Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 10. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pamatujme na naše hrdiny, připomíná v souvislosti s 80. výročím konce druhé světové války Zelný rynk. In web ČRo Brno, 10. květen 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera, reportáž z výstavy Pozdrav Igoru Zhořovi v Domě umění města Brna a devátou část četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Víte, že americký prezident Harry Truman slavil narozeniny právě 8. května 1945, kdy v Evropě oficiálně skončila druhá světová válka? „Lepší dárek si snad ani nemohl přát,“ říká fejetonista Milan Mundier. Temné období evropských dějin si vyžádalo životy více než 360 tisíců Čechů a Slováků. Mundier se ohrazuje proti tvrzení, že Češi za protektorátu v lepším případě „švejkovali“, v horším kolaborovali. A připomíná naše hrdinné letce, kteří se v roce 1940 s Royal Air Force (RAF) zúčastnili bitvy o Británii. Někteří pocházeli z Moravy – jako Tomáš Vybíral (Moravský Písek) či Josef Šnajdr (Luhačovice). Další hrdina, Petr Křivka, se narodil na Břeclavsku. Cesty jejich osudů nebyly snadné. Pro Milana Mundiera byl však hrdinou i Ludvík Svoboda. Poslechněte si proč.

V jiném slova smyslu byl hrdinou také výtvarný teoretik a pedagog Igor Zhoř, který se v Brně narodil před sto lety. V Domě umění města Brna je mu věnována výstava Pozdrav Igoru Zhořovi, jejíž kurátorkou je Marika Svobodová. Temné období jeho života bylo v 70. a 80. letech, kdy byl vystaven perzekuci ze strany komunistů. S pomocí Irmy Charvátové se však dokázal navzdory ústrkům stát hrdinou pro množství neprofesionálních výtvarníků z celé Moravy, kterým představil umění tak, jak je dosud neznali, a naučil je výtvarnému myšlení. Stejně ctěn byl však i výtvarníky profesionálními. Reportáž vás pozve na výstavu, která je přístupná do 18. května. (…)

Miroslav Holub. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravilo Brno v roce 1996. Repríza 3. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 23 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Tržiště lahůdek. Kulturní magazín Zelný rynk pluje na rozhlasových vlnách už třicátý rok. Připomeňte si jeho začátky. In web ČRo Brno, 3. květen 2025 (článek). – Cit.: Ohlédněte se s námi za historicky prvním magazínem Zelný rynk, který byl odvysílán v sobotu 4. května 1996. Zazní fejeton Miroslava Holuba Jiní lidé, vzpomínky Jiřiny Haukové na Josefa Kainara, Ivana Kříže na Vítězslava Nezvala a rozjímání Vladimíra Fuxe o češtině. Nebude chybět ani četba z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Vydáním s pořadovým číslem 1 484 vstupuje kulturní magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk do 30. sezóny, svého jubilejního roku, který se završí počátkem května 2026. Nahrávka prvního vydání se nedochovala, ale scénář ano. Redaktorka Alena Blažejovská tehdy posluchačům slibovala, že Zelný rynk se bude svému předobrazu – brněnskému Zelnému trhu – podobat hlavně pestrostí. A že víme, že nejžádanější je čerstvé zboží a zavadlý salát se nic nazývá. Na druhé straně i křížaly jdou na dračku, protože mají osvědčenou, koncentrovanou chuť.

Cestovní fejeton připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Pozn.: O tzv. Luzernském kruhu, neformálním sdružení českých emigrantů a švýcarských osobností (Jürgen Braunschweiger, Alice Bucher, Liz Braunschweiger, Pavel Krbálek, Bruno Leuthold, Pavel Kohout, Jiří Gruša, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Jaroslav Vejvoda, Eda Kriseová ad.) též pojednává pořad Jiřího Kamena Luzernský kruh (Radiodokument, 15. 10. 2008).

Citované osobnosti: sochař, šperkař, umělecký kovář Pavel Krbálek, Jiří Gruša, politik a podnikatel Bruno Leuthold (1923–2018), Pavel Kohout, Jelena Mašínová, vedoucí nakladatelství C. J. Bucher Jürgen Braunschweiger (1935–2004), Václav Havel, bývalý prezident Švýcarské konfederace Moritz Leuenberger, malíř a pedagog Radoslav Kutra (1925-2020), spisovatelka Blanka Kubešová a stavební inženýr Vladimír Grégr (*1933), mj. také spoluzakladatel exulantského zábavního spolku nazvaného „Knedlík“.

Jaroslav Jan Paulík. Deníkové zápisky českého spisovatele a odbojáře přinášejí cenné svědectví o autorově touze po svobodném životě i o tom, jaký průběh měly poslední dny války v nacistické káznici. Ze stejnojmenného knižního souboru připravil Petr Turek. Účinkuje Jaromír Meduna. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Jaroslav Jan Paulík: Velké dobrodružství. Touha po svobodě a cenné svědectví posledních dnů války. In web ČRo 3 Vltava, 3. květen 2025 (článek). – Cit.: Prozaik ovlivněný poetikou meziválečné avantgardy Jaroslav Jan Paulík (20. 2. 1895 – 13. 5. 1945) ve svém románu Arizona (1928) vyslovil na základě příhod skupiny trampů své životní přesvědčení o ceně fantazie, odvahy a mladistvého buřičství a o jejich nadřazenosti nad měšťáckou střízlivostí a konvencemi. (…)

Paulík byl jako člen odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme zatčen na podzim roku 1942, vězněn byl na Pankráci, v Terezíně a Gollnowě a v říjnu 1944 byl v Drážďanech odsouzen k deseti letům káznice. Posléze byl převezen do Berlína-Plötzensee k novému soudu a odtud po náletu byl v dubnu 1945 odvezen do káznice v Dreibergen. Zde několik dnů po konci války zemřel ve vězeňské nemocnici na úplavici.

Paulíkovy deníkové zápisky z posledních dnů života zachránil německý spoluvězeň. Text byl posmrtně publikován pod názvem Grande Aventure (Velké dobrodružství) nejprve časopisecky (1948), později ve stejnojmenném knižním výboru z Paulíkových próz (1956). Podstatné fragmenty z těchto Paulíkových zápisků jsme vybrali pro rozhlasové zpracování. Přinášejí cenné svědectví o autorově touze po svobodném životě i o tom, jaký průběh měly poslední dny války v německé káznici. V knize se prolíná snově groteskní děj s lyrickými obrazy přírody. 

Jiří Kratochvil. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Krátký.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 26. 4. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jak je důležité míti dědečka. To ví spisovatel Jiří Kratochvil i studentka Klára Salcmanová. In web ČRo Brno, 26. duben 2025 (článek). – Cit.: (…) Jiří Kratochvil, který letos v lednu oslavil 85. narozeniny, se v souvislosti se situací ve světě zamýšlí nad tím, že čarodějnické procesy a komunistické monstrprocesy měly leccos společného. Ty druhé ovšem byly iniciovány a režírovány z Kremlu. A připomíná, co o Rusku kdysi prohlásili Alexandr Puškin či Vladimir Nabokov. Metaforou Putinových imperátorských ambicí je autorovi moskevské dělo car-puška. Jeho kopie stojí od roku 2002 i před radnicí ukrajinského města Doněck. Jiří Kratochvil – sám dávno také dědeček – se diví svým někdejším iluzím. Neměl být ve vztahu k Rusku naivní – vždyť jeho dědeček z matčiny strany byl Ukrajinec!

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 3. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Trump není nepředvídatelný chaot. Má plán. In web ČRo Plus, 21. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Projekt přechodu k prezidentství v roce 2025“. Tak se jmenuje plán krajně konzervativního think thanku The Heritage Foundation o přestavbě výkonné moci americké vlády v případě, že v prezidentských volbách zvítězí republikáni. Na projektu se tam pracovalo od roku 2022 a cílem bylo do posledního detailu naplánovat, jak se co nejrychleji zmocnit v rámci teorie tzv. „jednotné exekutivy“ komplet celé výkonné moci ve Spojených státech. 

Tedy obou jejích složek, jak politické části, tak i státní správy, resp. veškerého profesionálního státního aparátu, který v Americe čítá skoro tři miliony lidí.

Když se novináři loni během volební kampaně Donalda Trumpa ptali, jestli by jako prezident podle této teorie postupoval, tvrdil, že vůbec neví, o co jde. Napsal to i na své síti Truth Social. Od chvíle, kdy se stal prezidentem, nedělá den co den nic jiného než přesně to, o čem údajně nic nevěděl. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 4. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Trumpova celní strategie má logiku. In web ČRo Plus, 11. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Naprosto nečekaně, z hodiny na hodinu, vyhlásil Donald Trump na tři měsíce desetiprocentní celní příměří se zbytkem světa kromě Číny. Svůj náhlý obrat připsal americký prezident na vrub svým věrným, kteří prý začali „tak trochu vybočovat z řady, byli maličko rozčilení a měli trošinku strach. A omluvně dodal, že „člověk musí být flexibilní“.

Flexibilní byla vzápětí i příčina obav Trumpových souputníků: Kurzy akcií, které se začátkem týdne svorně vydaly do propadliště dějin, zamířily opět vzhůru.

Domnívat se, že je tím pádem ekonomickým hororům pána Bílého domu konec, by ovšem bylo víc než bláhové. Trump není nepředvídatelný chaot. Má promyšlený plán, se kterým se netají.

Postupuje přesně podle „Manuálu restrukturalizace globálního obchodního systému“, který loni v listopadu publikoval tehdejší vůdčí stratég investiční společnosti Hudson Bay Capital Stephen Minor, dnes Trumpův hlavní ekonomický poradce.

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 25. 4. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Demokracie umírá potichu a u volebních uren. In web ČRo Plus, 25. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od inaugurace amerického prezidenta uplynulo ani ne sto dní a svět se nepřestává divit: Globální hospodářství se otřásá v základech, burzy se propadají, americká demokracie čelí nepřetržitým útokům Trumpovy administrativy, na sekretariátech evropských spojenců panuje zmatek. Úplně nejhůř je na tom ale statečná Ukrajina, kterou Donald Trump bez váhání zradil, když zjistil, že by byl nátlak na Putina příliš komplikovaný. 

A kterou možná ze stejného důvodu, ale s nepoměrně tragičtějšími následky pro nás samotné, nakonec zradíme i my. Respektive Evropská unie.

Ještě je čas, ale moc ho už není. Především si je nutné uvědomit, že americko-evropské vztahy nebudou už nikdy takové, jaké byly v posledních osmi desetiletích. Kdy se Evropa bezvýhradně spoléhala na to, že ji Amerika ochrání. Teď to možná budou naopak Spojené státy, kdo bude časem potřebovat pomoc Evropy. (…)

Cyklus přednášek. Hovoří poslanci a poslankyně Národního shromáždění Rudolf Beran, Antonín Hampl, Wenzel Jaksch, dr. Otakar Klapka, Ján Líška, dr. Josef Macek, dr. Martin Mičura, R. Mlčoch, monsignore Boh. Stašek, dr. O. Suchý, Fráňa Zemínová a Wolfgang Zierhut.

Natočeno 1936. Premiéra 21. 3. 1936 (Hampl), 2. 4. 1936 (Klapka), 7. 4. 1936 (Líška), 19. 5. 1936 (Františka Zemínová).

Lit.: anonym: Auditorium – Co nás všechny spojuje. In web MujRozhlas, 10. 4. 2025 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Mezi lednem a květnem 1936 vysílala rozhlasová společnost Radiojournal dvanáctidílný přednáškový cyklus s názvem Co nás všechny spojuje. Zástupci politických stran, tvořících druhou koaliční vládu Milana Hodži, měli ve svých vystoupeních překonat úzká stanoviska svých politických partají a představit veřejnosti styčná témata vzájemné spolupráce pro blaho státu. Tento cyklus lze považovat za jeden z historicky prvních veřejnoprávních rozhlasových projektů. Veřejnoprávnost byla tehdy chápána jako odmítnutí podporovat konkrétní politické strany, nikoli však československou vládu a její domácí i zahraniční politiku jako celek. Čtyři dochované ukázky z tohoto cyklu si můžete poslechnout.

Lit.: anonym: Dějiny do uší – Meziválečné počátky veřejnoprávnosti. In web MujRozhlas, 30. 5. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi lednem a květnem 1936 vysílala rozhlasová společnost Radiojournal dvanáctidílný přednáškový cyklus s názvem Co nás všechny spojuje. Zástupci politických stran, tvořících druhou koaliční vládu Milana Hodži, měli ve svých vystoupeních překonat úzká stanoviska svých politických partají a představit veřejnosti styčná témata vzájemné spolupráce pro blaho státu. Tento cyklus lze považovat za jeden z historicky prvních veřejnoprávních rozhlasových projektů. Veřejnoprávnost byla tehdy chápána jako odmítnutí podporovat konkrétní politické strany, nikoli však československou vládu a její domácí i zahraniční politiku jako celek. Poslechněte si, jak v tomto seriálu 19. května 1936 hovořila národněsocialistická poslankyně Františka Zemínová.