Martin Stöhr. Velikonoční fejeton napsaný pro Zelný rynk. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 30. 3. 2024 v cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Martin Stöhr: Střepy vzkříšení. In web ČRo Brno, 27. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si velikonoční fejeton, který pro magazín Zelný rynk napsal básník Martin Stöhr.
Šel jsem kolem plytké řeky, která se tu slepě sune a tváří se, že odnikud. Sune se tu líně nikam, na dně dlouhé rovné rýhy, dnes už divně hluboké. Je ta řeka jako my, říkal jsem si a v tom na mne cákla prudká vůně kvetoucího hlohu, nebo plané trnky, nebo něco tak. Bylo to jak chvilka z dětství, kdy měl člověk všechny smysly lačné, čisté, otevřené a jarní děje dokázaly navodit málem slastné mdloby. Udělal jsem dva kroky dozadu a pak zas nabral přímý směr, chtěl jsem vůni nasát znova, ale už z toho nic nebylo. Jak by to šlo ještě vzkřísit? Dnes už nijak, teď už není naděje, pomyslím si a očima skáču po vykotlaných hradbách Jericha tam na druhém břehu. Hleďme, z prachu nám tu vstává krásná nová čtvrť, jejíž sláva bude lízat paty hvězdám nad vodou. „Byla, je a bude vaše“, má napsáno na čele…
Vážení a milí, tímto končím dělostřeleckou přípravu a dál už budu strohý. Myslí se Svitava, myslí se Nová Zbrojovka, myslí se tím naděje a vzkříšení, které nejspíš vůbec nejsou. Má trasa ovšem nekončí. Vezmu to kolem staré sladovny, které to prý také spočítali, přejdu most a zezadu namířím dom, do Schimitz, abych se zde v jistém místě musel doslova otřást. Tady jsme měli kus půvabné, řekněme lhotákovské, periferie. Konce zahrad, garáže, podezřelé firmy v dočasně věčných likusácích, viadukt a pod ním stezka. Malé městské zátiší, jen občas nad ním zarachotil vlak. Náruč plácku s oázou. Oázou se myslí Hostinec pod ořechy, místními milovaný. Nedávno nám tiše padl za zářivý development. (..)