Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 6. 2020

Rasismus v Česku? Začíná mnohdy už ve škole a provází vás celý život (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:42

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 6. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Rasismus v Česku? Začíná mnohdy už ve škole a provází vás celý život. In web ČRo Plus, 18. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2000 žalovalo osmnáct romských dětí Českou republiku. O sedm let později vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek, kterým potvrdil, že Česká republika nezajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělání.

I třináct let po verdiktu se ale Romové v Česku potýkají se značně diskriminujícím prostředím. A jsou to právě základní školy, kde celoživotní pouť vyčleňování pro romské děti nejčastěji začíná. (…)

Komunisté hrají o samotnou existenci (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:41

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 6. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Komunisté hrají o samotnou existenci. In web ČRo Plus, 18. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trvalo více než třicet let, než se komunistická strana přiblížila k tomu, co jí mnozí předpovídali už před prvními svobodnými volbami v roce 1990.

Tedy odchodu do propadliště dějin, kam komunističtí ideologové s vervou posílali své ideové odpůrce během komunistické diktatury. V roce 1990, jak známo, převážil názor, že komunistickou stranu není třeba zakazovat, je ji prý třeba porazit v demokratickém politickém klání a pak počkat, až sama zmizí. (…)

18. 6. 2020

Ranní úvaha Karla Hvížďaly – Dopisy Milady Horákové psané těsně před popravou (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:41

Karel Hvížďala. Ranní úvaha.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Dopisy Milady Horákové psané těsně před popravou. In web ČRo 3 Vltava, 18. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V těchto dnech tak často vzpomínaná JUDr. Milada Horáková napsala v osmačtyřiceti letech v posledních dvou dnech svého života ve věznici v Praze na Pankráci celkem osm dopisů. Ty vydalo v roce 1990 nakladatelství Lidové noviny s doslovem Zdeňka Urbánka a s typografií Clary Istlerové.

První z nich byl sepsán 24. června 1950 a adresovala ho rodině. Téhož dne napsala i dopis otci. Třetí dopis je z 25. června a byl určen její sestře a jejímu muži. A zase stejný den napsala dopisy i své matce, třem přítelkyním a Marušce Švehlové.

S datem 26. června byly sepsány dopisy dceři Janě a manželovi, který v té době již byl v Německu, což ale ona nevěděla. Dne 27. června 1950 sepsala poslední dopis ve dvě hodiny a třicet minut, který adresovala svým nejbližším. Sepsala ho po jediné návštěvě svých nejbližších, která se uskutečnila večer předešlého dne v podzemí věznice. Popravena byla v pět hodin pětatřicet minut. (…)

16. 6. 2020

Násilí na ženách je stále součástí našeho každodenního života. Zastavme ho (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 8:55

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 11. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Násilí na ženách je stále součástí našeho každodenního života. Zastavme ho. In web ČRo Plus, 25. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U této příležitosti vydala Otevřená společnost a iniciativa Genderman znepokojivé video: muži v něm čtou reálné výpovědi týraných, znásilňovaných a ponižovaných žen.

S nějakým typem násilí se u nás setká každá třetí žena. 95 % obětí domácího násilí jsou ženy. A pět až deset procent žen někdy zažilo znásilnění, velká část z nich tento zločin ani nenahlásí. To jsou čísla, která není možné brát na lehkou váhu. Přesto se tak v Česku děje.

Výpovědi ve videu jsou drásavé: ty nejjemnější zkušenosti mluví o urážkách. „Začal mi mlátit hlavou o stěnu a říkal, že jsem ku**a.“ Další vypovídá o nastolení nějaké násilné pravidelnosti: „Od té doby mě Mirek začal mlátit vcelku pravidelně a záminkou bylo takřka cokoliv.“ (…)

Jen si tak trochu sáhnout (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 8:51

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 6. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Jen si tak trochu sáhnout. In web ČRo Plus, 15. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Závěrečné titulky slovenského zábavného pořadu Inkognito, na kterých herec Maroš Kramár „škrabká“ po zadku maskérku, oblétly celé Slovensko. (…)

Žena stojí ke Kramárovi zády, nemůže se bránit, celý zbytek osazenstva studia se tomu halasně směje, atmosféra na natáčení je uvolněná. Hlavně pro přítomné pány.

Když se o několik dní později strhla obří vlna diskuzí o míře sexuálního obtěžování na Slovensku a koneckonců i u nás, cítil se Kramár dotčeně. Vždyť o nic nešlo. Je to nafouknutá kauza. Tohle, že má být sexuální obtěžování? Ale kdeže. Jen taková rozverná situace v kruhu přátel.

Herci jakoby vůbec nedocházelo, co svým chováním – zaznamenaným na kamery a odvysílaným v televizi – vlastně říká. Že jakákoliv žena, která se k němu otočí zády, má počítat s něčím podobným? Že je v redakci televize JOJ běžné a normální vytvářet mezi zaměstnanci atmosféru, kdy si muži z žen dělají objekty? Ale nemá smysl zůstat jen u Kramára, jakkoliv je míra samozřejmosti, obsažená ve schváleném a odvysílaném materiálu, zarážející. To si během schvalování pořadu opravdu nikdo nevšiml, jak nevhodné je něco podobného pouštět do éteru? (…)

13. 6. 2020

Krajské volby mohou přepsat politickou mapu (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:56

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 6. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Krajské volby mohou přepsat politickou mapu. In web ČRo Plus, 11. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Volby do krajských zastupitelstev na podzim tohoto roku mohou změnit poměr sil na české politické scéně. (…)

Ten se zdá být neměnný od doby, kdy se sociální demokracie rozhodla vstoupit do menšinové koalice s hnutím ANO, kterou podporují komunisté. Ačkoliv to mezi koaličními stranami občas zaskřípe a komunisté tu a tam vydírají předsedu vlády a šéfa ANO Andreje Babiše, vláda zatím funguje jako dobře namazaný stroj a opozice nemá dost sil, aby na tom cokoliv změnila. (…)

12. 6. 2020

Několik slov Jiřímu Hanákovi (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:55

Ivan Hoffman. Glosa.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 6. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Několik slov Jiřímu Hanákovi. In web ČRo Plus, 10. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milý kolego Jiří Hanáku. Zpráva o tvém odchodu znamená, že k tomu, co jsi napsal v Lidovkách, v Týdnu, v Právu a nakonec opět v Lidovkách, už od tebe nebude na tomto světě nic přidáno.

Život po životě si představuji jako život nad věcí, který se omezuje na éterickou evidenci bytí, bez potřeby komentovat, glosovat či pranýřovat žabomyší každodennost. (…)

Vystrčil for president (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:26

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 6. 2020 (ČRo Plus, 5 min) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Vystrčil for president. In web ČRo Plus, 12. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Taková slova už v nejvyšších patrech české politiky nezazněla skoro čtvrt století.

Buď budeme hájit základní hodnoty a principy, na kterých fungujeme, jako jsou vláda práva, svoboda, suverenita či demokracie, anebo budeme počítat groše. Řekl je tento týden předseda Senátu Miloš Vystrčil, když oznámil, že pojede na Tchaj-wan.

Do země, kolem níž, ač je nejen příkladnou, ale i jedinou demokracií, kterou Číňané kdy ve své historii měli, chodí Evropa po špičkách, protože se obává, aby si to nerozházela s Pekingem. Na nátlak lidové Číny má dnes s Tchaj-wanem diplomatické styky už jenom 17 spíše okrajových zemí. Z těch evropských je to pouze Vatikán. (…)

Mozaika – Kultura v době korony ve 12 týdnu (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:51

Někteří to nazývají lockdown, jiní shut down. O tom, co se děje v Německu na poli kultury referuje Eva Novak.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 3 min.).

Lit.: Novak, Eva: Kultura v době korony ve 12 týdnu. V Německu se na poli kultury začíná leccos dít – alespoň to na první pohled tak vypadá. In web ČRo 3 Vltava, 11. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Některá divadla nastartovala omezený program, kina promítají, koncerty se pořádají zatím jen v miniformátech v parcích a zahradách. A co se jinak děje na poli kultury, o tom referuje Eva Novak.

Někteří to nazývají lockdown, jiní shut down – označení nemění nic na faktu, že postupná omezování v Německu začala 16. března. Nyní jsme v opačném procesu, už třetí týden jsme na cestě aktivování původně omezeného. Mnozí pozorují s obavami rychle se zaplňující obchody, náměstí, pěší zóny, trávníky v parcích. K tomu přistupují masové demonstrace proti rasismu, podnícené nedávnou smrtí George Floyda. V tzv. Silent Demos stojí stovky lidí těsně vedle sebe, jen někteří mají roušky. Počet nakažených se ale nezvyšuje, naopak klesá. (…)

Glosa týždňa – Sekundová pamäť fotografie (Glosa týdne – Vteřinová paměť fotografie, 2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 10:33

Mila Haugová. Glosa.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 6. 2020 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.).

Lit.: Haugová, Mila: Glosu týždňa píše Mila Haugová: Sekundová pamäť fotografie. Reflexia a kritika. In web SRo Rádio Devín, 10. 6. 2020 (článek) – Cit.: Sekundová pamäť fotografie – je názov glosy, ktorej autorkou je poetka Mila Haugová. Pri jej čítaní vás určite inšpiruje k vlastným spomienkam, momentom, sekundám, ktoré vďaka fotografiám neostali len v depozite pamäti.

Sekundová pamäť fotografie

Dom, v ktorom bývame od roku 1954 má na stenách plno obrazov a fotografií. Veľa z nich je v albumoch, krabiciach a zásuvkách.

Niektoré fotografie (sobášna fotka rodičov, mama na prvom prijímaní s venčekom) sú tam odkedy sa pamätám, takisto fotografia s krásnym hnedým odtieňom starej mamy Anny, prastarej mamy Alžbety, tety Heleny a Márie: ale pre mňa je tam hlavný môj štvorročný otec v roku 1916 a skutočnosť, že takú istú fotografiu poslali ako pohľadnicu starému otcovi Štefanovi na front do Talianska na Pijavu a foto sa so starým otcom vrátilo. Je v mojom denníku. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress