Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tereza Zavadilová. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Zavadilová, Tereza: Tereza Zavadilová: Dát si vlastní gól jako Britové. In web ČRo Plus,  30. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dávej si pozor na to, co si přeješ, varuje údajný antický citát. Také by se to totiž mohlo splnit…

Většina Britů hlasujících o vystoupení země z EU si v roce 2016 přála něco v tom smyslu, aby se na ostrovy aspoň trochu vrátil lesk staré velmoci, nad kterou slunce nezapadá. O více než čtyři roky později bude brexit doveden do finále včetně chybějící dohody o podmínkách. Žádné romantické vítězství ale na obzoru není.

Aby se podařilo pravidla vystoupení z evropského bloku vyjednat, musely obě strany přistoupit na kompromis. Pro Británii to znamená povinnost nadále se podřídit části evropské regulace. Byť to většinu času znělo tak, že země chce mít výhody z evropského jednotného trhu směrem dovnitř a současně těžit z výhodnějších jednostranných dohod s ostatními státy světa. A zároveň ušetřit na platbách do společného evropského rozpočtu a nemuset se trápit s Poláky a Rumuny v ulicích anglických měst. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 12. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Úloha žen v běloruských protestech. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to možná trochu neuvěřitelé, ale osou letošních běloruských protilukašenkovských protestů se staly ženy: mimo jiné patrně i proto, že stále fungující prezident země Alexandr Lukašenko má k myšlenkám feminismu opravdu hodně daleko.

Už mnohokrát (dokonce i před začátkem současné běloruské vnitropolitické krize) mluvil o tom, že ženy jednoduše nejsou stavěné na to, aby stanuly v čele celostátní politické reprezentace. (more…)

Petr Borkovec. Ranní úvaha.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Borkovec, Petr: Petr Borkovec: Dům se skoro dospělými dcerami. In web ČRo 3 Vltava,  23. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zítra je Štědrý den a moje skoro dospělé dcery ještě bydlí, už nebydlí doma. Moje dcery jsou na odchodu. Dosud neodešly, ale už nežijí uvnitř domu. Ještě neodešly, ale už si ke společnému stolu nesedají doopravdy, ačkoli u něj občas sedávají.

Moje skoro dospělé dcery se drží poblíž domu – a teď, těsně před Vánocemi, je to obzvlášť zřetelné. Stmívá se brzy, motám něco v domě na svátky a oknem vidím, jak jejich telefony jásají a svítí na různých místech ve tmě na zahradě – tři skoro dospělé dívky mezi tisy a tújemi telefonují s přáteli, píšou si s nimi, smějí se a fotografují se ve třech koutech černé zahrady.

A za chvíli jejich přátelé přicházejí k plotu a smějí se a volají a moje dcery k nim vycházejí ze zahrady a vítají se (proč se pořád tak vroucně objímají? – říkám si od té vánoční práce, kterou mám uvnitř). A společně pak začnou obcházet dům.

Dívám se a vidím tajemné skupinky, v nichž jdou moje skoro dospělé dcery, jak chodí dokola. Pořád, pořád dokola. Nevzdalují se od domu. Jsou jako malá procesí, která jdou s obětí na hrob. Občas se zastavují a sedají si na chodník a na podezdívku plotu a otevírají víno a podávají si láhev, která se mezi nimi leskne jako oheň. Zakládají kolem domu malé tábory. Zapalují si cigarety. A mluví spolu – mluví a mluví. (..)

Paul Ludwig Landsberg. Esej křesťansky orientovaného personalisty, jenž se narodil roku 1901 a zahynul v roce 1944 v koncentračním táboře Oranienburg. Z knihy Zkušenost smrti v překladu Jana Sokola připravil Vratislav Färber.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:05 – 8:20 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Ondřej Houska. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 12. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Houska, Ondřej: Ondřej Houska: EU a Británie se domluvily na dohodě o budoucích vztazích. Naštěstí. In web ČRo Plus, 25. prosinec 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledních dnech se objevovaly vtipy ve stylu, že vyjednavači zemí EU a Velké Británie se hádají o to, kdy zveřejní, že se domluvili. Vyjadřovalo to přesvědčení, že dohoda se určitě povede – proto, že je v zájmu obou partnerů. Britský premiér Boris Johnson byl pod tlakem radikálních euroskeptiků ve své Konzervativní straně, kteří se z principu nechtěli domluvit. Johnson sám zřejmě neměl vyhraněný názor. Je dobře, že se nakonec rozhodl pro dohodu s Unií. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 12. 2020 (ČRo Plus, 6 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Konec starých časů. In web ČRo Plus, 25. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svět už nikdy nebude takový, jaký byl, zvyklo se říkat po událostech, které otřásly světem. V prvních dvaceti letech 21. století to byly především teroristické útoky na Spojené státy či zákeřné islamistické zabíjení ve Francii.

A? A svět se nijak zásadně nezměnil, jelo se dál, ekonomicky i politicky, jako by se nechumelilo, jen na letištích přibylo kontrol a lidé se v ulicích v přítomnosti arabsky vyhlížejících osob cítili poněkud nervózně.

Letošní rok, charakterizovaný jako covidový či koronavirový, by mohl být v proudu této dějinné osudovosti výjimkou. Dosud neznámá nemoc, která se podobá nepříjemné chřipce, ale šíří se mnohem rychleji, takže ohrožuje dokonce i vysoce dimenzované zdravotní systémy vyspělého světa, zamávala globálním ekonomickým i politickým provozem, což by mohlo přinést skutečnou změnu. (….)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 21. 12. 2020 (ČRo Plus, 4 min.)  v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Svatopluk Karásek, duše undergroundu. In web ČRo Plus, 21. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mým celoživotním tématem byl Bůh a občas i ďábel, který z toho vycházel jako protiváha, jako protivník. Obě tato témata sleduji od začátku, co jsem se v mládí s otázkami víry začal zabývat.

Vzpomínám si často na definici apoštola Pavla, když říká: Ďábel obchází jako lev řvoucí, hledaje, koho by sežral. To mi připadá víc pravdivé než nějaký takový posměšek moderního člověka, že žádný ďábel neexistuje, ale přitom mu stále znova skáčeme na špek.

Trochu jsem to měl za minulého režimu snazší, kdy jsem zazpíval ‚Řekni ďáblovi ne‘ a všichni věděli, koho myslím. Dneska rozhodně nechci na nikoho ukazovat a démonizovat ho, a tak spíš říkám, že zlo bylo vždycky trochu skryté, že nebylo úplně zjevné, že by ho měl někdo psané na čepici, ale přesto se musíme mít na pozoru před ním každý den znovu v sobě samém i v okolí: v rodině, všude, kde člověk je, tak máme vědět, že zlo existuje, že je rozpínavé, že chce člověka svést z jeho cesty. Takových ohrožení je mnoho a každý to zná jistě sám.“

To jsou slova evangelického faráře a undergroundového zpěváka Svatopluka Karáska z roku 2002, kdy byl zvolen jako nezávislý na kandidátce KDU-ČSL a US-DEU do parlamentu. (…)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 12. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Pokus o vraždu Navalného by měl vyburcovat i Česko. In web ČRo Plus, 20. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výsledky pátrání serveru Bellingcat a reportážního týmu americké televize CNN po pachatelích téměř smrtelné otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného jsou burcující.

Zkoumáním monstrózního objemu digitálních dat získali investigativci přesvědčivé důkazy, že ruská Federální bezpečnostní služba se skutečně pokusila zavraždit Navalného zakázanou chemickou zbraní – jedem zvaným novičok.

Kreml tak jako v případě vraždy Anny Politkovské, Borise Němcova, otravy Alexandra Litviněnka nebo pokusu o otravu Sergeje Skripala a jeho dcery vysílá stále stejné, temné poselství: Nejvyšší vedení státu, bez jehož příkazu by se FSB k vraždě Navalného zcela jistě neodhodlala, se při likvidaci svých odpůrců nezastaví před ničím.

Před zlověstnou realitou by neměla zavírat oči ani Česká republika – její prezident je totiž zvlášť blízkým spojencem autokrata Putina. Tím spíš by měla vůči Rusku přitvrdit vláda země, která coby někdejší država komunistického sovětského impéria dál zůstává v ohnisku Putinova velmocenského zájmu. (…)

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 12. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Jen ten Putin je nějakej divnej… In web ČRo Plus, 11. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je neobvyklé, když v autoritářském státě vydá vůdcův mluvčí třikrát během měsíce prohlášení, že jeho šéf se těší dobrému zdraví. To se teď stalo v Rusku. Mluvčí Dmitrij Peskov opakovaně ujistil veřejnost, že Vladimir Putin je fit.

Fámy, že je tomu právě naopak, ale stále kolují po Rusku a už se přenesly do zahraničí. Tam to dopravil anonymní kanál na komunikátoru Telegram, který si říká Generál SVR (čili ruské rozvědky), tváří se jako útočiště lidí z tajných služeb, kteří pracovali přímo s Putinem a nyní usilují o jeho pád. Pravidelně zveřejňuje údajně interní informace o Putinově kritickém zdravotním stavu a zločinech jeho tajných. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 21. 12. 2020 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Odchází Putin, nebo neodchází? In web ČRo Plus, 21. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Po velké tiskové konferenci zvěsti o případném odchodu Vladimira Putina, zaznívající doslova ze všech stran už několik měsíců, nezeslábly, ale spíš zesílily.

Nabízejí se už i zaručené termíny typu „leden 2021“ a spekuluje se o důvodech, které by všemocného ruského prezidenta k takovému pro mnohé překvapivému kroku vedly.

Vše, co se v dnešním Rusku týká zdraví nejvyššího představitele státní moci, je podobně jako v sovětských časech předmětem přísně střeženého státního tajemství. Právě proto zvěsti z poslední doby, předpokládající u Putina kupříkladu Parkinsonovu nemoc, jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov přímo zuřivě odmítá a dementuje.

Četní bedliví pozorovatelé si však všímají i maličkostí – třeba toho, jak měl prezident 4. listopadu, kdy se po dlouhé době objevil na veřejnosti během oslav Dne národní jednoty, tendenci lehce kulhat, jak se mu třese ruka, když zvedá sklenici či šálek, anebo jak neklidné má nohy, když na ně pod stůl neopatrně zamíří objektiv televizní kamery. (…)