Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Kratochvil. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 6. 1. 2024 v rámci pořadu  Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.) ke 100. výročí zahájení vysílání brněnského studia.

Lit.: Blažejovská, Alena: Jiří Kratochvil: Rozhlasové vzpomínky. In web ČRo Brno, 8. leden 2024 (článek). – Cit.: V letošním roce slaví brněnský rozhlas 100. výročí. V průběhu celého roku proto budeme zařazovat vzpomínky, fejetony a další texty, jimiž významné osobnosti vzdávají hold rozhlasu. První z nich je spisovatel Jiří Kratochvil, nositel Státní ceny za literaturu za rok 2023.

Už v 60. letech jsem pro brněnské rádio psal fejetony a rozhlasová pásma, například padesátiminutové pásmo Hitchcockland o hororech v umění a v životě. V tom čase tam byl rozhlasovým redaktorem Miroslav Skála, nesmírně populární Peťula, který mi rozhlasové možnosti nabídl. Miroslav Skála byl a je kdosi, takže ho tady nemůžu odbýt jednou větou. S Vlastimilem Pantůčkem založili Večerní Brno a psal pro ně na svou dobu velice odvážné hry, například Drak je drak. Pro brněnský rozhlas vytvořil oblíbený magazín Na shledanou v sobotu, na nějž pak navázala Alena Blažejovská svým sobotním magazínem Zelný rynk. Když na počátku 70. let proběhly taky v brněnském rozhlase politické čistky, byl Miroslav Skála z rozhlasu vyhoštěn zároveň s Antonínem Přidalem a dalšími. Ale z české kultury chválabohu nezmizel, napsal pak celou řadu humorných knížek, z nichž nejznámější je zfilmovaná Svatební cesta do Jiljí.

To Miroslav Skála mi dal do ruky magnetofon, s nímž jsem se vypravil do Prahy pro rozhovor s Ivanem Vyskočilem, jehož Nedivadlu vděčím za porozumění ledasčemu z podstaty kreativity. Takže Skála byl první, kdo mi přiblížil brněnské rádio a měl svou pracovnu tam, kde jsem pak přebýval se svou rozhlasovou kolegyní Alenou Blažejovskou. Když mi tedy v mých padesáti, na počátku 90. let, přišla nabídka z brněnského rozhlasu, moc rád jsem ji uvítal, vždyť jsem se Skálovou zásluhou s brněnským rádiem poprvé setkal už ve svých třiadvaceti, a ta budova na Beethovenově ulici, původně banka Union, mi byla už dávno důvěrně známa. (…)

Julie Hrstková. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 8. 1. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hrstková, Julie: Julie Hrstková: Sto plus jeden důvod, proč je v Česku draho. In web ČRo Plus, 8. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zvedají se ceny obalů a odpadů, zdražuje se vodné i stočné. To není žádná výmluva, vysvětlovala na začátku prosince prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, proč se začátkem ledna přijde další velké zdražení potravin.

Nakonec se zdá, že se řetězce snaží ceny držet pod kontrolou, analýza slevových letáků sedmi největších potravinových řetězců, kterou pro Český rozhlas zpracovala společnost Česká distribuční, ukázala, že potraviny v akci zlevnily a to v průměru meziměsíčně o šest procent.

Přesto se zdá, že dražšímu životu obyvatelé Česka neuniknou ani letos. Začněme například cenou nájmů, ve kterých bydlí zhruba pětina obyvatel. Nájemné poslední dva roky významně narostlo, letos může dojít k mírnému zpomalení. Ve velkých městech, kde jsou ceny bytů kvůli vysokým úrokům a drahým hypotékám stále nedostupné, se ale očekává další tlak na výraznější zvyšování cen. Právě proto, že nájem stále vychází levněji než splátky hypotéky. (…)

Jiří Wolker. Svátečnost a její místo v umění pro lidi. Stať otištěnou v roce 1922 v původním časopisu VAR připravil a čte Petr Gojda.

Natočeno 2023. Premiéra 6. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 11 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha k 100. výročí úmrtí Jiřího Wolkera.

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 1. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: I svoboda slova má své hranice. In web ČRo Plus, 3. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci loňského roku policie řešila zhruba 90 případů schvalování střelby na Filozofické fakultě UK nebo vyhrožování napodobením útoku. Většinou se to odehrálo na sociálních sítích, 28 případů se týkalo schvalování trestného činu, 11 představovalo nebezpečné vyhrožování, sedm násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, šest policie vyšetřuje jako šíření poplašné zprávy.

Za schvalování spáchaného zločinu nebo vychvalování pachatele trestní zákoník vyměřuje trest odnětí svobody až na jeden rok. Za nebezpečné vyhrožování hrozí opět až jeden rok za mřížemi nebo zákaz činnosti. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 12. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Nebuďme sobečtí. Ohňostroje a silvestrovské petardy jsou letos ještě zbytečnější než kdy dřív. In web ČRo Plus, 30. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Některé radnice v Česku ruší pořádání silvestrovských ohňostrojů. Dělají tak proto, že chtějí držet pietu kvůli otřesné předvánoční tragédii na Filozofické fakultě. Nečiní tak všechna města, jinde se naopak argumentuje potřebou jakési “radosti”, kterou mají ohňostroje údajně přinášet.

O to, aby města upustila od ohňostrojů, požádal i ministr vnitra Vít Rakušan, který starostům a starostkám rozeslal dopisy s prosbou, ať sami tento typ oslav nedělají a vyzvou k tomu i obyvatelstvo “svých” měst.

Ohňostroje, dělbuchy, petardy a další podobná pyrotechnika jsou tématem každý jednotlivý rok. A vedou se o ně vášnivé debaty. Bez ohňostrojů si někteří lidé nedovedou silvestrovské oslavy představit. A to přesto, že Akademie věd upozorňuje na zásadní negativní dopady pyrotechniky na naše zdraví a životní prostředí.

Barevné a hlasité oslavy konce roku jsou podle odborníků a odbornic doslova toxickou sprchou pro lidi i životní prostředí. Zábavní pyrotechniku nejde bez těchto dopadů provozovat.

Chemické látky a prachové částice uvolňované během ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní a dlouhodobý dopad na lidské zdraví i životní prostředí. Problém také je, že z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy a stávají se tak součástí potravních řetězců. (….)

Miguel de Unamuno. Fragmenty z knihy Tragický pocit života. Překlad Jaroslav Zaorálek. Připravil Rudolf Matys. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Josef Melč.

Natočeno v roce 1998. Repríza 30. 12. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 15 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Milan Mundier. Úvaha. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 16. 12. 2023 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Mundier, Milan: Milan Mundier: Jak jsem si našel cestu k Milanu Kunderovi. In web ČRo Brno, 18. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jenže Nesnesitelná lehkost bytí je v prvé řadě milostným příběhem. Navíc příběhem, jehož rozuzlení doslova drásá srdce,“ píše Milan Mundier ve svém fejetonu. Poslechněte si ho.

Oba máme stejné křestní jméno, oba pocházíme ze stejné městské části a naše rodiny se poměrně dobře znaly. To poslední jsem se dozvěděl teprve nedávno, a sice od svého prastrýce. Kdybych to věděl dřív, je možné, že bych s četbou knih Milana Kundery nezačal až těsně před čtyřicítkou. Ale je také možné, že bych v mladším věku nedokázal literární dílo tohoto slavného brněnského rodáka plně docenit. Navzdory své celosvětové oblibě totiž Milan Kundera nikdy nebyl mainstreamovým autorem a jeho romány se vždy opíraly o dvě roviny: dějovou a filozofickou.

Navíc byly určeny spíše těm čtenářům, kteří už za sebou mají nějaké životní zkušenosti a nenahlíží na svět černobílou optikou. Ať chceme, nebo ne, jsme formováni dobou, v níž žijeme. Milan Kundera se narodil v roce 1929, což znamená, že zažil druhou světovou válku, komunistický převrat v únoru 1948, období stalinismu i pražského jara, sovětskou okupaci v srpnu 1968 i sametovou revoluci v listopadu 1989. Svědkem posledního z uvedených klíčových momentů našich dějin však mohl být jen zpovzdálí. V roce 1975 totiž odešel se svojí ženou Věrou do Francie, kde už zůstal. Dodávám, že ze stejné země pocházeli mí vzdálení předci.

Když jsem se rozhodoval, který z románů Milana Kundery si přečtu jako první, měl jsem na výběr mezi dvěma možnostmi: buď to bude Život je jinde, nebo Nesnesitelná lehkost bytí. Jelikož jsem se vždy více zajímal o dějinná období, jež byla současné době vzdálenější, rozhodl jsem se pro první možnost. (…)