Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Stanislav Zajíček. Esej o nadějích a ztrátách spojených s přibližováním České republiky k Evropské Unii. Režie Zdeněk Kozák.

Připravilo Brno.

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2014. Premiéra 15. 11. 2014 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel:  Karel Hvížďala: Češi jsou nejlepší. In web ČRo Plus, 15. listopad 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsme na tom s naší hrdostí lépe než Italové. Tato pro nás velmi pozitivní zpráva proběhla médii, aniž jsme si jí příliš všimli. Připomenu, o co šlo: Italové nedávno vydali encyklopedii, v níž se lze dočíst, že lidstvo do těchto dnů žilo v hluboké temnotě a nevědělo, kdo skutečně vynalezl psací stroj, telefon, žárovku, fax nebo helikoptéru. Samozřejmě podle této třicetidílné příručky všechny převratné vynálezy jsou připisovány Italům. Kompas podle encyklopedie jenom vylepšili.

My, starší, jsme už něco podobného zažili. Já jsem třeba z domova věděl, že žárovku vynalezl Američan Thomas Alva Edison na konci předminulého století ve své laboratoři, kde jako první objevil i uhlíkový mikrofon, kinematograf, kameru a já nevím, co ještě. S tímto poznatkem jsem ale dlouho nevydržel.

Školství se u nás na začátku padesátých let XX. století ujal reformátor Zdeněk Nejedlý a starý kantor, když nejdříve vyměnil ve třídě obrazy Masaryka a Beneše za Stalina a Gottwalda, nám s neskrývaným překvapením sděloval, že žárovka byla původně vymyšlena na druhé straně zeměkoule v laboratoři nadaného mladého ruského mužíka (sic!) Pavla Nikolajeviče Jabločkova, který vždy v noci po práci, vyvinul ve svém domečku o dobrých pár let dříve tzv. elektrickou svíčku, a tím se stal skutečným vynálezcem žárovky. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 9. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Trikolora v očekávatelném duchu. In web ČRo Plus, 1. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zahraniční politika současných špiček nás dál povede mezi ty, kteří vyjdou z konfliktu na Ukrajině jako poražení hlupáci.“ Míní ve čtvrtečním prohlášení k zahraniční politice prezidenta a vlády strana Trikolora. Což lze brát jako příspěvek do zahřívací fáze kampaně pro eurovolby. Ke kterým, jak známo, kráčí Trikolora společně s SPD.

Ačkoli by se mohlo zdát, že ji Tomio Okamura nepotřebuje. Speciálně pro volby, ke kterým se příznivci obou subjektů moc nehrnou. Ale zase je tak docela neignorují, neboť SPD má dva europoslance.

Doma mimoparlamentní Trikolora by samozřejmě ráda aspoň jednoho. A že ji vzal Okamura pod křídla, mu zaručuje, že pohrobka Klause mladšího nezláká nepříjemně rivalská strana ANO Jindřicha Reichla, odpadlíka od Trikolory. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 9. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Jádro opět v kurzu? Ano, ale… In web ČRo Plus, 1. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to paradox: Německo odstavilo letos v dubnu i poslední tři jaderné elektrárny, které mu po rozhodnutí vlády Angely Merkelové zbavit se  postupně všech 17 atomových elektráren ještě zbyly, aby místo toho nakupovalo o to víc elektřinu z jádra u sousedů. Včetně Česka.

Zdůraznit je ovšem třeba, že ani v oněch 13 unijních státech, které energii z jádra vyrábějí, nejsou tradiční jaderné elektrárny tak, jak vypadají dnes, žádnou velkou výhrou.

A to nikoli z obavy, že by snad zamořily Evropu jako svého času atomová elektrárna v Černobylu nebo že by se staly obětí ruské agrese jako teď ukrajinská elektrárna v Záporoží, ale jednoduše proto, že se při jejich konstrukci vůbec nepočítalo se změnou klimatu.

S tím, že i v Evropě mohou horka v letních měsících lámat všechny teplotní rekordy, že se budou dramaticky snižovat hladiny řek a voda v nich se bude oteplovat natolik, že v ní řada vodních živočichů už nenalezne bezpečný domov. (…)

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 8. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Západ je unaven z ukrajinské války. In web ČRo Plus, 31. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka na Ukrajině trvá už rok a půl. Doba zmaru, zabíjení, neuvěřitelné destrukce úrodné země. Po tom roce a půl se začíná stále víc objevovat skepse. Naivně jsme si slibovali zázraky od ukrajinské ofenzivy. Mnozí čekali, že „to půjde rychle“, ale Rusové měli dost času se na okupovaných územích opevnit a zaminovat je.

Co jsou zač, o tom svědčí také fakt, že schovávají miny i do těl svých vlastních padlých vojáků. Úcta k člověku se v Rusku rovná nule.

Deník The Washington Post nedávno napsal text nazvaný Ukrajině docházejí možnosti znovu dobýt významné území. Po více než dvou měsících bojů vykazuje podle listu protiofenziva známky zastavení. Kyjevský postup je izolován na hrstky vesnic, ruské jednotky postupují na severu a plán výcviku ukrajinských pilotů na stíhačky F-16 se odkládá.

The Washington Post píše, že Ukrajina nyní není schopna předvést rozhodující úspěch. Odtud plynou obavy, „že se konflikt stává patovou situací a mezinárodní podpora by mohla erodovat“. (..)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Problém nedostupného bydlení v Česku trvá. Výstavba zaostává, ale jen bezhlavé stavění bytů tuto krizi nevyřeší. In web ČRo Plus, 29. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Výsledky studie Deloitte Property Index 2022 ukazují, že pořízení vlastního bytu o ploše 70 m² vyjde občana Česka na 13,3 průměrných hrubých ročních platů. Po nárůstu o 1,1 průměrných hrubých ročních platů od roku 2021 se tak Česká republika řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě.“ Tak zní závěry nejnovější studie o dostupnosti bydlení napříč Evropou, z nichž Česká republika – už zase – nevychází zrovna nejlépe.

Nepřekvapivě je situace nejhorší v Praze, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrných hrubých ročních platů. Souvisí to samozřejmě i s tím, že naše mzdová hladina je stále dost nízká.

Podobné zprávy čteme prakticky už několik let v kuse. Krize bydlení se mezitím stala jedním z ústředních témat české společnosti i politiky. Dříve čistě individualistický narativ, který se zmohl akorát tak na „dobré“ rady typu: tak se přestěhujte do levnějšího, pomalu mizí. Ukazuje se totiž, že nedostupnost bydlení či nárůst výdajů na něj, a to i důsledkem inflace, postihuje čím dál širší vrstvy ve společnosti.

I proto ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš nastartoval hned několik projektů, které by dostupnost bydlení měly zlepšit. Sám přitom přiznává, že jen komerční výstavba tento problém nevyřeší. A pod kuratelou mnoha odborníků a odbornic tak vzniká zákon o podpoře bydlení. Na dotacích a úvěrech bude rozděleno 800 milionů korun a vzniknout má kolem 300 nájemních bytů, hlavně obecních. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Strach z anomie, nejen na Slovensku. In web ČRo Plus, 28. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ať chceme, nebo ne, západní svět obchází strašidlo anomie čili neřádu. Moderní společnosti se fragmentarizují do stále menších celků, které téměř nelze udržet pohromadě, každý by chtěl řídit svět dle svých pravidel, stále méně přitom ctíme pravidla druhých, natožpak pravidla společná, která dávají společnostem řád.

Jak vypadá rozpad státu, vidíme paradoxně v Rusku, které navenek dělá dojem soudržné a hladké diktatury, ve skutečnosti se tu jen těžko hledá něco, co by spojovalo. Jediná silná vůle rezonující tělem společnosti, jak by si prý přál prezident Putin, to není. Kdo zůstává stranou sám za sebe a pro sebe, nemusí nakonec vůbec nic, dokud nepřekročí cestu různým vládnoucím mafiím, je v bezpečí. (..)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Proč nevybledly vzpomínky na osmašedesátý. In web ČRo Plus, 21. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ani po 55 letech nevybledly vzpomínky na 21. srpen 1968, kdy sovětské Rusko přepadlo v noci naši republiku. Cílem tohoto válečného zločinu bylo obnovení neostalinského způsobu vládnutí, který byl narušen reformami československých komunistů, zavádějících za široké podpory veřejnosti do socialismu demokratické a tržní prvky.

Podle sovětského vedení v čele s Leonidem Brežněvem se jednalo o ohrožení socialismu jako takového, a proto bylo povinností proti němu zakročit. Pokus o demokratický socialismus byl násilím ukončen a přetrvával už jenom v myslích reformních komunistů jako nenaplněná historická možnost světodějného významu.

Patřil k nim i nedávno zesnulý Milan Kundera, který se později stal slavným spisovatelem. Události roku osmašedesátého tehdy reflektoval v eseji Český úděl, v níž svoji představu charakterizoval jako „socialismus bez všemoci tajné policie, se svobodou psaného i mluveného slova, s veřejným míněním, jež je slyšeno, a s politikou, jež se o ně opírá, s moderní kulturou svobodně se rozvíjející a s lidmi, kteří ztratili strach“.

Dodal, že to byl pokus, „jímž Češi a Slováci poprvé od konce středověku stanuli opět ve středu světových dějin“.

Václav Havel ve své ironické odpovědi nazval Kunderovu esej „iluzionistickou konstrukcí“. Napsal: „Prý náš experiment mířil do tak daleké budoucnosti, že jsme museli zůstat nepochopeni. Jak voňavý balzám na naše rány! A jak nabubřelá iluze zároveň?“ (…)