Peter Krištúfek. Esej. Režie Ján Medveď.
Účinkuje Radoslav Kuric.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2014. Repríza 8. 9. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Peter Krištúfek. Esej. Režie Ján Medveď.
Účinkuje Radoslav Kuric.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2014. Repríza 8. 9. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Z vlastního překladu připravil a úvodem hovoří Jiří Mulač. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Alfred Strejček.
Natočeno 1985. Obnovená premiéra 16. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Jana Hejkrlíková. Esej romské spisovatelky napsaný pro rozhlas u příležitosti 50. výročí vzniku Svazu Cikánů-Romů. Připravila Petra Kultová. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Iveta Demeterová.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.
Lit.: Gojda, Petr: Nezapomenutelná historická událost. Před 50 lety vznikl Svaz Cikáni-Romové. In web ČRo 3 Vltava, 16. září 2019 (článek). – Cit.: U příležitosti 50. výročí vzniku Svazu Cikánů-Romů uvádíme krátké eseje romské spisovatelky Jany Hejkrlíkové, ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové a přední české romistky Mileny Hübschmannové. (…)
Na konci srpna uplynulo 50 let od založení Svazu Cikánů-Romů (1969-1973). Na Vltavě jubileum připomínáme cyklem esejů – první tři dny jde o premiéry psané pro příležitost výročí, ve čtvrtek a pátek o archivní vzpomínání zakladatelky naší Romistiky Mileny Hübschmannové.
Byla to historická událost, kterou podle pamětníků „nelze plně docenit ani dohlédnout“. Vznik svazu znamenal završení dlouholeté společenské a politické angažovanosti Romů, kteří se také otevřeně přihlásili k pražskému jaru. Českoslovenští Romové se díky svazu mohli zapojit do řešení otázek, jež se jich přímo dotýkaly.
Spisovatelka Jana Hejkrlíková ve svém eseji vzpomíná na jednu z ustavujících okresních schůzí svazu a na to, jak se na okamžik před normalizací jako dítě setkala s uznáním a sebe-vědomím svého etnika.
Ustavení Mezinárodní Romské Unie bylo důležité minimálně pro sebeurčení Romů jako etnického národa, který žije po celém světě. (…) Přes všechny historické snahy vymýtit tradice a kulturu Romů, jsme si je uchovali po celém světě. Jana Hejkrlíková
Jana Horváthová mimo jiné připomíná genocidu Romů za druhé světové války (jíž padlo za oběť 90 procent tehdejší naší romské populace), poválečné představy komunistického aparátu, krátké období existence Svazu i normalizaci.
Chceme sami, prostřednictvím své masové společenské organizace začleněné do Národní fronty, usilovat o prosazení svých stanovisek, podílet se na převýchově všech cikánů a takto zvýraznit své postavení v republice a podpořit rozvoj socialistické demokracie v naší republice. Obracíme se na Vás také proto, aby se na nás jako dosud nezapomnělo. Žádáme Vás proto, aby bylo i s námi počítáno. Z dopisu Přípravného výboru Svazu Cikánů-Romů Ústřednímu výboru Národní fronty (29. 5. 1968)
Milena Hübschmannová byla významná česká vysokoškolská pedagožka, indoložka a také zakladatelka české romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V šedesátých letech žila půl roku v romské osadě na Slovensku, posléze se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let angažovala ve Svazu Cikánů-Romů. V období normalizace byla bez stálého zaměstnání a nesměla publikovat.
Z Archivu Českého rozhlasu vybíráme dvojici vyprávění a zamyšlení Mileny Hübschmannové, které začíná u první cesty za Elenou Lackovou na Slovensko. (Elena Lacková mimo jiné proslula jako autorka dramatu Hořící cikánský dům, ve kterém zpracovala romské zkušenosti z války a které nacvičila se skupinou romských herců a hrála po celém Československu). Kromě vyprávění o samotné spisovatelce a jejich setkání představuje Hübschmannová hlavně tehdejší podmínky romských osad a zasazuje do kontextu řadu mýtů panujících o zevšeobecnělé představě o menšinovém etniku.
Ondřej Soukup. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 9. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Všichni proti Jednotnému Rusku. In web ČRo Plus, 11. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2012 se budou konat parlamentní volby a před očekávaným odchodem Vladimira Putina z prezidentského křesla o dva roky později bude Moskva potřebovat poslušný parlament. Objevují se návrhy, že by Jednotné Rusko mělo změnit název nebo by mělo být nahrazeno novou stranou. Otázka je, zda by to pomohlo. Navalného „chytré hlasování“ využívá rostoucí nespokojenost ruských obyvatel z klesajících příjmů. Pokud se tento vývoj nepodaří zlomit, ani přejmenování nepomůže.
Autor je komentátor Hospodářských novin
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 9. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Komunismus do muzea. In web ČRo Plus, 11. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražský magistrát připravuje zřízení Muzea paměti 20. století, které bude návštěvníkům připomínat zejména události spojené s obdobím nacistické okupace a s dobou komunismu.
Jeho cílem je „pochopení podstaty autoritativních způsobů vládnutí, ovládání a kontroly společnosti, je zásadní pro poznání současných hrozeb, kterým společně čelíme. V tomto kontextu je důležité připomínat si nejen spáchané zločiny a hrdinské činy, ale také formy přizpůsobení se či otevřené kolaborace“.
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 9. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Naučíme Evropu, co je demokracie. In web ČRo Plus, 11. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předsedkyně Ursula von der Leyenová představila Evropskou komisi, celkem šestadvacet jmen komisařek a komisařů, které ještě bude prověřovat europarlament.
Z pohledu Čechů to není žádná sláva. Tuzemská kandidátka Věra Jourová bude místopředsedkyní, ale tím dobré zprávy končí. Její nově vytvořený rezort se jmenuje „hodnoty a transparence“.
David Klimeš. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 9. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Klimeš, David: David Klimeš: Prezidenta lze umravnit jen osekáním hradního rozpočtu. In web ČRo Plus, 12. září 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V ústavě se píše, že „prezident republiky zastupuje stát navenek“, v případě Miloše Zemana je na místě se ptát, který. Sérií výroků v zahraničí se dostal do kolize s oficiální vládou. Nyní se mu to podařilo v Srbsku, kde se vyslovil pro odvolání uznání Kosova a přihodil, že Kosovo nemá rád. Jak Miloše Zemana zastavit a umravnit ho v jeho čím dál divočejšího prezidentování? Ústupky Hradu se neosvědčily, ani ústavní žaloba. Jedinou možnou cestou je osekat hradní rozpočet.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 4 min) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Rusko – impérium vrací úder. In web ČRo Plus, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O bezprecedentních raziích po celém Rusku, kdy policie vtrhla do kanceláří a bytů lidí z Fondu boje proti korupci Alexeje Navalného Český rozhlas již informoval zde.
Sám Navalnyj k tomu poznamenal: „Potřebuji historickou konzultaci. Dnes bylo proti naší síti současně provedeno přes 200 razií v 41 městech. To je rekord počítaje od kdy? Od roku 1937?“
Narážka na stalinské kořeny putinovského režimu je zřetelná. Represivní složky nejen lidi fyzicky ponižují a ničí jejich majetek, ale blokují jim bankovní účty, tudíž nesmí vybrat ani kopějku. Režim tak nechává stovky lidí bez jakýchkoli finančních prostředků.
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Šarochův dárek pro Milion chvilek. In web ČRo Plus, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch spolu s městským státním zástupcem Martinem Erazímem asi nemohli dát Mikuláši Minářovi, organizátorovi protestních akcí Milion chvilek pro demokracii, před podzimním výročím 17. listopadu lepší dárek.
Pokud mohl mít někdo pocit, že hnutí – původně protestující proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti – ztrácí dynamiku a sílu, tak nyní dostalo dost silný impuls.
Nejde jen o samotný fakt zastavení trestního stíhání pana premiéra a jeho blízkých, ale zejména o zdůvodnění tohoto kroku. Vzhledem k tomu, že státního zastupitelství vyšetřovalo kauzu téměř čtyři roky, není zveřejněné zdůvodnění příliš přesvědčivé.
Fejeton. Poctu písničkářům napsal básník a redaktor brněnského Hosta Martin Stöhr. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 14. 9. 2019 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).
Lit.: Stöhr, Martin: Jednou – pocta písničkářům. A těšení se na nové album Vladimíra Mišíka. Poslechněte si fejeton. In web ČRo Brno, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou, už je tomu tak osm deset let, jsem s otcem, takzvaným tatou, něco přiřezával v našem novém bytě a zazvonil mi mobil. Dobrý den, tady je Vladimír Mišík, ozvalo se ze sluchátka. To mi až pilka upadla na zem, jak jsem ji překvapením roztržitě odložil na parapet. Úplně jsem zapomněl, že jsem mistrovi před časem poštou posílal nějakou sbírku se zatrženou básní a dopisem, že je to text akorát pro něj. Jenže člověk míní a Mišík mění, takže si vybral úplně jiné verše a byla z toho dokonce titulní píseň jeho stále ještě posledního alba Ztracený podzim. Když vyšlo, ptali se ho novináři, jakže objevil tak zasutého básníka, jakým byl pan Bok z Tábora, a on říkal, že mu jeho básně poslal pan Martin, redaktor brněnského Hosta. (more…)
Powered by WordPress