Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 3. 4. 2021 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Komemorace dvou krizí ČT. In web ČRo Plus, 3. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Komemorace se česky řekne připomínání a podle sociologů každé připomínání událostí při důkladnějším pohledu vypovídá více o společenství, které tak činí, než o připomínaných událostech. V tomto textu se proto pokusím připomenutím krize České televize ze zlomu let 2000 a 2001 a současné situace kolem ČT upozornit na to, co tyto krize vypovídají o nás.

Připomeňme si nejprve, o co šlo před dvaceti lety. Tehdy se vzbouření redaktoři odmítli podřídit vedení, které po odvolání generálního ředitele a jmenování Jiřího Hodače angažovalo jako ředitelku zpravodajství Janu Bobošíkovou, která předtím působila jako poradkyně v kanceláři Václava Klause z ODS. Tak vzniklo kromě profesionálního zpravodajství ČT od 24. prosince do 9. února 2001 ještě druhé, improvizované zpravodajství, kterému se říkalo Bobovize. (more…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 4. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Rusko se údajně obává „ukrajinských vojenských provokací“. In web ČRo Plus, 2. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejnovější pohyby ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou mají za cíl zajistit ruskou bezpečnost a nepředstavují pro nikoho hrozbu. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla kancelář prezidenta Vladimira Putina. Komentář prezidentova mluvčího Peskova přišel poté, co vrchní velitel ukrajinských sil tento týden upozornil, že Moskva shromažďuje u východoukrajinské hranice své síly.

Rusko v posledních dnech k této hranici přesunulo celkem asi čtyři tisíce vojáků. Kreml to přitom glosoval výrokem, že „Kyjev by mohl sáhnout po provokačních akcích“, které by ve svém důsledku vedly „k obnovení občanské války na Ukrajině“. Když byl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dotázán, jestli připouští, že by se Rusko v takové válce připojilo k východoukrajinským separatistům, odpověděl vyhýbavě: „Na mysli mám právě občanskou válku, která už se tam odehrávala.“ Inu, nic nového pod sluncem – Rusko přece svou přímou účast na východoukrajinském konfliktu nikdy neuznalo. (more…)

Tereza Zavadilová. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 31. 3. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Zavadilová, Tereza: Tereza Zavadilová: S Kellnerem odchází jedna dlouhá éra. In web ČRo Plus, 31. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Majitel PPF Petr Kellner byl nejenže nejbohatším Čechem, ale dostal se i do ligy největších magnátů světa. Mezi ty, kteří rozmnožují majetek už po generace, nebo ty, kteří změnili svět geniálním nápadem. Kellner nebyl ani jedno. O to větší však byla jeho odolnost a byznysové nadání. A duch místa a doby, který jeho plnou realizaci v tak mladém věku umožnil.

Člověk, který vládne stovkám miliard korun, stovce tisíc zaměstnanců a milionům zákazníků, se nutně stane institucí. Podobně jako politik z nejvyššího patra či monarcha.

Na rozdíl od nich ale Petr Kellner kolem sebe neměl tradiční institucionální strukturu, ve které nahradit silnou osobnost je sice bolestivé, ale ne nemožné. Po Kellnerovi zbyde prázdné místo jak v jeho byznysovém království, tak ve veřejném prostoru, který je velký tak, jaká byla jeho moc.  (…)

Antonín Skála. Přednáška.

Natočeno 1935.

Lit.: Skála, Antonín: Má ochotnictví ještě dnes smysl? In Československé divadlo 9/1935 (20. 9. 1935), s. 142-143 (text přednášky).

Otakar Fischer. Přednáška – nekrolog.

Natočeno 1935. Premiéra 6. 3. 1935.

Lit.: Fischer, Otakar: Za K. H. Hilarem. In Československé divadlo 3/1935 (20. 3. 1935), s. 34-35 (text nekrologu).

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 3. 2021 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Naše politická krajina před generační výměnou. In web ČRo Plus, 30. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pohyblivé písky české politické krajiny signalizují generační výměnu. A protože dle statistiků již od roku 2010 přibývá každý rok 100 tisíc nových voličů, těžiště třicátníků a jejich šéfů čtyřicátníků, jak ukazují nové koalice, začíná převažovat. Výjimkou je premiér Andrej Babiš (ANO), kterému je 66 let, a Petr Fiala (ODS), kterému je 56. Podívejme se tímto rastrem na tři nejsilnější strany.

Právě nárůst mladých je tím faktorem, který tak silně podporuje příznivce Pirátů. Jejich voličům je kolem třiceti let. A ideologické myšlení je jim cizí. Raději sázejí na technokratická a byrokratická řešení. Každé jejich rozhodnutí je podložené analýzou a o důležitých věcech se hlasuje.

Jejich spojení s hnutím STAN je ale právě proto dobrým krokem, protože zástupci komunální politiky mají velkou zkušenost s komunikací se státní správou a ovládají strategické myšlení, což pirátům chybí.

Podle Kantaru z půli března by dostala tato koalice 34 procent hlasů. Čtyřicátníci Ivan Bartoš a Vít Rakušan evidentně zatím vítězí. Přesouvají se k nim voliči nespokojení s ANO i od ODS. Není to ale nic překvapivého: řada lidí chce být vždy na straně vítězů. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 29. 3. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Kojenecké ústavy do moderní země nepatří. Jsou drahé, neefektivní a hlavně mají zničující dopady na děti. In web ČRo Plus, 29. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na návrh poslance ANO Aleše Juchelky se podařilo do druhého čtení poslat novelu zákona o ústavní péči. Ta si mimo jiné klade za cíl zrušení takzvaných kojeneckých ústavů, a to do tří let. Novelu – jen v kompromisnější podobě, která počítá se zrušením domovů do čtyř let – podporuje i bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ale v rámci ANO na návrhu shoda zatím nepanuje.

A stejně tak je tomu v celé Poslanecké sněmovně: podle komunistické poslankyně Hany Aulické Jírovcové je novela „plivnutí do tváře lidem a ústavní péči, kteří se o ty děti starají“. Svým výrokem tak Aulická přispěla k plejádě prohlášení, která se snaží existenci kojeneckých ústavů nějak odůvodnit a tím i zachovat. (…)

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 3. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Ještě k umělým potratům. In web ČRo Plus, 30. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nedávno v Polsku uzákonili totální zákaz umělých potratů. Nyní se s lékařskou pomocí nemůže plodu zbavit ani žena, kterou těhotenství a porod ohrožují na životě. Právě tak musí donosit plod, o kterém se ví, že nebude životaschopný.

Snad ani nemusím připomínat, že právě ženy, které by přerušení těhotenství potřebovaly ze zdravotních důvodů, budou disproporčně diskriminované. Zajet si v devátém týdnu gravidity na běžnou interrupci do osvícenějšího zahraničí, to není nezvládnutelný problém pro žádnou ženu s výjimkou těch nejchudších. Ale zajistit si v cizině náročný zákrok, jakým je interrupce ve třetím trimestru, to už se tak snadno nepodaří. Kromě toho není jisté, že by žena, která situaci vyřeší tímhle způsobem, nemohla být v Polsku souzena. (…)

Břetislav Rychlík. Nekrolog za Jana Vodňanského. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 27. 3. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 14 min.).

Lit.: Rychlík, Břetislav: PraFufín Nesmrtelný, to by se mu líbilo. Břetislav Rychlík vzpomíná na Jana Vodňanského. In web ČRo Brno, 30. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si rozloučení s umělcem Janem Vodňanským, který zemřel 11. března ve věku 79 let.

Někteří lidé nám připadají, že musí být nesmrtelní. To byl pro mne Ing. PhDr. Jan Vodňanský, přáteli zvaný Jevťa podle trojúhelníkového tvaru hlavy, jako ruský básník Jevtušenko. My dva, sami mezi sebou, jsme se oslovovali kamaráde. Kamaráde Rychlíku, kamaráde Vodňanský, místo soudruhu. To bylo pod vlivem četby pamětí Hitlerova řidiče, o tom jinde. A hlavně jsme jen my dva používali přezdívku – PraFufín. PraFufín Nesmrtelný, to by se mu teď líbilo.

Když mu v roce 1991 splatilo nakladatelství Mladá fronta dluh a vydalo knihu jeho nejslavnější textů, jakýsi „the best of“ pod názvem Generální úklid, objevil čtenář místo doslovu toto:

Následující dvě necelé stránky knihy jsou čtenáři plně k dispozici. Nejen může, ale dokonce i má právo na ně napsat svůj vlastní doslov k této knize. Záležitost nespěchá, a také nemůže být splnění úkolu autorem kontrolováno. Čtenář by se však měl jednoho dne odhodlat. Jen tak dokáže totiž sám sobě, že si knihu opravdu aktivně osvojil. Vlastním doslovem si teprve knihu dotvoří ve svůj jedinečný originál, který se mu bude podobat! Říkám čtenář, ale myslím tím Vy…Ano…Vy…, poslužte si. (more…)