Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Teige. Průřez deníkovými zápisky vůdčí osobnosti československé avantgardy připravil Jan Wiendl. Režie Dimitrij Dudík.

Čte Kamil Halbich.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lit.: Wiendl, Jan: Karel Teige: Z raných deníků. Průřez deníkovými zápisky vůdčí osobnosti československé avantgardy. In web ČRo 3 Vltava, 1. duben 2023 (článek). – Cit.: Deníky 1912-1925 obsahují především cenné svědectví o Teigeho formování do doby vzniku uměleckého spolku Devětsil a pozdější zápisky z cest do Francie či Sovětského svazu.  (…)

Jedním z výrazných nakladatelských počinů roku 2022 se bezesporu stalo vydání objemného svazku raných deníků ústřední postavy československé avantgardy, teoretika, kritika umění a výtvarníka Karla Teigeho (1900-1951).

S menší či větší pravidelností si Teige vedl deníky od dětských do raně dospělých let, jako student pražského gymnázia v Křemencově ulici i jako univerzitní posluchač a začínající umělec. V malém rozhlasovém průřezu se představí jako mladý intelektuál i začínající výtvarník hledající svůj výraz, i jako nekritický cestovatel po Sovětském svazu, který se vrací se do vlasti. Nakladatelský počin je nominovaný na výroční cenu Magnesia Litera. (…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Problémy se kupí. Zavřené oči nepomohou. In web ČRo Plus, 30. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marian Jurečka a jeho naléhání na rezignaci šéfa Úřadu práce ČR. Vlastimil Válek a jeho nedostupné léky a chybějící ordinace v odlehlých regionech. Vladimír Balaš a jeho nespokojení pedagogičtí pracovníci v základním školství i vysokoškolští učitelé.

To všechno jsou problémy, které by měl premiér Petr Fiala řešit. Je to však nic proti dvěma zásadním záležitostem. Tou první je obrovské státní zadlužení. (..)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Ukrajinští zajatci v ruských koncentrácích. In web ČRo Plus, 29. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak nedávno sdělil právnímu výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy zakladatel ruské občanské iniciativy gulagu.net Vladimir Osečkin, v ruských nápravných zařízeních jsou protiprávně drženi zajatí ukrajinští občané. Z této podrobné zprávy vyplývá, že využívá svědectví lidí, kteří se na mučení a ponižování ukrajinských zajatců v ruských nápravných zařízeních přímo podíleli.

Iniciativa gulagu.net v současné době pracuje na evakuaci dvou vysoce postavených hodnostářů Federální služby výkonu trestu do bezpečí mimo Rusko. Tito důstojníci sloužili v ruské vězeňské službě přes deset let. Hned po začátku války se ale rozhodli, že z této soustavy nadobro odejdou.

Důvod byl prostý: Federální služba výkonu trestu ani předtím nevynikala sklonem k humánnímu zacházení s vězni, ale po začátku válečných akcí se podle těchto dvou anonymních svědků změnila ve fašistickou organizaci, která páchá zločiny proti lidskosti doslova na běžícím páse.

Před tímto autentickým svědectvím, jež získala iniciativa gulagu.net, informace v zásadě zcela chyběly. Důvod je jasný – FSB a zejména kontrarozvědka dělaly vše pro to, aby pracovníci vězeňské služby, zajíždějící do koncentráků pro ukrajinské zajatce, nemohli natáčet ani videa pro služební účely, natožpak aby poskytovali jakékoli informace z těchto služebních cest někomu z příbuzných či nedej bože novinářům a lidskoprávním aktivistům. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Proč Miloš Zeman nebyl velká osobnost. In web ČRo Plus, 28. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miloš Zeman určitě nevykazoval znaky velké osobnosti. Vladimír Špidla se mýlí, když o něm v Respektu takhle hovoří, mate lidi, vnáší zmatek do pojmů. I on sám na sobě poznal, že byl mstivý a někdy i zlý: několikrát ho kvůli kritice označil za neúspěšného politika na všech postech a stejně ničil z pomsty stranu, kterou pomáhal budovat.

A i to, jak Špidla tvrdí, že ve své kariéře byl Zeman kvůli udržení moci ochoten použít prakticky cokoli, viz třeba vymyšlená kauza Olovo proti Petře Buzkové, která ohrožovala jeho pozici, svědčí o opaku.

Proto Zeman ve většině hodnocení politologů je označován za nejhoršího českého prezidenta, který se pokusil rozvrátit ústavní systém a zahraniční politiku zvrátit zpět k Rusku a Číně. Svou pozdní politickou kariéru opřel o to, proti čemu na počátku bojoval. To vše jsou projevy slabosti vykazující pohrdání lidmi.

Když zjistil, že občané jsou z části ještě ochotní odpovědnost za sebe a za stát delegovat na prezidenta, chtěl vybudovat prezidentský systém, a když zjistil, že se svými názory neuspěl v EU a v USA, orientoval se na Rusko a na Čínu, opět jen ze msty. Držel se primitivních pravidel: pokusím se o vše, co mi dovolí, a když mě odmítá Západ, obrátím se na Východ. Že šlo o zradu, to ho vůbec nezajímalo, pokud mu dost lidí tleskalo. (…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Neúcta ke služebnímu zákonu přetrvává. In web ČRo Plus, 28. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Občanům má služební zákon garantovat nezávislou a profesionální státní správu a erárním zaměstnancům mimo jiné to, že se jejich židle neotřese při každé změně vlády. Politici jej však mají za ocelovou kouli u nohy. Ústava se zákonem počítala už od roku 1993, dočkali jsme se jej ale až se vstupem do Evropské unie v roce 2002.

V platnost měl být uveden o dva roky později, ovšem tento termín byl dalších deset let odsouván. Poněvadž se však stal podmínkou pro přístup k evropským dotacím, po zásadní novelizaci vstoupil v roce 2014 do našich životů.

Není čas zde reprodukovat politické střety, které se o podobu služebního zákona vedly za Sobotkovy vlády. Kdejaká partaj se naoko dožadovala depolitizace veřejné správy, ale skutečnost byla jiná.

Jedny mrzelo, že ministerstva přestanou být odkladištěm zasloužilých straníků, druzí naříkali, že si nebudou moci jen tak přivést zvenčí manažery, kteří by jim pomohli řídit stát jako firmu. Poslední spory nad normou se vedly loni, když se Fialova vláda rozhodla pojmout pozice náměstků ministrů čistě jako politické a úředníky z nich odsunout na židle vrchních ředitelů sekcí. (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 27. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Bojovníci za mír před rokem 1989 a dnes. In web ČRo Plus, 27. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demonstrace, které se konají v posledních měsících na pražském Václavském náměstí, ta poslední pod záštitou strany PRO Jindřicha Reichla, mají společného jmenovatele: militantnost. Slyšíme tak militantní výzvy k odchodu současné vlády, opuštění spojeneckých závazků České republiky, ukončení pomoci naší země Ukrajině.

A také militantní volání po míru za každou cenu. Toho se rozhodli využít i poradci Andreje Babiše během jeho prezidentské kampaně.

Babiš se nemohl jednoznačně postavit na stranu zradikalizované části společnosti, ale, jak doufal on i jeho tým, mohl získat hlasy části tohoto společenského segmentu s pomocí hesel o míru za každou cenu, protože to je vlastně kód.

Když totiž výzvy k bezpodmínečnému míru rozšifrujeme v daném kontextu války na Ukrajině, neznamenají nic jiného než uznání ruských požadavků. Ukrajinu bychom měli přestat podporovat a donutit ji, aby uzavřela s Ruskem mír i za cenu, že si Rusko ponechá území, která momentálně okupuje. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Národní konzervativismus v měnícím se světě. In web ČRo Plus, 26. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Západní komentátoři se shodují v tom, že časy míru a prosperity skončily. Válka na Ukrajině může trvat dlouho a globální spolupráce, jak jsme ji znali před covidem, se již neobnoví, protože ve světě začínají dominovat národní geopolitické zájmy. Západní státy tedy budou muset více myslet na svoji bezpečnost, a to i na úkor ekonomické výhodnosti a prosperity.

Problémy ale přicházejí i zevnitř západního světa, v řadě zemí je systém liberální demokracie pod silným tlakem autoritářských populistů. A pak je zde nebezpečí, které jsme v důsledku války vytěsnili, ale které nezmizelo. Tím je dramaticky se zrychlující oteplování planety. Jak se k těmto – eufemisticky řečeno – výzvám staví naše vláda?

Fialova vláda vyvolala svěží dojem díky pohotové reakci na ruskou agresi na Ukrajině i zvládnutím předsednictví EU. Zdálo se, že pochopila význam solidarity a spolupráce, protože válka, a nakonec i covidová krize ukázaly, že máme šanci jen jako součást větších, nadnárodních celků. (..)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 25. 3. 2023 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Prezidentův podcaster a hybridní novinařina. In web ČRo Plus, 25. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sovy nejsou tím, čím se zdají být, říká motto slavného seriálu Twin Peaks. Na Pražském hradě, má, jak se zdá, tohle dílo věrné a nadšené fanoušky. Naznačují to alespoň kroky v oblasti komunikace. Petr Pavel si vybral jako podstatný komunikační prostředek sérii podcastových rozhovorů, které pod titulkem „Podhradí“ pořizuje šéfredaktor serveru Info.cz Michal Půr.

Rozhodnutí vyvolalo na sociálních sítích i v novinářské obci pozdvižení a nikoli s kladným znaménkem. Důvody byly v zásadě dva.

Zaprvé vazby Michala Půra, kterého pojí dlouholeté byznysové partnerství s lobbistou Tomášem Jirsou, na něhož před čtyřmi lety prasklo, že jeho agentura měla na objednávku PPF vylepšovat v Česku obraz komunistické Číny. Jirsa tehdy říkal, že šlo jen o to, tlumit extrémy, ale je to v podstatě totéž. (more…)

Anna Mastná-Kahligová. Přednáška.

Natočeno 1948 (?). Premiéra 2. 1. 1949 (Praha II, 11:00 – 11:15 h.) v cyklu Čtvrthodinka pro ženy.

Alexandr Jakovlevič Tairov. Esej o hereckém umění. Překlad Karel Martínek. Režie Josef Melč.

Lit.: Gojda, Petr: Alexandr Jakovlevič Tairov: Diletantismus a mistrovství. Esej o hereckém umění. In web ČRo 3 Vltava, 25. březen 2023 (článek). – Cit.: Tvůrce experimentálního divadla, jež vyústilo ve vlastní soubor Komorní divadlo, se zabývá v předkládané kapitole z Režisérových zápisků z roku 1921 hereckým uměním.  (…)

27. března slavíme Světový den divadla. Pod hlavičkou mezinárodního divadelního institutu ITI každoročně některá z významných divadelních osobností při této příležitosti posílá svou zdravici – vůbec první z nich před šedesáti lety pronesl Jean Cocteau. Při této příležitosti zařazujeme text jedné z ústředních postav avantgardního divadla v Rusku a Sovětském svazu, Alexandra Tairova, jehož život i tvorba byly poznamenány v meziválečném i poválečném období politickými útoky Stalinova režimu.