Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 1. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Nepomáhejte jemu, pomozte mně! In web ČRo Plus, 5. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kamarád měl fantastický zážitek. Stal se obětí leteckého neštěstí anebo možná teroristického útoku, zkrátka maléru sub-biblických rozměrů. Přišel k vážnému úrazu, a přitom mu nebylo vůbec nic.

Fungoval totiž jako dobrovolník při projektu, který měl za úkol otestovat připravenost záchranných služeb.

Tohle se stalo v New Yorku v polovině 90. let, krátce po prvním útoku na Světové obchodní centrum. Nikoho ani ve snu nenapadlo, co přinese 11. září 2001, a tak na betonové ploše, na níž se cvičení odehrávalo, leželo jen pár desítek „zraněných“. Kamarád měl u hlavy cedulku „vyhřezlá střeva“, jeho soused byl označen nápisem „průstřel lebky“ a kus od nich se povalovala sympatická mladice s „těžkými popáleninami“. Leželi na betonu, který je tlačil, bylo jim chladno a nudili se, a tak nesmírně uvítali, když k nim konečně vyběhli záchranáři s nosítky a začali je „stabilizovat“.

„Pomozte mi! Pomozte mi!“ volal na ně kamarád. „Au! Teď jste mi šlápli na střevo!“

„Ne! Jemu nepomáhejte! Pomozte mně!“ úpěl chlapík s průstřelem lebky. „Mně! Mně! Mně!“ (…)

Tomáš Klvaňa. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 1. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Klvaňa, Tomáš: Tomáš Klvaňa: Trump končí svůj mandát jako politický gangster. In web ČRo Plus, 5. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na začátku snah Donalda Trumpa zvrátit výsledek voleb, v nichž prohrál, řada pozorovatelů tvrdila, že prezident má právo obrátit se na příslušné instituce a soudy, které vyšetří případné nesrovnalosti. Byl to hned trojnásobný omyl.

Zaprvé: Prezident žádné takové právo nemá. Prezident je představitel moci a práva jsou tu pro občany, aby je chránila před mocnými a jejich případným zneužitím moci. Mocní nemají práva, ale privilegia, a ta jsou omezena zákony, pojistkami a demokratickými zvyklostmi.

Zadruhé: Běžný občan může jít k soudu, když má indicie, že mu bylo něco nezákonně odepřeno. Ale nejdřív ty indicie musí mít. Je to podobné, jako když vyšetřovatelé začnou vyšetřovat nepravosti, až když mají solidní stopu. Pokud jen zbůhdarma rozhodí sítě a čekají, jestli se něco nenajde, nejde o zákonné vyšetřování, ale pochybnou rybářskou expedici.

Zatřetí: Prezident není běžný občan. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je pečovat o integritu demokratických institucí, například svobodných voleb. Každý prezident si tedy musí třikrát dobře rozmyslet, jestli jejich regulérnost zpochybní. Měl by tak udělat jedině tehdy, když má neprůstřelné důkazy o machinacích. (..)

Adam Gebrian. Esej. Podcastová série Českého rozhlasu Plus a serveru iROZHLAS o tom, jak otočit těžkou dobu ve výzvu.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 4. 1. 2021 (ČRo Plus, 10 min.) v cyklu Vize z krize .

Lit.: Gebrian, Adam: Architekt Adam Gebrian: Veřejné prostory nemocnic? Neuvěřitelná ostuda nás všech. In web ČRo Plus, 4. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Popularizátor architektury a architekt Adam Gebrian se veřejným prostorem zabývá už dlouhé roky. Studoval na Southern California Institute of Architecture a žil v různých koutech planety, od Amsterdamu přes Los Angeles až po Barcelonu. I díky zkušenosti z hlavního města Katalánska si teď vysnívá Česko, jehož veřejná prostranství dávají smysl pro lidi, kteří v nich žijí. (…)

Myslím, že tvrzení, že krize je vždy zároveň problémem i příležitostí, je dostatečně známé. Problémů máme aktuálně až až, pojďme se na chvíli bavit o příležitostech. Co nám nabídla současná krize a jakým způsobem na ni zareagujeme? Nepustím se do spekulativního předpovídání budoucnosti. Jednak o sobě vím, že mi to moc nejde, a zároveň by ve mně určitě převládlo mé skeptické já, které si dlouhodobě myslí, že změna v oblasti architektury a urbanismu probíhá nesmírně pomalu. (more…)

Karel Hvížďala. Ranní úvaha.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 4. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Milan Kundera a bumerangový efekt. In web ČRo 3 Vltava, 4. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Pakliže nějaký čin vyvolá opačnou reakci, než autor očekával, hovoří se o bumerangovém efektu. A to se přesně stalo i s knihou Jana Nováka Kundera Český život a doba, který měl jednadevadesátiletého českého romanopisce a esejistu, jehož knihy vyšly ve 40 překladech a který se s autorem knihy odmítl setkat, ukázat v nelichotivém světle. Nebo, řekněme to přímo: Novákova kniha ho měla dehonestovat.

Ale, jak dokládají fakta, stal se pravý opak: Kunderova kniha Slavnost bezvýznamnosti, která vyšla vzápětí po Novákově knize v nakladatelství Atlantis v Brně a do uzavření obchodů se držela podle Knihkupectví Dobrovský na třetím místě mezi nejprodávanějšími knihami, kde Novákova kniha není ani mezi prvními dvaceti tituly. Ale v letošní anketě Lidových novin se obě knihy umístily na druhém místě. (more…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2021 (?). Premiéra 4. 1. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Rozděleni covidem a odvážné gesto jedné moderátorky. In web ČRo Plus, 4. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rok 2021 má všechny předpoklady, aby se stal rokem bublin. Společnost rozdělují názory na nákazu koronavirem, na očkování a letošní rok je také rokem nejdůležitějších, totiž sněmovních voleb, takže můžeme čekat vyostření názorů a postojů politických.

Přitom už uplynulý rok, kdy byla společnost vykolejena nákazou koronavirem, zprvu se semkla a prokázala obrovskou solidaritu, končil nervózně, mnoho lidí se stáhlo hluboko do svých názorových zákopů a hlavu vystrčí jen anonymně na sociálních sítích. (…)

Fernando Pessoa. Esej z portugalštiny přeložila Pavla Lidmilová. Čte Jan Vlasák. Režie Jan Tůma.

Natočeno 1995 (15 min). Repríza 4. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Fernando Pessoa: Z Knihy neklidu /II. In web ČRo 3 Vltava, 4. leden 2021 (článek). – Cit.: Kniha neklidu, soubor fragmentů Pessoovy duše, deníkových zápisků, krátkých filozofických úvah, jakož i prostě zaznamenaných myšlenek, byla spisovatelovým velkým projektem. Kniha dosud působí jako literární hlavolam pro editory, překladatele i čtenáře. První knižní soubor těchto fragmentů byl vydán po téměř půlstoletí od autorovy smrti, ale polemika o jejich možném čtení a uspořádání trvá dodnes.  (…)

Fernando Pessoa (1888-1935) je patrně nejznámějším představitelem portugalské literatury 20. století. Jeho tvorba se stala předmětem zájmu mnoha badatelů. Za života mu však vyšla jen anglicky psaná poezie a portugalsky psaná básnická sbírka Poselství. Až po smrti byla v autorově pozůstalosti nalezena dnes už mytická dřevěná truhla napěchovaná nejrůznějšími texty, které se editoři snaží postupně rozluštit, seřadit a vydávat.

V českém kontextu měl Fernando Pessoa štěstí. Ujala se ho kongeniální překladatelská dvojice Josef Hiršal a Pavla Lidmilová a začali jeho dílo systematicky zpracovávat. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo Pus, 6 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Prezident Petr Pithart, který nikdy nebyl prezidentem. In web ČRo Plus, 2. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Kdybych byl býval někdy zvolen prezidentem, bez dlouhého promýšlení bych se vypravil na dva okraje republiky: na ten geografický a na ten sociální…

Jsme už přes tisíc let fatálně ‚spádoví‘ do Prahy. Tak spádoví, jako jiné státy nejsou. Praha se jako hlavní město nehnula už přes tisíc let. Už ani o tom nevíme, že jsme těžce centralizovaná země. Praha je daleko nejbohatší místo ve státě, sebestředná, stahující elity a bohatství, nevědoucí, jak se žije lidem na okrajích, v pohraničí.

Vztah středu a periferie je už dávno v zorném poli sociologů jako problém, nikoli však politiků. Všechno chudé, zaostalé, nepříjemné odsouváme k hranicím s vědomím, že se ti lidé nedokážou ubránit. Odsunuli jsme i Němce, abychom na uprázdněné místo mohli odsouvat všechny ty nepříjemnosti, jako jsou němé děti bez nohou a páchnoucí elektrárny.“

To jsou slova Petra Pitharta, která mi sdělil před pár měsíci. A když jsem se ho ještě optal, jak by to chtěl změnit, když prezident má tak slabé pravomoci, dodal: „Silné ‚pravomoci‘ prezidenta jsou jinde, je to jeho osobní věrohodnost, jeho příklad, schopnost přesvědčovat. Jeho schopnost empatie a slovo v pravý čas a na pravém místě.“ (…)

Kristina Žantovská. Komentář – nekrolog.

Natočeno 2020. Premiéra 31. 12. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Žantovská, Kristina: Kristina Žantovská: Tři svíčky a provázek. In web ČRo Plus, 31. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Byla to legrace, ten život, ale uteklo to jako voda,“ řekl několik týdnů před svou smrtí Jindra Hojer, ten, jehož jméno si Jaroslav Foglar vypůjčil pro správně ulízaného blonďáčka z party Rychlých šípů.

Na radu maminky musel dvanáctiletého Jindru ale Jestřáb ujistit, že jeho knižní jmenovec bude slušný kluk. Ještě v letech po devadesátce Jindra v domově pro seniory psal knížky o logických hlavolamech, které ho bavily celý život. Hlavolam, který původně vymyslel farář z Vysokého Mýta, domyslel, a Tři svíčky a provázek, jak ho nazval, ještě moc lidí nevyluštilo.

Chtěla bych se taky dožít 96 let a na konci cesty s úsměvem zkonstatovat, že to byla legrace. Jenom nevím, jestli tenhle životní pozitivismus už není evolučně překonaný a neodchází s generací lidí, kteří přežili dvě války, komunisty ve vedoucí úloze a přesto nahlížejí život jako parádní legraci.

Závidím jim a pokouším se o jakousi vivisekci, ale cítím, že tlačím na pilu, cítím, že je to jako úkol, který mi někdo dal na kurzu osobního rozvoje nebo začátečníků zenové praxe. Moc mi to nejde, pořád víc vidím, kde všude to legrace není. (…)

Hovoří René Zavoral a Vladimír Franz.

Natočeno 2020. Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).

Tomáš Halík.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 12. 2020 (ČRo Vltava, 0:00 h.; 27 min.).

Pozn.: „Člověčenství je to svaté místo, kde se Bůh s námi setkává. Musí to být něco obrovského být člověkem, jestliže Bůh sám chce být člověkem!“ uvažuje v půlnoční meditaci římskokatolický kněz Tomáš Halík. Připravil ji pro posluchače Českého rozhlasu Vltava.

Jako základ své, barokní hudbou zarámované, úvahy si Tomáš Halík vybral úryvek z Lukášova evangelia. Připomíná prastarý příběh o narození Ježíše. „Je to velká a svatá věc být člověkem.“ Ale nesmíme zapomenout ani na lidskou křehkost, připomíná ve své promluvě pater Halík.

„Není dobře člověku, aby byl sám – pravdu této věty Písma zakouší mnoho lidí o Vánocích tohoto mimořádně těžkého roku,“ neopomíjí Tomáš Halík v přímluvné modlitbě ani trápení těch, kdo jsou opuštění či osamělí. Ale upozorňuje i na mnohá svědectví obětavé lásky, která přemáhá strach a je zdrojem naděje.