ji vyjádřil naplno, když označil za pochybné, aby V4 fungovala jako politický vehikl, když jsou v ní tak problematické země jako Maďarsko, které nadbíhá Putinovi a zneužívá unijní pravidla.

Během své návštěvy Polska už Pavel o Visegrádu nemluvil vůbec. S Polskem jsou ty nejlepší vztahy, které dnes stojí na společné pomoci Ukrajině, i bez Visegrádu. Jak si to všechno vysvětlit? (…)