Vladimír Kovářík.
Natočeno 1950. Premiéra (?) 20. 8. 1950 (Praha, 8:00 – 8:15 h.) v cyklu Živá slova.
Vladimír Kovářík.
Natočeno 1950. Premiéra (?) 20. 8. 1950 (Praha, 8:00 – 8:15 h.) v cyklu Živá slova.
Pohovor Josefa Štěcha o novém českém filmu, který byl natočen v Ústeckém kraji.
Připravilo Ústí nad Labem v roce 1950. Premiéra (?) 22. 10. 1950 (Ústí nad Labem, 18:40 – 19:00 h.).
František Havlas. Přednáška.
Připravila Ostrava v roce 1950. Premiéra (?) 22. 10. 1950 (Čs. okruh M, 21:15 – 21:30 h).
Dr. Miroslav Paťava. Přednáška.
Natočeno 1950. Premiéra (?) 22. 10. 1950 (Praha, 21:45 – 22:00 h).
František Havlas. Zábavná přednáška.
Natočeno 1950. Premiéra (?) 21. 10. 1950 (Košice, 21:00 – 21:15 h.).
Ladislav Mňačko. Přednáška.
Natočeno 1950. Premiéra (?) 21. 10. 1950 (Bratislava, 16:00 – 16:15 h).
Cyklus přednášek pro učitele k realizaci nové koncepce výchovně vzdělávací práce. Doc. dr. Václav Penc, CSc. Režie Milan Balašov.
Čte Zdeněk Kacetl.
Natočeno 1977 (?). Repríza 19. 3. 1977 (Vltava, 9:15 – 9:30 h.).
Obsah: Doc. dr. Václav Penc, CSc.: Pojetí psaní ve 2. ročníku
Miloš Štědroň. Úvaha. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2016. Premiéra 5. 11. 2016 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Miloš Štědroň vypráví o spisu Ludvíka Kundery O hudbě československého národa. In web ČRo Brno, 4. 11. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spis, který klavírista, hudební vědec, první rektor JAMU a také otec spisovatele Milana Kundery vydal v roce 1919 v Rusku, vychází v českém překladu. Píše se v něm také o Leoši Janáčkovi.
Jak vysvětluje hudební vědec a skladatel Miloš Štědroň, název spisu, původně vydaného v ruštině, ukazuje, že Ludvík Kundera akceptoval „čechoslováctví“, které se kterým přišel T. G. Masaryk.
Klavírista a hudební vědec Ludvík Kundera byl žákem a asistentem Leoše Janáčka. Studoval ale i v zahraničí, v Berlíně, a hovořil také německy a rusky. Byl poznamenán oběma kulturami, miloval například Beethovena. Působil jako tajemník Klubu moravských skladatelů, který vznikl po roce 1918 a který se snažil integrovat do tehdejšího avantgardního, evropsky orientovaného většího celku, který se jmenoval ISCM – International society of contemporary music. (more…)
Začalo hledání nového českého prezidenta. Miloši Zemanovi končí mandát ještě více než za rok, ale ke kandidatuře už se hlásí některé osobnosti, naposledy včera Michal Horáček. Má šanci? Zamýšlí se nad tím Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.
Natočeno 2016. Premiéra 4. 11. 2016 (ČRo Plus, 6:34 h.). K poslechu zde.
Jindřich Šídlo. Miloš Zeman se stal třetím českým prezidentem jen proto, že se nikdy nesmířil s porážkou při volbě toho druhého. Pánové Kalvoda, Kocáb a Němec dělají jen práci za Zemana, pokud se opravdu rozhodne znovu kandidovat… Fejeton.
Natočeno 2016. Premiéra 2. 11. 2016 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Kroměřížská výzva ve službách Hradu. In web ČRo Plus, listopad 2016 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit.: Objevila se nám ve veřejném prostoru taková jedna myšlenka. Někteří odpůrci prezidenta Zemana se prý dodnes „nesmířili s jeho vítězstvím a porážkou Karla Schwarzenberga“ v lednu 2013. Nedávno to napsal například držitel medaile za zásluhy z rukou prezidenta Zemana Petr Robejšek, ale narazit na ni můžete ve veřejné debatě obden.
No samozřejmě. A co je na tom tak špatného? Možná, že jde jen o záměnu pojmů. „Smířit se s porážkou“ je trochu něco jiného než „uznat porážku“.
Což je nesmírně důležitý demokratický institut, kterým poražený legitimizuje i u svých voličů držitele moci. Proto taky Amerika tak intenzivně řeší výhrůžky Donalda Trumpa, že v případě porážky neuzná vítězství Hillary Clintonové.
Miloš Zeman je legitimně a demokraticky zvoleným prezidentem, tahle debata skončila 26. ledna 2013. Hotovo. Ale „smířit se s porážkou“ je přece něco úplně jiného. V politice se s ní smířit nikdy nemůžete, protože byste vůbec neměli důvod pokračovat dál. (more…)
Powered by WordPress