Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 27. 9. 2025 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Co mají společného baron Haas, lvice Micimaus a lesní samotářka Anna Pammrová? In web ČRo Brno, 27. 9. 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera Svérázný porcelánový baron, reportáž Aleny Blažejovské ze setkání v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde si příznivci připomněli Annu Pammrovou, a poslední díl dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Anna Mrázková jej věnovala brněnskému krematoriu.

Na úvodní otázku by někdo odpověděl: společné mají pouze to, že si je připomínáme v magazínu Zelný rynk. Na první pohled představují „porcelánový baron“ Jiří Haas (1876-1945), který sídlil na hradě Bítově, a spisovatelka, překladatelka a filozofka Anna Pammrová (1860-1945), která obývala lesní samotu u Žďárce na Tišnovsku, naprosto odlišné světy. Shodují se jen v roce svého úmrtí. Tyto odlehlé osobnosti měly přímo protichůdný životní styl. (…)

Juan Antonio Sánchez. O čtení rytířských románů, světa kolem sebe i koukání z okna vlaku. Z rozsáhlejšího eseje psaného pro Národní divadlo vybral autor. Ze španělštiny přeložila Martina Kutková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lit.: Gojda, Petr: Juan Antonio Sánchez: Don Quijote, bláznivý čtenář. O čtení rytířských románů i koukání z okna vlaku. In web ČRo 3 Vltava, 27. 9. 2025 (článek) – Cit.: V lidové představě je postava rytíře bojujícího s větrnými mlýny často chápána jako postava bláznivého starce. Zapomíná se ale na ideály rytířství, které smutná postava vyčetla ze svých knih a jde do světa bránit. (…)

Ve svém eseji se španělsko-pražský romanista zabývá právě souvislostmi Dona Quijota a četby, nejen ve smyslu literárních předobrazů a inspirací, ale také ve smyslu lidského čtení světa. Text byl psaný na objednávku Národního divadla k inscenaci Don Quijote – Pustá země, kterou uvedl režisérský tandem SKUTR na scéně Státní opery na jaře 2025.

Juan Antonio Sánchez je docent filologie působící na Ústavu románských studií FF UK. Ve své vědecké i pedagogické praxi se mimo jiné zaměřuje na starší španělskou literaturu a její myšlenkové a filozofické souvislosti, nevyhýbá se ale ani moderní španělské literatuře. Opakovaně se zabýval románem Miguela de Cervantes Don Quijote v širokých literárních a filozofických souvislostech. Je také jedním z editorů sborníku Svět dona Quijota (2018, Karolinum). Do španělštiny přeložil díla Jana Patočky.

Alexandr Mitrofanov. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 13. 9. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Proč jsem skončil s bývalými spolužáky. In web IRozhlas, 13. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od letošního ledna jsem prováděl experiment, o kterém jsem se i několikrát tady zmínil. Když jsem víceméně náhodou dostal nabídku zapojit se do skupiny svých někdejších spolužáků z vysoké školy, kterou měli na WhatsApp, a většinou se hlásili z Ruska, souhlasil jsem s podmínkou, že o politice diskutovat nebudeme.

No jo, povídali, že mu hráli. Jinými slovy nejdříve nevydrželi oni, pak jsem nevydržel já. Nakonec jsem svou účast na experimentu během dovolené dobrovolně ukončil. Dovolím si pár poznámek k důvodu ukončení a celkově k smyslu této zkušenosti. Domnívám se, že to má širší význam než jako pouhá epizoda mého osobního života. 

Nejdříve k okolnostem mého odchodu. Probírali jsme docela poklidně polský film Zimna wojna (Studená válka), který na mě před pár lety udělal ohromný dojem.

A tu jsem se od spolužáků dozvěděl, že to není dobrý snímek, protože si autor vychutnává utrpení hlavních postav. Stále v klidu jsem se pokusil vysvětlit, že nálada tohoto díla jen vychází ze situace normálních lidí v letech sovětské nadvlády nad východní a střední Evropou. To bylo ovšem, jako kdybych přilil do ohně hned celou bečku oleje. (…)

Petr Šotnar. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte herec Ladislav Kolář.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 13. 9. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Magazín Zelný rynk o síle slova, inspiraci vědou a výhodách spolupráce. In web ČRo Brno, 13. září 2025 (článek). – Cit.: Fejetonista Petr Šotnar píše o novinářích a moci pravdivého slova, muzikolog a historik Jiří Zahrádka vypráví o umělci Daliboru Chatrném a výstavách v Památníku Leoše Janáčka a Josef Nosál vytvořil třetí část dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví II o tom, jak vznikla Moravská banka na náměstí Svobody.

Petr Šotnar věnoval v předvolebním období svůj fejeton médiím, zejména novinám a novinářům. Uvádí, že v letech 2022 a 2023 bylo při hledání pravdy zabito 162 novinářů, což je o 38 % více než v předchozím období. A v roce 2024 prý bylo zabito dokonce 124 pracovníků médií. „Jedinou zbraní médií je pravdivé slovo a obraz,“ píše Šotnar. „Média nemají k dispozici žádné ozbrojené síly, aby se mohla bránit,“ i když se jim říká „sedmá velmoc“. Fejeton Moc pravdivého slova čte herec Ladislav Kolář. (…)

Markéta Pilátová. Ranní úvaha.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).

Lit.: Pilátová, Markéta: Markéta Pilátová: Lekce odvahy. In web ČRo 3 Vltava, 16. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Prší a Bożenna Biskupska má na sobě bílé gumáky, lehký černý kabát a modrého kulicha. Zapaluje si cigaretu a ta jí v dešti zhasíná. Skupinka českých spisovatelů a ilustrátorů čvachtá za paní Božennou. Nikdo moc nemůže uvěřit tomu, co vidí a slyší.

České literární centrum totiž umožnilo autorům dětských knih a ilustrátorům, aby společně mohli pracovat v polském Sokolowsku. V bývalém, proslulém plicním sanatoriu, kde se zrodila inovativní metoda léčby tuberkulózy čistým horským vzduchem. Dnes je sanatorium Grunwald v troskách a ty zachraňuje umělecký spolek In Situ v čele se sochařkou Bożennou Biskupskou. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 8. 2025 (ČRo Plus, ) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Velký vlastenecký výlet odhalil nečekané souvislosti. A jsou děsivější než jakákoli původní představa. In web ČRo Plus, 30. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdy se stává, že díla odhalují něco úplně jiného, než jejich autor zamýšlel zkoumat. A právě proto jsou skvělá. Přesně to se přihodilo nyní hojně diskutovanému dokumentu Robina Kvapila Velký Vlastenecký výlet.

Jeho hlavní odhalení nespočívá v poměrně očekávatelné odpovědi na otázku, zda je možné kohokoli přesvědčit tím, že ho fyzicky vystavíme realitě, k explicitní změně názoru. To samozřejmě nelze, protože mechanismy popření, snahy o zachování integrity, jakož i víry jako takové, jsou obecně silnější mocnostmi, než pouhá evidence. (…)

Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Jaroslav Kuneš.

Připravilo Brno v roce 2014. Repríza 30. 8. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.); 24. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Vraťte se na konci prázdnin s magazínem Zelný rynk z lesních cest do městských budov. In web ČRo Brno, 30. srpen 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Pavla Švandy Letní chodec na lesní cestě, příběh slavnostní opony Janáčkova divadla vyprávěný Jiřím Zahrádkou a premiéru prvního dílu nové série dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Autor Marcel Peterka jej věnoval domu na Pekařské 10 v Brně a architektu Ernstu Wiesnerovi.

S posledním reprízovým fejetonem letošního léta se ještě zdržíme na lesních cestách. Pavel Švanda (nar. 1936) psal v roce 2014 o tom, jak se cítí jako letní chodec na lesní cestě, zatímco kolem něj projíždějí cyklisté v trendy dresech na posledních modelech kol. Jeho fejeton vám přečte herec Jaroslav Kuneš. A tím také zakončíme nostalgickou sérii, v níž jsme si přes léto připomínali fejetony, které v průběhu třiceti let zazněly v Zelném rynku. (…)

Lit.: Blažejovská, Alena: Už se vám stýská po letních procházkách po lese? Nebo raději lyžujete na horských svazích? In web ČRo Brno 24. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) „Once Upon a Time“ – tak začínají v angličtině pohádky. My bychom řekli: „Bylo nebylo.“ Spisovatel Pavel Švanda ve svém fejetonu Letní chodec na lesní cestě v roce 2014 napsal: „Brzy tomu bude dvě stě let od chvíle, kdy do našich lesů vyrazil první chodec ze záliby. Byl to romantik a přišel k nám, jako tenkrát leckterá móda, z Německa.“

I Pavel Švanda (nar. 1936) býval – a velmi rád – takovým letním chodcem po lesních cestách. Jenže časem začal na svých cestách potkávat chodce s trekingovými holemi, cyklisty v trendy dresech, běžce a nad hlavou paraglidisty… Zkrátka turisty a sportovce, kteří svou vášní mimo jiné živí cyklo- a jiný byznys. Prospívají tak národnímu hospodářství.

Ale k čemu je dobrý osamělý neoholený chodec? Podle Švandy je to nenápadný, pohyblivý monument romantismu – kráčí ve stopách zamyšleného Karla Hynka Máchy (1810-1836). (…)

Daniela Hodrová. Praha, křižovatka dějin, příběhů, fabulace i života spisovatelky a literární vědkyně. Úryvky z rozsáhlého eseje vybral a připravil Petr Gojda. Účinkuje Dana Černá. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.