Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Čapek. Krátké úvahy Josefa Čapka z knihy Psáno do mraků psané z „potřeby ujistiti se, že tento život a svět je spíše dobrý než špatný“. Připravila Dagmar Jaklová. Režie Josef Melč.

Čte Radim Vašinka.

Natočeno 1993. Repríza 29. 3. 2024 (MujRozhlas, 12:34 h.) pod názvem Sváteční zamyšlení s Josefem Čapkem; 18. 4. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:30 h.) pod názvem Sváteční zamyšlení s Josefem Čapkem.

Klára Vlasáková. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vlasáková, Klára: Klára Vlasáková: Minimální důstojnou mzdu nemají dvě třetiny zaměstnaných. In web ČRo Plus, 21. duben 2024 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku už 5 let funguje koncept minimální důstojné mzdy. Ta byla podle dat za uplynulý rok stanovena na 45 600 korun hrubého mimo Prahu a 47 700 korun v Praze. Co minimální důstojná mzda ukazuje?

Prvotní reakcí na částku, kterou spočítal tým expertů a expertek, je nejspíš porovnání s vlastní mzdou. Beru důstojné peníze, nebo ne? V Česku samozřejmě existuje mzda průměrná, mediánová a minimální. Jenže zatímco první dvě konstatují, jak si vedeme, a minimální mzda je výsledkem jednání tripartity, minimální důstojná mzda bere do hry důležitý element – výdaje.

V jejím jádru tedy stojí otázka, kolik by měl pobírat jedinec (alespoň s jedním závazkem – dítětem, nemocným rodičem nebo partnerem), aby zaplatil nutné položky jako bydlení nebo jídlo, zbylo mu něco na volný čas, a ještě něco ušetřil.

Minimální důstojná mzda tedy netvrdí, že každý by měl létat na zahraniční dovolené, kupovat si drahou elektroniku nebo pravidelně jíst v restauracích. Její výpočet vychází z nutných výdajů plus předpokladu, že pracující by si mohli jednou až dvakrát za měsíc zajít do kina nebo do divadla, dvě až tři hodiny měsíčně věnovat sportu a jednou ročně vyrazit na dovolenou po Česku.  (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Stormy Daniels vyšla Trumpa dráž, než plánoval. In web ČRo Plus, 21. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud se někomu pletou soudní spory Donalda Trumpa, pak není divu. Na svém začátku je další kauza, sice pro exprezidenta možná méně nebezpečná než jiné, ale o to více vypovídá o Americe jako takové, a o té dnešní zvlášť.

Nejnovější přelíčení pravděpodobně začne v pondělí, a to kvůli částce, kterou měla být před předminulými prezidentskými volbami umlčena jeho bývalá milenka. Byly doby, kdy politikovi mohla v Americe zničit kariéru samotná milenka nebo její identita, šlo totiž o herečku ve filmech pro dospělé známou jako Stormy Daniels. (…)

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Trumpův veřejný obraz se lepší. In web ČRo Plus, 21. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Deník The New York Times spolu s agenturou Sienské univerzity organizovaly průzkum veřejného mínění, aby zjistily, jak se nyní, po 4 letech prezidentování Joea Bidena, změnil postoj voličů k výkonu jeho předchůdce Donalda Trumpa. S výsledkem dotazovací akce určitě nebyly spokojeny.

Ve zvláštní analýze výsledků z pera svých redaktorek Lisy Lererové a Ruth Igelnikové se deník pokusil vysvětlit, proč nečekaně kladné hodnocení Trumpova výkonu je vcelku normální a na průběh prezidentského klání v letošním listopadu nemůže mít žádný dopad.

Ukázalo se, že zatímco před volbami v roce 2020 jen 39 procent Američanů bylo spokojeno s dědictvím po Trumpovi, nyní celá polovina dotázaných má za to, že stav země značně vylepšil. Jeho vládnutí pokládají za dobu ekonomické prosperity a posílení národní bezpečnosti.

Tento posun ve voličských náladách je o to překvapivější, že se odehrává na pozadí tuctů soudních žalob proti němu. Nejbližší soudní líčení započne doslova v těchto dnech v New Yorku, kde obvodní soudce podle nejpřísnějších stranických kritérií bedlivě lustruje členy poroty.  (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 22. 4. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Airbnb je zpátky. Nejen v krizi bydlení si Praha nemůže dovolit takto neregulovaný byznys s byty. In web IRozhlas, 22. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tytam jsou doby, kdy se důsledkem pandemie covidu-19 ukázalo, jak silně je širší centrum Prahy postiženo krátkodobými pronájmy, známými hlavně pod jménem nejslavnějšího poskytovatele – Airbnb. Podle analýzy pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v hlavním městě po pandemii covidu opět přibývá nemovitostí, které jsou pronajímány ke krátkodobému ubytování.

Celosvětově rozšířený problém je vzhledem k četným negativním dopadům na místní obyvatele i běžné ubytovací služby regulován v mnoha evropských městech. Praha a spolu s ní i další česká města však stále přešlapují na místě.

Mimo jiné i proto, že nedokáží adekvátně vymáhat již existující normy a nařízení – třeba o platné kolaudaci, podle kterého se prostory zkolaudované jako byty nesmí používat pro ubytovací služby. (more…)

Milan Mundier. Fejeton napsaný pro Zelný rynk. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra duben 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Mundier, Milan: Milan Mundier: O síle charakteru a dobrém vínu. In web ČRo Brno, 17. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera, který napsal pro magazín Zelný rynk.

Mám francouzské příjmení, tudíž i francouzské předky. Ale ne, co to povídám? O tom jsem se přece zmínil už minule, když jsem si za téma svého fejetonu zvolil Napoleona Bonaparta a jeho historický odkaz. To jen ta Francie se mě poslední dobou nějak drží.  Ostatně, než přišla řeč na Napoleona, vyznal jsem se tu ze svého obdivu k Milanu Kunderovi. Ten byl sice našinec, ale od roku 1975 se jeho novým domovem stala Francie. A zůstala jím až do jeho smrti v požehnaném věku devadesáti čtyř let. (more…)

Thomas Stearns Eliot. Úryvek z klasického pojednání anglického nobelisty o romantickém velikánovi a jeho poezii. Z překladu Martina Hilského připravil Petr Gojda. Účinkuje Ondřej Novák. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Petr Šotnar. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Zdeněk Bureš.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 13. 4. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 11 min.).

Lit.: Šotnar, Petr: Petr Šotnar: Kanada prohnilá. In web ČRo Brno, 12. duben 2024 (článek). – Cit.:  V mládí jsem u táboráku slýchal jednu písničku, kde se zpívá: „Je na západ cesta dlouhá, zbytečná, marná je touha.“ V té písni je smutek nad tím, co tenkrát bylo obyčejným lidem zapovězeno. Člověka pochopitelně nejvíc láká to, co je zakázáno. Ovšem na druhou stranu na různých školách, kam jsem chodil od svých šesti do čtyřiadvaceti let, nám někteří učitelé neustále vyprávěli o strašlivých podmínkách na Západě a o zahnívajícím kapitalismu.

Tím v mé hlavě vznikl rozpor, který mi pomohla vyřešit až dialektická jednota, o které se učitelé naštěstí také zmínili. Jakmile se změnily poměry a bylo to možné, hned jsem začal jezdit na Západ. Byl jsem tam mnohokrát, ale loni na podzim jsem se vydal opravdu hodně daleko. A sice do západní Kanady. Chtěl jsem na vlastní oči vidět zahnívající kapitalismus v přírodních parcích Skalnatých hor v Britské Kolumbii a Albertě.

Velká část území těchto provincií je pokryta jehličnatými lesy. Když v takovém lese vypukne požár, hasiči ho obvykle nehasí, dokud nejsou ohrožena lidská obydlí nebo majetek. Ohořelé stromy pak nechají ladem, však si s nimi příroda poradí. Takže po čase je tam skutečně pěkně prohnilá země. (…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 4. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Slovensko nevzkvétá. Jenže Česko taky ne. In web ČRo Plus, 11. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Neúspěšný prezidentský kandidát Ivan Korčok v kampani mnohokrát zmínil, že Slovensko zamrzlo ve vývoji. Jakmile mladí lidé oslaví osmnácté narozeniny, přemýšlejí, jak co nejrychleji vzít nohy na ramena a vystěhovat se, tvrdí. Tento řečnický obrat má reálný základ.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v rozhovoru pro Deník uvedl, že 64 procent slovenských absolventů zdejších lékařských fakult zůstává pracovat a žít v Česku. Pokud inteligence odchází jinam a hlavně se nevrací, je to vážná věc. (…)