Jaromír Funke. Přednáška.
Natočeno 1936. Premiéra 3. 4. 1936 (Praha II, 19:20 h).
Jaromír Funke. Přednáška.
Natočeno 1936. Premiéra 3. 4. 1936 (Praha II, 19:20 h).
Dr. Boh. Němec. Přednáška.
Natočeno 1936. Premiéra 3. 4. 1936 (Praha I, 19:35 – 19:50 h).
Připravil Tomáš Sedláček. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 29. 7. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).
Lit.: Sedláček, Tomáš: Vidíš, jak nás má bábička ráda! Nad knihou Petry Dvořákové Dědina uvažuje Tomáš Sedláček. In web ČRo Brno, 27. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatelka a scénáristka Petra Dvořáková (1977) patří v soudobé české próze mezi zavedená jména.
Její kniha rozhovorů Proměněné sny získala cenu Magnesia Litera, příběh Julie mezi slovy byla oceněna Zlatou stuhou v kategorii beletrie pro mládež a Cenou učitelů, mládeži jsou určeny i její další knihy – Flouk a líla a Každý má svou lajnu. Prozatím poslední próza Dědina naopak rozvíjí autorčin zájem o psychologii současníků, jak jsme poznali v knize Sítě – příběhy nesebevědomí.
Nejnovější Dědinu s chytlavým podtitulem Pole, závist, chtíč a otčina tvoří čtyři příběhy ze současné vesnice na Vysočině. O jejím jazyce autorka říká výslovně:
„Tuto knihu jsem napsala jazykem, který je mi vlastní. Slýchala jsem ho od dětství na Vysočině, kde jsem se narodila a kde už spoustu let nežiji. Ten kraj mám ale navždy pod kůží, protože tak to my lidé odtud zkrátka máme.“
Cvičený dialektolog by nejspíše dokázal dějiště Dědiny přesně lokalizovat, je to někde v jihovýchodní části Vysočiny, tam, kde se stýkají izoglosy hanáčtiny už s obecnou středočeštinou, kde králíky nazývají zajíci, babičky bábičkami a koblihy smažinkami. Dědina Petry Dvořákové je ovšem obec zcela fiktivní, jakkoli na vnitřní straně obálky najdete plánek vsi, v níž vypravěči knihy žijí. (more…)
. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 27. 7. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 3 min.).
Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: EU je nutno reformovat! Bohužel víme jenom, jak ne. In web ČRo Plus, 27. červenec 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Že je nutno Evropskou unii zreformovat, slyšíme z úst politiků všech zdejších demokratických stran téměř denně. Obvykle s dodatkem, že včera bylo pozdě.
Kromě všeobecných řečí o tom, že by se unie měla přiblížit lidem a přestat je poručníkovat, už ale bohužel nikdo nedodá, jak by ony reformy měly vypadat konkrétně.
Nedělá to ani zdejší instituce, která to má v popisu práce, a sice Národní konvent o EU. Ten vznikl v roce 2014 jako stálá platforma pro diskusi o evropských otázkách a propojuje zástupce vlády a zákonodárce s odbornou veřejností. Jeho cílem je formulovat konkrétní doporučení pro evropskou politiku České republiky.
Místo toho dal ale konvent zatím dohromady spíš seznam zamítavých stanovisek ke všemu, co vymysleli jinde: Od návrhu na snížení počtu Evropských komisařů, přes požadavek rozšířit rejstřík unijního hlasování kvalifikovanou většinou, až po ideu nadnárodních kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu. (more…)
Lída Rakušanová. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 21. 5. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 4 min.).
Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Zrušení Benešových dekretů je v zájmu státu. In web ČRo Plus, 21. květen 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Benešovy dekrety jsou vyhaslé, tvrdí čeští politici unisono. Pak je ovšem na místě otázka, proč je v Česku okamžitě oheň na střeše, když se o nich na sudetoněmeckém sjezdu byť i jen hlesne.
Ani v těchto dnech tomu není jinak. Na rozdíl od Německa, kde se média logicky soustředila na to, o co šlo na 69. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu doopravdy: totiž o úžasný pokrok v česko-německých vztazích, o který se společně zasloužili Češi a Němci, a to v neposlední řadě všude tam, kde po válce došlo k nucenému vysídlení sudetoněmeckého obyvatelstva.
Zdůraznit je třeba, že k tomu významně přispěly dvě věci, a to jednak oběma vládami financovaný Česko-německý fond budoucnosti, který letos oslavuje 20 let své úspěšné činnosti, ale také Sudetoněmecké krajanské sdružení, které v roce 2015 pod vedením svého představitele Bernda Posselta – mimochodem největšího českého patriota, jakého znám – vypustilo ze svých stanov cíl usilovat o znovunabytí někdejšího domova i majetku.
Zda si Česko chce i nadále ponechat ve svém právním řádu nařízení jako jsou poválečné dekrety, které uvalily na 3 miliony českých Němců kolektivní vinu za nacismus, anebo zákon z roku 1946, pardonující zločiny na Němcích ještě půl roku po skončení války, je teď výhradně jen naše, česká záležitost. Neexistují k tomu už žádné objektivní důvody.
Tím spíš se ale může stát, že se nad tím demokratický svět čas od času pozastaví. A přesně to udělal v Augsburgu státní tajemník německého ministerstva vnitra Mayer, když vyjádřil svůj „osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody takové dekrety nepatří“. (more…)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 3 min.) v rámci cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Vyjednávání o vládě ukazuje, jak to vypadá, když je ČSSD na prodej. In web ČRo Plus, 25. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Andrej Babiš vládne se svým kabinetem v demisi už skoro půl roku a rozhodně to zatím nevypadá, že by to československého oligarchu a jeho spolupracovníky nějak trápilo.
Už několikrát se ukázalo, že chce – li Babiš něco prosadit, může se opřít o hlasy komunistů z jedné strany a okamurovců z té druhé.
Pro způsob jeho práce je to typické: bezohledností ve vztahu k programu nebo idejím potvrzuje svůj důraz na efektivitu a pracovitost, které jsou procedurální standardy vládnutí vlastně jen na obtíž. V tomhle ohledu Babiš žádnou reálnou koalici nepotřebuje. Přesto o ní, alespoň naoko, pořád jedná.
I když se na první pohled může zdát, že při hledání konsenzu s ČSSD šel Babiš svým ústupkem z ministerstva vnitra Janu Hamáčkovi naproti, opak je pravdou. Už teď je to hlavně (a dost možná jedině) sociální demokracie, kdo prohrál prakticky i symbolicky všechno, co prohrát jde.
Pokud měli být sociální demokraté ve vládě s ANO zárukou dodržování demokratických mechanismů a důrazu na pokračování sociální politiky, už teď to neplatí. Částečně proto, že toho druhého se bez sebemenších problémů okamžitě vzdali. (more…)
Petr Hartman. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 7. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Klienti H-Systemu si u soudu ověřili, že za chyby se platí. In web ČRo 3 Vltava, 24. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za chybné rozhodnutí se platí. Na vlastní kůži si to mohli ověřit klienti zkrachovalého H-Systemu.
S vidinou zisku nového bydlení vložili statisíce až miliony korun do projektu, který se z developerského relativně rychle proměnil v podvod. Inkasované peníze nebyly využívány pouze na výstavbu nových bytů a domů, ale mizely v jiných firmách a pochybných projektech. Nebylo divu, že se výstavba postupně zastavila, H-System se dostal do problémů a skončil v konkurzu.
Jak ukázal čas, různými zvláštními transakcemi a prodeji částí zbylého majetku za diskutabilní cenu se snižovala pravděpodobnost, že okradení klienti uvidí někdy zpátky podstatnou část zpronevěřené částky.
Nijak zásadně to nemění ani nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle něj mají za svoje chybné rozhodnutí opakovaně zaplatit ti lidé, kteří se rozhodli sdružit do Stavebního bytového družstva Svatopluk a rozestavěné domy na vlastní náklady dobudovat. Nyní je mají do měsíce opustit. Tím mají umožnit správci konkurzní podstaty jejich prodej. Z inkasovaných peněz se mají uspokojit všichni věřitelé. (more…)
Petr Holub. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 7. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Vypněte přijímače, hlásí se OECD. In web ČRo Plus, 23. červenec 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak prosté, milý Watsone, říká v televizních seriálech do omrzení Sherlock Holmes a nedůvtipnému doktoru Watsonovi nezbývá než žasnout nad pronikavým intelektem svého přítele.
Stejně může být oslněn prostý Čech, když si přečte rady expertů z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, tedy OECD, kteří pohlédli na stav českého zdravotnictví a hned vědí, co by se mělo dělat.
Je málo lékařů, proto je nutné rozšířit počet studijních míst na lékařských fakultách. V nemocnicích je příliš mnoho lůžek pro akutní péči, měla by se tedy nějaká zrušit, někdy možná i celé nemocnice.
Zdravotníkům se neplatí za výkon, ale podle historických paušálů. Tak to je na čase zavést systém DRG, který změří výkony v nejlepších nemocnicích a podle jejich efektivity finančně ohodnotí i ty ostatní. Ani praktičtí lékaři by neměli dostávat pouhý paušál za pacienta, ale část příjmů by měli získat zdravotnickými výkony. Měla by se najít cesta, jak do zdravotnictví poslat víc peněz, především zvýšit odvody živnostníků a zřejmě také zvýšit sazbu pojistného zaměstnancům či odvody státu. (more…)
Jan Fingerland. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 7. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Trump není doma prorokem, ale jinde také ne. In web ČRo Plus, 17. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimir Putin se do Moskvy vrátil jako vítěz a Donald Trump do USA jako spráskaný pes. To není tvrzení autora těchto řádků, ale shodně ruských i amerických médií. Jak je možné, že se novináři obou velmocí tak vzácně shodli?
Rozdíl v tónu ruských a amerických médií můžeme přičíst odlišným politickým systémům a jiné politické kultuře, ale popravdě řečeno, jen málo kdo měl pocit, že Trump při svém prvním setkání s Putinem nějak zvláště uspěl. A to bez ohledu na skutečnost, že vlastně není jasné, co bylo Trumpovým cílem, když tvrdí, že špatné rusko-americké vztahy jsou důsledkem špatné politiky jeho předchůdců.
Do amerických učebnic nejnovějších dějin pravděpodobně vejde okamžik, kdy Trump mluví o zasahování ruských institucí do amerických voleb a dá přednost ujištění ruského prezidenta před zjištěními amerických tajných služeb.
Pokud se podíváme na americkou politickou scénu, nejtvrdší byli podle očekávání demokraté, ale srovnatelně ostří byli někteří Trumpovi spolustraníci, zejména obvyklí podezřelí, jako John McCain nebo Lindsay Graham. Věci se ale stále posouvají, nejvýše postavený republikán v Kongresu Paul Ryan svému prezidentovi už zcela veřejně oponoval, když mluvil o nepochybném ruském zasahování do předloňských amerických prezidentských voleb.
Objevili se i republikánští obhájci Trumpových postojů, ale buď se jednalo o relativně nedůležité kongresmany, jako je John Barrasso, nebo konec konců i bývalý prezidentský kandidát Rand Paul. Navíc pokud si pozorně poslechneme, co Paul říkal, moc toho s Trumpem ve věci Ruska ve skutečnosti nesdílí. (more…)
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Premiér a kouzlo dobrovolnosti. In web ČRo Plus, 17. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V září před třemi lety Česká republika nesouhlasila s unijním principem kvót pro rozdělování migrantů.
Vedle Slovenska, Maďarska, Rumunska, a Finsko se tehdy zdrželo. Jenže rozhodly hlasy ostatních 23 členských států a nastala dlouhodobá zákopová válka.
Objektivně vzato jí odpůrci kvót vyhráli, systém byl letos v červnu opuštěn. A nahrazen dohodou o kontrolovaných střediscích pro zjištění, kteří migranti mají být vracení a kteří potřebují mezinárodní ochranu a budou pak rozdělováni na základě dobrovolnosti. Což leckterý český realista se sklonem ke skepsi viděl jako krásně legální šanci dobrovolně nikoho nepřijmout. (more…)
Powered by WordPress